To jsem přece nemohla napsat :(

Aneb šunkič a její názor na kvalitní četbu.
Právě si čtu svoje zápisky ze čtenářskýho deníku, protože zejtra píšu z celýho prváku literatury... pohledem jsem zabloudila i k osobnímu hodnocení knih, které naše bývalá češtinářka vyžadovala... já vím, že jsem a byla jsem prostořeká, ale... no, takhle jsem se sama sobě docela dlouho nezasmála :D Ale vám to možná bude připadat suchý... Každopádně si vybavuju, jak jsem se krotila a snažila se ta hodnocení psát přijatelně... no, výsledek mohl být lepší :D

21. kapitola

Komentář autora: Vždycky se musím smát, když vidím, jak někoho trápí Ivan a Elena :D:P.
Poměrně dlouhá a poměrně akční kapitola. Nebo alespoň na konci akční. Snad se bude líbit :)
Co se publikování týče, nastoluju pauzu přibližně do Vánoc (budete mít ode mě dárek :P). Možná zveřejním  13. 12. (hmmm, proč asi tohle datum...:D) Sneak peek, ale neřeknu vám, z který je kapitoly. A ještě musím přehodnotit, jestli není moc spoilerovej... ale nezdá se mi... možná vymažu dvě věty a bude ok :D.
Tojť asi vše... When you caaaal on meee, when you reeeach for meee, I get wiiings to flyyy, I feeel that I'm alive (Ivan má dobrej vkus :P Ale ta písnička se sem moc nehodí, tak si ji nepouštějte :D)

Za včerejšek 428 zobrazení a já mám sladkou náladu :).
Další 3 písničky v pokračování.
Právě jsem koukla z okna a... ono sněží??!! Tady v nížině s málem zápornou nadmořskou výškou? No do prdele :D.

20. kapitola

Komentář autora: Ano, přidávám už teď. Potřebuju si zlepšit náladu. I když nevím, jestli tohle mi ji zlepší :D.
Včerejší kalba byla dost povedená (ať žije rum s kolou a jednohubky!), vydržela jsem do 3 do rána a dneska sama od sebe vstala v 8... bez kocoviny! A ještě jsem ani nedospávala. Každopádně mám křeče do břicha (za to chlast nemůže) a snažím se pochopit nepochopitelné - funkci a princip fungování mezinárodních organizací. Jsem z toho zoufalá, nedovedu si to prostě představit, přijde mi to všechno stejný a dost věcí i zbytečnejch... nechápu, proč se musej pořád podepisvoat nějaký smlouvy. Teda chápu, ale nechápu, proč mám vědět jejich název a rok sepsání a proč z toho prostě dělaj takovou vědu. Alespoň si procvičuju slovní zásobu, protože jsem vypatlaná a nevím, jak mám vysvětlit slova typu: korporace, korupce, distribuce, agregace a patetický (poslední slovo opravdu geniálně zapadá mezi ostatní :D). Víte jak, to jsou takový ty slova, co jste slyšeli milionrktá v kontextu a zhruba tušíte jejich význam, ale když se vás někdo zeptá, tak čumíte jak orangutan na puntikatou zebru. Nebo alespoň já tak čumim.
K povídce: Tahle je taková nudná, ale slibuju, že další bude lepší. Tahle ji dělá jen takovou předehru. A možná vám to bude připadat jako nepodstatná vsuvka (myslím obě kapitoly dohromady), ale má to svoje opodstatnění.
Tak ať u toho neusnete a nějakej veselej komentář i mimo téma by mě potěšil. Dneska jsem poněkud hypersenzitivní (nebo-li přecitlivělá :P) a kloužu spíš k depresím (pocitům sklíčenosti) než k záchvatům smíchu.

