Sakra, málo kterou knížku přečtu na jeden zátah...

Proto mě překvapilo, když jsem si s obyčejně vyhlížející knížkou "Jsem roztříštěná" od Tahereh Mafi (co to je za jméno?) v jednu lehla do bratrový postele a po 288 stránkách a 6 hodinách se z ní zvedla s tím, že nebudu potřebovat záložku :D.

Serial killer / Sériový vrah

I honestly don't know how I can sleep at night with all these thoughts in my head...
And I absolutely love and hate at the same time the theme song of American horror story. It's so damn... weird, creepy and nasty. It makes me almost sick. But it's so brilliant. Well, just like the show. And kind of like this poem.
Oh my, I'm wicked :/ :D
Well, Alalka, thanks, now I can't stop making poems! :D :/ (I have another one, but I don't want to spoil you)
And thanks Mariam for... what's the word... mentioning the OUAT in Wonderland... It's maybe even better than normal OUAT, and I don't even like spin offs or remixes or that kind of stuff. So... thanks, now I'll never move my ass from computer! (only to play pool, oh, since yesterday I love it!) :D

23. kapitola - Co blbneš?

Komentář autora: Tohle je celkem nezajímavě zajímavá a nudně zábavná kapitola. A ne, ty slova si vzájemně neodporují :D.
Rozhodla jsem se nadhodit takovou myšlenku, která mně samotný občas vrtá hlavou. Totiž, že lidi tak nějak nadělaj moc velkej humbuk kolem toho, kdy si říct "miluju tě". Mně samotný se jednou stalo, že mi přítel slíbil výlet nebo něco prostě úžasnýho a já byla tak nadšená, že jsem mu jen tak řekla, že ho miluju, a to jsme spolu byli teprv chviličku. A v tu chvíli jsem si připadala hrozně blbě, myslím, že jsem to ani nedořekla a dala mu radši pusu, aby se to "zakecalo" :D. A asi po roce (mně věci docházej fakt hodně opožděně :D) jsem si na to vzpomněla a říkala si... sakra, proč jsem se za to styděla? Proč jsem se zarážela? Proč bych to neměla říkat? Vždyť to byla pravda, v tu chvíli jsem ho milovala... No, bude vám to jasnější po kapitole, docela by mě potěšilo, kdybyste k tomu napsali vlastní názor, jestli vám přijde, že lidi ty slova přeceňujou nebo naopak podceňujou. Já sama jsem taková rozpolcená v tomhle :D.
A taky jsem asi zapomněla, že Jack je člověk a ne můj pes. Svýmu psovi totiž celkem často říkám: "Pudeš na mráz", když mě naštve. A ještě dodávám hajzle :D
A další problém na seznamu...
Mno, příjemné počtení :)
Další kapitola NEJDŘÍV 8. 11.
Edit: Ááááá, už konečně funguje Informatorium!!!

27. kapitola

Podtitul: Laskavost

Komentář autora: Tak... na týhle kapitole jsem se vyřádila po takový tý... "informační" stránce. Používám tam pár Evenckých slov, tak nějak nastiňuju, jak to tam vypadá a tak... zkrátka využila jsem všech znalostí, co mi poskytly knížky od Pavlíny Brzákové + wikipedie (ale ta fakt minimálně) :D. Jinak je to taková normální, ne moc záživná kapitola. A Ivan tam má úžasně roztomile Ivanovskou "hlášku" O:) :D.

Ať se líbí ;)
Jo a další kapitola bude NEJDŘÍV 8. 11. (za 14 dní). Čekají mě 4 dny volna, tak snad s tím trochu pohnu ale.... ááá, 4 dny volna, 4 dny volna!!!! Chci shnít leností!!! :D
Teď už fakt můžete číst :D.

Ušišlejte se!

