Jak vložit přezdívku a odkaz na blog do komentářů? Návod (v komentářích) zde

Skloňování šunkič zde

Kontakt zde

úterý 15. září 2015

Na cucky

Takovej pokus o něco literárního. Je to zvláštní. A zvláštní takovým tím stylem, který bych u sebe nečekala. Má to takovou tu "uměleckou neutříděnost", který zrovna neholduju. Ale jsou tam prvky mojí... charakterističnosti.
Co myslíte vy?
Double Drabble.
A neberte to tak, že se utápím v depresích a šílím :D. Prostě se tím nechte unášet a dovolte tomu, aby vám to nahlodlo mozek. Ale jenom nahlodlo, ne sežralo!



Nesnáším, když se mi v těle trhají vnitřnosti.
Když všechno šlape jako Chris Froome na Tour de France, když si nemám na co stěžovat, ale je mi těžko.
Hrozně těžko.
Jako bych snědla ke snídani jitrnici se zelím a zapila ji horkou čokoládou.
Tedy za předpokladu, že bych takovou snídani přežila.
Všechno mě štve. Na všechny bych křičela a potom jim s brekem vyčítala, že jsou na mě zlí.
Ale nikdo na mě zlý není.
Za všechno může ta prázdnota.
Někdo se s ní narodí, někomu se narodí časem. Stačí nenajít nebo ztratit nejlepší kamarádku, ztratit nebo nenajít přítele, někoho, komu byste se opřeli o rameno a dlouze vydechli úlevou – nejsem prázdná, někdo, koho naplňuju, mě naplňuje.
Jenže když nikdo takový není, je ve vás díra. Nepřirozená díra, která vás drásá, aby se zalepila cucky, které z vás zbydou. A co zbyde, když už není co trhat?
Normální člověk.
Normální člověk drží pohromadě, nevyrůstají v něm díry, nehledí zarytě do tmy a nevytváří si umělé pocity, protože mu nechybí podměty k těm skutečným.
Normální člověk nepředstírá život, protože má svůj vlastní, který je před ním prostřený.
Normální člověk nejí ke snídani jitrnici s čokoládou.

Tak co myslíte, doktore, jsem normální?

5 komentářů:

  1. Tak prvú vetu som si musela prečítať dvakrát, lebo som prvýkrát nedávala pozor a chcela si overiť, či som to dobre prečítala :D Ďalej to však bolo vysvetlené tak, ako sa sama niekedy cítim (teda, s tou časťou po "Ale nikdo na mě zlý není." úplne súhlasím). Ďalej na mňa momentálne trošku komplikované myšlienky, asi preto, že som unavená a rozmýšľam nad kopou ďalších vecí :D Ale strašne sa mi páčilo s tým "nenajít" a "ztratit" a naopak, to bolo fakt dobré. A hoci tomu neholduješ, tak ti to pekne ide :)
    Inak, ešte som sa nejako nedostala ku komentáru na predchádzajúcom článku, tak by som ti chcela zagratulovať k tomu nefajčiarstvu a preneseniu sa cez platonickú lásku :) Ja som momentálne v stave, kedy mi aj desať "crushov" na fiktívne postavy/hercov/spevákov nevadí tak veľmi ako ten jeden "crush" na niekoho, koho naozaj poznám :D

    OdpovědětVymazat
  2. "normální" je relativní pojem. Subjektivní pohled na věc.
    nech se inspirovat Addamsovejma: "Normal is an illusion. What is normal for the spider is chaos for the fly."

    a jinak super...jak to nazvat? Super úvaha?
    Zkrátka a dobře, suprově poskládaný slova a věty.

    Mám spoustu těchhle momentů...prázdnoty. Zvláštní těžkosti. Jak kdybych měla něco příšerně těžkýho na hrudi a nemohla se pořádně nadechnout ani normálně fungovat. Na to, že je to prázdný, je to až neuvěřitelně pohlcující, že? Jak černá díra...kdoví, kde to všechno končí.

    Abych to trochu odlehčila, tak ta jitrnice s čokoládou mi připomněla jednu dobu, kdy jsem si nosila do školy na svačinu chleba se šunkou a jabkem. Vždycky jsem to jabko přikusovala k tomu chlebu a spolužačky se na mě koukaly, jak kdybych jedla třeba párek a namáčela si ho v jogurtu. Říkaly věci typu: "no fuuuj, jak to můžeš jest dohromady? Vždyť se to k sobě vůbec nehodí!"
    Co myslíš, dala by sis chleba se šunkou s jabkem?
    Mně to přijde normální. A tím se dostáváme k tomu, proč je normální tak moc subjektivní pojem.
    Mňau!

    OdpovědětVymazat
  3. Mariam: Ono je to celý takový komplikovaný. Den po napsání už jsem tomu taky moc nerozuměla :D. Ale je to podle mě zajímavý zamyšlení.
    Nejlepší mi přijde přirovnání k díře, která trhá a zalepuje se těma cuckama, páč přesně tak se občas vážně cítím :)
    Každopádně díky vám oběma, děvčata, že mi dokazujete, že nejsem zas tak nenormální, jak si občas myslím :) :D. Někdy mám totiž vážně, ale vážně strach, že mi to v hlavě udělá cvak a bude ze mě regulérní magor v ústavě.
    Aaaaaaa, Mariam se nám do někoho zakoukala??!!!! Musím číst ten tvůj blog pořádnějc, poslední dobou to vždycky jenom tak skouknu... to mě zajímá, to je snad poprvý, co od tebe něco takovýho syším :D.

    Panda: Jojo, tos vystihla, "normalita" je dost subjektivní. Neexistuje člověk, o kterým by se všichni shodli, že je normální, ale snad každej máme nějakou představu, jak takovej normální člověk vypadá :). A o to mi taky jde, bejt normální podle svejch měřítek. Kdžy si nepřijdu normální ANI podle svejch vlastních měřítek... to mě přepadá největší zoufalství :D.
    Jinak chleba se šunkou a jabkem... nepřijde mi to normální, ale když se nad tím zamyslím, tak by mi to asi i chutnalo a snad to i někdy zkusím :D. Vzhledem k tomu, že jsem právě snědla rybí prsty s toustovým chlebem... a teď to zajídám čokoládou a slanejma tyčkama... tak už mi nic nepřijde jako strašná kombinace :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To nie je nič nové a na blogu o tom nič nie je! :D To "zakoukanie sa" sa ťahá už roky, len niekedy je to... trošku intenzívnejšie :D Ale narozdiel od tvojej platonickej lásky, ja som s tou mojou niekde na úplne inej vlne a hádam to bude trvať len dovtedy, kým nenájdem niekoho, s kým si budem naozaj rozumieť, lebo s týmto sa ledva rozprávame, akurát si zdravíme, lebo nejaké dlhšie stretnutia ako ráno pri skrinke v šatni sa nekonajú :D

      Vymazat
    2. Juéé, třeba by sis rozuměla i s tímhle, kdyby se s ním zkusila bavit :D. Chápu, že to jen tak nejde, ale... zkusit se má přece všechno :P

      Vymazat