Anotace

Prázdniny, uf

Sice se budu muset dost učit, protože příští tejden budem psát dost velký písemky, ale stejně, alespoň budu doma. A zejtra se jde pít, docela se na to těším :).
Dneska jsem udělala něco pro své zdravý a peněženku - koupila si lehčí a levnější cigára :P
Taky jsem dostala dvě jedničky, uctívejte mě :P:D Normálně když nepočítám tu nespravedlivou 4 z aj, nedostala jsem zatím horší známku jak 3. Nezajímá mě, že je teprve říjen! :D
A dlouho nebylo video a nějaký se mi tu nakupily, tak snad zpraví náladu :)

Něco je trapný, ale jsou tam občas dobrý hlody, hlavně je těch videí asi 9, to najdete, nečemu jsem se fakt zasmála :D

Trapný moment, kdy má 28 kapitol druhý série DZ o 4 stránky víc než 37 kapitol série první :D:D:D Druhá řada bude v tom případě poměrně o dost delší...  Kde se to jen ve mně bere, 98 stran za... druhou sérii píšu od začátku dubna, takže za.. 7 měsíců, ok to je docela dlouhá doba, myslela jsem, že budu vypadat drsnějc :D. Nevadí, stejně! Je vidět, že píšu o něco delší kapitoly, jsem ráda, že to nebyl jen nějakej můj pocit :D.
Já to chci předložit jako svoji maturitní, bakalářskou a diplomovou práci... Pak by určitě všichni pochopili, že moje schopnosti není třeba prověřovat :(:D:D:D.
Mimochodem je správně: "Poslední, co bych s ním byla chtěla řešit, bylo..." nebo "Poslední, co bych s ním bývala chtěla řešit, bylo" nebo "Poslední, co bych s ním byla bývala chtěla řešit, bylo..." Nějaká rada? :D Nejlepší mi přijde asi varianta číslo jedna, ale já jsem opravdu na hovňous češtin :/

Zachraň se, kdo už nemůžeš

Vymyslet název bylo příšerný... jako první mě napadl úplně dokonalej, ale moc prozrazoval. Asi ho červeně napíšu do dovětku. Jinak všechno nechávám tak, jak to bylo v soutěži. Vlastně ne, opravila jsem "ztékaly" na "stékaly" :D. Povídka mi přinesla 3. místo, se kterým jsem více než spokojená. Ale nesouhlasím s těmi, co mi dali 3 body a méně! :D Ale 0 dostali i jiní, kteří si ji nezasloužili, takže se mi alespoň potvrdila má teorie - lidi jsou kreréni a jejich názor bych měla brát s rezervou. Ano, vím, že jsem taky člověk, taky jsem nikdy netvrdila, že nejsem kretén ;).
Teď vás čeká Komentář autora, červený odstavec příběhu napsala Michelle, protože jsme z něj měli vycházet, a na konci je Dovětek pro ty, co povídku nepochopili... prostě takový vysvětlení, ale číst ho nemusíte :).
Pokud jste unavení, tak to snad radši ani neotvírejte, je to trošku náročnější (alespoň oproti jiným věcem, co jsem napsala) a dost depresivní :D

Chm? :D

Ne, nemá to být "hm".
Právě jsem shlédla výsledky soutěže u Michelle, které jsem se spolu s Verčou, Mariam a dalšími účastnila. No, když jsem svoje dílo dopsala, musela jsem se smát. Proč? Protože jsem věděla, že mě s tím většina pošle do prdele :D. Některé komentáře a 3x nula bodů mi to potvrdily. Promiňte, ale já se k tý soutěži a k lidskýmu uvažování a hodnocení musím vyjádřit, číst to nemusíte a povídku brzy přidám :).
Mimochodem, gratuluju Verče k prvnímu a Mariam k druhému místu. Moje děti mi prý vyžraly talent :P

19. kapitola

Komentář autora: Já jsem vážně kretén, nebo se můžu vymlouvat na to, že MHD nejezdím tak často :D Vzorně jsem si našla poslední autobus domů, vzorně jsem přišla včas na zastávku, na SPRÁVNOU zastávku, nasednu do SPRÁVNÝHO autobusu, cvaknu jízdenku, další zastávku to hlásí Třída Míru, v pohodě a pak: "Autobus dále pokračuje do stanice Dukla vozovna." ... To je asi tak 3-4km od mýho baráku. Jaksi jsem zapomněla, že každej poslední autobus tam jezdí. Tak jsem hezky vystoupila a šla domů pěšky, protože ze Třidy Míru to mám domů 20 minut... jednou se rozhodnu jet busem, abych se nemusela cestou klepat, kdo kde na mě skočí, a vyberu ho špatně! :/:D Každopádně večer dobrej a ani se mi nezdály žádný nechutný sny o zvracení hlenů nebo bejvalym jako celej tenhle tejden!
K povídce: Tahle kapitola je jednoduše ťuťu, možná vám to tak připadat nebude, ale pro mě je prostě strašně roztomilá :D. A pár věcí se opět vysvětlí a část po *** nebude z Elenina pohledu ;)
Tak, jen do toho, já si du dopisovat sešit a pomalu se učit :/
Edit: Sakra, právě jsem objevila 3. soundtrack k epilogu týhle série :D:D:/ Linkin park, Skillet a Three days grace... to bude dilema... ale TDG se hoděj spíš k prologu třetí série... Skillet maj vhodnější melodii, Linkini text... nevšímejte si mě, nechci se učit :D

