40. kapitola

Komentář autora: Ne že by ty poslední kapitoly byly odfláknutý, flákám maximálně tak školu a jen občas (teď zrovna ne, jen mám od 10 :D), ale... já z toho prostě cítím, že už jsem toho měla plný zuby a chtěla to dokončit :/. Úvod je takový... celkem rychlý, pak se najednou pozastaví a pak se rozjede v přiměřeném tempu. Strašně se posmívám všem otřepaným frázím a nakonec si nejsem tak úplně jistá, jestli je tam nemám taky :D. Vím o jedné, ale tu jsem hned po jejím vyslovení trošku zesměšnila, poznáte ji podle toho, že kousek za ní bude "řečnictví nikdy nebyla jeho silní stránka", což má naznačovat, že použil známou frázi a ona se do té situace vůbec nehodila. Páni, moje vysvětlovací schopnosti jsou čím dál horší :D. Každopádně se mi líbí, co říká Katherine. Je to trefný, upřímný a podle mě i přesvědčivý. Zbytek proslovů mi nepřijde tak zdařilý, ale. Ale jo, jde to :).
Tak si to užijte a nezapomeňte, zbývají už jen 2 kapitoly a krátký epilog. A taky nezapomínejte, že komentovat poslední kapitolu je slušnost, to vám ještě připomenu :).
Už mlčím, směle do toho!

39. kapitola

Komentář autora: Táákže, veškerá děkování a slova chvály odteďka směrem k Ellie, jasan? Protože uhodnout to nebylo vážně nic jednoduchýho :). Ale udělali jste mi hroznou radost!!! :)
A teď už žerty stranou... ještě poslední vytlemenej smajlík :D... ok, už jsem vážná, protože tahle kapitola je trošku vážná, básnické přívlastky zmizely, vracíme se zpět do reálného světa do Mystic Falls (achjo, to město ale není reálný... :D nejde se neusmát), v podstatě se neděje nic převratnýho, ale dozvíme se pár zajímavých věcí.
Tak směle do toho a ještě jednou gratuluju Ellie! :)

38. kapitola

Komentář autora: Já vím, o den dřív, ale myslím, že se nezlobíte :D.
Pfff, proč musí bejt naše kvarteto zobcových fléten tak dorbý? Postupujem do kraje :/. Ale líbilo se mi, co vyprávěla moje mamka, která je ředitelka "konkurenční" umělecký školy. Mluvila s děckama ze svýho souboru a chlubila se jim, že její dcera je taky v soutěži. Když dodala, že ale nejsem v jejich kategorii, výrazně si oddechli. No a co, že to bylo úplně zbytečný, protože já jsem v našem souboru slabší nebo průměrnej článek, i tak je dobrý mít takovouhle pověst. Respekt!!!! :D
K povídce: Taková... málo akční, hodně milá, řekla bych :). Na konci tentokrát video, ale jde hlavně o tu písničku :). A napadlo mě udělat takovou "soutěžičku". V téhle kapitole je jedna věta (nebo spíš dvě po sobě jdoucí úzce na sebe navazující věty, ale to je jedno), která se mi hrozně líbí a měla být na obrázku pro třetí sérii. Když ji někdo najde, přidám hned po přečtení správného komentáře novou kapitolu. Jinak tu bude až ve středu :).
Tak hodně štěstí, ale hlavně si užijte čtení, pak až hledejte! :)

... To mám opravdu tak špatný vkus, nebo tvoří většinu národa idioti?

Pardon... dál si jenom vylejvám vztek a žasnu nad tím, jak tak geniální seriály můžou bejt považovaný za téměř odpad! :/

Ta holka nevypadá jako já :/ :D

Jo a nezapomeňte hlasovat na pravoboku :)
Tak jsem přežila první školní den s novou hlavou. Učitelka na zemák si mě chvilku prohlížela takovým tím způsobem: "Kdo to je? Jo tahle! Co to má na hlavě? No, musím zapsat do třídnice." Učitelka na zsv se na mě tak blbě usmívala jako: "Těm lidem tady vážně hrabe." No a třídní se vyjádřila: "Jééééé. Pěkný." :D
Spolužáci se většinou zmohli jenom na citoslovce a úsměv :D. Ale když už slova, tak pochvalná... žádnej Ron Weasley... nejrejpavější kluk řekl jenom: "Ty vole" a moje příjmení. Takže pohoda.
Já si užívám pohodlí, lehká hlava, hned je to suchý, nemusí se to česat... jo, ale zatím to odmítá držet tvar, jakej chci, ale to si zvykne :D. Každopádně to vážně nevypadá moc jako já... někdo říká, že vypadám starší, já bych řekla spíš mladší klučík :D.
Say what you meeeean, tell me I'm riiiiight and let the suuun goes down on meeee, give me the siiiign I wanna belieeeeeeve... (Mona Lisa, Panic at the disco)

