Jak vložit přezdívku a odkaz na blog do komentářů? Návod (v komentářích) zde

Skloňování šunkič zde

Kontakt zde

neděle 11. března 2012

8. kapitola

Komentář autora: Vážně naposledy, co jsem se nechala ukecat!!! :D Je to nezáživná, krátká kapitolka. Psala jsem ji někdy kolem Vánoc, kdy jsem byla totálně na prášky z vymejšlení dárků, a tak jsem trochu toho trápení přenesla i do povídky. Asi poprvý, kdy jsem se ztotožnila s Elenou. No, užijte si to :D. Mimochodem, 10. kapitola bude extrémně dlouhý vánoční speciál, tak se těšte!


V sobotu se Stefan opravdu dostavil. Napětí mezi námi bylo téměř hmatatelné, dokonce jsme nešli ani do mého pokoje. Bylo mi z toho smutno, ale co jsem mohla dělat? Povídali jsme si s Jennou v kuchyni a tvářili se jako šťastný zamilovaný pár. Aspoň mi zbyl dostatek času na učení.
Neděli jsem zasvětila nakupování vánočních dárků. Měla jsem už pro každého nějakou tu „blbůstku“, jen se Stefanem jsem si pořád nevěděla rady. Co mám asi tak nadělit 150letému upírovi? A aby toho nebylo málo, má nekonečná dobrotivost mi neustále našeptávala, že by bylo slušné vybrat něco i pro Damona. Jenže jemu se člověk ničím nezavděčí, možná tak pěknou slečnou. Slaví vůbec Vánoce? Každopádně nejdřív se musím zaměřit na svého přítele. Grr. No tak, Eleno, soustřeď se, mysli jako Stefan. Co by mu asi tak udělalo radost? Spíš něco osobního než praktického. S podobnými myšlenkovými pochody jsem se vydala do antikvariátu. Kéž bych našla něco, co by mu připomínala jeho domov takový, jaký býval v 19. století. I když, chce vůbec na takové věci vzpomínat? Chce, nechce, bude muset! Do oka mi totiž právě padla starší kniha s črtami Mystic Falls z období jeho založení. Dokonce jsem v ní našla i podobizny některých původních obyvatel, ale žádná mi nebyla povědomá. Výborně! Sentimentální dárek- odškrtnuto. S mnohem lepší náladou jsem vyšla z obchodu směrem na náměstí. Zastavila jsem se pod vysokým stromem a přemýšlela, co dál. Z ničeho nic se mi v hlavě rozezněl Stefanův hlas: „Měl bych se začít trochu starat o ten nábytek, podívej, jak je tahle skříň celá zašlá.“ Vosk na dřevo! Praktický dárek- odškrtnuto.
Co se starším Salvatorem? Kvalitní whisky? Další černou košili do jeho početné sbírky? Nebo naopak nějaký pestrobarevný model, který by zmírnil jeho „drsňácký kukuč“? Ne, nic osobního. Už jen to, že mu chci něco dát, je pro náš vztah dost zvláštní. Dostane svou milovanou skotskou a může mi vlézt na záda. Ta neurazí, ani nevyprovokuje Stefana k žárlivým scénám. Teda aspoň doufám. Když nad tím tak přemýšlím, neměla bych Damona na Štědrý večer rovnou pozvat k nám? Přeci jenom, ani bezcitný, krvelačný upír si nezaslouží být v takový den o samotě. Jenže co by tomu asi říkala Jenna? Nemá ho zrovna v lásce a Jeremy jak by smet. Ne, nebudu to zbytečně komplikovat. Ať si je, kde chce, záložní dárek pro případ nouze pro něj mám, a když nebudu mít příležitost předat mu ho, obohatím náš skromný bar o další láhev.
Dorazila jsem domů celá promrzlá. Rychle jsem si napustila horkou vanu a dopřála si uvolňující koupel. Zabalená do ručníku jsem poslepu přešla z koupelny do ložnice a rozplácla se na posteli. Šestým smyslem jsem vycítila přítomnost někoho dalšího. Okamžitě jsem se posadila a otevřela oči, ale nikoho jsem nezahlédla, jen listy mého otevřeného deníku zašustili ve vzniklém průvanu. Počkat, co dělá můj deník na mé posteli? Nikdy bych ho tam nenechala takhle pohozený. Nebo ano? Možná jsem ho včera zapomněla schovat a teď, při mém těžkém dopadu na měkkou matraci, se jednoduše otevřel. Vystrašeně jsem si přitáhla ručník pod bradu a těkavým pohledem analyzovala svůj pokoj. Zdál se v pořádku. Koho by zajímaly mé zápisky? Stefana určitě ne. Damon? Že by se snížil k něčemu takovému? Jenna ani Jeremy nepřipadají v úvahu, nemají žádný důvod narušovat mi soukromí. Člověk to být nemohl, nedošel by až do mého pokoje, když je neustále někdo doma. A jak by se sem dostal upír? Musel by být přece pozván. Eleno, Eleno, začínáš být pěkně paranoidní. Nebylo by to poprvé, co jsi nechala deník ležet na nechráněném místě, a věřit šestému smyslu víc než zdravému rozumu- Povzdechla jsem si nad svou hloupostí a raději se oblékla do pyžama, abych už mohla jít konečně spát.

 Pokračovat na další kapitolu »

4 komentáře:

  1. Děkuju ještě jednou. :D Na tu 10 se těším!! :) A jak jsem si myslela, tahle kapitola byla super, jako každá jiná. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Tak to jsem ráda, že jsem aspoň zahnala tvůj "absťák". Ale pevně stanovuju, že další kapitola přibyde až v úterý!:D Naštěstí mám teď jarky, takže mám čas psát, ale musim dělat i spoustu jinejch věcí, takže dokončit to rozhodně nestihnu:/.

      Vymazat
  2. Na 10 se neskutečně těším. Alespoň budu mít co na práci, jelikož mám taky prázdniny. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No paráda, další čtenářka :). To mi vždycky zvedne náladu, jen tak dál, zpětná vazba je pro autory (nebo aspoň pro mě a ještě vím určitě o jedný holčině) nesmírně důležitá!! :D

      Vymazat