Londýn a tak

No, kdoví, kdy se sem zas dostanu, tak rychle napíšu něco o svým úžasným výletě :)

Takže... myslím, že už se nebojím letadel, jenom mně všichni hrozně stresovali a potom to bylo úplně v klidu. Centrifuga je horší a to že jsem se na ní jenom tlemila :D.
Každopádně to bylo velký vzrůšo. Poprvý letadle, poprvý v cizině bez rodičů. Sice s kámoškou, ale ta v Londýně ani takhle sama v zahraničí nikdy nebyla.
No, takže všechno šlo hladce, let i doprava na hotel (nejdřív busem do Stratfordu a pak metrem s jedním přestupem, takže nic moc snadnýho). Náš hostel jsme našly poměrně rychle, protože byl hned u metra. No... za ty prachy jsem rozhodně nečekala pětihvězdičkovej hotel... ale nečekala jsem ani to, že otevřu dveře a vybafne na mě ožralej polák a oblak cigaretovýho kouře, kterej byl už zažranej ve stěnách a v bílým, hodně ošlapaným koberci. Dále jsme šly po podlaze křivé jako prase do kanceláře tak útulné, že vězení oproti tomu vypadá jako... no, jako ten pětihvězdičkovej hotel :D. Kuchyňka, do který se šlo přes šíleně smradlavou chodbu. No a pak přišel na řadu náš pokojíček, kam se vešla jenom ta palanda a jedno křesílko, jinak prakticky nic. Okno drželo otevřený díky dřevěnýmu špalku... ve sprše na zdech houby různých barev... voda tekla jenom po stěně z takový roury. No mooooc pěkný :D. Ale zvykly jsme si.
Jinak jsme stihly navštívit snad úplně všechno. Londýn je pěknej, přehlednej a docela malej. A docela "černej" zvláště pak náš Woolwich :D. Lidi jsou tam docela líný, nikdo nikam nespěchá, chodí se na červenou a krámy se otevíraj až poměrně pozdě, kolem 8-9. Až teda na trhy, co byly pod naším oknem, ty začínaly stavět vždy v 6 ráno, takže jsme toho moc nenaspaly.
Poslední noc jsme se daly do řeči s našima spolu-hostelníkama, 3 australani, 1 francouz, 1 čech k nám dvěma a 1 polák (ne ten ožralej z prvního dne :D). A všichni byli úžasní!!! Povídaly jsme si s nima až do 4 do rána. Mým osobním favoritem byl nejstarší australan, kterej podle těžko nalezitelnejch šedivejch vlasů a vrásek kolem očí, když se usmál, mohl bejt tak o... 15 let starší, cca. Ale on byl tak ťuťu! Takovej hrozně pozornej, hrozně se o všechno zajímal ale zároveň sám mluvil a svým nenápadným způsobem byl hrozně vtipnej. A taky vysokej, hubenej a totálně sexy :P. Achjo, ještě pár dní a mám vážný problémy s návratem. Už tak jsem vzdychala celou cestu v letadle. Ale teď už jsem v pohodě. Teď už zas vzdychám jenom nad "svým" francouzem. Kterej, a to pozor, mně konečně navrhl, ať za ním přijedu, ááááááááááááááá!!!!!! Super, už mít jenom čas a prachy a jsem on my way, honey! :D
Jinak k brigádě... v neděli jsme se vrátili domů v 1 ráno, jak už jsem psala, a hned jsem šla číst maily, kde mi šéf sděloval, ať jsem v neděli v deset ráno v Praze na výstavišti stanů, že mě naučej s tím jejich pokladním systémem a představěj mi zboží. No, dovedete si představit, jak jsem se asi cítila. V sedm ráno jsem vstala a nehorázně mně bolel zub. A ještě k tomu ten úplně přední! Koho kdy bolel přední zub??!! :D Já prostě vždycky musím mít něco extra... no, každopádně na výstavišti to bylo super! A krapet náročný. Všichni byli strašně milí, všichni se mi představovali a hned zjišťovali, kde jsem se vzala a kdesi cosi... a jestli s nima večer nepudu na pivo :D. Byla jsem dost na vážkách, vzhledem k tomu, že mě zval takovej pěknej kluk... ale byl v mým věku a měl přítelkyni. To druhý byl samozřejmě větší problém, i když pro něj se to nezdálo být problémem vůbec, když jsem ho tak přistihla, jak mi čumí na prdel, a slyšela, jak mě zahrnuje komplimenty. No, co si budem povídat, i s bolavým zubem jsem se cítila dobře :P:D. Jinak mě hned taky tlačili do prodeje, což... bylo hrozný, protože jsem chodila po tý nehorýzně velký hale a ptala se lidí: "Chcete nějak poradit nebo pomoct?" a když mě zrovna neposlali do háje a na něco se mě zeptali, tak to vypadalo asi takhle: "Nooo, to sice nevím, ale můžu se vám kouknout...aha, takže nevím, kde to je, tak já se zeptám tady kolegy" :D:D Výborný, vážně výborný :D. S kasou jsem se snad ale naučila a to je nejdůležitější.
Jinak jsem nachcípaná, ale zejtra odjíždím do kempu a už tam zůstanu. Těžko říct, na jak dlouho, něco v rámci tejdnů. Takže... měl by tam bejt počítač a internet, ale kdyby náhodou, tak se tu mějte hezky a držte mi palce, ať to tam zvládnu!

Brou noc :)