Každopádně hraju asi nejtěžší skladbu svojí kariéry, kterou trénuju už od září. Je nádherná. Dokonce jsem četla i o jejímu skrytém významu: Rachmaninov měl sen. Byl na pohřbu, panovala tam ponurá nálada, šel v průvodu truchlících k rakvi. A v tý rakvi uviděl sám sebe. Vyděsilo ho to, začal z toho šílet, ale nakonec svůj osud přijal. Když si tu skladbu poslechnete, úplně uslyšíte, kdy se co stalo :).
Držte mi palce, ať to moc nezvorám.
Jo, hraju to o něco pomalejc (nenechte se zmást, do 1:50 to je pomalý, ale pak...). Tadyta nahrávka má 3:48, já to mám odehraný asi za 4:40.
A nevím, co si mám vzít na sebe, sakra!!! :D Asi něco červeno-černýho, to se k tý skladbě hodí. Nebo jenom černýho...
Páni, je vůbec něco, co neumíš? :O :D Držím ti palce, určitě to dáš :D :)
OdpovědětVymazatA děkuju za tvoje krásné komentáře :) Jsem moc ráda, že se ti příběh a moje postavy líbí :D :)
Spousta věcí: zpívat, tancovat, házet, šít, plíst, kreslit atd. :D.
VymazatDíky. Když to nedám, tak to je stejně takovej rachot, že se v tom spousta chyb ztratí :D.
Není zač, je to vážně skvělá povídka :).
Ehm, no, takže, první tři tóny jsem zahrála o oktávu výš, uprostřed skladby jsem přeskočila cca 6 taktů a ne vždy jsem se trefila do správných klapek... jinými slovy, takhle špatně jsem to nezahrálu už aspoň půl roku :D :/. Dostala jsem šílenou trému jak ještě nikdy, mám toho dost po tý matuře a všech přijímačkách. Když jsem si rozbalovala čokoládu, co jsem dostala, tak se mi tak šíleně klepaly prsty, že jsem ji málem nerozdělala a pak mi spadla... no, procházka a pivo s kámoškou mi pomohly, a když jsem slyšela svou hru, kterou taťka natočil, tak uchem hudebního analfabeta to mohlo znít jako slušnej výkon... ale měla jsem na daleko víc, achjoj, měla jsem slzy na krajíčku a pocit jako při maturitě ze zemáku...
OdpovědětVymazatTojť vše a tolik k tomu, jak toho hodně umím :D:D:D