Potřeba

zápis z Olomouce v pokračování
Ahojda! Mám hrozně divnou náladu... ráno jsem brečela jak želva, když jsem si dělala SPF (testy studijních předpokladů, součást přijímaček do Olomouce)... většinou je dám tak na 60% (plus mínus 5%), což mi nepřijde jako extra výkon... ale jako pardon, kdybyste viděli ty otázky... co znamená úsloví cave canem - jooo, jasně, běžně mluvím latinsky... a ještě k tomu, víte, jakej hlubokomyslnej význam to má? Pozor na psa... to jako vážně, pozor na psa latinsky... kreténi vypatlaný!!!! Nebo co znamená slovo hať... jsou to větve přes bažinu... jsem jediná, komu přijde nenormální tohle strkat do přijímaček? :D Doufám, že ne, a že i ostatní uchazeči nemluví latinsky, ani staročesky, ani nemají přehled ve všech oborech, který jsou testovány - zsv (ještěže jsem měla seminář), biologie (zrakové centrum se nachází v okcipitálním laloku, to jste nevěděli, hlupáci?), matika (slovní úlohy, ty dávám tak na 70%), dějepis, umění... já nevím, buď jsem totálně vypatlaná, nebo je to ten typ testů, kterej napíše 1 člověk z 300 na 100%... no, nebudu zkoumat, co je pravděpodobnější :D.
Jen tak na srozuměnou, nečekám od vás žádnou reakci. Já jen... prostě je to tu povídkový DENÍK a tohle bych si do deníčku rozhodně napsala. Mám fakt divnou náladu. A furt se koušu do tváře kvůli tomu posranýmu moudráku!... auvau :(
Zejtra odpoledne jedu do Olomouce. Mám tam zamluvenej pokoj na hotelu. Poprvý budu takhle sama... v cizím městě... v cizí budově... a v sobotu ráno poběžím psát přijímačky, budu je dělat asi tak od půl 9 do 2... zhebnu!
Měla by tam bejt wifi a asi si vezmu noťase, takže dost možná tu zejtra najdete podobnej článek... pravděpodobně v tomhe čánku :D.
Naprosto jsem se zamilovala do následující písničky... takovej slaďáček O:). Tu rozhodně musím procpat do DZ!!! Do nějaký dojemný scény... pravděpodobně romantický... mmm, už to mám před očima... ty slova seděj na Elenu tak přesně...

Cause you are the piece of me

I wish I didn't need.

If our love is tragedy,

why are you my remedy?

If our love is insanity,

why are you my clarity?

Traditions and holidays in the UK, USA and CR

Omlouvám se, ale neměla jsem nervy vypisovat, jak se co slaví. Stejně to většinou všichni známe a když ne, tak se to okecává jako: It's an opportunity for families to gather at one table, they are feasting and drinking... u dost svátků jsou "bonfires and fireworks"... všichni jsou hrozně šťastný a nikdo není sám! Tečka, odmaturováno za jedna, i když ze sebe nevysoukám ani jedno datum, možná tak Vánoce a vznik Čr a Čsr :D.
PS: 2x referát na anglickou knihu se přejmenoval na 3x.

Cultural life in my town

Hmm... dvě otázky za den. Ještěže jsem drtivou většinu zpracovala už dřív :D. Jsem z toho úplně zmožená a uvědomuju si. že stavba vět je občas příšerná ale... lepší než nic. Hrozná představa, že na vejšce budu v cizím jazyce psát pořád a určitě to nebude nic hezkýho :/.

Health - maturitní otázka

Jak miluju angličtinu (jazyky obecně) a psaní, tak nenávidím tohle debilní psaní / mluvení o ničem. Vážně nevim, co tam budu těch 5 minut kecat a neříkejte mi, že těch 5 minut je málo, mně by stačily 3! :D A ještě k tomu tohle téma, já, člověk, co se dopuje denně čokoládou a kafem a jeho nejoblíbenější jídlo je pečená kachna s houskovým knedlíkem a zelím, má kecat něco o zdravým životním stylu... Ještěže mamka na tom trochu ujíždí a je ochotná mi toho nadiktovat víc, než dokážu přeložit.

Ochutnávka

Ono to sice vypadá, že jsem napsala za poslední dva tejdny jenom dvě kapitoly, ale ono každá ta kapitola má kousek přes 2 000 slov... fakt mi dejte někdo přes držku! Mám na krku maturu a přijímačky a co dělám? Sleduju Castla, píšu DZ a ještě doslova studuju podklady pro DZ! :D Ale ne, včera jsem udělala 6 testů z frj (každej test má 50 otázek s odpověďmi formou A, B, C), dneska hodlám udělat 4, zejtra je odevzdám na opravu a pojedu na pohovor číslo 2, ještě stále nevím kam a v kolik, ale doufám, že mi brzo napíšou. Taky už si pomalu čtu češtinu, aby se neřeklo. Udělala jsem si záložky do sešitů a čtenářáku a už jsem si zopakovala Dekameron a Romea a Julii. Blééééé :/

A chtěla bych moc poděkovat Andree za povzbudivé komentáře :). Snad se ti povídka bude líbit i nadále. Čtvrtou řadu už neplánuju :D. Možná až dokončím třetí, tak ještě napíšu pár krátkých povídek, které s tím budou úzce souviset, protože už se vidím, jak za DZ dělám tečku a víc na jeho pokračování ani nepomýšlím. Absolutně nereálná představa :D
Nebudu druhý da Vinci, kreslení byla vždycky moje slabá stránka :D. Ale sdílím jeho smysl pro detail.
Určitě ti držím palce, ať jde psaní hezky od ruky ;). Když budeš svoje dílo milovat, tak to půjde samo!

Každopádně, zase zpátky ke všem čtenářům, jak relativně hodně píšu, mám relativně hodně potřebu se s vámi dělit o svoje kousky. Takže... je libo pár spoilerových jednohubek? O:)

Zkouška noťase

Konečně mi po dvou dnech bratříček zprovoznil notebook, co jsem dostala k narozkám. Ale ještě v něm není Word, škoda, chtěla jsem si na něm zkusit napsat novou kapču DZ.
Když už mluvím o DZ, dočetla jsem tu knížku k němu, takže bych mohla s příběhem trochu pohnout. Ta maturita je mnohem míň časově náročná, než jsem si myslela, že bude :D. Snad to nepodcením... ale pochybuju, já zásadně věci přeceňuju. Každopádně DZ mi teď hodně leží v žaludku. Přesně vím, co chci psát, celej děj už mám podrobně promyšlenej a zdá se mi dobrej, ale jakmile začnu psát, vypadá to divně. Ne po slohový stránce, ale právě po tý obsahový. Obzvlášť 12. kapitola... vůbec nevím, co s tím mám dělat, musí se tam stát to, co se tam stane, prostě musí, už jsem to tak naplánovala, ale asi se to musí stát nějak jinak a já nevím jak... achjo... blbý, že mi nemůžete pomoct :/ :D
A oficiálně jsem přestala sledovat TVD. Koukám jen na proma a novinky ohledně herců, ale ten seriál už mě ani neštve, on se mi spíš hnusí. Podobně ale jako u knížek mě stále zajímá, jak to skončí, takže zůstávám v takovém tom hrubém obraze.
Nic se mi nechce dělat, proto tady píšu o ničem, kdyby vás to zajímalo :D. A taky mi pořád zní v hlavě písnička, kterou už jsem přiřadila k nejmenované kapitole DZ. Můžete si ji poslechnout, ale varuju, je chytlivá :).
EDIT: Sakra, zdá se, že přečtení knížky bylo odvedení jenom poloviny práce. Teď, jak o tom začínám psát, tak mě napadá miliarda detailů a teorií a potřebuju další ověření a další informace a pfff... já a moje puntičkářství... mám 3 stránky poznámek, JENOM POZNÁMEK, tolik jsem jich nikdy neměla... takže to asi nepůjde tak rychle :/ :D.

Osud městečka Sand Town

Čágo :). Vždycky, když je nějakej svátek, výročí, nebo narozeniny, tak vám chci něco dát nebo prostě... něco odpublikovat. Takže... pro dnešek jsem nevěděla, co si připravit, na DZ je moc brzo, nová kapitolu Dokonalý rasy by byla fajn, ale byl by to takovej štěk do prázdna... no a protože jsme dneska psali sloh a já si vybrala k mému překvapení vyprávění, nikoliv úvahu, tak jsem se rozhodla, že vám to sem dám jako něco k počtení. Psala jsem to do compu po paměti, ale pamatuju si ty věty docela dost přesně, takže až na pár nesrovnalostí, takhle vypadal můj maturitní sloh. Je to idylická, feministická sračka, ale co, neměla jsem moc času přemýšlet, prostě jsem psala, co mě napadlo. Navíc jsem se docela rozšoupla a je to dlouhý, čas mě tlačil :).
Musím si jít uvařit večeři na svoji vlastní oslavu... super :D :/.
Zatím se mějte, snad vám ten plk zvedne trochu náladu v tomhle chmurným počasí :).
PS: V zadání na slohovku byl nějakej výchozí text, víceméně byl o tom, že u pouště je nějaký město, kde je vysoká kriminalita, na náměstí tam visí pověšenej poslední šerif, bla, bla, bla, v nadpise bylo něco jako: "A přišel ten, kdo město napravil", ne přesně tohle, ale něco v tom slova smyslu.

Poslední zvonění

Odcházela jsem moc brzo, takže mě bratr nevyfotil, teď tu nikdo není a v akci jsem na focení neměla ani pomyšlení... takže mám akorát hodně šuntskou fotku z mobilu, ale aspoň něco, ne? :D
Edit 2. 5.: Sloh z angličtiny lehkej, psal se e-mail a sdělení. Mozná tam budu mít špatně něco gramaticky, ale všechny náležitosti jsem, pokud vím, splnila.
Zbejvá mi asi 100 stránek z tý knížky, kterou potřebuju na pokračování DZ, tak ji možná dneska dočtu.
Zejtra mám češtinu. A narozeniny, skvělej způsob, jak je oslavit :D.
Zatím se mějte ;).

3. kapitola

Podtitul: Role se obrací

Komentář autora: Snad tentokrát podtitul nezmate :D. Jeho plný význam by vám měl dojít kousek po druhých hvězdičkách :).
Jo, jen tak mezi řečí, nechala jsem si promelírovat blonďatě vlasy (až se to trošku vymeje, bude to perfektní, zatím je to pěkný, ale trochu moc zářivý) a vyholit je na krku, takže mám takovou podkovu s ofinou. Až budu aktualizovat "Autorku", přidám fotku. A aktualizovat budu až po tom, co zjistim, na jakou školu (pokud na nějakou) mě vzali :D.
Zase ke kapitole. Má klasickou strukturu - na začátku psychologie, pak vzpomínání, pak rozhovor, který vyvrcholí ve špetičičku akce. Většina kapitol bude mít tuhle stavbu.
Po delší době jsem čerpala ze seriálu. Strašně mě baví brát nějaké scény / myšlenky / příběhy a upravovat si je podle sebe. Tady jsem se inspirovala epizodou 01x10 a asi 01x05, nejsem si jistá. Snad to poznáte, když ne, tak je to stejně šumák :D. A vlastně Elenu léčím podobně jako Alarica, to by vám mělo dojít hned po prvním odstavci :D.
Poslední věta naznačuje to vysvětlení Eleniných stavů, o kterém pořád mluvím. Dovysvětlím v dovětku, i když to bude v dalších kapitolách, tam to nebude tak důkladně.
Jo a taky se mi povedla jedna věta, která obsahuje slovo "psací stroj". Myslím, že ji poznáte a taky by se vám mohla líbit :)
Uf, hodně poznámek, ale pardon, všechny byly životně důležitý! :D A když jsem tak kontrolovala tu kapitolu a kopírovala ji sem a psala tenhle sloh, říkala jsem si, proč to sem nedat už dneska? Nenapadla mě odpověď :D. A teď jedu s kámoškou na brusle, ať máme sexy zadky :P
Užijte si kapču, další bude za dlouho, ale bude stát za to! :)

2. kapitola

Podtitul: Po dlouhé době

Komentář autora: Do školy bych šla jenom na 2 hodiny, matiku a zsv, při těhle předmětech už nic nedělám, protože z nich nematuruju... takže jsem tady a přemlouvám se k učení. Doufám, že vám vyšly přijímačky :).

