Absolventka

Tak jsem vypila dva litry čaje, prokapala nos, vzala kapesníčky a vydala se na svůj Absolventský koncert. To je takovej koncert studentů ZUŠ, vystupující ukončují první nebo druhý cyklus, v mém případě bohžel druhý, třetí už není :(. No, měla jsem pocit, že se mi to moc nepovedlo, ale nakonec to asi nebylo tak špatný. Potila jsem se teda jak čuňátko. Zcela náhodou tam byl náš soused, kterej si to hrozně pochvaloval, že netušil, že cvičím takový veledílo (asi je hluchej, protože bydlí pod náma a já cvičim často a stěny jsou papírový :D). Pak mě ještě hrozně potěšila nějaká paní, která už mi jednou někdy gratulovala a já úspěšně zapomněla, o koho jde. No, tentorkát mi řekla, že jsem si vzala pořádnou kládu (přesně tohle slovo použila), že se ptala mojí učitelky, a ta že jí řekla, že jsem si to vybrala sama (to je pravda, já jí nutila, aby mi to dovolila hrát :D), a že mě za to velice obdivuje a že se mi to velice povedlo. No, odpověděla jsem něco v tom smyslu, že moc děkuju, ale že jsem s tím nebyla spokojená. Pak mi mamka říkala, že to byla dost možná jedna učitelka z konzervatoře, tak to jsem měla tuplovanou radost :D. Taťka mě nahrával na kameru, ale nevím, kdy se to dostane do počítače, každopádně bych se vám ráda "pochlubila", takže to sem dám, když budu moct, ale fakt mi přišlo, že jsem to docela posrala... takovejch překlepů a tolik tónů, co se mi neozvalo... Ale můžu se vymlouvat, že jsem byla nemocná, to dělá hodně, když kašlete, smrkáte a máte zalehlý uši! :D
Pro představu si můžete poslechnout cizí verzi té skladby, co jsem hrála. Fakt se mi líbí, ale je těžká. Na moje poměry neuvěřitelně těžká. Jo a musíte si to hodně zesílit. Ve skutečnosti ta skladba úplně burácí, já do toho klavíru třískám jak jen to jde (teda jsou tam i tichý pasáže), ale to video je prostě ztlumený :)
Mimochodem, na koncertech se vždycky hraje zpaměti. Je to na 6 stránek.

Jablko nepadá daleko od stromu

Další slohovka, tentokrát úvaha. Já nevím, jakmile mám psát na zadané téma a jakmile se snažím, tak je to v řiti. Pořád to přepisuju, je to většinou hodně krátký a nelíbí se mi to. No, tohle mi přijde lepší než ten fejeton, to zas jo, navíc úvaha je jedno z nejlepších témat, ale stejně, je to pofidérní. Ještě to neviděla učitelka, tak co myslíte? Je tam něco špatně? Kromě toho, že je to dementní okecávačka, ze který nevyčtete nic novýho? Snad jsem se do toho alespoň nezamotala, když jsem to psala. Nejlepší je ten první odstavev, to je ukázkovej příklad mýho uvažování :D.
Tak, tady to je:

Upíráci od zejtřka na nově

Upřímně proti dabingům nic nemám, nesnášim totiž titulky, takže sleduju buď v angličtině nebo s dabingem, aleee - ještě podotýkám, že zkousnu docela dost :D - co ten Damon? Stefan - dejme tomu, Elena - nemám nic proti, ale Damon? :( A co je ještě horší, je počeštěná Elena, nikloviv Elejna (slováci to měli taky, ne? Neměli jste Elinu nebo něco takovýho? Já viděla jen asi 5 minut z 22. dílu první série, takže si to nepamatuju :D) Proč, bože proč?! Počešťuje se snad "Majkl"? Ne! Jak už jsem jednou někde psala, dejte tam Káťu, Karolínku, Štefana a Dámona a já se du klouzat... Mimochodem, stejně to budu sledovat, pokud to bude někdo dávat na uložto :D. Jakožto budoucí překladatelku mě totiž zajímá, jak to přeložili. A jelikož jsem první sérii viděla asi 3x (sledovala jsem s kámošem), tak si ty věty, jak zněly v angličtině, pamatuju dost dobře.
Co vy? Budete sledovat, nebo vám ten dabing přijde prostě neúnosnej? :)

