I'm just a kid

and life is a nightmare!
Mariam, šplhám si? :D
Všechna technologie je proti mně... nejdřív jsem našla špatnou mailovou adresu, pak jsem našla správnou, ale e-mail se nedoručil, tak jsem ho poslala znovu, a dle odpovědi soudím, že nakonec jsem to poslala dvakrát nebo mi pisatelka odpovídala podruhý... ale já vážně nejsem tak neschopná! :( To jen se všechno proti mně spiklo. Gmail je pěknej hajzl, dávám mu poslední šanci a pak zkouším hotmail. Načítá se mi pomalu pokud vůbec, nemůžu přes něj odeslat žádný rádoby větší soubor a ještě mi ztratil zprávu! :/
No, každopádně... zejtra mám svůj první "pracovní pohovor" v životě. Jsem nervózní už teď, protože si nemyslím, že by to klaplo... ale zkusit se to musí a jestli to vyjde, tak budu mít tu nejlepší letní brigádu! Ale bojím se, protože I'm just a kid a ta práce mi přijde moc zodpovědná a kultivovaná... a já jsem v hloubi duše buran :D. Ale ne zítra! Zítra budu dospělá, zodpovědná, kultivovaná, sebejistá, aktivní a schopná žena!
Tak, a teď si jdu něco nastudovat o tý firmě, opráším znalosti Excelu, když už je mám v tom životopise napsaný, a přichystám si oblečení... uaaaaa, já nechci být dospělá!!! :(
EDIT PO POHOVORU

No, tak začnu asi tím, o jakou šlo práci - průvodkyně, prováděla bych český studenty někde v zahraničí, nejspíš v Londýně. První otázka, která mi byla položena: Kolik vám je let, druhá: Byla jste někdy v Londýně... ehm :D moje odpovědi nezněly zrovna uspokojivě, ještě ta paní doplnila, že vypadám tak drobounce... ne moc autoritativně (to ale zas pozor, umím si dupnout, když chci). No, "slibný začátek", ale byla jsem na to připravená. Pak jestli umím pracovat s mapou, tak jsem po pravdě odpověděla, že celkem jo. Pak následoval skvělý trapas, kdy jsem se chlubila, jak umím slušně anglicky a jakž takž francouzsky, ona se mě zeptala francouzsky, kolik mi je let, a já jí nerozuměla... to bylo opravdu poněkud trapný, použila nějakou frázi, kterou jsem prostě neznala, tak se zeptala na počasí a to už jsem žbleptla, že není moc hezky, že je zataženo. Ale stejně, bože, v tu chvíli jsem měla sto chutí začít mlátit hlavou o stůl :D. No, ptala se na víc věcí, ale to je fuk, důležitý je, že na mě koukala jak na kuře, kterýmu zůstala na hlavě ještě skořápka. A já ji neviním, cestou domů jsem řídila a málem způsobila dopravní zácpu :D.
Konečný verdikt: v říjnu pojedu na zájezd do Londýna, budu se pilně učit od tý průvodkyně, co tam bude, a pak uvidím. Myslím si, že když budu přesvědčivá a budu o to místo hodně stát, tak mě vezmou na milost. Problém je, že ty zájezdy jsou pro SŠ a ZŠ, takže ve školním roce, takže během školy. Prej tu práci běžně dělaj holky při studiu, mi tvrdila, ale já si to nějak nedovedu představit. No prostě... byla to sranda :D. A teď zase hezky zpátky k jobs.cz a učivu na maturu, dospěláctví bylo pro dnešek až, až ;).