K povídce: V téhle kapitole se snad všechno odehrává po dlouhé době, proto ten podtitul :). Měli byste se připravit, vzpomeňte, co jsem vám říkala o třetí sérii; psychologie, spontánní činy a neuvážená slova pomalu přicházejí, aby všechno převraceli naruby ;)

1. kapitola

Podtitul: Čas postavit se problémům čelem

Komentář autora: Po nekonečně dlouhých 9 hodinách jsem doma. To byl den! Dostala jsem 3 ze zemáku, chyběl mi půl bod a učitelka na mě koukala zas jak na kreténa a měla kecy. Prostě mi nesednou její písemky, vždycky jí tam toho napíšu málo, i když vim víc. A před chvilkou mi po sakra dlouhý době někdo řekl krávo. Nevěděla jsem, jestli mě autobusák pustí na přechodu, viděl mě, zpomalil, tak jsem nakonec šla, jenom malililičko ten autobus škubnul, chlap se vyklonil z okýnka a začal na mě ječet, jestli jsem normální, a cituji: "Ti v týhle hlavě přeskočilo ty krávo, ne?" Byla jsem z toho tak v šoku, že jsem jenom votevřela pusu, a než jsem stihla říct: "Polib mi, dědku, byla jsem na přechodu, máš mě pustit" už byl pryč. KRETÉÉÉÉÉN!!! Doufám, že se mu to vrátí. Ježiš, ten mě tak nasral...
K povídce: Stihla jsem ji překontrolovat už ráno. Handě konečně zjistí, proč se přes pouto nic neposlalo. Trochu jsem se inspirovala Supernatural (sůl, uvidíte). Psáno ze dvou pohledů. A už se dozvíte pár zajímavých věcí. No, doufám, že jste napnutí, užijte si to, já si musím pustit Castla, jinak něco rozmlátím.

Who can save me now?

Ta písnička není tak depresivní, jak se ze začátku zdá, trochu se rozjede a je prostě taková... hezká. Ten zpěvák má úžasně hlubokej hlas :).
Zítra dělám Delf B1 (takovej test z frájiny, jestli ho udělám, dostanu diplom a nebudu muset dělat jedny přijímačky. Když ne, tak jsem vyhodila 1700kč jen tak :/), tak mi držte palce, bojim se toho víc jak matury. Frájina je tak zku*veně těžkej jazyk, to mi to nemohlo dojít dřív?! Můj pravopis je úděsnej, i když mám k dispozici slovník, a na těch zkouškách není povolenej... a je to strašně dlouhý: poslech, porozumění textu, napsat slohový útvar na 160-180 slov, rozhovor se zkoušejícím a slovně shrnout nějakej text, co si vylosuju... MAMI!!! :( :D Já francouzsky neumím moc dobře, ale snažím se pořád uklidňovat tím, že B1 je pořád nízká úroveň a že jsem ten test už 2x udělala... ale doma, s kámoškou/učitelkou a přitom slohu jsem maličko podváděla... fňuk :( :D.
Jinak už vím, kdy maturuju ústně - poslední možnej den, 30. 5.. To je mi celkem fuk, ale sere mě, že jdu už od 7 nebo půl osmý! :/ Písemnou část dělám od 2. 5. asi do 9., takže mám prakticky měsíc svaťák, ňach, ňach :P :D.
Jinak držím palce těm, co budou dělat přijímačky na střední! Jsou teď v pondělí, ne? To je fuk, každopádně buďte v klidu, rozhlédněte se kolem a uzřete (to je zas slovo :D) všechny ty kretény kolem vás a řekněte si: i ty se někam dostanou, tak já musím přece taky! To je moje heslo letošního roku a musím říct, že funguje líp než cokoliv jinýho :).
Tak zatím, jdu dělat zkur*enej subjonctif a našprtat se zkur*ený chytře vypadající fráze jako třeba: En ce qui concerne, Selon moi, A mon avi, On dit que, etc.

Prolog

Komentář autora: No, známe se už přece nějakej ten pátek, ne? Takže nás tohle nemůže nijak překvapit, tyhle moje časový posuny :D. Když mě to prostě tak nějak uklidňuje, to zveřejňování... podobně jako barvení a stříhání vlasů. Nesnažte se pochopit proč, já sama už to vzdala :D.
Co tak k prologu... není z Elenina pohledu, je jen o málo delší než epilog a zachycuje prakticky to samý, co epilog. Já vím, říkala jsem, že to nemám ráda, když někdo popisuje jednu scénu z pohledu více postav, je to kapánek nudný (alespoň u drtivý většiny autorů), já vím a pořád si za tím stojím. Ale prolog a epilog... přelom série... tam mi to přijde v pohodě, je to taková rekapitulace, a ta se do prologu hodí, no ne?
Už mlčím, užijte si čtení tak jako já publikování :)
PS: Publikovat se budou jen první 3 kapitoly, pak bude celokvětnová pauza, kterou opravdu hodlám dodržet!

I'm just a kid

and life is a nightmare!
Mariam, šplhám si? :D
Všechna technologie je proti mně... nejdřív jsem našla špatnou mailovou adresu, pak jsem našla správnou, ale e-mail se nedoručil, tak jsem ho poslala znovu, a dle odpovědi soudím, že nakonec jsem to poslala dvakrát nebo mi pisatelka odpovídala podruhý... ale já vážně nejsem tak neschopná! :( To jen se všechno proti mně spiklo. Gmail je pěknej hajzl, dávám mu poslední šanci a pak zkouším hotmail. Načítá se mi pomalu pokud vůbec, nemůžu přes něj odeslat žádný rádoby větší soubor a ještě mi ztratil zprávu! :/
No, každopádně... zejtra mám svůj první "pracovní pohovor" v životě. Jsem nervózní už teď, protože si nemyslím, že by to klaplo... ale zkusit se to musí a jestli to vyjde, tak budu mít tu nejlepší letní brigádu! Ale bojím se, protože I'm just a kid a ta práce mi přijde moc zodpovědná a kultivovaná... a já jsem v hloubi duše buran :D. Ale ne zítra! Zítra budu dospělá, zodpovědná, kultivovaná, sebejistá, aktivní a schopná žena!
Tak, a teď si jdu něco nastudovat o tý firmě, opráším znalosti Excelu, když už je mám v tom životopise napsaný, a přichystám si oblečení... uaaaaa, já nechci být dospělá!!! :(
EDIT PO POHOVORU

World problems

Už jsem dlouho nic nepřidala a ve statistikách vidím, že se to lidem docela hodí. Dávat sem takový ty otázky jako: New York, Australia, prostě tyhle zeměpisný věci mi přijde... tak nějak zbytečný, tam je jasný, o čem máte mluvit, u Environment a např tohohle to tak jasný není, nebo prostě... hodí se inspirace. A u Health taky, ale k tomu jsem se ještě nedokopala. A otázky z frj sem dávat nebudu, páč v těch je takovejch chyb... ne že bych o nich věděla, ale občas mi je učitelka opravuje a to už je pak nejde přehlídnout :D.
PS: Trochu jsem to odflákla, ale v podstatě to dává smysl. Akorát mám hroznej problém s tím, že nacpu myšlenky na 3 odstavce do jedný věty. A pak se divím, že už nemám o čem psát :D.

Anotace

Žánr: Psychologický / Romantický / Thriller

Tentokrát je to Elena, kdo potřebuje zachránit, a Damon se Stefanem jsou více než ochotni pro to udělat maximum. Po zmařených pokusech se jeden z bratrů vydává na cestu za spásou. Elena se potýká se svými pocity a otázkami; čeká ji závěrečná zkouška a také konečná volba, ke kterému z bratrů skutečně patří… pokud vůbec k nějakému.

Stefan nebo Damon?

Šťastný a bezbolestný Velikonoce, pokud možno! :)
Tohle a obrázek v pokračování je můj malý dárek pro vás. Podobně jako Elena se nemůžu aní já rozhodnout, který z bratrů je pro ni ten pravý. Nevím přesně, jak udělám konec. Jeden den vidím všechny důvody, proč by měla být s Damonem, a hned ten druhý mám dvojnásobek těch, proč se Stefanem... a pak dojdu k závěru, že ani s jedním, ale tahle varianta se mi upřímně řečeno moc nelíbí. Kdybych k ní vymyslela dobrý vodítko, tak klidně, ale to vodítko mě jaksi nenapadá.
Takže se obracím na vás, mí drazí čtenáři, a žádám vás, abyste se zamysleli, pak se zamysleli ještě hlouběji, pak se na to podívali z jiné stránky a nakonec s odstupem a až PAK mi vypsali všechny pro a proti proč být s tím a tím :D. V čem je to pro vás dobrý? Ovlivní mě to, popostrčí mě to k takovému konci, jaký byste si přáli. Nebo taky ne, jsem hrozně těžko ovlivnitelná, ale když jsem na rozpacích, tak to bývá snažší :D.
Budu se snažit reagovat málo a neutrálně, nebo nevím, uvidím, ale chci nechat prostor hlavně vám.
Prosím vás, netahejte mi sem nic ze seriálu ani knížek, bavíme se čistě o tom, co se stalo v DZ!!!
Tenhle příspěvek hodím nahoru na lištu, abyste mohli připisovat své myšlenky a prostě... bude to tu navrchu, aby se o tom vědělo :D.
Takže... k přemýšlení vám dopomáhej obrázek, ve kterém najdete i 2 úryvky (tak trochu vlastně 3) ze třetí série. Rozepisujte se klidně široce, teoretizujte, kritizujte, připomínejte, co kdo řekl a udělal, prostě odůvodněte svůj názor a odůvodněte ho pořádně, ať mi sklapne :).
PS: Já vím, těžko říct, jestli se tohle dá nazvat darem :D. Každopádně to má výhody pro obě strany, tak proč ne?

Trailer

To zní líp než "Videa, který jsem našla, ale nevytvořila" :D.
No, víte, jak moc se shoduje povídka se seriálem... moc ne :D, takže i ty videa se musí brát trochu s rezervou. Ale není v nich nic vysloveně špatně, slova písniček sedí a nálada je taková, jaká bude. Alespoň občas taková bude.
Jako první mě oslovilo video se Stefanem a Elenou. Jenže pak jsem si řekla, že by to bylo nefér a někteří z vás by remcali, že jsem vůči Damonovi zaujatá a kdesi cosi. Takže dokonalý kompromis: video s oběma páry a pak každý pár zvlášť. Myslím, že ani jeden bratr není zvýhodňován :).
PS: Videa můžou zachycovat minulost, přítomnost i budoucnost povídky.
PPS: Uuuu, včera jsem napsala celou desátou kapitoluuuuu :D. Měla jsem strašnej absťák...

Písnička otřepaná, ale co nadělám, to video je prostě...achhh, zmzrzlina na slunci :).