6. kapitola - 2. část

No, tentokrát mi přijde opravdu zbytečné házet odkaz na celou kapitolu, když je hned pod tímhle :D. Prostě jako vždy, další část následuje po ***. Ńák to teď rychle ubíhá, Po tomhle už bude 7. kapitola. Měla bych rychlejc psát :D.
Ještě si neodpustím vás upozornit na dokonalou písničku, kterou jsem včera objevila. Nehodlám řešit, jestli je nová nebo stará, radio neposlouchám, takže nemám přehled, ale je prostě boží. Ten text, ten doprovod (to drnkání tý kytary, to se mi hrozně líbí), ten hlas toho zpěváka, ta holka taky není špatná, zpívaj to hodně podobným stylem, takže - . V jednoduchosti je síla. Sice mám ráda písničky, který nějak charakterizujou třeba nějakou moji vzpomínku, nějaký příběh nebo moji situaci, ale tahle se mnou opravdu nemá nic společnýho, nikdy jsem to takhle necítila, a i přesto je pro mě báječná! :)

6. kapitola - Cesta do Anglie

Komentář autora: Umírám. Nečekala jsem, že to přijde tak brzy, ale je to tu. Soply převzaly kontrolu a donutily mě jít dneska k zubaři bez vyčištěných zubů (měla jsem ji dát jenom RTG snímek, jak jsem mohla tušit, že mi poleze i do držky?! :D), v autoškole jsem byla taková lehce mimo, strašně se mi chtělo čůrat, tak jsem si rychle skočila do ňáký hospody (ten barman byl vysloveně odvařenej, že si ani nic neobjednávám), no a na záchodě se mi povedla ještě jedna věc, která je ale moc ponižující, abych jí přiznala. Můžu říct, že se mi poslední dobou stává často a nelíbí se mi to :D. Ale nikdo si ji nevšiml, takže dobrý! :D Pak už jsem jenom vysvětlila instruktorovi, že už to fakt nedávám, že jedu domů. Neochotně mi to odkejval, protože jsem ho tím zdržela a přišel chudák na další hodinu pozdě, ale když jsem dorazila domů, tak jsem mohla ždímat triko ze dvou dobrejch důvodů: dostala jsem záchvat breku a potila jsem se jak prase (vážně nevím, proč jsem brečela, já to skoro nikdy nevím :D). Ale teploměr mi neukázal ani 37! Divný věci se mi dějou :( :D
Bože, už zase kecám. Ani smrt mě nezastaví! To je vážně smutný... :D:(
K povídce: Následující kapitoly už mi přijdou o něco lepší. Hned na začátku se seznámíme s novou postavou, kterou jsem nikdy neměla ráda :D. Pak taky krásné přirovnání o buchtách a kouření (je vidět, co se mi už tou dobou honilo hlavou, žrádlo a cigára :D) no... a zbytek si vyčtěte samy :)

5. kapitola - 3. část

Komentář autora: Přežila jsem! Dokonce se cítím líp, což je dost divný vzhledem k tomu, jak vypadal můj jídelníček a harmonogram :D. Alespoň měsíc nechci ani vidět párky! Kromě pizzy a koláče tam nebylo nic jinýho k jídlu než párky... A pařili jsme stolní fotbálek jak magoři, vedli arašídovou válku, procházely se s kámoškou po soukromým pozemku a krmily krávy - dobrý to bylo, až na takový ty velmi křehký vztahy a emo stavy, znáte to. Ale mojí osoby se netýkaly, takže mi to bylo celkem u zadnice, spíš jsem se na tom plavila, jak se chovaj jak idioti... ožralí idioti :D Ale perfektně jsem si pročistila hlavu. Jakmile se někdo začal bavit o škole, pelášila jsem pryč. Fakt se cejtim lehčí. Ale při pomyšlení na tenhle tejden se mi chce blejt...

