Essay

Tak už mám konečně opravenou tu esej, která napoprvý byla ohodnocená jako naprostá fraška na anglický jazyk. Nakonec jsem dostala 85%, což... je trochu lepší průměr :). Nechápu, proč u jedný věty bylo napsaný "bad sentence", a že asi nechápu význam slova "autobiographical", ale už to nehodlám řešit. Taky jsem měla špatně pár členů, 3 jsem teď opravila, zbytek si nepamatuju, takže tam je ještě pár chyb, ale... podle mě je to naprosto úžasná esej a ať se jde vycpat, angličan pitomej!!! :D:/
Taky se chci omluvit, že v publikaci a vlastně ve všem teď bude opět pauza, další tejden mám 4 nebo 5 zápočtů nebo zkoušek (nechápu, proč se to vůbec rozlišuje) a... no prostě do konce května mám co dělat :D:/
Mějte se ;)

Hezký Velikonoce!

Nevím jak vy, ale já letos nedělám vajíčka a od osmi jsem v Kauflandu. Správně, má otevřeno :D. Každopádně, aby ty příšerný svátky nebyly zas až tak příšerný, jsem pro vás ve třech minutách vytvořila rozkošné přáníčko. Zveřejňovat svoje kresby, když umíte kreslit, je sice pěkný, vážně, ale není to taková švanda a nestojí vás to takovou odvahu, jako když kreslit moc neumíte... achjo, ten králík! :D:(
Mějte se!

34. kapitola

Zapomenutý slib

Komentář autora: S tou první částí před hvězdičkami si nedělejte hlavu, ono vám to bude dávat větší smysl, až to budete mít přečtený celý. Každopádně je to paralela k první sérii, v tý se Elena taky probudila a za malými kulatými okénky byly mráčky... :D
Podtsatnější je, že minulá kapitola skončila Eleniným probuzením, a ta část po hvězdičkách na ni těsně navazuje.
O Baleárech už taky jednou byla řeč, ale pochybuju, že si to ještě pamatujete, možná až vám to Damon připomene.
Kapitola je taky dost dlouhá, ale spíš je taková rozvleklá... hodně se v ní mluví a přemýšlí, to se teď bude dít pořád. Svým způsobem to bude jak první série. Akorát asi míň záživný, protože... no, právě proto, že je to jako první série, to už to bylo, nic novýho :D.
Ale i tak doufám, že si kapču užijete. Já si uvařím druhý kafe a jdu dělat něco do školy. A další tři dny kaufland...
Příjemný počtení ;)

Co se člověk všechno nedozví...

Tak například, že letos dělám 2 ústní zkoušky v angličtině a 1 ve frájině. Psina, co? Ta jedna dokonce bude z obou semestrů... jako bych si pamatovala něco z tohohle :D Oui, je suis baisée...

33. kapitola

 Podtitul: Lasagne a palačinky

Komentář autora: Božíínku, já jsem nějaká... přejetá :/ :D A začínám být silně deprimovaná z toho, že nemám s kým cestovat. Nechcete se mnou v létě někdo cestovat? Nebo mi najít brigádu v zahraničí? Nebo aspoň v jiným městě?! :D Prrooooosííííím :(

K povídce:... já asi snad ani nemám slov :D. Prostě další kapitola z Elenina podvědomí + konečně návrat do reality. Nic extra.

Příjemný počtení, já jdu mejt chodbu :/

32. kapitola

Podtitul: Utrpení

Komentář autora:Extra dlouhá kapitola, o něco klidnější a přehlednější než ta minulá, akorát ty flashbacky vás můžou trochu mást, bude jich opravdu hodně. Nebudu lhát, už jsem byla s rozumem v koncích, to, co tady démon dělá Eleně, jí vlastně dělal už v první "podvědomní" kapitole... prostě je to celý takový divný :/. A taky jsem přitom zjistila, že mojí Eleně se nestalo zas až tolik špatnejch věcí... Jeremy, Jenna, Alaric ani John neumřeli... moje Elena si zkrátka docela žije :D. Akorát ten konec se mi celkem líbí, že už si myslíte, že všechno víte, a pak najednou... 

A tentokrát mám dokonce 2 videa! 

Hezký počtení!

Welcome to your life, there's no turning back, even while we sleep, we will find you. Acting on your best behavior, turn your back on mother nature. Everybody wants to rule the world.There's a room where the light won't find you...