Jo, akorát jedna věc v tom videu úplně nesedí, ale to vy ještě nemůžete vědět a bude chvíli trvat, než se to dozvíte :)

Užitečné rady

Pokud jste si přes půl roku barvily hlavu na zrzavo-červeno, nemyslete si, že jedním obarvením na blond z vás bude zas blondýna... nechala jsem tam tu barvu hodinu a jestli to mám světlejší o půl odstín, tak si ještě fandím :D. Zbyla mi půlka barvy, tak zkusim druhej půl odstín zejtra. Nemyslela jsem si, že budu hned blondýna, ale doufala jsem, že alespoň třeba medová blond... tmavě medová blond... ne? Tak ne, no :D
Měla jsem ještě nějakou radu, ale než jsem dopsala tu první, úspěšně jsem ji zapomněla :/:D.

Kiss my ass and let me sleep

Originál je: "Kiss my eyes and lay me to sleep", ale moje verze je příhodnější O:)
Proč ale píšu, ne jen proto, abych vás zaspamovala písničkama, ale taky se omluvila těm, od kterých čtu povídky, že je teď jaksi taksi číst nebudu :(. Nesmím se rozptilovat, maturitu mám celkem v paži, ale přijímačky ne-e. Ještě k tomu moje příprava zahrnuje především čtení a psaní, takže jistě chápete, že mám nášlap na silnou alergii na písmenka :D. A to je další věc. Pro psaní dalších kapitol DZ si potřebuju nejdřív něco nastudovat (pokud mě nenapadne nějaká vsuvka), přesněji řečeno jednu nejmenovanou knížku, která má asi 500 stránek, a... no, nečtu povídky, nečtu knížky, to dá rozum. Takže se psaním to vidím ještě bledějc než se čtením vašich povídek, k těm se možná dostanu. Akorát tady budu voxidovat, míň často, ale stále často.
Co jinak? Na mým stolečku je permanentně nechutně tlustá kupička studijních materiálů, na kterou se většinou jenom podívám, zašklebím a odložím na ni talířek od větrníku nebo jiného dietního pokrmu. A už jsem se celkem naučila každej den koukat na brigády, několikrát denně dokonce. Jen zatím nebyla příhodná nabídka... modelka, dermatoložka, mystery shopping... to asi fakt ne. A dneska jsem se málem rozbrečela francouzštinářce v kabinetě, jsem fakt přetažená, a to nedělám ani polovinu toho co ona, a mně štve, že jsem přetažená... to mám opravdu tak malou výkonost?
PS: Písničky jsou všechny při nejmenším melancholický, ale krásný. Krásně se při nich čumí do blba :)

Jsem na sebe hrdá!

A musím si dát dvě předsevzetí: Nemluvit jak kanál a trochu si srazit hřebínek. Nějak si o sobě moc myslím... myslím... pozná to na sobě člověk vůbec? :D
Každopádně, proč jsem na sebe hrdá...

Obrázek

Napětí, touha, útěcha, starost, porozumění, zoufalství, agrese, zvěrstvo, krvelačnost, temnota... co se honí hlavou vám?

If I can change I hope I never know

It's so desperate... reminds me of Damon and Katherine. Maybe one day I'll write something about them... anyway, the song is AMAZING :).

Awwww, I'm melting, drinking coffee, convincing myself that I don't care about school and my results... but I'm not convincing at all. I'm so fucked up I can't even think about anything I'd rather do than learning. There are thoughts in my head that don't make any sense like... I don't know... they can't be spoken I suppose. I'm only capable of writing about nothing. Well, I should probably make a new chapter of DZ, I'm usually writing about nothing there :D.
Screw me...
And be patient with the song. It's getting better and better, trust me, the beginning is weak, but the end is... powerful, it will blow you off and leave you numb.
EDIT

Šílený kruh

Nestíhám, protože nic nedělám, přitom pořád něco dělám. Někde musí být asi chyba :D. Včera jsem toho zrovna moc nedělala... koupila jsem si rifle, byla jsem PO VÍC JAK MĚSÍCI venku s Aničkou a po víc jak dvou měsících s jedním známým... neměla jsem tušení, že jsem až takhle zanevřela na svůj společenský život :D. Ale ne, chodila jsem do tý posilky s kámošem... s ním 1x, pak s kámoškou a pak sama... já nějak ztrácím pojem o svém životě... sakra, já jsem úplně mimo, uuuáááá!!!! :D :( Pomoc... já fakt nevim, co dřív, protože se snažím začínat od nejmenšího zla, ale ono je všechno zlý, nic mi nejde, a já to nechci dělat, ale já musím, abych se dostala na školu, na který budu zoufalá, ale i na tu musím, abych mohla překládat, jenže mě nikdo nezaměstná, a tak umřu pod mostem... sakra :D
I have lost my mind god knows when and where and how... well, all I can do is wait for him to give it back, can't I? :D
uuuuuíííííííííííííí??!!!
Si mon imagination ne me quite pas, je écrirai un livre et je deviendrai célèbre. En fin de ma vie je meurs hereuse. - to je ukázka z mojí maturitní otázky "Ma future".
No, i ty zbytky zdravýho rozumu mě opustily, ale pořád mám úžasný hudební vkus :D.

Vyjádření autorky + o třetí sérii + bonusové scény

Jestli hodláte číst všechno, tak se pohodlně usaďte a obklopte se jídlem a pitím. Je toho hafo, co vám chci říct. Postupně jsem na tomhle příspěvku pracovala asi tak měsíc :D.

Nečtěte, pokud jste nečetli povídku - obsahuje rozuzlení!

Get some rest

Screw it all
roof won't fall
on my head,
instead,
I'll be gazing at the ceiling dead.
- Don't even try to find any sense in this crap :D Ohh, I held on the... no, no, no, too complicated. Even in Czech :D.
I listened to this music and after two songs I realized I had heard the voice before. It's the singer from FM Static (their song Take me as I am appeared in the last chapter of DZ - začátečnící). If you don't like it immediately, give it another shot. I didn't really like it first, I was like "Hm, fine. What's next?" but then I fell in love with it. Can't tell which one is the best so... figure it out for yourselves :).
And don't complain or I start to write in French and... man, even those who does speak French won't understand, be sure as hell of that :D:D. Fňuk, mais Je dois préparer mon discours de la mode à demain... Pourquoi je veux étudier ça?!
Už mlčím :(:D

Má malá dramata všedního života

Chtěla jsem vám něco z toho napsat dřív, ale nechtěla jsem rušit atmosféru DZ. A teď je toho celkem hafo, ale v celku to není o ničem.
PS: Za všechny komentáře jsem moc vděčná, opravdu moc! Už se s tou poslušností zlepšujete :P. Nebudu vás už trápit, ale kdyby se ještě pár lidí vyjádřilo, nestěžovala bych si :)

Epilog

Komentář autora: Nesnáším konce. Ukončovat třetí sérii bude extra bolestivý, ale to je zatím v nedohlednu.
Epilog je velmi krátký a některé z vás možná i překvapí :)

Prosím vás, abyste VŠICHNI komentovali!

Je to slušnost, a když nebudete slušní, já také ne. Takže budeme rozumní a nebudeme si dělat zbytečně naschváli, oukej?
Můžete se vyjádřit k čemukoliv, epilogu, posledním kapitolám, srovnat s předešlou sérií, napsat vaše typy na třetí sérii... jenom nemlčte. Takovejch 20 komentářů by se mi líbilo, je vás tu na to dost, tak se moc neksichtěte O:).

Menší zpravodaj

Edit: Epilog Doučování zla už dnes (8. 3.) večer, protože jsem hrozná :D.
Uf, sice trávim tak 90% v posteli s úžasnou knížkou The eye of the tiger a u počítače prosedím tak dvě hodinky denně (nebo já nevím, ale rozhodně je to míň, než když chodím do školy), ale úpěnlivě je věnuju psaní. Asi bych potřebovala mít angínu častěji :D. Nebo mít prostě čas jenom na to psaní, kdybych nepsala sračky a lidi by to četly, mohla bych se tím živit jak prt. Akorát mě štvě, jak se u toho potím. Teda normálně ne, jenom teďka, za to solidně :/.
Takže, protože mě to psaní úplně požírá, musím vám o něm něco říct, i když toho moc nebude, abych vám nekazila překvapení :P. Pracuju čistě jen na třetí řadě DZ, před chvilkou jsem dokončila čtvrtou kapitolu, která má 2 206 slov. Sice jsem její obsah plánovala dát až někam dál, ale najednou jsem se prostě dostala s postavama do takové situace, že už se nedalo otálet.
Je to dost emotivní. A všechny ty emoce se střídaj a měněj a doplňujou a pfůůů, je to takový, jak jsem si představovala, že to bude. Jiný než předchozí dvě série, víc psychologie a právě ty pocity. Střídá se to tam všechno opravdu rychle, takže mě v jedné kapitole budete nenávidět a pak zase milovat :D. Ale přijde mi to tak správně. Mělo by to bejt takový... jak to říct... rozervaný. Pleasure and pain, bitter and sweet. Craziness.
Jo, a postavy se chovaj na přes držku, protože málokdy používaj mozek :D.
"Touch my arm."
"Why?"
"Because I like the feel of it."
To s tím vůbec nesouvisí, ale trochu mi šplouchá na maják :D. Podobnej proslov byl v tý knížce. To je jedno.
Vážně jsem nemocná teprv od soboty? Přijde mi to jako tejden :D. No, radši si nebudu měřit teplotu a půjdu spát. Brou noc :).

42. kapitola

Komentář autora: Za co? Čím jsem si takovejhle stav zasloužila? Asi umírám :(. Večer jsem se kvůli rýmě neustále probouzela, mám teplotu a antibiotika. Ale co je vůbec nejzávažnější, nemám chuť k jídlu! To je u mě vrchol všeho :D:/. A pořád bych jenom spala...
Ale dost už hekání. Co ke kapitole? Opět není moc dlouhá, mihne se v ní Ivan a Elča bude křičet. Nic veselého.
Klidně si šetřete komentáře na epilog, teď když jich tu moc nebude, tak budu v klidu, ale prostě poslední kapitola (epilog) se komentovat musí! :D
Jdu zkusit spát. Myslím, že už se tu dneska neobjevím, je mi fakt blbě.

41. kapitola

Komentář autora: Máme tu návrat domů, přesněji řečeno do Itálie. Můžete se těšit na Damona a Elenu :P. Větší roli má ale Elča, dokonce je o ní nakonci i video, ale to si pusťte až po přečtení :). Už mě nenapdá, co bych vám k tomu řekla, není to tak dlouhá kapitola, ale je taková... pocitová, měla by vám trochu polechtat smysly.
Příjemné čtení! Já musím na nákup :/

Výroční zpráva

(Záhlaví blogu z 29. 2. 2012 až 13. 6. 2012) 

40. kapitola

Komentář autora: Ne že by ty poslední kapitoly byly odfláknutý, flákám maximálně tak školu a jen občas (teď zrovna ne, jen mám od 10 :D), ale... já z toho prostě cítím, že už jsem toho měla plný zuby a chtěla to dokončit :/. Úvod je takový... celkem rychlý, pak se najednou pozastaví a pak se rozjede v přiměřeném tempu. Strašně se posmívám všem otřepaným frázím a nakonec si nejsem tak úplně jistá, jestli je tam nemám taky :D. Vím o jedné, ale tu jsem hned po jejím vyslovení trošku zesměšnila, poznáte ji podle toho, že kousek za ní bude "řečnictví nikdy nebyla jeho silní stránka", což má naznačovat, že použil známou frázi a ona se do té situace vůbec nehodila. Páni, moje vysvětlovací schopnosti jsou čím dál horší :D. Každopádně se mi líbí, co říká Katherine. Je to trefný, upřímný a podle mě i přesvědčivý. Zbytek proslovů mi nepřijde tak zdařilý, ale. Ale jo, jde to :).
Tak si to užijte a nezapomeňte, zbývají už jen 2 kapitoly a krátký epilog. A taky nezapomínejte, že komentovat poslední kapitolu je slušnost, to vám ještě připomenu :).
Už mlčím, směle do toho!