Tady to koukám pěkně umírá, ale co se vůbec divim :D

Číst 3. část

Začíná po druhejch ***

Éééééééj!!! :D

Víkend, víkend, víkend! Sice tenhle tejden ve škole nebyl nijak náročnej, ale stejně! Za chvílí odjíždím a vracím se až v neděli. Jedu s lidma (převážně spolužákama) na chatu, páč má Áďa narozky, takže se to musí zapít! No, já budu usrkávat svůj rumíček s ledovým čajem a ostatní se vožerou do němoty, asi tak to bude vypadat :D. Každopádně už se mega těšim, páč to bude i s výletem, je to kousek od Adršpachů a maj tam stolní fotbááleeek a prostě vuaaa!!! :D Už jsem strašně dlouho nikde nebyla... ani s kámoškou venku, prostě nikde. Už i mýmu asociálnímu já se stejská po společnosti :D.
Takže držte palce, ať vše vyjde, a hlasujte v anketě ;) A za již přidané hlasy děkuji, koukám, že Já chci taky! mělo větší úspěch, než jsem si myslela, podle toho výsledku :D Časem ještě něco takovýho napíšu, ale přednější je teď DZ, se kterym jsem na tom... emm... špatně :D :/ Nějak mám teď nepsavé období. Vždycky si přečtu poslední kapitolu (rozepsanou), znalecky pokývám hlavou, že je to dobrý, a zavřu to, protože mě nenapadá pokračování. Teda napadá, ale jen jeho náčrt, konkrétní provedení v souvislých větách - to je jiná :D.
Tímto se s vámi prozatím loučím. Mějte se a užijte si víkend :P

5. kapitola - 2. část

Komentář autora: Bééé, já už nemůůžu. Sice teď máme ve škole relativně pohůdku, ale potom... už teď se mi z toho zvedá žaludek... nesnášim pololetky! A příští tejden absolventskej koncert, už jenom 5 jízd a jdu dělat závěrečky... mami :( To bude chtít hoodně prášků na nervy a třezalkovej čaj :D
Ale dneska byl dobrej den. Včera mě namíchla spolužačka, která za mnou seděla při písemce z frj (vždycky za mnou někdo sedí, protože hezky píšu a dá se ode mě krásně opisovat, páč ta učitelka je úplně mimo), čuměla mi přes rameno, takže si musela všimnout těch vynechanejch míst, ale ne že by mi třeba poradila, když má kolem sebe tunu taháků, ona mi po písemce ještě řekne: V pohodě, co jsem od tebe neobšlehla to jsem našla v taháku... No, dneska se rozdávaly opravené písemky a jak to dopadlo? Já měla za 2 ona za 4 :P Ono totiž maj dost chyb v těch tahácích a časování sloves tam nemaj vůbec, takže... Hahááá!!!! :D Ještě jsem byla veřejně pochválena, že to byla slušná práce... a to jsem si myslela, že jsem to posrala... Jo, na světě pořád existuje spravedlnost, ale pomalu vymírá...
Už držím hubu, tady je další část :D

Číst 2. část

Následuje po prvních ***

Kde to všechno vzniká

Aneb jak vypadá moje "pracovna". Je to starší fotka, teď už mám jinou tapetu, ale myslím si, že o mně hodně vypovídá, daleko víc než můj portrét... navíc můj pes (kvůli kterýmu ta fotka vznikla, jinak si běžně nefotím svůj bordel na stole :D), který mi přes bratrovu postel leze takhle na stůl často, je prostě božskej! :D Ňuňák, jinak se jmenuje Jack, kdyby vás to zajímalo. Pak máme ještě yorkshírku Jenny a btratrova přítelkyně má yorkshírku, která se jmenuje Jessie... Dž, dž, dž, vždycky mi z toho jebe, když jsou u nás doma všichni 3 a chci někoho zavolat, tak to vypadá asi jako: Džžžžžžžženy! nebo Džžžžžžžžžeku! Prostě chápete, nedej bože, abych je chtěla přivolat všechny! :D
Bože, proč to sem vlastně dávám? Nojo, už vím! Nechce se mi dělat frájina a ani na psaní DZ nebo UŽ dneska nemám náladu, tak spamuju, omlouvám se :/ :D
PS: A to ještě není vidět ten štos knížek, sešitů, not a papírů, co mám vyskládanej po pravý straně. Někdy je tam i sklenička, hrníček nebo talíř... Fakt mě to nebaví uklízet :/

