Anotace

Mé jméno je Jack Freeman. Jsem velmi nenormální americký puberťák, co se snaží přežít. Rodiče mě pro to vybavili těmi nejlepšími geny a o zbytek nedokonalostí se postarali mí pečovatelé. Proto jsem jim zdrhnul, abych začal žít jako ostatní. Problém je, že nevím, co to přesně znamená, a že jsem příliš uzavřený a misantropní, než abych si to nechal vysvětlit. Ale víte, co se říká, tak dlouho se tluče na vrata, až se otevřou (jestli se to neříká, tak určitě začne). Jen aby toho z nich nevypadlo příliš…

A já jsem Chelsie Howe. Také úplně nezapadám, ale spíš jen mezi děvčata. Potýkám se s běžnými problémy, škola, přátelé a láska. Už pár let pokukuji po svém spolužákovi Archiem Colovi. Poslední dobou se mnou tráví dost času a já jsem z toho zmatená. Se vším mi pomáhá má nejlepší kámoška, Stella Willisová. Také si občas vzpomenu na toho kluka, co mě kdysi zachránil před bandou opilců. Zajímalo by mě, jestli ho ještě někdy uvidím…

32. kapitola

Komentář autora: Dneska jsme měli jít do divadla, ale mně se nechtělo. Radši se budu učit na poslední písemku tohoto týdne. Celej druhák literatury se jen tak nenadrtím a s tahákama jsem marná  :/.
K povídce: Tahle kapitola je méně podstatná, ale svůj důvod má. Utvrdí vás ve vašich doměnkách a obávám se, že slabším povahám by mohla... vadit, omlouvám se. Mám pro vás připravenou ještě jednu kapitolu, ze které bylo špatně i mně a to jsem přeskočila spoustu detailů, ve kterých se jindy vyžívám. Tohle je detailní tak středně. Víte, že nesnáším varování, ale v tomhle případě vám to neuškodí. U té další vás varovat asi nebudu, protože tam by to trošku vadilo, takže prostě počítejte s tím, že něco trochu podobného budete muset absolvovat ještě jednou :).
A protože jsem dokončila celou druhou řadu, už nebude žádná pauza v publikaci!
Tak... ať je to míň strašný, než si představujete, já se jdu učit něco strašnějšího :/ :D.

Maturák - foto

Varování, fotky zachycují všechny druhy mého zubení a neúmyslného vytváření odpudivých pohledů. Nedoporučuje se lidem, kteří o mně mají milné představy, jakože vypadám jako normální lidská bytost (ale to si nemůže myslet snad ani ten, kdo ještě žádnou moji fotku neviděl :D)
Ještě jenom takový dovětek, abyste si nemysleli, že jsem politikou absolutně nedotčená - měla vyhrát Fisherová, vypadá normálně, mluví normálně, myslí normálně, její ekologické smýšlení sice nesdílím, ale proč ne. Možná by byla neprůbojná, ale možná taky ne, každopádně by byla lepší než kterýkoliv z posledních dvou kandidátů. V druhým kole už jsem nevolila, protože... to jako vážně? Zeman a Schwarzenberg? Mám pro ně hodně přídomků, ale nevím, jestli je vhodný to sem psát. Řekněme, že menším zlem by byl Schwarz, kdyby na mě nepůsobil dojmem, že už je jednou nohou v hrobě.
PS: Všímáte si, jak se s DZ činím? O:) Ale z toho, co jsem právě dopsala, je mi upřímně špatně...

1. kapitola - Škola volá

Komentář autora: Já myslím, že se ani moc nedivíte :D. Neříkala jsem náhodou, že to datum publikace vždycky dodržuju? Každopádně prakticky vždycky když už ho poruším tak proto, že zveřejňuju dřív, ne dýl.
K povídce: Asi to budu dělat tak, že jedna kapitola bude o Chelsie, další o Jackovi a pak uvidíme, jak nám budou přibývat postavy a sbližovat se a tak. Tahle kapitola nám trochu přiblíží Chelsie a posuneme se v čase, v Prologu bylo Chelsie 13, teď jí je 14 a Jackovi 17.
Podle mě to není napsaný tak hezky jako DZ, ale pořád se dost snažím. Já se vlastně při ničem nesnažím tak jako při DZ :D.
Tohle platí pro celou povídku: pokud si všimnete nějaký blbosti, řekněte mi to. Nevím všechno, občas si vymýšlím nebo se domnívám, že to vím a ve skutečnosti nevím, ale dost si toho i vyhledávám a ověřuju. Každopádně... kdo je informovanější, prosím ho, aby se o své znalosti podělil.
Teď už si užijte kapitolu :)

Ples, ples, ples!