39. kapitola

Komentář autora: Táákže, veškerá děkování a slova chvály odteďka směrem k Ellie, jasan? Protože uhodnout to nebylo vážně nic jednoduchýho :). Ale udělali jste mi hroznou radost!!! :)
A teď už žerty stranou... ještě poslední vytlemenej smajlík :D... ok, už jsem vážná, protože tahle kapitola je trošku vážná, básnické přívlastky zmizely, vracíme se zpět do reálného světa do Mystic Falls (achjo, to město ale není reálný... :D nejde se neusmát), v podstatě se neděje nic převratnýho, ale dozvíme se pár zajímavých věcí.
Tak směle do toho a ještě jednou gratuluju Ellie! :)

38. kapitola

Komentář autora: Já vím, o den dřív, ale myslím, že se nezlobíte :D.
Pfff, proč musí bejt naše kvarteto zobcových fléten tak dorbý? Postupujem do kraje :/. Ale líbilo se mi, co vyprávěla moje mamka, která je ředitelka "konkurenční" umělecký školy. Mluvila s děckama ze svýho souboru a chlubila se jim, že její dcera je taky v soutěži. Když dodala, že ale nejsem v jejich kategorii, výrazně si oddechli. No a co, že to bylo úplně zbytečný, protože já jsem v našem souboru slabší nebo průměrnej článek, i tak je dobrý mít takovouhle pověst. Respekt!!!! :D
K povídce: Taková... málo akční, hodně milá, řekla bych :). Na konci tentokrát video, ale jde hlavně o tu písničku :). A napadlo mě udělat takovou "soutěžičku". V téhle kapitole je jedna věta (nebo spíš dvě po sobě jdoucí úzce na sebe navazující věty, ale to je jedno), která se mi hrozně líbí a měla být na obrázku pro třetí sérii. Když ji někdo najde, přidám hned po přečtení správného komentáře novou kapitolu. Jinak tu bude až ve středu :).
Tak hodně štěstí, ale hlavně si užijte čtení, pak až hledejte! :)

... To mám opravdu tak špatný vkus, nebo tvoří většinu národa idioti?

Pardon... dál si jenom vylejvám vztek a žasnu nad tím, jak tak geniální seriály můžou bejt považovaný za téměř odpad! :/

Ta holka nevypadá jako já :/ :D

Jo a nezapomeňte hlasovat na pravoboku :)
Tak jsem přežila první školní den s novou hlavou. Učitelka na zemák si mě chvilku prohlížela takovým tím způsobem: "Kdo to je? Jo tahle! Co to má na hlavě? No, musím zapsat do třídnice." Učitelka na zsv se na mě tak blbě usmívala jako: "Těm lidem tady vážně hrabe." No a třídní se vyjádřila: "Jééééé. Pěkný." :D
Spolužáci se většinou zmohli jenom na citoslovce a úsměv :D. Ale když už slova, tak pochvalná... žádnej Ron Weasley... nejrejpavější kluk řekl jenom: "Ty vole" a moje příjmení. Takže pohoda.
Já si užívám pohodlí, lehká hlava, hned je to suchý, nemusí se to česat... jo, ale zatím to odmítá držet tvar, jakej chci, ale to si zvykne :D. Každopádně to vážně nevypadá moc jako já... někdo říká, že vypadám starší, já bych řekla spíš mladší klučík :D.
Say what you meeeean, tell me I'm riiiiight and let the suuun goes down on meeee, give me the siiiign I wanna belieeeeeeve... (Mona Lisa, Panic at the disco)

4. kapitola - Quattro formaggi

Komentář autora: Omlouvám se, ale budu muset tuhle povídku pozastavit. Už na psaní vážně nezbývá moc síly ani toho času. Jasně, u pc jsem skoro furt, ale skoro furt na něm taky pracuju. A někdy chci i ven. Navíc teď budu psát hafo slohů ve frj, abych udělala delf B1 a tím pádem nedělala přijímačky. Je mi to líto, má výkonost je holt omezená :(
Ke kapitole: Pořád se plácáme jen v takovém úvodu. V další kapitole už bychom se mohli někam pohnout - to je další důvod pro pauzu, utnout to, dokud to není uprostřed něčeho většího. Jak už název napovídá, uvidíte běžný den Jacka Freemana, když má zrovna směnu v pizzerii :). Už se tu trochu odráží moje psavá vyčerpanost, jsou tam dobrý pasáže prokládaný slabšíma.
Ať se líbí! :) Já se budu muset vrhnout na patristiku a scholastiku a... máááámíííí, já to tak nesnáším! :(

37. kapitola

Komentář autora: Už je to tady. Už mi z tý školy definitivně přeskočilo. Nechala jsem si ostříhat vlasy... asi tak o 10 - 15 centimetrů a mám ofinu :D. A vypadám jak kretén, ale nevadí. Až budu připravená, tak vám sem dám fotku. Ve třídě mě asi zešikanujou... A pudu asi zpátky na blond :D.
K povídce: Trošku nezáživná kapitola. Roztomilý je jenom rozhovor Eleny a Bonnie. Ano, naše čarodějnička trochu pookřeje. Asi je to takový můj kompromis, nevěděla jsem pořádně, jak by se seriálová Bonnie zachovala v takovéhle situaci. Že by si Elenu hned nakvartýrovala do baráku, to se mi nějak nezdálo, ale zas že by se k nejlepší kamarádce chovala jak ke ztělesněnýmu zlu... no, těžko říct :D.
Každopádně nepodstatných kapitol už moc nebude. Vlastně ani celkově jich už moc nebude, pomalu se blížíme do finále :P

Sibiř je asi stokrát drsnější, než jsem si myslela

Fascinuje mě, jak spolužáky fascinuje, že čtu něco, co není k maturitě, a když jim na tu dotěrnou otázku: "Co čteš?"odpovím: "Sibiřský cestopis," dívají se... no, divně :D. Přitom je to tak zajímavý! Skutečnej příběh ze skutečnýho prostředí. Mladá holka (při první výpravě jí bylo přes 18, při poslední 28) v divočině, mezi opilci, v stiuacích, kdy si myslím, že vážně umře, ale jak by to pak mohla napsat, že?
Modřínová duše - Pavlína Brzáková (dále nějaké informace, co jsem se dočetla + ukázka jedné poměrně hororové scény)

Vražedná kombinace

Edit: Dneska jsme dělali na ájině poslech na doplňování slov, článek byl o Chopinovi (čte se šopén, jen tak pro jistotu). Víte, co jsem napsala místo Chopin festival? Shop-hand festival... a netvařte se, že to není vtipný, protože já se docela solidně řezala se spolusedící a pak i s francouzštinářkou, když jsem jí to říkala :D:D:D.
10 kilo čokolády, dvě palačinky se špenátem a teplý párek z konzervy zapijeme silným kafem, zůstaneme ve školním oblečení, ale hodíme na sebe župan, pustíme si následující písničky a otevřeme ekonomii asi tak na 40 stránek. Výsledek? Nechtějte vědět :D. Jenom mi mamka neustále říká: "Hlavně v pohodě", taťka: "Neuč se pořád, hlavně v pohodě," a bratr: "Už se na to učení vykašli," jo a děkuje mi za každou kravinu, jako je venčení psů nebo vyklizení myčky. Asi vypadám na zhroucení, jinak si to nedovedu vysvětlit :D. Jsou hodní, ale připadám si pak vážně jako magor, kolem kterýho všichni choděj po špičkách, aby náhodou nezačal bláznit. Ne že by to tak nebylo, jen tak mezi námi :D.
Elle me dit c'est ta vie... a pak už rozumím jenom Elle me dit danse, ale i tak je to skvělý. Ten videoklip ještě k tomu... ten dědaaaa, achjooo :D:(

36. kapitola

Komentář autora: Víte, co je úžasný? Když se z vaší doučovatelky francouzštiny stane vaše kamarádka. Může to bejt ještě lepší? Ano, stane se z ní vaše učitelka a všichni spolužáci ji maj rádi :D.
Kapitola - Nic moc extra zajímavýho. Akorát se dozvíme, co se stalo po Elenině přeměně, respektive co řekla svým nejbližším :)

3. kapitola - Do pytle

Komentář autora: Ani pořádně nevím, proč se tahle kapitola jmenuje zrovna takhle :D. Navazujeme na Chelsie a Archieho, kteří spolu budou chodit společně na box. Na nějakým fóru jsem si zjišťovala, jak takový trénink vypadá, takže snad to tam někdo napsal dobře. Ve cvičebnách prý bývají zrcadla, provizorní ring a samozřejmě boxovací pytle.
Ať se líbí, tajně doufám, že to čte víc jak tři lidi :D.

35. kapitola

Komentář autora: Dělá si to ze mě prdel? Jak koncept, dala jsem přednastavit a publikovat! Nebo je to další z mých halucinacích? Poslední dobou se kolem mě dějou divný věci, vidím, jak pere prázdná pračka, po 10 minutách mi mamka řekne, ať z ní vyndám to prádlo a ono tam vážně je, hrnek s čajem se nějakým zázrakem snesl ke mně na stůl, přitom jsem ho ani nezalila, bratr mi řekl, že chce ke snídani čaj a já mu v tu rádnu udělala kafe... a na sjezdovce mi přišlo, že za mnou pořád někdo jede a padá. Asi bych si s tím měla někam zajít :D.
HROZNĚ MOC SE OMLOUVÁM!!!! :(
K povídce: Začátek týhle kapitoly je takovej podivnej. Vůbec mě nebavila psát. Celkově jsem se po dokončení 34. kapitoly musela do psaní tak trošku nutit a jsem opravdu ráda, že už to mám z krku. Konec je docela zajímavej a jsem zvědavá, jaký teorie splodíte, až si přečtete poslední větu. Pokud se teda uráčíte komentovat, že? :P:D
Musím jít do vany, smrdím jak žumpa :/

There are many reasons why love red

Edit: Ou, jen tak na srozuměnou, zejtra po obědě (čili 8. 2.) jedu na hory a vracím se v sobotu večer. Za tak krátkou dobu mě asi nikdo akutně potřebovat nebude, ale chápete, abyste byli v obraze :D. Jo a DZ jsem přednastavila, bude tu v sobotu v 09:09. Tojť asi vše. Držte palce, ať přežijeme :).

                                                                                                                                                

Konečně jsem se vymanila z popu, dubstepu a podobnejch fajnovek a našla se opět v rocku :). Teda v dost melancholickým... hm, divný, a to nejsem ani v depresi... normální člověk by po všech 5 následujících písních určitě byl :D.

