Pomalu se odrážím ode dna.
V pátek jsem byla na pohovoru v Praze kvůli tý recepční do Špindlu. Byla jsem z toho úplně unešená! 18 000 hrubýho, byt sdílenej se 4 spolupracovníkama, přídavky na jídlo... všechno krásný! Tý ženský jsem se asi taky docela zamlouvala, protože říkala, že prakticky můžu počítat s tím, že mi dá vědět, kdy přesně bude druhý kolo výběrovýho řízení. Tak jsem se tím úplně nadchla, už se tam viděla a najednou otevřu školní mail a tam :"Že neuhodnete, co dneska pan proděkan schválil? Za všechny předměty stanoví fixní částku 1500!"... což už je hezký, to mi to studijní stipendium vážně pokryje... jenže já už se viděla ve Špindlu, sakra! :( Nojo, ale nejsem blázen, do školy jsem napsala, že částku uhradím a do Prahy zas, že je mi líto, ale můžou si mě vyškrtnout ze seznamu. Achjo, zase bude nudnej život. Akorát se hodlám s bratrem domluvit, jestli by mě nedohodil jako servírku k nim do práce. Když jsme tam v pátek byli s našima a čekali na pití 20 minut a slečny tam chodily zásadně jenom s jedním půllitříkem... tak jsem si řekla, že to bych zvládla taky, ne-li líp :D.
Kolega odjel na desetidenní dovolenou a mně sem poslali za něj náhradu. Taky kluka, o něco normálnějšího, ale taky mi na něm něco nesedne. No což, dneska odjíždí, takže není co řešit.
Honza se neozývá a já už nad tím dokonce přestávám skřípat zubama :D.
Nevím, jestli jsem to sem někam už nepsala, každopádně v jednom ze svých záchvatů paniky jsem asi před 5 dny psala Francouzovi, jestli by mě případně nemohl u sebe ubytovat, že bych mu přispívala na nájem a našla si tam někde práci. Ještě furt si ten můj výlev ani nepřečetl. A napadlo mě, že bych mu napsala, že už to neplatí a nemusí si s tím lámat hlavu, ale docela by mě zajímalo, jestli by mi fakt pomohl z bryndy nebo se na mě vykašlal.... sama nevím, co bych na jeho místě udělala. Spíš se poslala do háje. Už před několika měsíci :D.
A barman se mi zas nějak plete do života. Začalo to vlastně po tom, co jsem se vrátila z delšího pobytu doma. To jsme si vyjasnili, že už na sebe nejsme naštvaní a že se zas normálně bavíme. Jenže pak začali chodit smsky kolem třetí-čtvrtý ranní, jestli mám pro něj dost místa ve stanu... nechala bych ho tam klidně přespat, ale když se ukázalo (velmi nečekaně), že šlo spíš o to, jestli mu roztáhnu nohy... tak jsem ho velmi rychle usměrnila a do teď jsem za to na sebe hrdá!!! :D Každopádně pak byl zase nějakej milej a povídal si se mnou a všímal si mě a psal mi... a včera jsme šli pařit, tancovali jsme, pili, smáli se... objímali, líbali... nojo, jen mi to řekněte, jsem idiot idiotská :D:/. Ale tentokrát už vím, co můžu a nemůžu očekávat. Takže doufám, že si nenamelu. Tolik. Stejně už tu budu jenom týden. A pak mně teda hoch navrhnul, abych tu zůstala i na pár dní v září, že budou mít všichni volno a že to bude super...
...Myslím, že mým heslem letošního léta se oficiálně stala fráze: "Uvidíme, jak to všechno bude" :D
Šunkiiiič! :D Vlastne... fakt...neviem.. čo... písať. Asi len to, že som sem zase rada nakukla, pretože na comp moc často nechodievam a mobil tiež nie. Som na prázdninách u babky a hoci tu je wifi, moc sa elektronike nevenujem. Okolnosti ma nútia venovať sa hlavne malým, hyperaktívnym zmrdom (alebo malý bratranci a sesternica) takže that's the thing. Tak keď už som konečne pri tom compe, kuknem sem .. a som rada :) Nič okrem tohto článku nepribudlo, no nevadí mi to. Som rada, že aspoň niečo. Treba sa na veci pozerať pozitívne. Inak ako je to s DR? :D A ako vždy, držím palce, see ya! ;)
OdpovědětVymazat