18. kapitola

Komentář autora:
Včera jsem zašla po sto letech do knihovny a poprvý v životě mě lákalo tolik knížek, že jsem musela jejich počet zredukovat. Nakonec jsem si vzala jeden horor v angličtině (po 50 stránkách mi přijde dost otřepaný, předvídatelný... nevim, nic moc, asi ho nedočtu), jeden psychologickej hodně emotivní (smutnej i veselej) román v aj a v češtině takovou polodetektivku z blízké budoucnosti. To jsou moje žánry, odolala jsem a nepůjčila si žádnou pubertální upířinu, i když mě dvě sváděly. Nic proti nim, mě je strašně baví číst, ale měkne mi z toho už tak trochu mozek. Úplně stačí DZ.
A večer jdu snad s kámoškama na pivo. Docela se mi daří udržovat kontakty, každý víkend trávím s někým a příští čtvrtek jsem pozvaná na houseparty. Neměla bych z toho mít větší radost?
Teď už konečně k povídce: Vánoční a extrémně nudná se zajímavými prvky, tak bych ji popsala. Zpětně lituju, že jsem v první sérii neudělala americký Vánoce, bylo by to tak správně. Tady jsem ruský udělala automaticky, přišlo mi to tak nějak samozřejmý... nevím proč :D Na konci je písnička, která se ke kapitole hodí jen tak z lehka, doporučuju si ji pustit až k poslednímu dostavci, rozhodně ne k začátku, protože na začátku je úplně jiná náladu než na konci.

Jen tak v rychlosti

Teď prožívám nějaký dobrý období, to je podezřelý, to se brzo podělá :/:D
Jak vy na mě, tak já na vás. Vzhledem k tomu, že návštěvnost stoupá a komentáře přibývají - nejvíc mě těší, že mou "výhružku" vzali na vědomí i ti, co nekomentují buď vůbec nebo jen zřídka, protože právě kvůli nim buzeruju :P Nemyslím to zle, takhle mi to úplně stačí, když se na můj povel ukážete, teď máte zas na čas pokoj :D Ale klidně můžete i komentovat, zlobit se nebudu :D - jsem se rozhodla zveřejňovat do 21. kapitoly (původní plán byl po 19.). Malý háček je v tom, že 21. kapitola končí tak trochu otevřeně a 22. je taky taková... no... ještě uvidíme :). Víc toho opravdu nepropustím, nemůžu, jak z nedostatečné korektury (chápejte, kontrolovala jsem to zatím asi jenom  10x :D), tak z možnosti vpisování a přepisování. Ok, maximálne po 23. kapitolu, víc fakt ne! :D
Tojť asi vše. Musím jít pokračovat v obnovování své tak pracně odstraňované závislosti na kofeinu, učit se zemák... a na frj a dějepis asi hážu bobek, stačí, že jsem dneska s učitelčinou pomocí pochopila, že neexistuje pohyb :D. "Protože bytí je všude a je neměnné a pohybem rozumíme nějakou změnu, a jelikož je bytí všude a je neměnné, není zde prostor pro změnu, není se kam hýbat, změna neexistuje, čili pohyb neexistuje." Jak prosté :D:D:D Bacha na mě, tuhle větu jsem odnikud neobšlehla, tu jsem sama sestavila! :D

Miluju jeho hlas, miluju tu melodii, nejsem si vždy jistá, co svými slovy chce říct, a proto jim neustále naslouchám :)

