Podtitul: (... sakra, já nemám podtitul! :D Tak třebaa...) Všude špatně, doma nejhůř
Komentář autora: Divnej název, ale fakt mě nic nenapadá lepšího :/ :D
Takže, okamžik, na který všichni tak dlouho čekali. Po 15 kapitolách se Damon a Elena opět setkávají. Trvalo to dýl, než jste si na začátku mysleli, že bude?
Bylo zajímavý psát tuhle kapitolu. Hrozně jsem se na to těšila, ale už před první větou mi došla slova. Po takový době... tolik se toho změnilo... tolik je toho třeba říct... sakra, ale co říct?! Čím začít? Co vynechat? No, nakonec jsem zvolila metodu "představ si, že seš Damon - protože je to z jeho pohledu -, nepřemejšlej, neopravuj se a piš". Trochu to podle toho i vypadá :D. Ale mylím si, že je to tak správně. Rozhovor Damona a Eleny si čtu pořád dokola. Něčím mě fascinuje. A ne tím, že by byl tak dobrý. Asi je to právě jeho spontánností. Dejte vědět, jestli jste ji v tom taky viděli.
Prostě je to hrozně divná, fascinující a samozřejmě emotivní kapitola, která by vás opět mohla přimět se nějak vyjádřit O:). Myslím si, že vás ničím nepřekvapí, že jste tušili, že se to takhle nějak zhruba stane, ale kdyby tomu tak nebylo, ráda bych o tom věděla.
Příjemný počtení, já už snad konečně dočtu ty francouzský reálie...