Začneme třeba tím dobrým. V sobotu jsem měla úžasnou brigádu, prodávala jsem cédéčka a různý drobnosti na koncertě Karla Gotta. Nejvíc mě potěšilo samozřejmě to, že jsem dost hezká na hostesku :P. Pak že jsem viděla půlku koncertu zadarmo a ještě si vydělala 750. A taky jsem předávala kytku jedný z doprovodnejch zpěvaček, takže jsem to měla i s 10 vteřinami slávy :P.
V pondělí mám pohovor na žehlení. Což zní trošku zvláštně, ale je to tak :D. Dobrý na tom je, že by to byla práce, co nezabere prakticky žádnej čas (3 hodiny v jednom dni z týdnu), což se mi před Vánocema hodí. A peníze jakbysmet. A NAVÍC, pokud jsem si tu ženskou vygooglila správně, tak je to průvodkyně, nebo dělá něco, co má něco společnýho s cestovním ruchem a průvodcovstvím.
Prezentace na holinky měla překvapivý úspěch. Hned po tom, co jsem přeřvala třídu plnou starších lidí, který absolutně neznám, Jop, byla bych dobrá úča.
Francouz se mi už přes měsíc neozývá, i když jsem mu už dvakrát psala. Taky se mi už přes měsíc neozývá nikdo z mejch kámošů (kromě Aničky z Řecka, ta je vzorná, ale...Řecko je daleko.). Takže se vůbec necejtím světu naprosto ukradená, osamělá atd...
Doma se věčně řve, věčně nacházím spát někoho na gauči nebo v kuchyni...
S malým morčátkem to bylo pořád nahnutý, ale když jsem se v sobotu vrátila kolem půlnoci z koncertu, byla příšerně nafouklá. Večer na to jsem se s ní loučila... A protože jsem psychopat, furt se mi o ní zdá. Jakože jsme ji pohřbili zaživa a ona se snaží dostat z tý krabičky a tak. Ale už moc nebrečím. Teda teď samozřejmě jo :D.
A nejspíš smažu Kuřátko, protože moje nechuť k psaní se akorát prohlubuje. Vlastně nechuť ke všemu.
Heh, akorát bych mohla přijít s novým optimistickým moudrem: Je velký rozdíl mezi tím chtít umřít a chtít se zabít.
Tss, tss, tss... Čo je toto za depresívnu náladu? Každému je čas od času na hovno, ale to bude ok.Všetko bude nakoniec ok. Ak to nie je ok, nie je koniec. Ed Sheeran je jednoducho kráľ a toto proste vystihol. Ja mám už asi tak dva mesiace malú myšku, a len keď som mala zlý sen o tom že umrela, tak som nevedela zaspať a musela som sa ísť na ňu pozrieť. A moja rada? Krič, búchaj, trieskaj, vybi to zo seba. Mne osobne pomáha, keď si môžem tak poriadne od srdca zakričať. Idem väčšinou niekam do prdelkovic, tam si zavrieskam a je mi lepšie. Možno nie úplne dobre, ale lepšie. Skús to :) Drž sa, šunkič, ty to zvládneš ;)
OdpovědětVymazatDúfam, že to žehlenie dostaneš a že tá teta bude milá a podelí sa s tebou o nejaké postrehy/rady/hocičo, čo by pomohlo, ohľadom toho "spievodcovstva" alebo ako sa to povie :D :) A tiež dúfam, že veci sa dajú do poriadku a ty prečkáš toto blbé obdobie v zdraví.
OdpovědětVymazatSkúšala si nejakú fyzickú aktivitu, beh alebo posilňovňu alebo také niečo? (teda, ak máš čas a nie si v tom načisto beznádejná ako ja :D mňa osobne by to len viac frustrovalo, keďže ani len behať poriadne neviem :D a ako spomienku na posledný krát, čo som sa neuhla pred volejbalkou, mám boľavú lícnu kosť a nádych modriny pod okom)
Morčaťa mi je ľúto :/ Dúfam, že sny prejdú :D
Maj sa a drž sa :)
(a kebyže sa ti vráti chuť, máš tu nejakých verných čitateľov, ktorých by hocičo nové potešilo:))
Janka: Když ono ve městě se fakt blbě hledá místo, kde bych se mohla vykřičet :/
OdpovědětVymazatNo, to, moudro od Sheerana mě teda moc neuklidňuje, podle něj to bude takhle nahovno pořád :D.
A nejsem pořád v depresi, jsou i světlejší chvilky... ale bohužel po nich vždycky následuje nějaká rána pod pás a už mě to fakt... nebaví.
Mariam: Jo, to už jsem taky slyšela, že fyzická aktivita pomáhá, ale je to pěkná blbost, chodím už od půlky září 2x tejdně plavat, doma posiluju, a že bych se cítila nějak líp, se říct nedá. Jediný, co mi pomáhá, je chlast a cigára. A bejt v kontaktu s lidma (ne rodinou). A ani jedno z toho se nedá dělat věčně.
Heh, když se mi nezdá o zavřeným morčeti, nebo o vražednejch figurínách, tak o barmanovi :D :/
Jste hodný holky, ale když to zaokrouhlím, tak se stejnak cejtím bídně a cítit se bídně ještě nějakou dobu budu, protože prostě... život stojí sotva za bobek.