17. kapitola

Komentář autora: Asi si budu muset pohovořit s učitelkou na ZSV... už jsem pochopila, že "bytí je a nebytí není", ale že neexistuje pohyb, že je to jen zdání, přes to se nějak nemůžu přenýst :D. Člověk chybí na jedný hodině a je v háji... ta filozofie je občas vážně taková sračka...
Tak, slibovaná kapitola zaměřená především na Ivana je tady! Snad se bude líbit, trvalo mi docela dlouho, než jsem vymyslela nějaký pořádný příběh. Abyste rozuměli, napadalo mě toho totiž strašně moc :D. Nakonec z toho vzniklo tohle... Moc by mě potěšilo, kdybyste mi dali vědět, jak se vám to líbilo, jestli to nebylo přeplácaný, nesmyslný, jestli jsem na něco nezapomněla, co jste postrádali... cokoliv :) Předem děkuji a radila bych vám, aby ne zbytečně... taky by se mohlo stát, že se třeba, já nevím, neobjeví 18. kapitola? :P (Neee, to není výhružka, to bych si nedovolila :D:D:P). A nechci komentáře typu "Pěkný rychle další", to je milý, ale k prdu, vysloveně chci vyjádření k tomu příběhu ;). A všimněte si datumu v pravo nahoře Elenina zápisku, abyste byli v obraze :). Tak, směle do toho!

Kam to s bratrem spějeme?

Páteční večeře = mražená šunková pizza, sobotní oběd = mražená špenátová pizza, sobotní večeře = ZMĚNA! Nechali jsme si dovíst pizzu z restaurace, nedělní snídaně = pizza ze včerejška, sobotní oběd = došla pizza, takže kafe a ořechovej závin z kauflandu :D Večeři vařim já, budou čínský řízečky s bramborama... zatím to vypadá trošku jedovatě, nedovedu si představit, jak tu šlichtu budu smažit :D Nesnáším vaření... Když to nebude poživatelný, tak bychom si mohli třeba zajít na pizzu :P:D
Učím se slovíčka a ptám se bratra, jestli ví, jak se řekne "budoucí manžel"... hluboce se zamyslí a nakonec se ušklíbne a řekne "Slave?" :D Je to debil, ale občas i vtipnej... jinak je to husband-to-be, jsem teď děsně chytrá, víte :D
EDIT: Do prdele, ono se mi to povedlo usmažit a uvařit a všechno :( To teď po mně budou chtít častějc určitě :/ No, aspoň jsem si dala konečně pořádný jídlo :D
Mimochodem, i když to tak nevypadá, dneska je tu narváno, skoro přes 300 zobrazení, ňuňu :P:D

16. kapitola

Komentář autora: Připravte se, že první věta vás trošku vyvede z míry, ale brzo to pochopíte :P. Pamatujete ještě, jak jsem říkala, že k prologu bude soundtrack a nakonec jsem ho nedala, protože byl moc spoilerovej? Tak sem už jsem ho dát mohla, protože pro tuhle fázi už není tak hroznej (týká se sice i budoucího vývoje děje, ale jen v bezpečný míře). Doporučuju si ho pustit hned ze začátku. Na konci povídky pak bude druhá verze písničky, která se mi líbí víc, ale doprovodem se tolik nehodí k první části této kapitoly. A taky jsem k ní udělala překlad.
Tahle kapitola některé z vás určitě potěší, ale hned na to naštve, tím jsem si téměř jistá :D
A také se konečně odhalí, proč na Elenu Katherinino ovlivnění nefungovalo. A myslím, že mi dáte za pravdu, že jste na to čistě teoreticky měli přijít sami :P Ale být vámi, taky bych si nevzpomněla ;)
So wake up, wake up, dreaming...

15. kapitola

Komentář autora: Včera jsem zjistila, že už v blázinci jsem... o půl dvanáctý jsem šla vyvenčit psy, a když jsem se vracela, zastavila mě na chodbě naše sousedka v noční košili a s berlema (už je starší) a ptala se mě, kde je Jakub (můj bratr), že se s ním potřebuje domluvit na úklidu chodby... O PŮL DVANÁCTÝ VEČER!