Škoda že nejdou přečíst ty ikony na dolní liště... Ale odhadovala bych to na icq a rozkliklou nějakou složku s povídkama, stejně na tom počítači nic moc jinýho nedělam... + pár věcí do školy.

Btw, můžete mi vysvětlit, jak takhle může pes spát? Vidět ho ležet na břiše je vzácnej úkaz :D A samozřejmě proč by ležel v pelíšku, když je volná postel... parchant rozmazlenej (no co, já spim nahoře, mě je to fuk :P)

Epilog

Komentář autroa: No, tak jsem to nakonec udělala takhle... jestli vám předešlá kapitola přišla šokující, tak nevím, jak vám bude připadat tahle :D Je to mírně otevřený konec, omlouvám se, ale je otevřený takový tím stylem, že nevolá po pokračování :)

Pokud budete chtít kritizovat, kritizujte, tentokrát s tím docela počítám a psychicky se na to připravuji :D Ale snad jsem to moc nepodělala, chtěla jsem z toho udělat prostě tu největší možnou kravinu a to se mi myslím povedlo bravůrně :P :D

Porce videí

Pardon, dneska už vážně spamuju naposled :D. V pauze mezi učením jsem si pustila pár videí a zjistila, že jedna autorka: MegaSmaylik (ošklivá přezdívka:/) jich má hodně povedenejch...vážně se nemůžu rozhodnout, který je nejlepší, tak je sem naházím všechny :). Skvěle vybírá písničky a hlavně jejich text skoro vždycky souvisí s videem, což já ráda, takže směle do toho. (zbytek videí v pokračování pod perexem)

Ta písnička je vážně úžasná, dodává tomu tu správnou atmosféru. Takhle by to mělo mezi Damonem a Elenou vypadat! Damon "sexy and dangerous", Elena "předstírá nezájem a nebojí se ho praštit" :D

5. kapitola - Podezření

Komentář autora: Nevím, jestli to bude vidět už v téhle části, ale četla jsem si to trochu dopředu a všimla si, že v příběhu občas narážím na to, že ty reakce jsou přehnané :D. Je fajn vědět, že už dřív jsem nad tím uvažovala... a už dřív jsem byla líná to předělávat :D

No nic. Užijte si další kapitolu! (teda její první část)

4. kapitola

Komentář autora: :D:D:D Božeee, co jsem to vytvořila!! Vážně to neberte vážně, protože je to vážně fraška - sračka :D. Tohle je poslední kapitola, pak už bude jenom kratičkej epilog. Udělala bych to delší, ale vážně nemám čas, a stejně to měla bejt původně jednorázovka.

Ještě bych chtěla poprosit o komentář(e) Upířího života.

A samozřejmě tohle můžete komentovat taky. Tohle na vás musí udělat dojem, ať už kladný nebo záporný :D.

A jako obvykle - dělala jsem to narychlo.

Snad vás to pobaví alespoň tak jako mě. To bylo asi poprvý, co jsem se smála vlastnímu nápadu :D.