Konečně na mě dolehla ta eufórie, kterou trpí ostatní už přes týden :D. Teda skoro všichni ostatní.
Cpala jsem vám, že mám zejtra maturák? Jestli jo, tak ne nijak výrazně. Jestli budu stíhat, tak vám zítra do tohohle článku přihodim fotku mýho ohozu, zatím je v pokračování jenom tématická fotka naší třídy (podmořský svět). Nezajímá vás to? Chápu, ale já jsem právě teď v rauši :D.
Muhahahaaaa, dostanu jedničku na vízo z ájiny - I'm the best damn thing that your eyes have ever seen!

EDIT: Fotka v šatech

31. kapitola

Komentář autora: Nepřeháním, když říkám, že jsem psychicky naprosto vyčerpaná. Nechápu, jak jsem ty dnešní písemky mohla napsat tak relativně dobře... k povídkám se dneska asi nedostanu, budu sedět a tupě sledovat Willa a Grace.
Vy jste mi vážně věřili, když jsem řekla, že Dokonalou rasu nebudu tak hrotit? Už jsem strávila dvě hodiny sháněním informací o tom, jak vypadaj boxerský tréninky :D. K poslední kapitole jsem zase hledala topení, který nepotřebuje ani komín, ani proud. Pochopte, kdybych vycházela jen z toho, co znám a vím, tak to bude... velice podivné :D. O existenci "rmutovacích kotlů" jsem samozřejmě taky neměla nejmenší tušení.
K DZ: Opět poměrně dlouhá kapitola. První část klasicky z pohledu Eleny, uvidíme její cestu domů, její pocity a jak je filtruje. Irina se taky bude činit.
Druhá část je věnovaná Stefanovi. Katherine opět předvede svou chytrost, mazanost a zákeřnost. A taky schopnost vést sáhodlouhý téměř-monolog prakticky o ničem :D. Na jednu stranu se mi hrozně líbí, na druhou mi přijde na pěst. No, však uvidíte :).
Užijte si mých 2 275 slov :).

Prolog - Identita

Edit: Nová kapitola DZ už tuhle středu

Komentář autora: :D:D:D Jsem hrozná.
Snad to s touhle povídkou ňákou dobu vydržím, ale nezaručuju, že ji dokončím. Spíš jo, ještě se nestalo, abych něco nechala rozepsaný. Ale Doučování zla má přednost, musíte to brát takhle. Akorát že momentálně se mi DZ psát nechce, ale nebojte, ono mě to zase chytne, vždycky mě to chytlo :D.
Taky se s tím nehodlám tolik prdět. Je to prostě můj vedlejšák, odreagování, ne celoživotní dílo.
Kapitoly nebudou tak dlouhý jako první část prologu, ani nebudou mít dvě části, to jen tohle a jen kvůli tomu, že se mi Pod čepicí nechtělo upravovat. První kapitola se bude odehrávat přibližně rok poté.
Taky se nebudeme na příběh dívat jenom z Jackova pohledu, bude tu i pohled vypravěče, který se bude týkat Chelsie nebo jiných postav. Trochu zvláštní, co? Ale docela se mi to líbí, taková polo-ich forma :).
A nemám to moc promyšlený dopředu, jen velmi lehce. A málo originálně, ale kdo ví, třeba časem překvapím :D.
Komentáře by mě moc potěšily, abych měla přehled, kolik tak lidí by to četlo, alespoň jednoslovně se vyjádřete :).
Jo a uprostřed je písnička, která se hodí k Jackovýmu cvičení a když se zaměříte na ten text, tak trochu i k jeho životu. Pochopíte v průběhu čtení :).