Tentokrát trochu delší kapitola, kvůli které jsem opět musela něco málo nastudovat, abych nepsala úplný kraviny :D Mám ji ráda, i když je trošku nudná, líbí se mi víc než předešlé. A abyste chudáka Elenu nehanili, že nic nedělá, prozradím vám, že v příští (16.) kapitole už se něco malililinko "podnikne" :P

Začínáme ráno v Ivanově vile, žádný časový posun (teda jen pár hodin)

Tak ať se líbí, komentáře potěší.

Slavnostně oznamuji, že už jsem konečně uspořádala všechny kapitoly DZ, doufejme, že na pevno. Zbavila jsem se všech 3. napsaných ale nezařazených kapitol a jednu scénu (kapku nezáživnou) přesunula do bonusovýho materiálu... Už mám 5 stránek bonusů :D I když většinou jde jen o poupravené scény... to je jedno, 1 z těch 3 je upravená hodně, 1 málo a jedna je čistě vystřižená, ničím nenahrazená ;)
To já jen, aby řeč nestála :D A protože mě baví vás informovat o stavu povídky.

Jeden muž a tolik skvělých slov

Omlouvám se, ale v Čj jsem našla od něj jen citáty o lásce a ty mi tak zajímavý nepřišly, ale tyhle o životě, díle, umění... trochu mě znepokojuje, že se v nich tolik vidím, protože autor byl blázen :D Zároveň ale veliký umělec. Některé výroky jsou známé, takže schválně, jestli poznáte, o koho jde :P První, červený citát je ten, který jsem od něj četla jako první ve Francii a zaujal mě. Opravdu doporučuju si to přečíst. Normálně se v citátech moc nevyžívám a málokterý se mi líbí, většinou mi přijdou hrozně prázdný a omšelý, ale tohle je NĚCO :)

Když si s překladem nebudete vůbec vědět rady, tak vám pomůžu (pokusím se).

14. kapitola

Komentář autora: Hihíí. inteligentně jsem si minulou středu poznačila, kdy budu mít další doučování z frj... a stejně inteligentně jsem to i ztratila, takže od včerejška vyhlížím francouzštinářku a ještě zítra ji vyhlížet budu, pokud teda nepřijde dneska :D Na pátek jsme to určitě nedaly... snad :D.
Jak jsem řekla, ještě tahle kapitola je taková podivná, na jednu stranu ukazuje, že to Elena neměla tak jednoduchý, na druhou je to psaný, jakoby o nic nešlo :D Možná některým z vás bude připadat vývoj situace moc rychlý, ale chápejte, že to potřebuju. Celou minulou sérii se defakto řešil vztah Elena-Stefan-Damon a nic jinýho, tady je (bude) toho víc. Prostě mně se to tak v celku líbí, i když uznávám, že Elena mohla být v tom sklepě dýl, že to, co se stane v téhle kapitole, mohlo přijít až později... jenže... prostě ne, potřebovala jsem je dostat na určitou úroveň, kde se s nima už dá pracovat, piplat se s těmi drobnými krůčky se mi nechtělo, to by měla ta povídka minimálně 50 kapitol (to nepřeháním)! :D I když on se ten vývoj stejně nezastavuje... kapku jsem se do toho zamotala,  nevadí, přeberte si to, jak dokážete :D
Elena už si dlouho nepsala do deníčku, tak to napravíme :P A ještě něco, i když je to i v povídce, berte v úvahu, že jsme se posunuli cca o 2 týdný. Co se v nich dělo, popisuje Elena ve svém zápisu :)

13. kapitola

Komentář autora: Cha, nikdo neuhodl, proč si Elena všechno pamatuje! Nebo se mi alespoň nikdo nepřiznal... no, ještě máte čas, v téhle kapitole to nebude :P
13. a 14 kapitola je taková podivná... jsou takové moc jednoduché a veselé na to, co se v nich řeší...
Ještě vám udělám takovou rekapitulaci, abyste byli v obraze: Katherine zajala Stefana a Damona, těžko říct, kam se poděli, Elenu vyhodili na Sibiři a ona tam narazila na srub, který obývá mohutný, vysoký plešoun (takovej obřík). A ten ji zavřel do sklepa se sporýšem, protože nevěděl, co s ní. Jo, a ví o existenci upírů. Lepší? Tak směle do toho!
Komentáře mě moc potěší (kritika i chvála) a co víc, nabudí mě na psaní nových kapitol. A TO se vyplatí! :D:P