34. kapitola

Komentář autora: No, už je skoro pátýho :D
Jedna z posledních veselých kapitol, podíváme se za ovlivněnými Salvatoráky. Docela spolu vycházej, když jim žádná ženská nestojí v cestě :D. Mám pro ně vymyšlenou jednu skvělou kapitolovku, ale... psát 3 věci najednou? U-um.
A měla bych vymyslet nějaký geniální způsob, jak to tu oživit. Třeba kdyby někdo zadal google.com, přesměrovalo by ho to na můj blog... muhehe, to by byly čísílka pak :D.
No nic, zamilovala jsem se do skupiny RED, o tom vám ještě někdy povím, ale teď jdu spáti a vy můžete čísti :)

2. kapitola - Pro dobrý pocit

Komentář autora: Začínám Jacka milovat víc a víc. On je tak úžasný, jak je chytrý a hloupý zárvoeň, jak je "bezcitný", ale přitom je hodný. A nejlepší na něm je, jak si to vůbec neuvědomuje. Doufám, že vám to v příběhu dobře podávám a nevypisuju tu něco, co vy v tom nevidíte :).
Kapitola se mi celkem líbí, obě části. Jack to dokáže tak dobře podat :D.
PS: Trochu tu upadá morálka s komentářema, to se mi ňák nelíbí. Ani statistiky nejsou nejrůžovější. Dělejte s tím něco! :D:/
2. PS: Amni, čekám na tu úpravu :P

33. kapitola

Komentář autora: Tak to vysvědčení jsem trochu posrala, tři dvojky a jedna trojka, jinak samý jedničky :D. Nojono, holt dějepis nenávidím a k dějepisářovi chovám přibližně stejné sympatie. Nejlepší na tom je, že jsem to měla mezi 2 a 3 a když se mě zeptal, jestli se chci nechat vyzkoušet, tak jsem řekla: to je dobrý. No, každopádně mám nejlepší průměr za ty 4 roky, systém seminářů mi očividně sedí :). A kdybych měla vyznamenání, tak bych si připadala jako moc velkej šprt, už tak jsem dost nad průměrem :D.
Fuj, jsem se lekla, co to tady mlaská a to se bratr ze spaní usmívá nebo o co se to pokouší... nechci vědět, co se mu zdá :D
Doufám, že vás doma po včerejšku rodice moc nespráskali :).
K povídce: Hned na začátku je vysvětlení poslední věty předchozí kapitoly aneb co Elenu dost vykolejí, ale my už to víme. Taky se můžete těšit na Eleninu a Ronnieho romantickou chvilku, jak jsem kdysi slibovala :D. Kapitola opět trošku o ničem, ale to prostě musí bejt v povídce na 151 stránek ;).
Ať se líbí!

Anotace

Mé jméno je Jack Freeman. Jsem velmi nenormální americký puberťák, co se snaží přežít. Rodiče mě pro to vybavili těmi nejlepšími geny a o zbytek nedokonalostí se postarali mí pečovatelé. Proto jsem jim zdrhnul, abych začal žít jako ostatní. Problém je, že nevím, co to přesně znamená, a že jsem příliš uzavřený a misantropní, než abych si to nechal vysvětlit. Ale víte, co se říká, tak dlouho se tluče na vrata, až se otevřou (jestli se to neříká, tak určitě začne). Jen aby toho z nich nevypadlo příliš…

A já jsem Chelsie Howe. Také úplně nezapadám, ale spíš jen mezi děvčata. Potýkám se s běžnými problémy, škola, přátelé a láska. Už pár let pokukuji po svém spolužákovi Archiem Colovi. Poslední dobou se mnou tráví dost času a já jsem z toho zmatená. Se vším mi pomáhá má nejlepší kámoška, Stella Willisová. Také si občas vzpomenu na toho kluka, co mě kdysi zachránil před bandou opilců. Zajímalo by mě, jestli ho ještě někdy uvidím…

32. kapitola

Komentář autora: Dneska jsme měli jít do divadla, ale mně se nechtělo. Radši se budu učit na poslední písemku tohoto týdne. Celej druhák literatury se jen tak nenadrtím a s tahákama jsem marná  :/.
K povídce: Tahle kapitola je méně podstatná, ale svůj důvod má. Utvrdí vás ve vašich doměnkách a obávám se, že slabším povahám by mohla... vadit, omlouvám se. Mám pro vás připravenou ještě jednu kapitolu, ze které bylo špatně i mně a to jsem přeskočila spoustu detailů, ve kterých se jindy vyžívám. Tohle je detailní tak středně. Víte, že nesnáším varování, ale v tomhle případě vám to neuškodí. U té další vás varovat asi nebudu, protože tam by to trošku vadilo, takže prostě počítejte s tím, že něco trochu podobného budete muset absolvovat ještě jednou :).
A protože jsem dokončila celou druhou řadu, už nebude žádná pauza v publikaci!
Tak... ať je to míň strašný, než si představujete, já se jdu učit něco strašnějšího :/ :D.

Maturák - foto

Varování, fotky zachycují všechny druhy mého zubení a neúmyslného vytváření odpudivých pohledů. Nedoporučuje se lidem, kteří o mně mají milné představy, jakože vypadám jako normální lidská bytost (ale to si nemůže myslet snad ani ten, kdo ještě žádnou moji fotku neviděl :D)
Ještě jenom takový dovětek, abyste si nemysleli, že jsem politikou absolutně nedotčená - měla vyhrát Fisherová, vypadá normálně, mluví normálně, myslí normálně, její ekologické smýšlení sice nesdílím, ale proč ne. Možná by byla neprůbojná, ale možná taky ne, každopádně by byla lepší než kterýkoliv z posledních dvou kandidátů. V druhým kole už jsem nevolila, protože... to jako vážně? Zeman a Schwarzenberg? Mám pro ně hodně přídomků, ale nevím, jestli je vhodný to sem psát. Řekněme, že menším zlem by byl Schwarz, kdyby na mě nepůsobil dojmem, že už je jednou nohou v hrobě.
PS: Všímáte si, jak se s DZ činím? O:) Ale z toho, co jsem právě dopsala, je mi upřímně špatně...

1. kapitola - Škola volá

Komentář autora: Já myslím, že se ani moc nedivíte :D. Neříkala jsem náhodou, že to datum publikace vždycky dodržuju? Každopádně prakticky vždycky když už ho poruším tak proto, že zveřejňuju dřív, ne dýl.
K povídce: Asi to budu dělat tak, že jedna kapitola bude o Chelsie, další o Jackovi a pak uvidíme, jak nám budou přibývat postavy a sbližovat se a tak. Tahle kapitola nám trochu přiblíží Chelsie a posuneme se v čase, v Prologu bylo Chelsie 13, teď jí je 14 a Jackovi 17.
Podle mě to není napsaný tak hezky jako DZ, ale pořád se dost snažím. Já se vlastně při ničem nesnažím tak jako při DZ :D.
Tohle platí pro celou povídku: pokud si všimnete nějaký blbosti, řekněte mi to. Nevím všechno, občas si vymýšlím nebo se domnívám, že to vím a ve skutečnosti nevím, ale dost si toho i vyhledávám a ověřuju. Každopádně... kdo je informovanější, prosím ho, aby se o své znalosti podělil.
Teď už si užijte kapitolu :)

Ples, ples, ples!

Konečně na mě dolehla ta eufórie, kterou trpí ostatní už přes týden :D. Teda skoro všichni ostatní.
Cpala jsem vám, že mám zejtra maturák? Jestli jo, tak ne nijak výrazně. Jestli budu stíhat, tak vám zítra do tohohle článku přihodim fotku mýho ohozu, zatím je v pokračování jenom tématická fotka naší třídy (podmořský svět). Nezajímá vás to? Chápu, ale já jsem právě teď v rauši :D.
Muhahahaaaa, dostanu jedničku na vízo z ájiny - I'm the best damn thing that your eyes have ever seen!

EDIT: Fotka v šatech

31. kapitola

Komentář autora: Nepřeháním, když říkám, že jsem psychicky naprosto vyčerpaná. Nechápu, jak jsem ty dnešní písemky mohla napsat tak relativně dobře... k povídkám se dneska asi nedostanu, budu sedět a tupě sledovat Willa a Grace.
Vy jste mi vážně věřili, když jsem řekla, že Dokonalou rasu nebudu tak hrotit? Už jsem strávila dvě hodiny sháněním informací o tom, jak vypadaj boxerský tréninky :D. K poslední kapitole jsem zase hledala topení, který nepotřebuje ani komín, ani proud. Pochopte, kdybych vycházela jen z toho, co znám a vím, tak to bude... velice podivné :D. O existenci "rmutovacích kotlů" jsem samozřejmě taky neměla nejmenší tušení.
K DZ: Opět poměrně dlouhá kapitola. První část klasicky z pohledu Eleny, uvidíme její cestu domů, její pocity a jak je filtruje. Irina se taky bude činit.
Druhá část je věnovaná Stefanovi. Katherine opět předvede svou chytrost, mazanost a zákeřnost. A taky schopnost vést sáhodlouhý téměř-monolog prakticky o ničem :D. Na jednu stranu se mi hrozně líbí, na druhou mi přijde na pěst. No, však uvidíte :).
Užijte si mých 2 275 slov :).

Prolog - Identita

Edit: Nová kapitola DZ už tuhle středu

Komentář autora: :D:D:D Jsem hrozná.
Snad to s touhle povídkou ňákou dobu vydržím, ale nezaručuju, že ji dokončím. Spíš jo, ještě se nestalo, abych něco nechala rozepsaný. Ale Doučování zla má přednost, musíte to brát takhle. Akorát že momentálně se mi DZ psát nechce, ale nebojte, ono mě to zase chytne, vždycky mě to chytlo :D.
Taky se s tím nehodlám tolik prdět. Je to prostě můj vedlejšák, odreagování, ne celoživotní dílo.
Kapitoly nebudou tak dlouhý jako první část prologu, ani nebudou mít dvě části, to jen tohle a jen kvůli tomu, že se mi Pod čepicí nechtělo upravovat. První kapitola se bude odehrávat přibližně rok poté.
Taky se nebudeme na příběh dívat jenom z Jackova pohledu, bude tu i pohled vypravěče, který se bude týkat Chelsie nebo jiných postav. Trochu zvláštní, co? Ale docela se mi to líbí, taková polo-ich forma :).
A nemám to moc promyšlený dopředu, jen velmi lehce. A málo originálně, ale kdo ví, třeba časem překvapím :D.
Komentáře by mě moc potěšily, abych měla přehled, kolik tak lidí by to četlo, alespoň jednoslovně se vyjádřete :).
Jo a uprostřed je písnička, která se hodí k Jackovýmu cvičení a když se zaměříte na ten text, tak trochu i k jeho životu. Pochopíte v průběhu čtení :).

Prolog - Pod čepicí

Komentář autora: Slibovaná soutěžní povídka. Není to moc jednorázovka, spíš první kapitola. Ráda rozvíjím pokračování, ale jen ve své hlavě. A většinou je to dost komplikované, když hlavní postava nemá identitu ani zázemí... jak já mám vědět, jak sehnal práci, jak žije, kde se myje,... jako na většinu těhle otázek jsem si odpověděla, ale... já ani nevim, za co všechno naši každej měsíc platěj, prostě tyhle dospělácký životně důležitý záležitosti jdou mimo mě :D.
Je na hovínko, že když mám čas, promrhám ho nicneděláním, pak dostanu náladu něco dělat a zjistím, že už ten čas nemám... jako právě teď. I když kdo ví, jestli mi nikdo nepošle naskenovanou mluvnici, mám o polovinu práce míň. Mamka už vychladla, takže nemusím vařit rizoto, stačej špagety, i když včera ještě tvrdila, že na všechno nemusí dohlížet a že bych se měla víc zajímat o domácnost... no, zřejmě se z toho vyspala a došlo jí, že já sama doma + sporák + kuchařka = možnost ztráty dítěte i střechy nad hlavou :D.
Na konci příspěvku je fotka jedné z postav, to je novinka :).

My unbearably awesome taste in music

Am I the reason for your endless sorrow?

jééjejéé

Daří se mi ve škole - takže do ní zejtra nejdu, abych se nějak odměnila :D - lednice je neustále plná jídla. Že bych si toho nevšimla, umřela a ocitla se v nebi? :D
Akorát furt nemám náladu psát, pardon.
Pozejtří jdu po hodně dlouhý době na klavírní koncert, to se taky těším. Ives, Gersshwin, Čajkovskij.
Jedinou vadou na kráse toho všeho je, že mě kurevsssss- nehorázně bolej záda a opět jsem prohloubila svoji závislost na kafi...