Objevila jsem na mamčiný flashce fotky našeho maličkýho Jackýska... nevěřili byste, jakých všech zvuků a ksichtů je lidská bytost schopná :D. Prostě Woooo, ťuťuťu, maličkej, ťuti, kuti, juuooo! Chápete? :D
Kdo mohl v tý době tušit, že z něj vyroste taková krvelačná, povely ignorující bestie, že? :/ :D Neeee, já ho miluju, i když žere lidi, tahá po bytě naše ponožky, jednou do tejdne zvrací na koberec, štěká na nás, když si chceme pochovat myši, který by nejradši sežral, i když mě drápe do krve, když něco chce, a i přesto jeho věčný štěkání a vytí klidně i hodinu po tom, co nějaký člen rodiny opustil byt!
Edit: Nová kapitola DR i DZ 25. 10.

Ztracená / Lost

Alalko, tak tady máš básničku, dokonce dvojjazyčnou :)
Alalka, here's your rhyme in two different languages... on top? Sakra, nevím, jak přeložit "dokonce" :D.
PS: Není to nic moc, ale jsem hrdá, že jsem to dokázala jakž takž přeložit!

Konečně něco krásnýho

Právě jsem objevila novou písničku od Avril - a jejího manžílka - a... oooo, to je tak krásný! Chad má na ni dobrej vliv. A docela dost se hodí i k poslední kapitole DZ.

Love that once hung on the wall
Used to mean something, but now it means nothing

Je to úžasně uklidňující po tom, co zjišťuju, co se v TVD děje (ne, neviděla jsem 5x02 ani 5x03, ale koukám na proma a čtu komentáře. Ale už asi ani to dělat nebudu). Neštve mě, co dělaj s Delenou, naopak, štve mě, co dělaj se Stelenou. To i já mám větší soudnost.

I’m breaking free from these memories
Gotta let it go, just let it go
I’ve said goodbye, set it all on fire
Gotta let it go, just let it go

Ten svět mě někdy tak štve. Aspoň že jsem našla muže svých snů - autora knížky Psychologie 200 sériových vrahů, ještě vám budu referovat O:).

There’s only one thing left here to say
 Love’s never too late!

26. kapitola

Podtitul: (... sakra, já nemám podtitul! :D Tak třebaa...) Všude špatně, doma nejhůř

Komentář autora: Divnej název, ale fakt mě nic nenapadá lepšího :/ :D

Takže, okamžik, na který všichni tak dlouho čekali. Po 15 kapitolách se Damon a Elena opět setkávají. Trvalo to dýl, než jste si na začátku mysleli, že bude?

Bylo zajímavý psát tuhle kapitolu. Hrozně jsem se na to těšila, ale už před první větou mi došla slova. Po takový době... tolik se toho změnilo... tolik je toho třeba říct... sakra, ale co říct?! Čím začít? Co vynechat? No, nakonec jsem zvolila metodu "představ si, že seš Damon - protože je to z jeho pohledu -, nepřemejšlej, neopravuj se a piš". Trochu to podle toho i vypadá :D. Ale mylím si, že je to tak správně. Rozhovor Damona a Eleny si čtu pořád dokola. Něčím mě fascinuje. A ne tím, že by byl tak dobrý. Asi je to právě jeho spontánností. Dejte vědět, jestli jste ji v tom taky viděli.

Prostě je to hrozně divná, fascinující a samozřejmě emotivní kapitola, která by vás opět mohla přimět se nějak vyjádřit O:). Myslím si, že vás ničím nepřekvapí, že jste tušili, že se to takhle nějak zhruba stane, ale kdyby tomu tak nebylo, ráda bych o tom věděla.

Příjemný počtení, já už snad konečně dočtu ty francouzský reálie...