Ireland

Nechť to poslouží těm, co to potřebují... další MO z AJ... zejtra z toho píšu a ještě je možnost, že z toho budu ústně... nebo z Environment nebo ze Educational system in the UK, USA and CR... oboje už jsem sice vypracovávala, ale že by se mi o tom chtělo kecat 5 - 10 minut, se říct nedá :/:D

Proč jezdím s našima na dovolenou?

Protože vidím např. tohle.
Vítejte v Alpách, dolomitech a na Pitz-Boe (přes 3 000 m.n.m.)
Snad se fotky budou líbit, mně se líběj strašně. Pořizoval brácha, takže jsou trochu lepší :P
Jinak jsem včera byla s kámošem na pivu, zásobovala ho cigaretama a ještě za něj zaplatila část útraty :D:D Moooc dobře to vypadalo, taková gentlewoman já :D A rozhodli jsme se, že půjdeme společně ke kartářce :D

Bolí mě hlavička :(:D

Včera jsem měla kritickej den... dostávala jsem celkem špatný známky (krom dvou jedniček z AJ, jenže jsem je vyvážila 2- a 4), což mi nevadí jen v případě, že jsem si je zasloužila... ale tentokrát jsem si je nezasloužila, vždyť jsem to všechno tak pěkně uměla! :(:D Ale to je fuk, svět, jak vidíte, pořád stojí... teda točí se... chápete :D
Byla jsem vážně zničená, hned po přečtení povídky od Mariam jsem usnula a po probuzení budíkem se cítila ještě hůř, tak jsem vyzunkla jedno lehký kafe a bylo mi líp. Pak jsem měla jít hrát pod Zelenou bránu do takovýho podloubí, podchodu (Zelená brána je věž v centru města, chodí tam tudy mrtě lidí). Jenže foukal docela silnej vítr a chcalo... pršelo i na noty a i když jsme všechny holky měly kolíčky, aby nám noty lépe držely, lítalo to všechno stejně :D Lidi se rozešli, jen 2 paní tam zůstaly a jedna z nich mi musela držet celej stojan... a víte, co je největší sranda? Když fouká vítr, fouká do tý flétny a ta pak nehraje :D Dokážete si to představit? Jak šašci 4 holky a jeden mladej učitel stojíme na prázdný ulici, chytáme noty a snažíme se hrát, do toho na nás mrholí (vítr ten déšť zanášel až k nám). To mi zvedlo náladu :D Ještě nějaký dva chlapi nás poslouchali... teda schovávali se u nás před deštěm, nechtěli, aby jim zmokly cigarety :P
Dneska jsem šla do školy až na čtvrtou vyučovací hodinu... neměla jsem sílu vstávat. Teď se pokusím po více jak týdnu něco napsat, ale nevím, nevím... jsem slaboch, neduživec, prostě to nějak nezvládám... učím se a dostávám (když to zaokrouhlím) trojky... to není fér... snaha se má cenit :/
Mimochodem bych vás (i když tady skoro nikdo není :D) chtěla upozornit, že blog Charlie a Chaky je opět v provozu a publikuje se prvotřídní povídka, Maska vlkodlaka. V blízké době se taky můžeme těšit na Mudlovskou šmejdku, což je ff na Harryho Pottera (nečekaně :D). Masku vlkodlaka opravdu miluju, jedna z nejlepších povídek, rozjíždí se druhá řada, takže máte k dispozici celou první :P
A zítra se tu asi objeví ode mě článek s docela pěknejma fotkama z Alp. Už je mám připravený, takže s načítáním nebude problém.
Žijte.
Vzhledem k tomu, že všichni umíraj, je to velký přání :D
Edit: Ok, psaní mi jde docela dobře, dopsala jsem jakoby 20. kapitolu, napíšu ještě 21., pak použiju asi 3, co už mám napsaný (akorát je upravím, přizpůsobím novým objevům), takže budu mít 24 kapitol... to ujde :D