Ale jako náplast mám tenhle krásnej diplom - nikdy bych nevěřila, že si tady budu něco takovýho vystavovat... ale taky jsem nikdy nevěřila, že nějakej blog vůbec budu mít, takže bych měla začít věřit... ve všechno :D. S levhartíkem nebo jaguárem nebo co to je, to je fuk, je to černá čičina a na mě z toho jde sentiment :D. A chuť na koblihu a švestkovej čaj...
PS: Ano, já byla opravdu první, hohohooo, tohle je asi vážně poprví, co se mi něco takovýho přihodilo. Vlastně na základce jsem byla jednu dobu první v třídním výkaze. Ale pak k nám přišla Bajerová a já měla po ptákách :D.
Povídka, která mi to vyhrála, se tu objeví o víkendu nebo je u Michelle už skoro měsíc. A od Verči a Terry jsou taky úžasné, takže pokud jste to ještě neudělali, mrkněte na ně :).

16. 1. 2012
Ahojda, Michelle!
 Promiň, že otravuju, ale tohle ti prostě musím sdělit. Učinila jsem šokující objev, puma není černá :D...

30. kapitola

Komentář autora: Fuj, včera jsem viděla tolik dílů Willa a Grace, že mě to muselo nějak poznamenat :D. Jsem strašně líná cokoliv dělat...
Po týhle kapitole bude taková polopauza. Psaní mi jde pomalu (ta lenost je fakt příšerná :D) a navíc některý části možná ještě přepíšu.
Tak, konečně jste se dočkali plesu. Myslím, že začátek by se vám mohl docela líbit. Pak to bude trošku horší a konec už je zase pěknej :D. Komentáře by mě (extra) potěšily, protože je tam jedna taková nevychytávka. Asi jich najdete víc, ale ty vám rozmluvím, jen jedna věc je tam podle mě taková dost pofidérní :/. Asi je to věc názoru.
Na konci písnička (pak už s nima dám na delší dobu pokoj :D) a opět se hodí spíš ke konci. Prostě být vámi, pustím si ji po přečtení. Rozhodně po přečtení.
Oukeej, hurá na to a moc se nešklebte :P

29. kapitola

Komentář autora: Tak jsem přežila. Ale bylo to o fous :D. Další týden by měl být trošku klidnější a o víkendu se pokusím hnout s povídkou :). Jinak podle Scatů (takový testy od Bridge, myslím) je moje angličtina na úrovni C1, což je úplně úžasný, ale moc tomu nevěřím, ty testy byly takový pofidérní :/ :D. Ale B2 bych tím pádem měla mít určitě a tu taky vyžadujou na vejškách, takže... fajn zjištění :D.
Jinak jsem tu jenom na otočku. Za moment pádim na klavír a pak za kámošem :).
K povídce: Kdyby si někdo chtěl připomenout ty Ivanovy kecy o tom, jak bude Elenu potřebovat, bylo to ve 13. kapitole ke konci. Ale bylo to tam asi jen jednou větou, každopádně teď se ukazuje, o čem mluvil :). A bude to teď rozvádět a opakovat. Co k tomu víc dodat? Ještě nebudeme tančit, ale už se bude krvácet a vraždit. Mariam, moc nejásej, nebude to nijak zvlášť brutální záležitost :D.
Zhruba od prostředku do konce se mi to špatně psalo a je ta takový... podle mě pofidérní, ale vám to tak asi (nebo spíš SNAD) připadat nebude, není to moc velký rozdíl o proti normálu (ještě jedno SNAD :D)
Na konci písnička, která je tam jen kvůli svému názvu, jinak se úplně nehodí, ale nemohla jsem si ji odpustit :D.
Příjemné počtení :).

Uuuuhh... mám účes jako Albert Einstein potom, co strčil hlavu do hnoje, ksicht jak 3 tejdny satrá mrtvola a taky se tak cejtim... divný, když vezmu v úvahu, že dodržuju základní hygienu... přísahám že to učení ze mě dělá nechutnou zombici :/. Navíc by člověk předpokládal, že budu alespoň plná vědomostí nebo tak něco... ale já si připadám totálně vygumovaná, nebo jak je to ve filozofii.... moment, to si musím vzpomenout... tabula rasa? Něco takovýho... bylo to u stioků, myslím... hmm, ty jo, něco si pamatuju! :D
Toho kreténa, co se rozhodl zkoumat křesťanství z filozofickýho hlediska, bych ukřižovala... dvakrát!
A toho, kdo založil tolik firem v Čr, taky!
Maamíííí, už dooost! :( Řekla bych, že o svaťáku už budu schopná jenom ležet a civět do stropu, přičemž mi z koutku úst bude vytejkat slina. Mmmm, už se těším.
Achjo, proč já nedokážu držet hubu...
Edit: Zdá se mi to, nebo nějaký odvážlivec čte Upíří život? Statistiky by tomu odpovídaly, ale hlava mi to nebere :D. Každopádně je to hezká představa :D.

Zoufalý psychický stav vyžaduje zoufalou hudbu

Ok, play that beat again...

28. kapitola

Komentář autora: Sice jsem si říkala, že ji přidám až po víkendu, protože se vážně, VÁŽNĚ musím učit a kdybych zveřejnila novou kapitolu, tak bych sem furt lezla a koukala, jestli přibyde nějaký váš názor... no, nakonec jsem se rozhodla, že budu na vás hodná a procvičím svoje sebeovládání :D. Takže klidně komentujte!
Mimochodem, Every you and Every me od Placeba je úžasná písnička. Nutí mě to si stáhnout Velmi nebezpečné známosti, který jsem viděla jenom jednou a přišlo mi to strašně úchylný... ale bylo mi 13, po pěti letech to bude vypadat určitě jinak :D
Co bych vám řekla ke kapitole... konec vás naštve :D. Ale ten prostředek by vás mohl bavit svým zajímavě nezajímavým průběhem. Začátek moc nenavazuje na konec předešlý kapitoly, ale nic matoucího.
Ať se líbí ;)

27. kapitola

Komentář autora: Jak na nový rok, tak po celý rok... no, doufejme :D
Ještě chvilku vás potrápím, než se dostaneme na ples, ale už se k němu blížíme :P. Už jen pár malých komplikací, ať to Elča nemá tak jednoduchý. Tahle kapitola je ze začátku nudná, ale musí to tam být, pak už je to lepší... už dlouho jsem neměla kapitolu v tomhle stylu, což mě začalo zneklidňovat a upínat moje myšlenky kamsi... někamsí :D
Jinak tohle je přednastavenej článek. A asi ho nikdo v tuhle chvíli nebudete číst, ale bůhví, kdy půjdu spát a kdy se probudím a... takhle je to prostě jednodušší :D.
Šťastnej Novej rok :)

26. kapitola

Komentář autora: Jé, vy jste mi dokonce nechali i nějaké komentáře, které jsem si přečetla až teď! Jak milé :). Na chatě jsem parádně nic nedělala, jen začínám mít obavy ze svého žaludku, který odmítá konzumovat... jasně, něco jim, ale oproti normálu je to nic, zas jako... nemám v plánu hubnout :/. A díky věčně poloprázdnému žaludku jsem teď trošku nametená po těch pár pivech, ups :D.
Už mám defakto přečtený 4 knížky z VA a našla jsem věc, co se mi nelíbí... málo vykřičníků! Oni píšou, že něco někdo zakřičel a není tam vykřičník? Já je možná užívám nadměrně, ale oni je používaj buď tam, kde se mi nehoděj, nebo vůbec... ts, ts, ts.
Jinak mám rozepsanou 3... moment...no fakt, už 39. kapitolu :D. Jsou to sice jen takový náčrty, který budou potřebovat upravit, ale stejně... já jsem tak dobrá! :D
Ale zítra už se budu muset podívat na něco do školy... fňuky, fňuk, bléééé :/
Ke kapitole: Co vám mám povídat... není moc dlouhá, je tam Ivča, Elena a Stef... nic závratnýho se něděje a přesto je tam spooouusta vykřičníků :D. A já doufám, že se vám bude líbit jako každá jiná.
Za Dimitrije! (nesnažte se chápat)

Nejsem tu, jsem na Vampýrské akademii :D

Edit 26. 12. : Tak teď tu nebudu doslovně, fyzicky. Odjíždíme na chatu a vrátím se nejspíš 29. 12.. Kdo neví, jak to tam chodí - není tam internet... ani pitná voda... ani lidi - i když to není taková tragédie...  no, každopádně si beru mimo jiné noťas na psaní DZ, takže alespoň snad hnu s povídkou, už mám načatou 37. kapitolu... narozdíl od 1. série, touhle to ještě nekončí :D :/.
Tak se tu mějte, čágo ;)
PS: Ty svátky mi asi prospívají, 54kg, když mám na sobě rifle? To už jsem neviděla tak 2 roky :D.
- V pokračování je článek o VA z 25. 12.

25. kapitola

Komentář autora: Zdravím, dlouho jsme se neviděl, co? :P Doufám, že se u vás Štědrý večer vydařil.
Ke kapitole: Tato kapitola by mohla potěšit 25 lidí :P. Ty jo, vidíte tu krásnou symboliku? Je 25. 12., publikuje se 25. kapitola a ještě těch 25 lidí, muhehehe :D. No, každopádně, jukneme se do Mystic Falls pro změnu a myslím si, že vám poslední scéna připomene jeden flashback ze seriálu. Nebudu popírat jistou inspiraci :P
Příjemné počteníčko ;)

Veselé Vánoce!

Tak to tedy nebudu zbytečně okecávat, přeju vám hezký svátky, nacpěte se cukrovím a HLAVNĚ nic nedělejte!
Nová kapitola DZ bude zveřejněna na přelomu 24. a 25. 12.
Dobrou chuť ;)

Snad to nevypadá moc pohřebně... sama jsem to vytvářela! :D 

V pokračování: video, fotky a nějaký nezajímavý kecy k DZ

24. kapitola

Komentář autora: Chtěla jsem ji publikovat až zítra, ale... že jsou ty svátky :D.
Taky u vás nastal konec světa až dneska v podobě vánočního úklidu? Ještě jsme dělali vosí hnízda, takže až teď máme hotový všechno cukroví. Dárky už mám taky z krku, bratr něco nakoupil, tak jsem mu dala 4 stovky a snažila se přesvědčit, že na tom není nic špatného a že jsem se snažila... 3 věci jsem koupila sama a pro dědu jsem stáhla 6 filmů... aspoň něco.
Hmm, podle anktety čte DZ 37 lidí. To se mi docela líbí. Docela hodně líbí!!! :) Ale nečekala jsem, že Damon bude mít tolik hlasů, sakra :D. Jsem si myslela, že vás Ivan trochu nadchl a ono ne-e. No nevadí, Stefan a Ronnie jsou poctěni (hlavně ty 2 hlasy u  Stefa mě těší, bála jsem se nuly :)), Elena nechápe, kde se u ní tolik hlasů vzalo, Ivan se tváří nezaujatě, možná trochu kysele, Katherine a Irina s tím počítaly ( i když Kath se trochu vzteká :D), jiná postava nemá ponětí, kým je, a Damon se na vás svůdně usmívá :P:D.
Ke kapitole: Po dlouhé době začneme Eleniným zápisem do deníku. Ráda to dodržuju :). Jinak komu nic neřekl Sneak peek, tomu to vysvětlí následující text.
Tak ať se líbí! :)
Edit: Poslední kolo soutěže u Michelle, můžete se těšit na moji, Večinu a Teřřinu (jak se skloňuje Terra? :D) povídku, pokud teda holky svoje dílka odeslaly, ale nemyslím si, že by se před koncem vzdaly. A píší opravdu skvěle, takže to stojí za váš čas a hlas! Povídky budou publikovány (předpokládám) během tohoto týdne zde: http://fanfiction-stories.blog.cz/

