Epilog

Komentář autroa: No, tak jsem to nakonec udělala takhle... jestli vám předešlá kapitola přišla šokující, tak nevím, jak vám bude připadat tahle :D Je to mírně otevřený konec, omlouvám se, ale je otevřený takový tím stylem, že nevolá po pokračování :)

Pokud budete chtít kritizovat, kritizujte, tentokrát s tím docela počítám a psychicky se na to připravuji :D Ale snad jsem to moc nepodělala, chtěla jsem z toho udělat prostě tu největší možnou kravinu a to se mi myslím povedlo bravůrně :P :D

„Ty jsi spala s Damonem?!“

„Jo.“

„No fůj!“ vypustila ze sebe Caroline.

„To neumíš reagovat jinak?“ zaškaredila se na ni Bonnie.

„Ne. Cokoliv, co se týká Damona Salvatora, je fuj.“

„Jak?“ zeptala se Elena, kterou zpráva zasáhla nejvíc.

„Přišel mě zkontrolovat, jestli mě náhodou nezabili ti čarodějové, kteří mi pokreslili podlahu. Byla jsem celá taková mimo, protože jsem odpoledne měla hrozný sen. A znáte moje sny. Občas se i vyplní. No a on byl ke mně tak nezvykle milý a povídal si se mnou a uklidňoval mě a - najednou jsme byli nazí.“

Trošku poupravená verze, ale co mohla dělat? Říct jim pravdu? To by ji poslaly rovnou do blázince. Navíc si mohla dovolit lhát. Damon věděl, že jestli jenom cekne, zažije takový čoro moro, jaké s nejvyšší pravděpodobností nepřežije.

„A jaký to bylo?“ útočila ihned Caroline.

Bonnie se jen nepohodlně zavrtěla.

„No, ušlo to.“

Elena s blonďatou upírkou si vyměnily více než překvapené pohledy.

„UŠLO?!“ vyjekly obě.

„Když už se to stalo, tak jsem se snažila si to alespoň užít, ale prostě - já nevím. Nic moc to se mnou nedělalo.“

„Jsi si jistá, že jsi spala s Damonem Salvatorem?“ Změřila si ji Caroline se smrštěným obočím.

Bonnie na to neodpověděla. Její výraz mluvil za vše.

„A co se ti na tom - nelíbilo?“ Už jenom to slovo Eleně nešlo přes jazyk.

„Tak zaprvý mi hrozně funěl do ucha.“

Počkala si, co ony na to. Když se ale nedočkala odezvy, pokračovala.

„Pak má taky nemožně úzký rty.“

„No tak to počkat, počkat, počkat,“ vstoupila do toho Elena. „Pokud je na Damonovi něco opravdu neodolatelného, tak jsou to právě jeho rty.“

„V tom případě neumí líbat.“

Dívky se k tomu raději nevyjadřovaly.

„Když už jsme u těch úzkých věcí… Nepřišel vám jeho… penis… tak trochu… ne úplně obří?“ Soukala ze sebe opatrně.

„Já se s ním dostala jen na druhou metu, takže nemůžu posoudit,“ zamumlala zahanbeně Elena a Bonnie pocítila sladkost vítězství. Teď už není tím vyvrhelem ona!

Za to Caroline soudit mohla a chtěla: „No, neroztrhne tě s ním sice vejpůl, ale ani z tebe jen tak nevyklouzne.“

„Hm, dobře. Zamítá se. Pak už mám stížnost jenom na jeho hekání a celkovou délku milování.“

Celou dobu mluvila suše. Jako by snad popisovala šaty, které viděla nedávno ve výloze. Ne. I o těch by mluvila s větším nadšením, možná i psí bobek by v ní vyvolal více dojmů než sex s tím nejkrásnějším upírem, kterého kdy viděla.

„Jak dlouho to trvalo?“

„Asi dvacet minut. Kolik to bylo s tebou, Car?“

„Promiň, ale opravdu jsem se nedívala na hodinky. Spíš jsem ztratila tak trochu pojem o časoprostoru.“

„Aha. No, každopádně můžu říct, že to byla chyba, kterou už nehodlám nikdy opakovat!“

„To jsme rády,“ usmála se na ni Elena a Caroline jen nepřítomně přikývla.