Bonnie a Clyde + povídky

Wuuaaa, viděli jste ten film? Myslim Bonnie a Clyde? Mě na to přivedl kámoš, že je to pěkný, ať se na to podívám (sice se mi nelíbí skoro nic, co mi doporučí, ale na druhou stranu to byl on, kdo mě navedl na TVD). Slyšela jsem o tom filmu už předtím, spoustu narážek na tuhle dvojici jsem zahlídla i v knížkách (konkrétně v Desperation), ale nikdy jsem nevěděla, co jsou zač.
No, líbilo se mi to hodně, vážně, ale nějaký ty scény (hlavně ta jedna) mě - zasáhli, nevím, nemůžu přijít na to správný slovo. No prostě jsem se od toho monitoru najednou odsunula, vyvalila oči a říkala si: Mamiiiiii, co to je? :( :D Není to strašidelný, bože to ne, ale... Je to velmi dramatický a s ničím se to nepáře... A to už jsem si začínala myslet, že mě jen tak něco "nepoloží", háháá, naivní :D Rozhodně doporučuju! Sice je z toho cejtit takový to: Já jsem uznávanej film, koukejte na ty hercký výkony a ty umělecký scény (teda tohle mi říká většina velkofilmů, nemůžu si pomoct, čím uznávanější film, tim horší mi to přijde - jako na potvoru mě nenapadá žádnej příklad... možná Pulp fiction, ten možná neříká přesně tohle, ale říká něco divnýho a mně se to vůbec nelíbí, podle mě je to jeden z nejnudnějších filmů, omlouvám se...), ale je to takový vtipný, ti herci jsou nepředstavitelně sympatičtí a jejich dialogy působěj přirozeně. A asi jen jedna-dvě scénky mi přišly takový "moc vyumělkovaný" - to se tak špatně pojmenovává!.

Dále k blogu. Už máme dostatek komentářu pro pokračování Já chci taky!, ale od pokračování Upířího života vás dělí ještě 1 komentář, to byste mohli zvládnout. Já chci taky! ještě nemám napsaný, ale Upíří život bude moct přibýt hned, jak dostanu ten jeden jedinej, jedinečnej, jednotnej, bla, bla, bla, komentářík.
Děkuji za pozornost :P :D

Starý dobrý časy...

Tohle jsem si částečně předpřipravila už dávno. Zavítala jsem (nevím proč) po sto letech na Spolužáky a prohlídla si všechny ty fotky, co jsme na základce pořídili. To jsou ksichtííkyy :D:D Je to focený skoro určitě v roce 2007(podle letáčku na tabuli), takže to mi bylo...13? Takže jsem byla v 7. třídě? Asi jo :D Ty jo, co jsem dělala ve 13... To bylo asi moje nejvíc pubertální období, takže jsem ujížděla na českym hip hopu ("Jděte mi z cesty, přichází Marpo!" :D To byl můj oblíbenec), kouřila jsem startky, který stály 50kč, teď stojej... něco mezi 60-70 tuším, byla jsem zamilovaná do Aleše, kterej o mě nestál, jo, to bylo probrečenejch nocí :D Počkat, ve 13 jsem měla svýho prvního kluka... a tím jsem si sakra jistá, protože byl o dva roky starší a určitě mu bylo 15 ... a to jsem se už určitě malovala, když jsem s ním chodila, a měla jsem hnědo-zrzavej přeliv... Neee, já se v tom vždycky tak zamotám :D. V tom případě by tohle bylo ze šestý třídy a bylo mi 12 ..nebo 13 :D Víte co, tady jsou prostě nějaký starší ftoky a tečka! Moje paměť je vážně na nic :D :(

Teď jsem si vzpomněla na dementní historku o tom, co mě přimělo nechat si udělat takovouhle ofino-patku. Na chatě je vážně nuda. PŘÍŠERNÁ nuda! Tak jsem stála u zrcadla v koupelně, vzala si takovej ten obyčejnej jednořadej hřeben a namotávala si něj (přes celou jeho délku) své krásné až pod bradu sahající "přední vlasy". Samozřejmě, že jsem je z toho nemohla vymotat! :D Takže hezky nůštičky na nehty, šmik, šmik a hurá ke kadeřnici, ať to alespoň nějak zpraví (na těch fotkách už je to poměrně dorostlý, bylo to kratší):D

3. kapitola

Komentář autora: Nazdárek, nevděčníci :P. Máte štěstí, že jsem zjistila, že na tu písemku z literatury toho moc není a že se mi do ní nechce a že jsem ochotná dělat cokoliv jinýho, než se ji učit. Takže jsem dopsala třetí díl. Všímáte si, jak jsou ty kapitoly delší oproti DZ (asi o stránku)? :D. Ale stejně se mi líp píšou kratší. Opět to neprošlou mou podrobnou kontrolou, tak nevím, možná to později trochu opravím, ale budou to jenom detaily.