Prolog - Pod čepicí

Komentář autora: Slibovaná soutěžní povídka. Není to moc jednorázovka, spíš první kapitola. Ráda rozvíjím pokračování, ale jen ve své hlavě. A většinou je to dost komplikované, když hlavní postava nemá identitu ani zázemí... jak já mám vědět, jak sehnal práci, jak žije, kde se myje,... jako na většinu těhle otázek jsem si odpověděla, ale... já ani nevim, za co všechno naši každej měsíc platěj, prostě tyhle dospělácký životně důležitý záležitosti jdou mimo mě :D.
Je na hovínko, že když mám čas, promrhám ho nicneděláním, pak dostanu náladu něco dělat a zjistím, že už ten čas nemám... jako právě teď. I když kdo ví, jestli mi nikdo nepošle naskenovanou mluvnici, mám o polovinu práce míň. Mamka už vychladla, takže nemusím vařit rizoto, stačej špagety, i když včera ještě tvrdila, že na všechno nemusí dohlížet a že bych se měla víc zajímat o domácnost... no, zřejmě se z toho vyspala a došlo jí, že já sama doma + sporák + kuchařka = možnost ztráty dítěte i střechy nad hlavou :D.
Na konci příspěvku je fotka jedné z postav, to je novinka :).

My unbearably awesome taste in music

Am I the reason for your endless sorrow?

jééjejéé

Daří se mi ve škole - takže do ní zejtra nejdu, abych se nějak odměnila :D - lednice je neustále plná jídla. Že bych si toho nevšimla, umřela a ocitla se v nebi? :D
Akorát furt nemám náladu psát, pardon.
Pozejtří jdu po hodně dlouhý době na klavírní koncert, to se taky těším. Ives, Gersshwin, Čajkovskij.
Jedinou vadou na kráse toho všeho je, že mě kurevsssss- nehorázně bolej záda a opět jsem prohloubila svoji závislost na kafi...

Ale jako náplast mám tenhle krásnej diplom - nikdy bych nevěřila, že si tady budu něco takovýho vystavovat... ale taky jsem nikdy nevěřila, že nějakej blog vůbec budu mít, takže bych měla začít věřit... ve všechno :D. S levhartíkem nebo jaguárem nebo co to je, to je fuk, je to černá čičina a na mě z toho jde sentiment :D. A chuť na koblihu a švestkovej čaj...
PS: Ano, já byla opravdu první, hohohooo, tohle je asi vážně poprví, co se mi něco takovýho přihodilo. Vlastně na základce jsem byla jednu dobu první v třídním výkaze. Ale pak k nám přišla Bajerová a já měla po ptákách :D.
Povídka, která mi to vyhrála, se tu objeví o víkendu nebo je u Michelle už skoro měsíc. A od Verči a Terry jsou taky úžasné, takže pokud jste to ještě neudělali, mrkněte na ně :).

16. 1. 2012
Ahojda, Michelle!
 Promiň, že otravuju, ale tohle ti prostě musím sdělit. Učinila jsem šokující objev, puma není černá :D...

30. kapitola

Komentář autora: Fuj, včera jsem viděla tolik dílů Willa a Grace, že mě to muselo nějak poznamenat :D. Jsem strašně líná cokoliv dělat...
Po týhle kapitole bude taková polopauza. Psaní mi jde pomalu (ta lenost je fakt příšerná :D) a navíc některý části možná ještě přepíšu.
Tak, konečně jste se dočkali plesu. Myslím, že začátek by se vám mohl docela líbit. Pak to bude trošku horší a konec už je zase pěknej :D. Komentáře by mě (extra) potěšily, protože je tam jedna taková nevychytávka. Asi jich najdete víc, ale ty vám rozmluvím, jen jedna věc je tam podle mě taková dost pofidérní :/. Asi je to věc názoru.
Na konci písnička (pak už s nima dám na delší dobu pokoj :D) a opět se hodí spíš ke konci. Prostě být vámi, pustím si ji po přečtení. Rozhodně po přečtení.
Oukeej, hurá na to a moc se nešklebte :P