22. kapitola - Horečka

Komentář autora: Sakra, fakt bych měla něco dělat do tý školy, ale fakt se mi nechce :/
Jackýsek nám stoná a Chelsička se nám o něj stará. Hm. Kdo je větší chudák? :D
Taky se podíváme trochu do minulosti a zjistíme, co se stalo po tom, co Jack viděl svoje pronásledovatele u vyhořelý restaurace.
Na to, že má kapitola 2,5 tisíce slov, ji má člověk přečtenou, ani nemrkne :/ :D.
Příjemné počtení (snad najdete isnpiraci pro komentář) ;)

25. kapitola

Podtitul: Ostrov Inishoo

Komentář autora: Docela trefný název, že? :D

No, tak se do toho dáme, ať už to máme za sebou.
Pochybuju, že někoho z vás napadlo, že se stane, co se stane.
Kdo si to přečte a neokomentuje, toho si najdu a nakopám do zadku! Nezlobte se na mě, ale k tomuhle by měla co říct i negramotná opice (a ano, normálně jsou opice gramotný! :D)
Takže... připraveni? Ještě si to můžete rozmyslet. Ne? Tak tedy do toho!

21. kapitola - Čára přes Chelsiin rozpočet

Komentář autora: Takže, minule jsem skončili u Jacka, který utekl před svými domnělými pronásledovateli. Teď spíš navážeme na rande Stelly a Jimmyho. V následujícím rozhovoru jsem rozhodně na straně Chelsie, ale musím uznat, že Stella se na to kouká dost racionálně a je nemálo přesvědčivá. A vůbec nechápu, jak jsem pro ni mohla takový argumenty vymyslet, když... no prostě... já mám snad vážně nějakou psychickou poruchu :D.
Taky trochu poznáme Chelsiiny rodiče. A asi vám dojde, po kom je Chelsie tak výbušná :D.
Chudák Chelsie, přes rozpočet jí nakreslím hned dvě čáry. Zatím jenom dvě.
Ať se líbí ;)

24. kapitola

                  Podtitul: Rodinná tajemství III

Komentář autora: Já ani nevím, co k tomu říct. Je to stejně nezáživný jak Rodinný tajemství II. A konec jsem dost usekla a zkrátila, já vím, ale upřímně, vás by to už stejně nebavilo číst a já bych neměla sílu to napsat, ani kdybych chtěla. Navíc to, co jsem vynechala, by se stejně nedalo popsat, protože by u toho nebyl nikdo, z jehož pohledu píšu (až přečtete kapitolu, bude vám to dávat smysl).
Jako kompenzaci vám ale přidám ještě tenhle týden 25. kapitolu, která bude dobrá, trochu ujetá, ale zajímavá a ta bude muset mít fakt hodně komentářů, jinak se na vás FAKT vyseru. Takže tuhle ani komentovat nemusíte, až tu další.
Brou noc a příjemné počtení :)

Oh, God

Hrozně se mi líbí, jak to v tý písničce říká. Oh Gooood. Neptejte se proč, prostě to mým uším děsně dobře zní :D. A skvěle se u toho dělá referát ve frj na Avignon.
Docela dost mi teď odpadaj hodiny ve škole a to mi nepředstavitelně zlepšuje náladu. Zatím je to furt všechno lehký, jen na doma je celkem dost práce, kterou... ehm... no, řekněme, že se na ni už opravdu vrhnu tenhle víkend! :D Budu mít konečně trochu času, pátek a sobota volno, yes!
Jinak s povídkama jsem na tom asi takhle: mám skoro dopsanou 29. kapitolu DZ a z DR mám tak stránku z 25. kapitoly.Snad bude trochu času o víkendu, ale nic nezaručuju, hodlám si ještě pučit knížku Psychologie sériových vrahů, která má skoro 500 stran a budu na ni mít i referát. Teda snad, ta ženská říkala, ať to souvisí s psychopatologií a to souvisí, tak ať mě kdyžtak moc neštve! :/:D.
Uf, občas padám do takových krátkých, za to hlubokých depresí, ale zatím je to v normě. Teda začala jsem se podezírat z toho, že buď trpím schizofrenií, nebo mám identický dvojče, protože jsem se spolužačkou na univerzitě luštila sudoku, který bylo v časáku, kterej se tam jen tak válel, a pod ním někdo napsal "Lucinečka", tak jsem vedle toho taky napsala Lucinečka a je to téměř totožný písmo. Pořád mi to vrtá hlavou, jestli jsem to tam nenapsala třeba při přijímačkách, ale nepodepisuju se tak a nepamatuju si ten časák ani nic s ním, takže... záhada :D.
Brou noc ;)