***

Damon si dával už třetí ledovou sprchu, ale vůbec mu to nepomáhalo. Jeho tělo bylo stále v jednom ohni a jeho mysl se neustále utápěla ve vzpomínkách na předešlou noc. Aby toho nebylo málo, jeho mužství na ni občas taky zavzpomínalo. Dokonce ani mlácení hlavou o zeď mu k ničemu nebylo. Krev mu přišla hořká, provokování Stefana nudné. Co se to s ním ksakru děje?! Co to s ním ta čarodějnice udělala?! Vůbec nechápal, jak se jí zezačátku mohl tak hrozně bránit. To totiž ještě nevěděl, o co přichází, tím to bylo. Nic takového ještě s žádnou nepoznal. Bonnie doslova otřásla jeho světem a on se obával, že už nikdy nebude chtít jinou. Ba ani o Elenu už nestál! To už opravdu bylo NĚCO. Co si jenom počne? Měl chuť ji líbat a hladit, laskat a tulit se k ní, prohrabovat se jí ve vlasech a šeptat romantické nesmysly do uší a - Tak už dost, ty idiote! Na co to, kurva, myslíš? Kdyby sis alespoň představoval, jak jí saješ krev, nebo jí dáváš pořádnou nakládačku, ale ne! Ty myslíš na takovýhle nechuťárny! Jenže si nemohl pomoct. Nechtěl jí ubližovat. Chtěl k ní být něžný i přes tu ukrutnou touhu, kterou k ní vzplanul. Miluju ji, nemůžu ji ublížit... A tohle se, do hajzlu, vzalo zase odkud?! Taková hovadina!… Záleží ti na ní... Jo, jako na týhle kapce vody. Cvrnk!… Měl bys jí někam pozvat nebo jí koupit kytky… Jsem snad Stefan?!

 „Nech mě bejt!“ zařval nahlas a zavinul se do ručníku. Oblékl se a vyrazil ke květinářství.

***

Někdo stiskl čudlík, a tak se celý Bennettovic dům rozezněl nepříjemným drnčením elektrického zvonku. Bonnie vzala za kliku a otevřela. V tu ránu jí něco zastudilo zezadu na krku a drze se jí zakouslo do rtu. Chvíli zůstala nečinně stát, ale nakonec tu velkou věc od sebe odstrčila.

„Co blázníš?!“

„Šel jsem náhodou kolem s tímhle pugetem lilií, bonboniérou a spodním prádýlkem, tak jsem se zastavil,“ řekl okouzleně Damon.

„He?!“

„Nechceš si ho rovnou zkusit?“

„Ne, ani ne,“ hleděla na něj nevěřícně a o kousek ucouvla. On se přiblížil.

„Nevadí. Nahá jsi stejně nejkrásnější,“ usmál se blaženě a vzal ji do náruče. Vyběhl s ní schody a položil na postel, kde ji opět začal líbat.

„Co to - přeskočilo ti?! Okamžitě toho nech!“

Damon tedy přestal a smutně na ni hleděl.

„Udělal jsem něco špatně?“

Bonnie nasadila výraz ala: děláš si ze mě prdel?

„Ehm, jo, udělal. Nemůžeš si sem jen tak vtrhnout a povalit mě na postel a - dělat se mnou takovýhle věci.“

„Zvonil jsem,“ bránil se nevinně.

„Ano, ale - “

„A včera jsi přece - “

„Včera bylo včera, dneska je dneska,“ odvětila moudře. „A dnes nepřijímám žádné návštěvy, chápeš?“

„Aha. Jasně. Tak já se stavím zítra!“ Usmál se zeširoka a políbil ji na čelo.

„Co? Ne! Tak jsem to - “

Pozdě. Už byl pryč.

„Do háje!“ prskla Bonnie a vztekle kopla do postele.

Pak vzala své čarodějnické knihy a usilovně v nich hledala nějaké kouzlo neviditelnosti. A pokud ho nenajde, půjde asi do lesa na dříví. Vyřezat kolík nemůže být přece tak těžké.

 Jo, Bonnie, zahrávat si s Damonem Salvatorem (zvláště pak s jeho city) se nevyplácí!