Šunkič zachránce!

Dovedu si představit zklamání ve vašich tvářích, že tenhle příspěvek není nová kapitola :P
A ano, musím sem psát každou kravinu a k zítřejší povídce by to bylo asi moc dlouhý a pozdějc by to ztratilo kouzlo :D



Šla jsem si tak dneska z klavíru a koukám, že u přechodu stojí yorkšír (nebo jak se to sakra píše) se staženým ocasem. Páníček nikde. Pes se na mě zoufale podívá, zastavím se a ten debil vběhne pod auto. Já samozřejmě za ním. Za přechodem mu začnu nadávat a ptát se ho, odkaď přišel (co jinýho taky s ním, žejo?). Všimla jsem si, že má známku, tak jsem se ho zkoušela přivolat. Ten blbeček se mě bál. Páníček furt nikde. Když se pes rozplácl na chodníku, tak jsem se šla podívat, jestli někde nenajdu pána. Nenašla. Když jsem se vrátila, kolem psa byl hlouček lidí a to zvíře šílený strachy a opět se pokusilo o sebevraždu. Tak jsem zavolala měšťáky, a když jsem jim sdělila svoji polohu, tak na psa začal někdo volat. Jenže to nebyla panička, jen známá, který se pes bál stejně jak mě. Paní mi řekla, že jeho pán už ho šel hledat a že jeho dcera malá (cca 9 let) je na hřišti a čeká na něj. Tak jsem doběhla na hřiště, tam byla holčička s voďákem bez psa. Naštěstí šla ochotně se mnou, akorát jsem se bála, že bude stejně pitomá jak ten pes a vběhne do silnice, aniž by se ohlídla, tak jsem jí na to asi 3x upozornila a srovnala s ní krok. A pak natalo radostné shledání! Připla pejska na voďák a všichni spokojeně odešli. Byla jsem ráda a usmívala se jak měsíček na hnoji, když mi tak po 100 metrech došlo... že by mi někdo třeba poděkoval, že tam s tím psem tajtrlíkuju bezmála 45 minut, běhám za ním do silnice, nechám na sebe řvát, proč toho psa nemám připnutýho, volám na policajty, abych jim řekla, že už vlastně nic nepotřebuju?... tý holčičce to promíjím, ale ta jejich známá zabučet mohla :/ :D. Ne, tu radost, že toho psa nic nepřejelo a vrátil se domů, mi to zkazit nemůže :). Ale tajně jsem doufala, že o něj budu moct pár dní pečovat, než se najde majitel :( :D:D.
Dojemný příběh, že? :D
Ještě jsem spolužačce dopoledne pomáhala s dvoupatrovým dortem a mrtě se nám povedl!!! Dneska fakt jedu dobrý skutky, ještě hodlám mamce vyžehlit... a pak asi zdechnu, dneska jsem furt na nohách.
A po dlouhé době mi někdo udělal neslušný, lákavý návrh, někdo lákavě pěkný, ale... je to hajzlík, což bych překousla, ale že má slečnu, který by měl ty neslušný návrhy říkat spíš než mně... za to mi hoch nestojí. Ale je hezký být žádoucí :P. A nevím, jestli to, že tu slečnu nezapřel, z něj dělá hajzla většího nebo menšího... hm, je to asi hajzlík upřímnej.
PS: Ten ředitel už vážně neví, co by na webovky školy dal. Na vrchu aktualit je článek o tom, jak jsem složila DELF... boha jeho, a já doufala, že z tý školy odejdu nepovšimnuta :/ :D.