20. kapitola - Špeh

Komentář autora: K téhle kapitole řeknu asi jenom tohle:

Podle klapání podpatků se ke mně blížila nějaká ženská. Nehodlal jsem si jí všímat, ale když se její kroky podle sluchu zastavily těsně za mými zády, otočil jsem se. A zamračil, protože ulice byla naprosto prázdná. Divný, přísahal bych, že jsem někoho slyšel… - 17. kapitola

Užijte si čtení a neopovažujte se nekomentovat ;)

19. kapitola - Nemilovaní zamilovaní

Komentář autora: Skoro 3 000 slov v jedné kapitole. A o čem? No, zatím jsme viděli jenom z pohledu Jacka, jak se Stelly dotklo to, že ji odmítl, tak si to trochu upřesníme. Taky musím nějaký čas věnovat Chelsie a Stelle jakožto nejlepším kamarádkám a zakomponovala jsem tak trochu do toho i svoje vlastní zjištění (vlastně i Aniččino), že se s kámoškama moc neobjímám. S Aničkou jsme se neobjaly dokonce nikdy :D. Takže mě tak zajímalo, jak to máte vy? Objímáte se s kámoškama často? (Divný, já vím, ale zajímavý :D).
No a v neposlední řadě tu máme slíbené rande. Kampak asi Jimmy Stellu vezme a jak to bude probíhat?
I když je to dlouhá kapitola, která je míň o ničem než ty ostatní, přidám vám rovnou i tu další, protože... už bych to prostě nevydržela a vy budete mít aspoň co číst :D. Ale přidám ji až po snídani, Simpsonech a kontrole. Takže už možná bduete vzhůru :D
A komentujte obě! Je prakticky i teoreticky nemožný, abyste k oběma kapitolám neměli co říct :)
Užijte si čtení, tentokrát by vás mohlo poměrně dost bavit ;).

23. kapitola

Podtitul: Krev až do postele

Komentář autora: Mám náladu to sem dát už dneska. A pěkně mi ten blogspot blbne, než odpublikuju kapitolu, tak to je hotovej porod, a nemůžu aktualizovat Informatorium, takže, jen tak pro pořádek, 23. kapitolu DR už mám hotovou ;)

Ke kapitole: Ráno po té. Psát ho bejvá většinou snazší, než psát tu předcházející milostnou scénu :D. Tohle je zároveň poslední Stelena kapitola. Už bych se jenom opakovala a... no, prostě to chce změnu.

A tohle ještě není ta největší fantasmagorie, která mi leží v žaludku, tohle je ještě furt v normě... celkem :D

And now you've become a part of me, you'll always be right here, you've become a part of me, you'll always be my fear, I can't separate myself from what I've done, giving up a part of me, I've let myself become you... (Linkin park - Figure 09)

Příjemné počtení ;)
Poznámka: Informatorium není výjimečně zrušené proto, že byste mě něčím naštvali, ale proto, že v rámci pokusů ho opravit se jaksi... zrušilo. Zku*venina jedna zas*aná už mě to vážně m*dáááá!!! Pardon, ale je to fakt o nervy, dávat 20x (ne, nepřeháním) "publikovat", než se to vážně odpublikuje. A upravit článek, jako právě teď? Ještě horší. Přes všechny prohlížeče. S*ačka jedna pos*aná, asi napíšu blogspotu nějakej procítěnej majlík. Bez hvězdiček :/