Jablko nepadá daleko od stromu

Další slohovka, tentokrát úvaha. Já nevím, jakmile mám psát na zadané téma a jakmile se snažím, tak je to v řiti. Pořád to přepisuju, je to většinou hodně krátký a nelíbí se mi to. No, tohle mi přijde lepší než ten fejeton, to zas jo, navíc úvaha je jedno z nejlepších témat, ale stejně, je to pofidérní. Ještě to neviděla učitelka, tak co myslíte? Je tam něco špatně? Kromě toho, že je to dementní okecávačka, ze který nevyčtete nic novýho? Snad jsem se do toho alespoň nezamotala, když jsem to psala. Nejlepší je ten první odstavev, to je ukázkovej příklad mýho uvažování :D.
Tak, tady to je:

Jablko nepadá daleko od stromu

Osnova:         

1.       Výběr ovoce

2.       Kutálení

3.       Vlastní situace

4.       Jablka a stromy

5.       Závěr

Zajímalo by mě, proč zrovna jablko. Proč ne třeba hruška? Oboje jsou ovoce a rostou na stromech. Možná že má jablko aerodynamičtější tvar, jinak si to nedovedu vysvětlit.

Dalo by se souhlasit s tím, že nepadá daleko, ale musíme vzít také v potaz, že se může ještě odkutálet. Pro jistotu tuto metaforu vysvětlím. Rčení tvrdí, že se děti podobají svým rodičům. Já doplňuji, že se to může časem změnit. Člověka a jeho vývoj ovlivňuje spousta faktorů, není to záležitost pouze genů. Tedy byla by, pokud byste dotyčného zavřeli a nepouštěli z domu. Jenže takhle to nechodí. Je přirozené setkávat se s novými věcmi, dostávat se do různých situací a komunikovat s rozdílnými lidmi. Z každé zkušenosti si něco odneseme a to dokresluje naši osobnost. To nás dělá výjimečnými mezi všemi jablky i stromy.

Upřímně si myslím, že já dopadla blízko a téměř se nepohnula z místa. Se svými rodiči si rozumím a naše podobnost mě až děsí. Háček je v tom, že můj otec a má matka jsou dva naprosto odlišní jedinci a já představuji jejich dokonalé spojení, takže oplývám protichůdnými vlastnostmi. Má to své výhody i nevýhody, proto jsem se rozhodla nestěžovat si. Až se budu chtít odkutálet, poprosím někoho, aby do mě kopnul. Snad to pomůže.

Někdy je lepší padat dál než blíž. Jsou mezi námi lidé, kteří se stěží dokážou postarat sami o sebe, natož aby se starali ještě o někoho dalšího. Netvrdím, že by neměli dostat ani tu příležitost mít děti, rodičovství by je mohlo donutit k zodpovědnosti, ale co s těmi, se kterými nic nepohne? A co ti, kteří mají veškeré předpoklady, avšak z nějakého důvodu jim není přáno? Svět je hrozně nespravedlivý. Ještěže se jablka kutálejí a i okrasné stromy mohou nést plody.

Závěrem bych chtěla říct, že toto tvrzení nevyvracím a že nic nevzniká bez příčiny, čili ani toto přísloví nebylo vysloveno jen tak. Určitě je na něm spousta pravdy, ale vyjádřit něco tak složitého tak jednoduchou a krátkou větou nemůže nikdy stačit, aby to přinášelo úplnou pravdu.