Zavádím něco, co jsem doufala, že nikdy nebudu muset zavádět. Pokud tu nebude 10 komentářů, nebude tu ani pokračování. (Je to docela vysoký požadavek, já vím, ale docela mě zajíma, kolik to čte lidí a prostě... uvidíme :P)

Pro další kapitolu Upířího života jsou podmínkou 3 komentáře. To platí od teď. 4. kapitola je takhle kompletní, má jen 2 části. Takže komentovat, nebo nebude 5. díl :).

Děkuji za pochopení.

Podepsána: Náročná svině :-*

4. kapitola - 2. část

Komentář autora: Tohle sice nebude mít s povídkou nic společnýho, ale já vám to musím sdělit :D.
Dneska jsem měla hrozně podivně vtipnej sen. Doufám, že jste všichni viděli Pána prstenů. Zdálo se mi, že jsem Frodo. Teda byla jsem holka a vypadala jsem normálně, ale byla jsem Frodo a měla jsem prsten a Gloom mě chtěl zabít - hajzl! :D Tak jsem před ním zdrahala, doběhla jsem "domů" (až na to, že to tam vypadalo úplně jinak, ale bylo to prostě doma) a viděla jsem ho, jak leze z podpostele. Tak jsem rychle vzala malý, špičatý neidentifikovatelný, dřevěný předmět a zabodla mu ho zezadu do srdce (pro změnu upíři? :D). Jenže to mi nestačilo, tak jsem hu úplně brutálně rozkuchala. Byl měkkej jak z modelíny, takže to šlo dobře. Pak jsem si všimla, že mám šlinc jak prase na kičli, tak jsem zavolala Legolasovi na mobil, že potřebuju vyléčit :D. Najednou jsem byla na ňáký cestě a Legolas mi na tu kyčel mazal nějakou kejdu. Pak tam přišli sloni (spíš slůňata, vypadali jak z kreslenýho seriálu) a všichni jásali, že jdeme do Mordoru zničit Prsten :D. A může za to spolužák, kterej se na čarodějnice tak ožral, že hlásal, že musí najít Gandalfa a že jeho kolo je nazgůl :D Ale to byste museli bejt v tom snu, abyste pochopili, jak to bylo vtipný... volat Legolasovi na mobil :D:D
No nic, konečně ta druhá část, která navazuje úplně přesně tam, kde skončila ta první :)

Číst 2. část

Svátek matek

Sakra, už dlouho plánuju, že na tenhle svátek sem dám tohle video, ale naštvali ste mě a nemám chuť vám dělat radost... ale plán je plán, a mně to udělá taky radost, že se o tak dokonalé video podělím se světem! :D
Doufám, že jste svoje maminky dneska nezlobili! Já té svojí sice nic nedala, ale my tyhle svátky moc neslavíme. Teda doufám, že ne. U naší mamky člověk nikdy neví :D.