23. kapitola - oficiální verze

Komentář autora: Fůůů, dýchej, dýchej, jen klid.
Hmmm, jestli je tu ještě někdo větší záškodník než já, tak jste to vy. Já vás prosím, abyste mi napsali komentáře, ještě to odůvodním tím svátkem, abych zdůraznila, jak moc chci, abyste něco napsali... vy - když to přeženu - nic. Tak se naseru, řeknu, že už mi na vašich komentářích nesejde.... a objevěj se asi 4 Anonymní komentáře - jejichž pisatelé, předpokládám, se nikdy k ničemu nevyjádřili - u kapitoly, kterou jsem psala jak nejhnusnějc jsem uměla a radši snad ani nechtěla, abyste se k ní vyjadřovali.... tak si tak říkám... DĚLÁTE SI UŽ ZE MĚ KURVA PRDEL???!!!! :D
- ok, tohle jsem psala před pár dněma v amoku, takže je to trochu... přehnaný. Často reaguju přehnaně, vím to, nejde to změnit, zkoušela jsem to, zvykněte si.
A nepodceňujte mě. NIKDY A V NIČEM! :P
Je to celý hrozně tragikomický. Musela jsem předvést přesně TOHLE, něco šílenýho a "brutálního", abych získala to, co jsem chtěla - komentáře. Bohužel jsem je chtěla předtím, ne teď, proto mi celá tahle situace přijde tragikomická a rozhodně se necítím být spokojená, jen jsem se vypsala v kapitole, vylila jsem si na ni vztek a tím pádem i na vás.
Co jsem si z toho vydedukovala? Pokud něco chcete, neproste o to, vydírejte a zastrašujte ty, co vám to mohu dát. A právě proto už snad komentáře ani nechci. Ne, jestli kvůli ním musím dělat tohle, což očividně musím. Pak má mít člověk o ostatních dobré mínění, se na to koukněte, na jakých základech společnost stojí. Ať žije zákon džungle! :D
K povídce: Tahle kapitola je psaná takovým... dost šunkičovským stylem, řekla bych :D. Hodně řečnických otázek "hlubokomyslných" a lehce zoufalých. Psalo se mi to úplně samo a... nemůžu si pomoct, hrozně se mi to líbí, Stefanovy proslovy jsou úplně uáááá :D. Ne, nejsem samolibá (ironie). Dialogy jsou krásný, ale... dost takový... jak to říct... no, prostě si nemyslím, že by takhle někdo v reálném životě mluvil, ale v psaný podobě je to ok. Víte, co myslím? Asi ne, ale to nevadí :D.
Užijte si kapitolu, na konci je písnička, hodí se i do průběhu čtení i až na potom, jak vám to vyhovuje ;)

23. kapitola - alternativní konec

Komentář autora: Sice si ji vůbec nezasloužíte, většina z vás, ale budiž.
Úplně s touhle kapitolou nejsem spokojená. Po obsahový stránce to ještě jakž takž ujde, ale ta forma je taková... no, uvidíte :). Každopádně se můžete těšit na vašeho milovaného Stefánka v celé jeho kráse :-*

22. kapitola

Já už chci konec světa, prosííím! Jsem strašně vyždímaná :/

Rekapitulace: Elena je na Sibiři, bydlí u Ivana. Stefan a Damon jsou neznámo kde s Katherine. Damon si Elenu nepamatuje, ale Stefan ano, protože se od Lexi naučil odolávat nátlaku. Elena se se Stefanem spojuje prostřednictvím snů. Ve 21. kapitole Elena bojovala s neznámými upíry, s Ivanovou pomocí je všechny zabila, ale sama málem zemřela. Kapitola skončila tím, jak se svezla zesláblá na zem a zašeptala Ivanovo jméno (jak poetické :-*:D).
První část této kapitoly nenavazuje na konec předcházející. Ale jsem si celkem jistá, že se vám bude líbit, když to tak zaokrouhlím :P.
A protože mám dneska svátek, chci, abyste VŠICHNI komentovali! I několik dní po zveřejnění! Prostě až si kapitolu přečtete. K čemukoliv, co se povídky týká, ne k mému svátku. Můžete porovnat první sérii s druhou, můžete zhodnotit jenom tuhle kapitolu, napsat svůj názor, co se stane v příštích kapitolách, oznámit mi, že je to totální sračka a nevíte, proč to čtete. Máte z čeho vybírat a ve fantazii se meze nekladou :D.
Věřte mi, nechcete mě nassss-štvat, a jestli budu mít hodně zobrazení a málo komentářů... řekněme, že NÁS to bude mrzet O:) :D.
Tak, teď už můžete, snad vás kapitola nezklame :)

Sneak peek

Komentář autora: Nebudu vás moc mučit a přejdu rovnou k věci.
Následující scéna se odehrává v Ivanově domě, jde o rozhovor Eleny a Ivana o poměrně důležité věci.
Vymazala jsem z úryvku asi dvě věty, ale jinak je to přesná kopie toho, co se v povídce objeví.
Neřeknu vám, v jaké kapitole bude tato scéna, snad jen, že ne hned ve 22. :).
Pamatujete si ještě na 18 vět z kapitol 22 - 30? Dvě z nich si za chvíli znovu přečtete.
A to je snad vše. Ve čtvrtek se můžete těšit na novou kapču a už teď můžete přemýšlet, jaký krásný komentář mi zanecháte, budu je vyžadovat (a nemyslím tím "Všechno nejlepší." neneneee, hezky k povídce :P)
Tak příjemné krátké počtení :)

I need this to get me through, can't resist, don't want to. Believe it, I know it's true, can't beat this, don't want to try... (Sum 41)

Už nikdy nechci jít po ulici bez sluchátek aneb to, co se mužům honí hlavou, by se jim mělo honit jenom v hlavě a hezky potichu. NESNÁŠÍM TO!
Půjčila jsem si knížku ve frj... a objevila dva pro mě nový časy... nemluvě o tom, kolik slovíček jsem musela nacvakat do slovníku :D. Ale půjde to, chci se zlepšit, chci parlovat francaise!
Bejt ve škole 3 hoďky je tak akorát dost aneb za chvíli mi dojdou nápady, co psát do omluvňáku :D.
Dneska mi spolužačka vysmekla poklonu, že ten můj fejeton byl naprosto skvělej. Musela jsem se červenat jako mamčin svetr, kterej jsem jí ráno ukradla... vlastně ne, ten byl růžovej... poprvý od doby, co rozhoduju o svém šatníku, jsem na sobě měla něco tak nechutně růžovýho :/:D. Doma mi připadal červenější...
A v sobotu bude Sneak peeeeeek, konečně alespoň něco odpublikuju :D. Je to vážně divná úchylka...
PS: Díky, Kubíno :)

Publikování Doučování zla

Nakopejte mě někdo do zadku, ať už se konečně začnu věnovat tý škole podělaný! :D I když už jsem si udělala povinnej test z aj a vytiskla maturitní otázku ze zemáku... i to je úspěch :D.
 Jak dobře odhadla Mariam, už to nemůžu s nepublikováním vydržet. Jak teď víc píšu, tak mě to strašně svádí a uuuuh, to je jako stát před polonahým Ianem S. a udržet zavřený oči :D. Ok, to už trošku přeháním, ale jenom trošičku! :D
Kdo sleduje Informatorium (což by měl každý), si jistě všiml menší změny, sneak peek už další sobotu a nová kapitola přespříští čtvrtek (nebo jak je to s tím "příští" a "přespříští"... prostě to dostanete ode mě k mýmu svátku! :D)
Se svátkama je to takový těžký... na jednu stranu se mi během nich publikovat nechce, protože DZ vánoční moc není, pokud jste jako naše rodina, tak o svátcích uklízíte, vaříte, pečete, prostě furt něco děláte a nevíte, kde vám hlava stojí. Pak je Silvestr... na druhou stranu asi budete mít chuť číst, co? Nebo jak to vidíte? Pro sebe to nepublikuju (... víte, jak to myslím :D), když nebudu mít čas, tak to prostě přednastavim a je to, takže záleží spíš na vás.
Ne, jednu kapitolu denně tu mít nebudete. Spíš jsem přemýšlela o publikování jenom o sobotách a nedělích... ALE CO S TĚMA SVÁTKAMA, SAKRA?! :D.
Takže návrhy kdyžtak do komentářů :).

Nejenže je to úžasná písnička, ona se k té mojí milované povídačce i poměrně hodí O:)

Krásy naší Evropy

Komentář autora, který se netýká následujícího fejetonu: Včera jsem konečně dočetla Neschopnost. Však víte, tu strašně vtipnou knížku, jak jsem z ní vypsala pár ukázek. No, na netu jsem četla, že nejvtipnější je scéna ve vlaku... a ve vlaku obsluhoval číšník s obří erekcí (většina postav má nějakou podivnou nemoc, tak tomuhle holt pořád stál)... jako vážně? Lidi jsou tak primitivní, že je nejvíc rozesměje, když někdo svým obřím penisem převrhne polívku? (Omlouvám lidi, co jsou v rozkvětu puberty, to člověk není vždy tak docela svým pánem). Nezlobte se na mě, ale to je... z toho je mi smutno. Ano, ušklíbla jsem se, ale v tý knížce byly mnohem lepší pasáže. Přece jenom se na mě maminka a její puritánská morálka podepsala, za což jsem strašně ráda. Dvojsmyslný narážky - fajn, nechutný vtipy - fajn, sprostý vtipy - fajn, ale že by to bylo to nejvtipnější pod sluncem? Ani vomejlem :/. Lidi, překonejte to, boha jeho.... pták, orál, erekce, kunda, sex, mrdat, chcát... smějete se? Já teda ne. Jen si teď připadám trochu... špinavě :D.
Taky provádím důkladnou revizi kapitol 22 - 33, včera jsem dokonce napsala skoro celou kapitolu, jejíž číslo neznám... 34 nebo 35, uvidím. Nevím, jak se vám vývoj situace bude zamlouvat. Elena vás bude štvát z mnoha důvodů a nebudete sami, i pár postav jí bude chtít dát přes papulu.
Znovu děkuji Charlie a Andul za jejich milé komentáře :). Andul, jsem ráda, že v tobě povídka vyvolává smích i smutek a že nejsi zklamaná druhou sérií. Myslím, že jsem ti napsala nějakej slohovej komentář u 34. kapitoly první série :D. Charlie, nemusíš komentovat každou kapitolu, když nenajdeš slova, stačí, až je najdeš :). Už tak komentujete poctivěji než cca půlka čtenářů :).
K fejetonu: Přijde mi opravdu lepší než ten předchozí a i když na jeho konci píšu, že mi jeho tvoření trvalo půl dne, měla jsem ho hotovej do půl hoďky... jen ten půl den vypadal líp :D. Jinak je to samozřejmě strašnej žblept, kterym bych nevystlala ani papouškovu klec... ani kdybych toho papouška měla!
Třeba se zasmějete. Když už ničemu jinému tak tomu použití slova "hovno", vždyť sprostý slova jsou k pokukání!

Hlavou v oblacích

Komentář autora: Ještě mě tak napadlo, že bych mohla přidat tohle :D. Většina z vás už to nejspíš četla u Michelle, ale pro ty, co její blog nenavštivují, tady to je:
PS: Upřímně se děším, jak bude vypadat zítřejší díl TVD... nějak mě Plecka a její geniální nápady začínaj lízt krkem :/.

Jedno kafe, prosííím!

