Už dooooost, už žádný chlapy, žádnej chlast, prosííím, já už chci domů :(. Ale co furt fňukám, dyť si za to můžu beztak sama.
Já vám snad radši ani nebudu říkat všechno, už takhle to, co píšu, vypadá dost... ne jako já.
Včera to bylo hodně špatný. Servírka od vedle měla narozky, takže velká párty. Byl tam samozřejmě i "můj" barman a já doufala, že se mi bude aspoň trošku věnovat. Obyčejně si mě aspoň trochu všímá, když se pije, ale tentokrát ne, tentokrát jediný, co mi řekl, bylo: "Lucie, co piješ?" a objednal mi kofolu s rumem. Proč mě do háje chlap zve na pití, když si mě pak ani nevšímá a plazí se tam po nějaký ženský, jejíž manžel byl na šrot, ale jen pár metrů od nich? S největší pravděpodobností s ní nic neměl, ale stejně... byla jsem zhrzená, naštvaná, nešťastná... No, pak za mnou přišel vedoucí tý hospody (tak strašně opilýho člověka jsem ještě neviděla!) a asi jsem vypadala, jak jsem se cejtila, protože se mě zeptal, co se děje... a já se mu tam v tu ránu rozbrečela :D. Měl ode mě dobře mokrý rameno. Sranda taky byla, že jsme si s barmanem mysleli, jak nikdo o nás neví (ne že by se toho dalo vědět nějak hodně, ten náš vztah nevztah je fakt... podivnej) a první, co mi můj utěšovatel řekl, bylo: "Ráďa to s tebou posral, co?" Asi se mi rozmazala řasenka, protože holky-servírky se na mě hned vrhly, otíraly mi oči a snažily se ze mě vypáčit, co se děje. Koho se to týká jsem ani jim říkat nemusela, jenom nevěděly detaily. A ani se je nedozvěděly, protože já se začala smát, do toho brečet a ještě jsem se sápala po další skleničce. Místo "dobrou noc" jsem barmanovi napsala "seru na tebe" a mrskla jsem s telefonem docela daleko do trávy... telefon se samozřejmě rozletěl na x součástek, který jsem nakonec posbírala, akorát mi chybí čudlík, kterým se dá telefon vypnout a zapnout... což je docela problém :D.
Ráno jsem se probudila ještě opilá a měla co dělat, abych do toho našeho krámu vůbec došla a zprovoznila ho. Nějakým zázračný způsobem se mi to podařilo. Horší bylo, že můj mobil byl stále mimo provoz a večer má přijet... kluk co mě vzal na výlet, prostě Honza :D... nojo, jenže těžko říct, kdy a kam přesně přijede... a číslo si na něj fakt nepamatuju. Naštěstí se stavil jeden známej a telefon mi nějak zapnul, dal ho do nabíječky, naslinil si prst a nějak zatlačil na to, co zbylo z toho tlačítka. A voila!
Hoooši, takovejch zmeškanejch hovorů jsem v životě neměla! Na moji milou sms mi barman odepsal akorát "ok" a pak mi 3x volal... takže to asi tak ok nebylo, což mě aspoň trochu těší.
Achjo, je to vážně na prt bejt zakoukaná do dvou chlapů... jeden hodnej, pozornej, milej, podnikavej, zajímavej... druhej mi akorát kupuje pití, jinak na mě sere... a ke komupak mě to asi táhne víc? :D:/
Ja toto na tomto blogu milujem :) Články do ktorých vkladáš seba, svoje zážitky a tak. To na mnohých nie je a za to ťa obdivujem. Je to ako v upírom živote, v desiatej kapitole, kde Sarah opisuje Bena. Že do svojich článkov dáva srdce, kus seba. Rovnako je to aj s tebou. Len čo sa týka tých svalnatých paží si nie som istá :D Každopádne, je z nich cítiť teba, určitú osobnosť. A má to šťavu, nie je to nudné a proste... no, je to super :) Mám filozofickú náladu, tak sa trochu rozpisujem, snáď sa ti to bude aspoň dobre čítať. A ešte by som sa ti za to všetko chcela poďakovať. Za DR, DZ... za všetko :) Je to mega počteníčko. Dikes. Držím ti palce s tými dvoma, nech to vyjde, a veľmi sa netráp (aj keď to sa mi asi ľahko povie, ale..) ono sa to poddá ;) See ya! :)
OdpovědětVymazatJen nám klidně říkej všechno - neboj, nikdo Tě tu soudit nebude. Teda, doufám :-) . Já tedy rozhodně ne. Popravdě spíš tiše závidím. Já jsem na toho pravého nejspíš natrefila hned napoprvé - a to před sedmi lety. Hodnej, vtipnej, krásnej, je na něj spoleh,... Akorát jsem se nikdy v životě... ehm... nevybuřovala tak, jako to teď děláš Ty. Občas je mi to líto. k tomu se ale ovšem nikomu ve svém okolí nemůžu přiznat, neboť by mě všichni měli za cvoka! :-D Tak alespoň tady.
OdpovědětVymazatSouhlasím s Jankou, ráda čtu všechny Tvoje příspěvky a vždycky mi zvednou náladu! Těším se na Kemp VII :-) .
Janka: No, po pravdě řečeno, hodlám tyhle kempový články po prázdninách smazat. Na jednu stranu se cejtím líp, když to sem napíšu, ale zpětně jsem z toho taková nesvá, protože je to přece jenom hodně osobní.
OdpovědětVymazatJééé, filozofuješ krásně O:) Já děkuju!!!
Anonymní: Když já se za sebe poněkud stydím, proto neříkám všechno :/. Ale zas tolik toho nevynechávám.
Pff, to bych spíš já měla závidět tobě. Já na tohle vybuřování prostě nejsem... zkoušela jsem, ale mám z toho asi ještě horší pocit než z toho bejt sama... teda v tom bouřícím momentu ne, ale potom si to... ne přímo vyčítám, ale... prostě si připadám jako děvka :/. Ty se rozhodně nemáš za co stydět, lidi střídaj partnery jenom proto, že nemůžou najít toho pravýho. A pokud to dělaj z jinejch důvodů, tak nemaj něco v hlavě v pořádku ;)