29. kapitola

Komentář autora: Tak jsem přežila. Ale bylo to o fous :D. Další týden by měl být trošku klidnější a o víkendu se pokusím hnout s povídkou :). Jinak podle Scatů (takový testy od Bridge, myslím) je moje angličtina na úrovni C1, což je úplně úžasný, ale moc tomu nevěřím, ty testy byly takový pofidérní :/ :D. Ale B2 bych tím pádem měla mít určitě a tu taky vyžadujou na vejškách, takže... fajn zjištění :D.
Jinak jsem tu jenom na otočku. Za moment pádim na klavír a pak za kámošem :).
K povídce: Kdyby si někdo chtěl připomenout ty Ivanovy kecy o tom, jak bude Elenu potřebovat, bylo to ve 13. kapitole ke konci. Ale bylo to tam asi jen jednou větou, každopádně teď se ukazuje, o čem mluvil :). A bude to teď rozvádět a opakovat. Co k tomu víc dodat? Ještě nebudeme tančit, ale už se bude krvácet a vraždit. Mariam, moc nejásej, nebude to nijak zvlášť brutální záležitost :D.
Zhruba od prostředku do konce se mi to špatně psalo a je ta takový... podle mě pofidérní, ale vám to tak asi (nebo spíš SNAD) připadat nebude, není to moc velký rozdíl o proti normálu (ještě jedno SNAD :D)
Na konci písnička, která je tam jen kvůli svému názvu, jinak se úplně nehodí, ale nemohla jsem si ji odpustit :D.
Příjemné počtení :).

Uuuuhh... mám účes jako Albert Einstein potom, co strčil hlavu do hnoje, ksicht jak 3 tejdny satrá mrtvola a taky se tak cejtim... divný, když vezmu v úvahu, že dodržuju základní hygienu... přísahám že to učení ze mě dělá nechutnou zombici :/. Navíc by člověk předpokládal, že budu alespoň plná vědomostí nebo tak něco... ale já si připadám totálně vygumovaná, nebo jak je to ve filozofii.... moment, to si musím vzpomenout... tabula rasa? Něco takovýho... bylo to u stioků, myslím... hmm, ty jo, něco si pamatuju! :D
Toho kreténa, co se rozhodl zkoumat křesťanství z filozofickýho hlediska, bych ukřižovala... dvakrát!
A toho, kdo založil tolik firem v Čr, taky!
Maamíííí, už dooost! :( Řekla bych, že o svaťáku už budu schopná jenom ležet a civět do stropu, přičemž mi z koutku úst bude vytejkat slina. Mmmm, už se těším.
Achjo, proč já nedokážu držet hubu...
Edit: Zdá se mi to, nebo nějaký odvážlivec čte Upíří život? Statistiky by tomu odpovídaly, ale hlava mi to nebere :D. Každopádně je to hezká představa :D.

Zoufalý psychický stav vyžaduje zoufalou hudbu

Ok, play that beat again...

28. kapitola

Komentář autora: Sice jsem si říkala, že ji přidám až po víkendu, protože se vážně, VÁŽNĚ musím učit a kdybych zveřejnila novou kapitolu, tak bych sem furt lezla a koukala, jestli přibyde nějaký váš názor... no, nakonec jsem se rozhodla, že budu na vás hodná a procvičím svoje sebeovládání :D. Takže klidně komentujte!
Mimochodem, Every you and Every me od Placeba je úžasná písnička. Nutí mě to si stáhnout Velmi nebezpečné známosti, který jsem viděla jenom jednou a přišlo mi to strašně úchylný... ale bylo mi 13, po pěti letech to bude vypadat určitě jinak :D
Co bych vám řekla ke kapitole... konec vás naštve :D. Ale ten prostředek by vás mohl bavit svým zajímavě nezajímavým průběhem. Začátek moc nenavazuje na konec předešlý kapitoly, ale nic matoucího.
Ať se líbí ;)

27. kapitola

Komentář autora: Jak na nový rok, tak po celý rok... no, doufejme :D
Ještě chvilku vás potrápím, než se dostaneme na ples, ale už se k němu blížíme :P. Už jen pár malých komplikací, ať to Elča nemá tak jednoduchý. Tahle kapitola je ze začátku nudná, ale musí to tam být, pak už je to lepší... už dlouho jsem neměla kapitolu v tomhle stylu, což mě začalo zneklidňovat a upínat moje myšlenky kamsi... někamsí :D
Jinak tohle je přednastavenej článek. A asi ho nikdo v tuhle chvíli nebudete číst, ale bůhví, kdy půjdu spát a kdy se probudím a... takhle je to prostě jednodušší :D.
Šťastnej Novej rok :)