Chm? :D

Ne, nemá to být "hm".
Právě jsem shlédla výsledky soutěže u Michelle, které jsem se spolu s Verčou, Mariam a dalšími účastnila. No, když jsem svoje dílo dopsala, musela jsem se smát. Proč? Protože jsem věděla, že mě s tím většina pošle do prdele :D. Některé komentáře a 3x nula bodů mi to potvrdily. Promiňte, ale já se k tý soutěži a k lidskýmu uvažování a hodnocení musím vyjádřit, číst to nemusíte a povídku brzy přidám :).
Mimochodem, gratuluju Verče k prvnímu a Mariam k druhému místu. Moje děti mi prý vyžraly talent :P

Tak začnu nejdřív o pořadí, které by se mi líbilo víc. Na první místo bych dala Terru a její Pravda nebo štěstí, opravdu hodně, hodně dobrá povídka. Pak mám problém rozřadit naši trojčlennou rodinku :D. Povídka od Mariam se mi líbila o trošičku víc než Verčina (abych byla ještě větší macecha, přiznám se, že jsem si před zveřejněním povídek myslela, že to bude naopak). Ale kam zařadit svoje dílo? Ano, opravdu jsem až tak sebevědomá (namyšlená) a dala bych se takhle vysoko :D... Já vážně nevím... kdybych hodnotila jenom podle toho, jak se mi povídky líbily, tak udělám pořadí: Mariam, Verča, já. Kdybych hodnotila... "kvalitu", tak se šoupnu... asi před vás, ale jsou to fousovky. Tu kvalitu berte spíš ve smyslu složitosti, náročnosti, možná propracovanosti. Víte, co tím myslím?

Já jsem fakt strašnej narcis a doufám, že na to jednou doplatím.

Koho dál? Hm, pak už bych to asi nechala, jen Katie bych možná šoupla před Tewulinku. Nebo možná ještě před hplovehp. Hodnocení je vážně složitý.

Teď tak nějak k mojí povídce. Ale tak, abych nevyzrazovala děj. Víte, já si naivně myslela, že mi nové publikum vytkne něco nového. Vlastně ano, jedna slečna mi řekla, že jsem volila nevhodná slova. Jiná mi na druhou stranu řekla pravý opak :D. Teď komu věřit, že? Nebudu lhát, všechny komentáře pro mě nemají stejnou váhu. Například názor Michelle pro mě znamená poměrně dost, protože sama skvěle píše a zdá se, že to má v hlavě v pořádku. Dál nebudu rozebírat, jen řekněme, že mám čuch na lidi a vytvářím si na ně názor téměř okamžitě. A málokdy (pokud vůbec) ten názor měním. A i z těch komentářů se dá ledacos vytušit, z povídek rovněž (rovněž? začínám věřit slečně, podle které používám nevhodná slova :D).

On mi to možná nikdo přímo nevytknul, ale trochu to tak působilo... opravdu jste do hodnocení zahrnuli, jestli jste povídku pochopili nebo ne? A nepřijde vám to trochu jako... váš problém, že jste to nepochopili? Že to není moje chyba? Neřeknu, kdyby to nepochopil nikdo, to by poněkud měnilo situaci :D Ale v komentech to pochopili... 3 lidi + (ale o těch nikdo nemohl vědět) Michelle a můj milovaný spolužák :-*:D. Mimochodem, jeho názor pro mě taky dost znamená. Navíc on je na podobný žánr expert :P. Ok, to jsem odbočila. Prostě nemůžete autorovi vytýkat vaši vlastní neschopnost, to je blbost.

Uf, tohle jsem držela už tak dlouho :D.

Další věc. Neměli byste hodnotit, jen jestli se vám povídka líbí. Dobrá povídka se vám nemusí líbit tak jako se vám špatná povídka může líbit až nezdravě. Já mám například odpor k ruskejm románům, ale neříkám, že je to něco podřadnýho. Nebo dobrej příklad je taky u klavíristů. Nehodnotíte jen to, co hraje (teda vy vůbec nehodnotíte, co hraje, pokud to nesložil, ale povídku vytváříte, takže...) ale i JAK TO HRAJE. Neříkám, že takhle blbě hodnotí všichni, ale určitě se někdo našel. Prostě hodnoťte oboje.

Když se vám něco líbí, nelíbí, nebo když něco nechápete, měli byste říct co, jinak je autorovi váš názor naprosto k ničemu. Jen se autor častěji pídí po důvodu, když je váš názor negativní (i já to tak dělám) :P. U pozitivního názoru je vysvětlení bonus.

Nechápu, proč se na literárního kritika musí něco studovat, já bych to mohla dělat z fleku :D (ok, tohle byla ironie)

Ještě jsem určitě něco chtěla... jo! Podle mě si dost lidí spletlo taky: být zmatený a něco nepochopit... dovětek a komentář autora je prakticky stručný obsah povídky jen jinak podaný... na tom už nebylo co nechápat ;)

Pak mi ještě jedna slečna řekla, že v soutěži by mi nikdo neměl uznávat komentáře a dovětky, že bych to měla vysvětlit v povídce... zapomněla jsem té slečně říct, že by nebyl problém odstranit těch pár slov a dvě dvojtečky a prostě z toho udělat roli vypravěče... vyšlo by to úplně na stejno :). Navíc jedna čtenářka říkala, že to pochopila i bez dovětku, ještě jí můj dovětek zkazil dojmy (protože to byla najednou jiná nálada než v povídce), takže to je mi líto... příště budu varovat :).

Teď už by to mohlo být všechno... jsem hrozná fůrie, vím to, ale klidně mi to řekněte osobně, já vám to odkejvu a stejně se nezměním :P:D