4. kapitola - Quattro formaggi

Komentář autora: Omlouvám se, ale budu muset tuhle povídku pozastavit. Už na psaní vážně nezbývá moc síly ani toho času. Jasně, u pc jsem skoro furt, ale skoro furt na něm taky pracuju. A někdy chci i ven. Navíc teď budu psát hafo slohů ve frj, abych udělala delf B1 a tím pádem nedělala přijímačky. Je mi to líto, má výkonost je holt omezená :(
Ke kapitole: Pořád se plácáme jen v takovém úvodu. V další kapitole už bychom se mohli někam pohnout - to je další důvod pro pauzu, utnout to, dokud to není uprostřed něčeho většího. Jak už název napovídá, uvidíte běžný den Jacka Freemana, když má zrovna směnu v pizzerii :). Už se tu trochu odráží moje psavá vyčerpanost, jsou tam dobrý pasáže prokládaný slabšíma.
Ať se líbí! :) Já se budu muset vrhnout na patristiku a scholastiku a... máááámíííí, já to tak nesnáším! :(

37. kapitola

Komentář autora: Už je to tady. Už mi z tý školy definitivně přeskočilo. Nechala jsem si ostříhat vlasy... asi tak o 10 - 15 centimetrů a mám ofinu :D. A vypadám jak kretén, ale nevadí. Až budu připravená, tak vám sem dám fotku. Ve třídě mě asi zešikanujou... A pudu asi zpátky na blond :D.
K povídce: Trošku nezáživná kapitola. Roztomilý je jenom rozhovor Eleny a Bonnie. Ano, naše čarodějnička trochu pookřeje. Asi je to takový můj kompromis, nevěděla jsem pořádně, jak by se seriálová Bonnie zachovala v takovéhle situaci. Že by si Elenu hned nakvartýrovala do baráku, to se mi nějak nezdálo, ale zas že by se k nejlepší kamarádce chovala jak ke ztělesněnýmu zlu... no, těžko říct :D.
Každopádně nepodstatných kapitol už moc nebude. Vlastně ani celkově jich už moc nebude, pomalu se blížíme do finále :P

Sibiř je asi stokrát drsnější, než jsem si myslela

Fascinuje mě, jak spolužáky fascinuje, že čtu něco, co není k maturitě, a když jim na tu dotěrnou otázku: "Co čteš?"odpovím: "Sibiřský cestopis," dívají se... no, divně :D. Přitom je to tak zajímavý! Skutečnej příběh ze skutečnýho prostředí. Mladá holka (při první výpravě jí bylo přes 18, při poslední 28) v divočině, mezi opilci, v stiuacích, kdy si myslím, že vážně umře, ale jak by to pak mohla napsat, že?
Modřínová duše - Pavlína Brzáková (dále nějaké informace, co jsem se dočetla + ukázka jedné poměrně hororové scény)

Vražedná kombinace

Edit: Dneska jsme dělali na ájině poslech na doplňování slov, článek byl o Chopinovi (čte se šopén, jen tak pro jistotu). Víte, co jsem napsala místo Chopin festival? Shop-hand festival... a netvařte se, že to není vtipný, protože já se docela solidně řezala se spolusedící a pak i s francouzštinářkou, když jsem jí to říkala :D:D:D.
10 kilo čokolády, dvě palačinky se špenátem a teplý párek z konzervy zapijeme silným kafem, zůstaneme ve školním oblečení, ale hodíme na sebe župan, pustíme si následující písničky a otevřeme ekonomii asi tak na 40 stránek. Výsledek? Nechtějte vědět :D. Jenom mi mamka neustále říká: "Hlavně v pohodě", taťka: "Neuč se pořád, hlavně v pohodě," a bratr: "Už se na to učení vykašli," jo a děkuje mi za každou kravinu, jako je venčení psů nebo vyklizení myčky. Asi vypadám na zhroucení, jinak si to nedovedu vysvětlit :D. Jsou hodní, ale připadám si pak vážně jako magor, kolem kterýho všichni choděj po špičkách, aby náhodou nezačal bláznit. Ne že by to tak nebylo, jen tak mezi námi :D.
Elle me dit c'est ta vie... a pak už rozumím jenom Elle me dit danse, ale i tak je to skvělý. Ten videoklip ještě k tomu... ten dědaaaa, achjooo :D:(

36. kapitola

Komentář autora: Víte, co je úžasný? Když se z vaší doučovatelky francouzštiny stane vaše kamarádka. Může to bejt ještě lepší? Ano, stane se z ní vaše učitelka a všichni spolužáci ji maj rádi :D.
Kapitola - Nic moc extra zajímavýho. Akorát se dozvíme, co se stalo po Elenině přeměně, respektive co řekla svým nejbližším :)

3. kapitola - Do pytle

Komentář autora: Ani pořádně nevím, proč se tahle kapitola jmenuje zrovna takhle :D. Navazujeme na Chelsie a Archieho, kteří spolu budou chodit společně na box. Na nějakým fóru jsem si zjišťovala, jak takový trénink vypadá, takže snad to tam někdo napsal dobře. Ve cvičebnách prý bývají zrcadla, provizorní ring a samozřejmě boxovací pytle.
Ať se líbí, tajně doufám, že to čte víc jak tři lidi :D.

