Aneb já jsem asi vážně ten nejhůř informovanej člověk na světě. Mně kdyby vybouchla za zadkem atomovka, tak to zjistím až za týden :/ :D
Dneska mi píše spolužačka, jestli se nesejdem před zítřejším zápisem, pokud tedy přijdu... odpovídám, že přece musím přijít, když je to jedinej termín zápisu... ona na to, že to samozřejmě ví, ale že si nebyla jistá mou účastí, vzhledem k tomu, že už jsem dva dny nebyla ve škole... a já na to... ona už začala škola? :D Ale jak je něco takovýho do zadku možný, když já zatím ani nejsem studentem? Jak můžu STUDOVAT, když NEJSEM STUDENT???!!! :D Ne prostě, logika naší školy. Předměty si zapiště ještě málem před koncem minulýho školního roku a na výuku se dostavte před zápisem do toho novýho... divím se, že ne ještě před sestavením rozvrhu :D:/ Navíc nevím, jak ostatní zjistili, kdy začíná škola, já to hledala snad tisíckrát a nikde nic nebylo, tak jsem předpokládala, že logicky až po zápisu... co mě to napadlo, myslet logicky, boha jeho!!! :D
No, a co jinak? K psaní jsem se vůbec nedostala, ale aspoň teď čtu jednu knížku a to mě vždycky na psaní navnadí, tak uvidíme.
Koukám se po brigádách, ale moc toho není a navíc můj rozvrh je docela na hovno :/
Vracím se zpět do normálu, piju maximálně 2x týdně, krabička mi vydrží tak na 4 dny, každej den žeru zeleninu... a pořád vařím a uklízím, z čehož má maminka pochopitelně radost.
Navzdory veškerému mému snažení (dokonce jsem si i sjednala rande! Ale dopadlo dost katastrofálně.) nemůžu přestat myslet na barmana. Ale i v tom jsem učinila určitý pokrok, už na něj nemyslím permanentně čtyřiadvacet hodin denně, ale jenom si na něj občas vzpomenu... tak 50x za den :D. Každopádně za ním nejspíš tenhle víkend pojedu, takže i tento malý pokrok přijde vniveč. Jop, jsem totálně blbá a neponaučitelná. Ale to se prý stává, když se do někoho... zakoukáte.
Ach, božíčku, kdy už konečně začne být můj život normální?...
Tak rada čítam tvoje články :'3 Som chorá jak prasa, ešte som bola na jednej skautskej akcii, na ktorej sa už nedala zrušiť moja účasť, takže som tam šla so zápalom priedušiek... skončilo to tak, že to možno ani zápal priedušiek nebol, nezabrali mi antibiotiká, došla som s tým k doktorke a myslela som si, že mi iba dá sirup a pošle do pažovic. Lenže ona mi naparila deväť testov a vyšetrení, krvný obraz, biochémiu... a ja na ňu čumím, že o čo jej sakra ide? xDD Skautská akcia bola super, bol tam jeden fakt dobre vyzerajúci vedúci... aspoň som sa mala na čo pozerať :D Posledný večer som ale dostala tri záchvaty kašľa, pri ktorých som ani dýchať nemohla, čiže zo záverečnej rozlúčky som nemala ani prd a tvrdla som na izbe, aj so spolu so spolubývajúcou, ktorá na tom bola rovnako... V piatok idem k doktorke na výsledky, som zvedavá, čo z toho nakoniec bude.. Jo, a kúpila som si myš... laboratórnu, ale takú čierno-bielu. Mamu skoro trafil šľak, a môj oco... no, toho potešilo, že prejavujem jeho rebelské gény. To s tou krysou bol taký spontánny nápad. Pôvodne sa volal Tom, ale mama ho akosi omylom premenovala na Myša (to tvrdé y je tam schválne :DDD) a uchytilo sa to... :) TAk zatím, držím palce s barmaníkom. Nech si to spolu užijete :D
OdpovědětVymazatJaj, ty máš s tím zdravím vážně pořád nějaký problémy, což? :/ tak snad to bude brzo dobrý :) A snad se myšce v novém domě líbí :P. Dyť ono je to jedno, jestli myš, potkan, křeček, morče, osmák... všechno je to stejná havěť :D.
Vymazat