Deprese mě už pochopitelně přešla, takže se jenom každé ráno potýkám s nechutí ke škole... zatím vyhrává poctivost, ale řekla bych, že už to dlouho nevydrží.
Usoudila jsem, že je mi souzeno 3. místo. V 1. kole u Michelle jsem byla třetí, ve druhém taky... no a jak jsem dopadla v olympiádě ve škole z čj? Třetí :D. Ale ze šestnáctí děcek a vzhledem k mým "úspěchům" v předešlých školních soutěžích (teda když už se stal ten podivný úkaz a já se účastnila) je to opravdu něco. Moje ambice požadovala předposlední místo, poslední by mě hodně srazilo :D. Takže dobrý! Více než dobrý! Silně zvažuju, že až budou viset výsledky na chodbě na nástěnce, udělám u svýho jména růžový srdíčko :D.
Pfff a teď, nebo spíš až po 10 solitairech, bych se měla vrhnout na celou učebnici angličtiny, úvod do ekonomie a... ještě něco... sakra!...jooo, sekty!... nebo si taky jenom uvařím kafe a budu hekat tak dlouho, dokud neusoudím, že je čas jít spát :D.
O víkendu vám sem hodím fejeton do školy... senzace, co? Taky bych se těšila a přemlouvala se, abych to sem dala už teď :D. Ale přijde mi o trošku lepší než ten předchozí... sice stejná sračka, blábol o ničem, ale lepší :D.

Dneska mi po strašně dlouhý době zazněla v uších cestou do školy. Bývalo k téhle písničce i nádherné video s Damonem a Elenou a citáty z knih, ale ten génius, co ho vytvořil, ten KRETÉN ho smazal :(. Alespoň že úžasná písnička zůstává :).

To nic, to jsem se jen pohádala se srnkou

Kterou stejně většina lidí neviděla na tom minulém pozadí, takže to teď vážně vypadá, jako bych have lost my mind... ano, vážně to tam mám v angličtině, já, takovej odpůrce toho zbytečnýho používání angličtiny. Ale v jiným jazyce jsem ten citát nenašla (a opravdu jsem ho hledala!) a překládat ho se tak trochu bojím, mohl by ztratit svoje kouzlo.
Jinak velkej fanoušek Van Gogha nejsem, jen jeho citáty se mi hrozně líběj a tenhle se mi sem krásně hodí :).
Původně jsem tenhle design chtěla nastavit až někdy v prosinci, ale... jak říkám, pohádala jsem se se srnkou, což v překladu znamená, že jsem to nevydržela a musela to tu změnit :D.
Uznávám, že je to trošku šílené, ale poměrně se mi to tak líbí. Snad z toho nezcvoknete, to by mi vás bylo upřímně líto :D.
A před chvílí jsem ještě psala DZ (já jsem vážně strašnej flákač, ale já za to nemůžu, kámoška nechtěla jít ven a na nikoho jinýho jsem neměla náladu :D. A dělat něco do školy? Dopsala jsem si sešit dějáku a uklidila si stůl, to pro dnešek stačí). Možná jsem se zbytečně rozepisovala, ale... ach, já se musím tak vychvalovat, 31. kapitola je skoro stejně úžasná jako 30. :D. Postavičky se nám hezky vybarvují, když jsem si dneska četla náhodnou asi 25. kapitolu, říkala jsem si, že Elena je k nepoznání... a Stefánek taky trošku mění odstín :).
No, můžete a nemusíte se vyjadřovat k novému vzhledu, to je na vás :).

Výlet do Olomouce

Podtitul: Den otevřených dveří na Univerzitě Palackého
Jsem vážně neuvěřitelně vděčná a zavázaná tý holčině, že se mnou jela a všechno mi ukázala :)

Bojuj, srabe!

Komentář autora: Čágo, právě jsem pravděpodobně v Olomouci, pokud jsem tedy vstala v 5 hodin ráno, nebojím se, že jsem nasedla do špatnýho vlaku, protože jedu s holčinou, která mě doučuje frj a nějakej ten pátek už studuje na tý škole, na kterou právě jedeme :D.
Koukám, že nás v soutěži u Michelle Terra pěkně drtí :D. Vzhledem k tomu, že je moje favoritka, mi to nijak zvlášť nevadí, jen mé ego trpí, ale patří mu to, nemá bejt tak velký! Musím se spokojovat s málem, jinak nedosáhnu eudaimonia (:D). A moje situace ještě pořád není "málo", takže nefňukám!
Taky bych chtěla poděkovat Charlie a Andul za komentáře ;) Všechno vidím, ale nevím, kam vám děkovat, abyste to našly, tak to zkusím tady. Vážně mě to hřeje u srdce, když vidím, jak to někdo s chutí čte, díky, díky, díky! :) Hrozně se mi líbí, jak blog šlape - i když je to vidět víceméně jenom ve statistikách, to stačí :).
A teď už k tomuhle... čemusi... Použiju moje oblíbené slovo, které tak často používá Mariam... tahle povídka je SOMARINA! :D Vážně, skoro se za to stydím... je to dobrý nápad, ale špatně zpracovaný... prostě to berte jen jako takovou rychlovku :).
Zítra (tedy v sobotu) se vám budu asi svěřovat se svými dojmy ohledně univerzity v Olomouci a možná nějaký žvásty z tejdne... prostě nic extra, jen ta škola by mohla být pro někoho zajímavá, jdu se podívat na filozofickou fakultu, na katedry anglistiky a romanistiky.
Teď už si... pokuste užít tuhle... TOHLE :D
Editováno úžasné video, které bylo velkou inspirací :)

Já jsem ale šprt... no fuj! :D

Jenom tři dvojky a jedna trojka mi vycházej?! Nepamatuju si, že bych někoho podplácela... :D
Je hezké vědět, že se nemusím stresovat O:).
Teda musím... zítra du k zubaři a už teď vím, že mám kaz... viděla jsem ho v zrcadle... to bude bolet, když ho vidím i já... pomoc :(
No nic, napsala jsem kousíček DZ, ale bohužel jsem toho musela nechat - Sokrates, Platón a jiní volové se hlásí do služby...
Zatím :)
EDIT: O víkendu přibyde velice krátká a velice špatná ff povídečka. Na jeden a půl stránky a je vážně slabá :/ Teda myšlenka je dobrá, ale zpracování chabší... to je jedno, prostě to tu bude asi v sobotu :D

18 vět z kapitol 22 - 30

Tím myslím věty z Doučování zla
Nekoukejte tak, strašně se mi nechce číst proslov Václava Havla o EU a vymejšlet ještě k tomu svůj vlastní... o jeho proslovu... proslov o proslovu, kdo to kdy viděl, sakra?!
A navíc jsou to 3 týdny, co jsem nepublikovala, a věřte nebo ne, je docela těžký nechávat ty kapitoly jen ve složce na ploše :(:D
Všechny věty jsou v přímé řeči a ne vždy je jasné, komu jsou určeny, nebo kdo je říká.
Kdo nechce žádný spoiler, tak dál nečte a čeká na Vánoční prázdniny.

Strange mood, strange words and a little bit agresive music

Subtitle: It's not because of me, it's because of people... at least I think so... and nothing else matters! And I am NOT depressed neither crazy! :D

Gotta love his scream at 2:27... holding it so long... amazing :)

Maličko opožděně, ale "napadlo" mě to až teď :D

To "napadlo" je v uvozovkách, protože hodně lidí vytváří obrázky ke svým povídkám, tak aby to nevypadalo, že si myslím, že jsem zavedla novinku :).

Neplánovala jsem, že bych něco takovýho dělala - moc práce na mě :D. Ale včera jsem dostala hroznou chuť si hrát s fotkama, ale nechtěla jsem si vytvářet novou plochu na comp, na změnu designu je moc brzo, navíc už mám dva nápady, jen to nastavit... no, tak jsem udělala tohle. Není to nic zázračnýho, nejvíc se mi líbí ten nápis... Elena má blbou barvu, snažila jsem se ji sladit, ale nešlo mi to :/ A vůbec vybrat nějakou její fotku bylo úděsný, to zabralo spolehlivě nejvíc času! :D

No, snad se vám to aspoň trošku líbí, zabralo mi to asi tak... moc neee (ironie)... tak 4 hodiny :D

A taky nevím, jestli se to k té povídce tak docela hodí... Damon se Stefanem mezi sebou moc nebojují a je to hlavně o Eleně, která je na obrázku v pozadí... takže váš názor? (s citem, prosím :D)

A začlo druhý kolo soutěže u Michelle, tak si můžete počíst ZDE :)

Dělat filozofickej text nebo novej obrázek? :D Achjo, jsem hrozná... a tentorkát se mi to líbí ještě míň... ten text neměl bejt tak velkej, se sám nějak zvětšil :( To možná vážně předělám...

With black birds following me...

... (i hope I won't) digging out my grave.
Nevím, co mě to dneska postihlo, ale pustila jsem si Vránu - úžasnej film, vážně moc se mi to líbilo (díky, Handě, za doporučení ;)), ale možná jsem si to měla radši stáhnout s titulkama, ten dabing mi místama moc nesedl, a to že skousnu hodně... ale nebyl tragickej - a pak taky jsem tak nějak při hledání už-nevím-čeho narazila na Havrana od Edgara Allana Poea (nebo jak se to sakra skloňuje! :D) a sice jsem to prolítla jen tak zběžně, ale vypadalo to taky dost dobře. Až bude čas a klid, vrhnu se na to :).
http://www.heise.de/ix/raven/Literature/Lore/TheRaven.html

And the raven, never flitting, still is sitting, still is sitting
On the pallid bust of Pallas just above my chamber door;
And his eyes have all the seeming of a demon's that is dreaming,
And the lamp-light o'er him streaming throws his shadow on the floor;
And my soul from out that shadow that lies floating on the floor
Shall be lifted - nevermore!

No a konečně mě oslovila písnička od LP... a jak se asi jmenuje? :D

Takže tohle všechno vám doporučuji, abyste si přečetli, podívali se na to a poslechli si to :).

A teď už se musím jít fakt učit...

Pokojíček

tatínka chytl naprostý úklidový amok, mohla jsem bez výčitek nafotit náš pokojíček. Sice stejně není dokonale uklizenej (zásadně si nestelu postel a na bratrově stole se vždycky něco válí... ale nikdy tam nemá takovej bordel, jako mám občas já :D), ale... je naleštěnej nábytek a vyluxováno i pod postelí, co víc byste po mně chtěli?!:D
A asi neuvidíte nic moc novýho... když dělám své nádherné fotky stolu, vezmu s tím i podstatnou část pokoje :D
Já vím, že to většinu z vás vůbec nezajímá, ale já jsem na tohle přímo úchylná :D. Mám takovej dobrej pocit, když vím, v jakým prostředí jsou ty povídky, co čtu, psány :).

Neschopnost

Kniha Roba Granta, kterou právě čtu. Psali sice humoristický román, ale nikdo mě nevaroval, že se u toho budu nahlas smát (to se mi stává jen u debat na icq a u Raymonda Chandlera)! :D Mám přečtenejch 50 stránek a je to naprosto boží! Jakoby detektivka z blízký budoucnosti, všichni jsou naprosto neschopný až na federálního policajta (a pár vyjímek), kterej celej příběh vypráví. Přepsala jsem vám 2 takové malé ukázky z úvodních stran. Věřím, že se alespoň ušklíbnete :).
A jen tak mimochodem, právě jsem dopsala olympiádu z češtiny... je mi jasný, že v očích učitelky budu bídná, ale ve svých tentokrát zářím. Opravdu mám hroznou radost, že i když jsem možná neodpovídala správně, alespoň jsem něco vymyslela a povětšinou pochopila zadání :). Navíc se mi teď ve škole dost daří, samý jedničky a dvojky, sem tam trojka, a ani jednou jsem se nesloužila (ok, možná jednou, ale jen malinko :D). Takže smůla, mé sebevědomí bude asi nadále růst, pokud se nezačnu vidět hůř, protože pohledy ostatních jsou mi čím dál lhostejnější... teda ráda je slyším a třeba i uznám, ale nedávám jim vyšší váhu než svým. Jestli je to dobře nebo špatně, o tom by se dala vést debata tak... na celej život :D

Všichni milujou záporňáky :P

Okouzlující tím, že vůbec není okouzlující, je prostě jináčí a já ho žeru :D.
Jsem ráda, že jsem začala sledovat Once upon a time!

I když tu nejsi...