35. kapitola

Komentář autora: Dělá si to ze mě prdel? Jak koncept, dala jsem přednastavit a publikovat! Nebo je to další z mých halucinacích? Poslední dobou se kolem mě dějou divný věci, vidím, jak pere prázdná pračka, po 10 minutách mi mamka řekne, ať z ní vyndám to prádlo a ono tam vážně je, hrnek s čajem se nějakým zázrakem snesl ke mně na stůl, přitom jsem ho ani nezalila, bratr mi řekl, že chce ke snídani čaj a já mu v tu rádnu udělala kafe... a na sjezdovce mi přišlo, že za mnou pořád někdo jede a padá. Asi bych si s tím měla někam zajít :D.
HROZNĚ MOC SE OMLOUVÁM!!!! :(
K povídce: Začátek týhle kapitoly je takovej podivnej. Vůbec mě nebavila psát. Celkově jsem se po dokončení 34. kapitoly musela do psaní tak trošku nutit a jsem opravdu ráda, že už to mám z krku. Konec je docela zajímavej a jsem zvědavá, jaký teorie splodíte, až si přečtete poslední větu. Pokud se teda uráčíte komentovat, že? :P:D
Musím jít do vany, smrdím jak žumpa :/

There are many reasons why love red

Edit: Ou, jen tak na srozuměnou, zejtra po obědě (čili 8. 2.) jedu na hory a vracím se v sobotu večer. Za tak krátkou dobu mě asi nikdo akutně potřebovat nebude, ale chápete, abyste byli v obraze :D. Jo a DZ jsem přednastavila, bude tu v sobotu v 09:09. Tojť asi vše. Držte palce, ať přežijeme :).

                                                                                                                                                

Konečně jsem se vymanila z popu, dubstepu a podobnejch fajnovek a našla se opět v rocku :). Teda v dost melancholickým... hm, divný, a to nejsem ani v depresi... normální člověk by po všech 5 následujících písních určitě byl :D.

34. kapitola

Komentář autora: No, už je skoro pátýho :D
Jedna z posledních veselých kapitol, podíváme se za ovlivněnými Salvatoráky. Docela spolu vycházej, když jim žádná ženská nestojí v cestě :D. Mám pro ně vymyšlenou jednu skvělou kapitolovku, ale... psát 3 věci najednou? U-um.
A měla bych vymyslet nějaký geniální způsob, jak to tu oživit. Třeba kdyby někdo zadal google.com, přesměrovalo by ho to na můj blog... muhehe, to by byly čísílka pak :D.
No nic, zamilovala jsem se do skupiny RED, o tom vám ještě někdy povím, ale teď jdu spáti a vy můžete čísti :)

2. kapitola - Pro dobrý pocit

Komentář autora: Začínám Jacka milovat víc a víc. On je tak úžasný, jak je chytrý a hloupý zárvoeň, jak je "bezcitný", ale přitom je hodný. A nejlepší na něm je, jak si to vůbec neuvědomuje. Doufám, že vám to v příběhu dobře podávám a nevypisuju tu něco, co vy v tom nevidíte :).
Kapitola se mi celkem líbí, obě části. Jack to dokáže tak dobře podat :D.
PS: Trochu tu upadá morálka s komentářema, to se mi ňák nelíbí. Ani statistiky nejsou nejrůžovější. Dělejte s tím něco! :D:/
2. PS: Amni, čekám na tu úpravu :P

33. kapitola

Komentář autora: Tak to vysvědčení jsem trochu posrala, tři dvojky a jedna trojka, jinak samý jedničky :D. Nojono, holt dějepis nenávidím a k dějepisářovi chovám přibližně stejné sympatie. Nejlepší na tom je, že jsem to měla mezi 2 a 3 a když se mě zeptal, jestli se chci nechat vyzkoušet, tak jsem řekla: to je dobrý. No, každopádně mám nejlepší průměr za ty 4 roky, systém seminářů mi očividně sedí :). A kdybych měla vyznamenání, tak bych si připadala jako moc velkej šprt, už tak jsem dost nad průměrem :D.
Fuj, jsem se lekla, co to tady mlaská a to se bratr ze spaní usmívá nebo o co se to pokouší... nechci vědět, co se mu zdá :D
Doufám, že vás doma po včerejšku rodice moc nespráskali :).
K povídce: Hned na začátku je vysvětlení poslední věty předchozí kapitoly aneb co Elenu dost vykolejí, ale my už to víme. Taky se můžete těšit na Eleninu a Ronnieho romantickou chvilku, jak jsem kdysi slibovala :D. Kapitola opět trošku o ničem, ale to prostě musí bejt v povídce na 151 stránek ;).
Ať se líbí!