Výsledky

Většinu z toho jsem se dozvěděla už dřív, ale čekala jsem, až se mi to nakupí, abych zbytečně nespamovala :). A bacha, je to hodně podrobný :D


Brigáda: Druhý den po mém záchvatu, při kterém jsem vymýšlela sprostá slova na "z", mi přišel mail, že pohovor na ten pracovní termín, na který jsem odpovídala, se bude konat až někdy dýl, ale jenom v tom případě, že se nenajde nikdo, kdo by tu práci dělal celý léto. A já silně pochybuju, že nikoho takovýho neseženou, takže jsem zase tam, kde jsem byla... :/ Ale procvičila jsem si aspoň psaní formálních žádostí, nebo jak bych to nazvala, a potýrala svoji nesmělost a nevyspělost... věčný optimista ve mně z toho prostě musí vyšťourat něco pozitivního! :D

DELF B1: S dvoutýdenním spožděním mi přišel mail - ještě k tomu ve francouzštině! :D -, že jsem ten podělanej test udělala na 70%!!! To je pro mě hodně dobrý, když vezmu v potaz, že stačilo procent 50. Nejvíc bodů jsem měla za poslech a nejmíň za mluvení... co na to říct, je mi jasný, že moje pasivní francouzština je s tou aktivní téměř nesrovnatelná. Podstatné je, že nebudu muset dělat přijímačky do Hradce z frj, jenom z aj :P.

Státní maturita: No, už jsem vám párkrát sdělovala výsledky vysvědčení a tak, takže podle toho by vás následující údaje neměly nijak překvapovat. Prostě jsou slušný, tak nějak odpovídají mým znalostem, inteligenci a především schopnosti typovat (nevěřili byste, jaký to je umění, typovat správně. Trvalo mi to skoro dva roky, než jsem se to alespoň maliličko naučila :D).

• Didakťák ČJ: 81,16% (upřímně to s češtinou nemělo moc společnýho, ale to je fuk, i kdyby mělo, tak to nedopadne o nic líp :D)
• Didakťák AJ: 98,42% (dvě holky ze třídy měly 100%, taky uměj anglicky o trošku líp než já. Ale ne o moc a jsem s tím TÉMĚŘ smířená! :D)
• Slohová práce ČJ: 93,3% (ehm, ehm, na těch procentech to nevypadá tak hezky, ale získala jsem 28 bodů z 30. Co je ještě lepší, na škole nikdo neměl ani 30, ani 29, takže... kdo je tu rozený spisovatel? :D Z toho jsem fakt hodně na větvi!!!)
• Slohová práce AJ: Nechce se mi to přepočítávat na procenta, prostě 32 boduů z 36, což mě lehce nasrali, protože tam podle mě nebylo nic špatně, ještě jsem si dávala pozor a měla jsem slovník... záleží na tom, kdo to opravoval, no, nějakej učitel bůhví odkaď. A nebo si o sobě moc myslím :D

Školní maturita:

• Čeština - plný počet bodů. Vytáhla jsem si Karla Čapka - Bílou nemoc. Když se mě ta zlejší češtinářka zeptala, jestli znám nějakou soudobou recenzistku, tak jsem se na ni tak podívala, jestli to myslí vážně :D. Tomuhle výsledku se hodně divím, u neuměleckýho textu jsem se docela zapotila.
• Angličtina - 37 bodů z 39. Vytáhla jsem si svátky Great Britain a USA, drnčela jsem jak rádio a asi dělala gramatický chyby. To se nedivím. Každopádně je to jednička, myslím.
• Francouzština - za jedna (body neřekli). Kecala jsem o ubytování, nakládala jsem podle mě jak sviň, dokonce i ředitel mě pochválil (pravda, on francouzsky neumí, ale stejně, nechválí jen tak! :D), ale zkoušející učitelka pak na mě tak koukala, jakože to nebylo zas až takový. Vzhledem k tomu, že je to i moje kámoška, tak si s ní o tom ještě pohovořím, protože nechápu, co ode mě víc čekala, vždyť mě zná, sakra, tak co se ksichtí!
• Zeměpis - Za 3 a ještě nejspíš z milosti :D. Vytáhla jsem si pro mě jednu z nejblbějších otázek, měla jsem mluvit o středně rozvinutých a v krizi se nacházejících státech EU. No, věděla jsem, že jich má bejt 5, vzpomněla jsem si na 4, tak jsem zkusila nahodit Ukrajinu... ehm, Ukrajina není v EU, samozřejmě, že to vím :D:D:D. Byla jsem úplně zoufalá, já, ekonomie, politika a dějepis? To jsou obory, který nesnáším, a o tomhle ta otázka byla. Ale pojmy jsem naložila, to mě asi zachránilo. A taky to, že jsem vždycky měla dobrý známky.

Takže, jak to se mnou vypadá? 1, 1, 1, 3... takže není vyznamenání, možná tak průměrem, takže jsem se potvrdila - na gymplu jsem nikdy neměla vyznamenání, jen 2x průměrem, ale ne známkama :D. Ten zemák mě trochu štve, ale do tejdne se s tím smířím. Maturita je tak z 80% o štěstí a to mě u zeměpisu opustilo. Ale kdybyste viděli třídní a ředitele a zeměpisářku, když mi gratulovali... "Lucko!!! Co jste to tam dělala?" "Co to bylo ten zemák? To je taková škoda!" "No, čekala jsem od vás tedy lepší výkon." Do prdele jděte, soudruzi kantoři!!! Kde se ve vás bere takový očekávání? Jak si dovolujete do mě vkládat takový naděje? Proč se na mě koukáte, jako bych... já nevím co... podkopala základy státu? Nejhorší pohled měla rozhodně třídní, před tou jsem začala couvat... jako vyznamenání jsem neměla na gymplu nikdy, ano, jsem svědomitej šprt, ale nechápu, odkud všichni vzali, že jsem geniální, chytrá a já nevím co. Ano, dokážu si utvořit souvislosti. Ale můj všeobecnej přehled?... Všichni maj o mně moc vysoký mínění... Bez prdele! Rodiče, kámoši, učitelé, často i vy... copak neviděj moje slabiny? Já to nechápu... buď mě lidi přeceňujou, nebo podceňujou... a ani jedno se mi nelíbí! A možná že chyba je ve mně a v mém pohledu na mě, ale nějak na ni nemůžu přijít.
Každopádně spolužáci byli zlatí, bez podpory zvlášť některých bych se možná sesypala, ale oni mě drželi nad vodou. Někdy se fakt nesnáším za to, že jsem k lidem trochu chladná. Možná ani nevědí, jak moc pro mě někteří znamenají...