Milovník matek

Normální a zdravý člověk nepíše

Tak pravil Ludvík Vaculík a dodává: Nebo píše jako Viewegh: to je odborný spisovatel, řemeslník.
Docela s ním souhlasím (teda Viewegha jsem ještě nečetla, chystám se, ale on sám popsal, jak píše, takže - ). Většinu dobrých věcí, které jsem přečetla, nenapsali zcela normální lidé. Vždycky jsem na ně nějakou zvláštnůstku našla, třeba prťavou, ale byla tam!
Víte, o tom, že existuje nějaký Ludvík Vaculík, jsem se dozvěděla až nedávno, když jsem si vybírala, na jakou přednášku, kterou organizuje naše škola a říká tomu Den osobností, půjdu. No a byl tam tenhle pán, spisovatel, fejetonista atd. Tak jsem o víkendu od něj rychle přelouskala dvě knížky, abych nebyla za úplného trotla (jít na přednášku o někom, o kom absolutně nic nevím? To mi přišlo trotlovský). Vzala jsem Morčata a Hodiny klavíru. Sekyru, která je od něj neznámější, jsem nechtěla. Četla jsem o ní na netu a nelíbilo se mi to. No, Morčata nebyla můj šálek kafe. Nemám ráda týrání zvířátek! :D Po prvních 7 stránkách jsem si myslela, že to vyhodím (týrání bylo až na konci knížky, ze začátku se psalo o sračkách - doslova). Dalších 10 stránek jsem se trápila a pak se konečně do jisté míry začetla. Ale bylo to divný. Hlavní postava na mě působila jako magor, nevím, jestli to byl účel.
Hodiny klavíru byly lepší. Až doma jsem se dozvěděla, že jsou vlastně přímo o něm, jsou to takové zápisky z různých dnů během roku 2004-2005. Klavírista byl asi trochu špatný, podle toho co psal. Ale jestli se začal učit až na stará kolena, tak ani dobrý být nemohl. U jeho příhod jsem se docela často pobavila a hlavně jsem byla ráda, že se vyjadřoval i ke své tvorbě.
Závěr? Myslím, že by s ním na tý přednášce mohla bejt sranda. Sice mu je přes 80, ale působil dost svérázně a se smyslem pro humor a to já ráda. I když na hodně věcech bych se s ním neshodla.
Teď k blogu. 5 komentářů za pokračování Já chci taky! ?? Vážně? 30 zobrazení a 5 komentářů? Ale no tak, děcka! :D Berte to jako přátelské pokárání, ale nebudu lhát, nasrali ste mě :D To má být motivace, abych si vymezila čas na psaní, který si mimochodem vymezit nemůžu? Z nic se dá vymezit jedině nic, už mi z toho zas jebe... z pátka na sobotu jsem nemohla usnout, protože jsem bezdůvodně brečela, a protože jsem nechtěla budit bratra, tak jsem šla bezdůvodně brečet ven a tam jsem ještě hodinu (takže do 1 ranní) ležela v trávě, brečela a pozorovala hvězdičky - žádná nespadla, svině! :D Teda bezdůvodně, důvod byl, ale za normálních okolností (čili bez stresu), by mě nic takovýho nerozházelo - došlo mi, že nebudu mít celý týden čas hrát na klavír, protože celý týden se nevrátím domů před 6... Pak jsem se ještě zamýšlela nad školou, celkově nad životem a přivodila si ještě větší depresi.
Vidíte? Další nenormální spisovatel! :D A to mívám i horší výlevy, ale o těch se rozepisovat opravdu nechci.
Na druhou stranu je dobře, že ste mi moc komentářů nevěnovali. Alespoň se nebudu cítit blbě, že na pokračování si počkáte asi tak týden, ne-li víc.
S láskou Váš nenormální a nezdravý Šunkič

2. kapitola

Komentář autora: Tak já nevim, jestli jsem tak blbá, že se mi teď ňák nedaří... z chemie jsem dostala 3-4, z fyziky, na kterou jsem se drtila skoro 3 hodiny dostanu z teorie asi za 2 a z příkladů určitě za 4, to už mám jistý... Od přírody jsem blondýna, no, tak budu mít na vízo asi tři trojky, no, mně to nepoloží, ostatní ať si naserou, holt nejsem geniální! :D

Nechci tu vidět žádný spoilery na nový díl Vampire Diaries (3x22), nebo se vážně naštvu! Za chvíli jedu na chatu a vrátím se až v neděli, takže bůhví kdy ho uvidím. Ne že by ste se někdy o TVD rozepisovaly, ale pro jistotu ;).

Možná tahle kapitola bude taková maliličko šišatější, psala jsem to narychlo.

Hezký víkend všem!