Nobody ringing my telephone now, oh, how I miss such a beautiful sound

Kdybyste věděli, co mám jako "tón ohlášení zprávy", dávalo by vám to ještě větší smysl. Achjo, já tu písničku miluju. Miluju, jak mi mluví z duše. Miluju Francii. Miluju Francouze. Já chci do Francie!!! :(
Jo, ale držte mi palce, ať mi vyjde recepční ve Švýcarsku!!! Já vím, to není Francie, ale jinak by to byla úžasná brigáda na léto!
Achjo, nesnáším svoje zamilovanosti :/
A vy asi, když nedávám smysl, co? :D Nojo, smůla, pusťte si tu písničku a ono vás to přejde.
Brou noc

31. kapitola

Všechno se hroutí

Komentář autora: Všechny tyhle kapitoly z Elenina podvědomí jsem psala dost... impulzivně. Nepromýšlela jsem předem, co se v nich stane. Asi proto jsou tak zmatený. Ale chápejte, Elena taky nemá čas nad věcma přemýšlet, ona musí jednat, JAKKOLIV. No a proto je to taková kravina :D. Elča (a já taky) není prostě stratég. Takže se pořád něco hroutí. Nebojte, dojde vám, co myslím :D.

A proč jsem cpu pořád nějaký videa? Nejdřív je musím pečlivě vybrat, a jak je vybírám, hodně o povídce přemýšlím, zaplňuju si s ní hlavu a zlepšuju tak náš vztah. Vážně to pomáhá, až vás nebude nějakej váš příběh bavit, zkuste si k němu najít nějakou písničku/video/obrázek/cokoliv, s čím si ten příběh budete moct spojit. Buď začnete oboje nenávidět, nebo milovat :)

A tohle video se mi hodně líbí, trochu moc bliká, ale jinak je úžasný!!!

Wanna play games? Let's see who breaks first. Me? Or you? Game on...

30. kapitola

Podtitul: Vědomost

Komentář autora: Nuuuudáááá, otřepaný klišé a jen velmi málo originality. Asi tak bych popsala tuhle kapitolu :D. Eleně už sice dojde, jaký jsou pravidla hry, ale vám spíš až v další kapitole. Ono je to totiž takový divný... překvapivě.

Lay my head, under the water, lay my head, under the sea. Excuse me sir, am I your daughter? Won't you take me back, take me back and see? No I wasn't saved, I wasn't safe from you...

Že by byl můj život o něco zajímavější?

Pan recenzista už odpověděl, zahrála jsem si na průvodkyni a nový boty mě dohnaly na chirurgii. To vše ve dvou dnech! :D

29. kapitola

Podtitul: Nevědomost

Komentář autora: Po nekonečně dlouhé době se DZ vrací zpět! Ale nezaručuju, na jak dlouho, zaručuju jen, že se budu snažit, aby to BYLO dlouho :)
Naštěstí jsem to usekla hezky. Skončili jsme, jak Elena prošla tím rituálem a... vstoupila do svého podvědomí. Co v něm najde? Upřímně řečeno to, co se dalo čekat... totální bordel :/ :D
Celý tohle Elenino podvědomí je divný... chtěla jsem ho udělat nějak... reálně, jako všechno, a to asi nebyl nejlepší nápad, když se jedná o něco tak... nereálnýho. Nevěřili byste, jak taková cesta do hlubin vlastní duše může bejt akční... ale za cvhíli tomu uvěříte.
No, pokud možno, příjemné počtení ;)

I don't know where I've been or where I'm going, rescue me, show me who I am, cause I can't believe this is how the story ends...
Video

Epilog

Komentář autora: No, čekala jsem u minulý kapitoly trochu větší ohlas. Jak mám teď vědět, jestli jsem vás všechny prakvapila, nebo jste mě prokoukli? Zlouni :/
Každopádně... povídku jsem včera večer zaslala mamčinýmu známýmu, který píše recenze, aby si ji přečetl a zhodnotil... věřte mi, ještě teď vytvářím plány na stroj času. Hrozně se bojím, co si bude myslet. Dospělej, sečtělej chlap versus negramotná jenom právně dospělá holka... nezní mi to jako dobrá klombinace :/.
K epilogu: Je krátký a nijak nenavazuje, je to jiné místo, jiní lidé, jenom stejná doba. A upřímně nevím, jestli se k tomu ještě někdy vrátím :D. Je to jen takový... ne náčrt... prostě má to jediný smysl = ukázat, že dokonalá rasa se přece jenom k něčemu využívá.
Příjemné krátké čtení a nezapomeňte, že komentovat poslední část je slušnost, i kdyby to měla být jen dvě slova ;)

Jenom tak trochu k tomu designu

Je úžasný, jak já jednou řeknu nahlas, že něco nejsem bohužel schopná udělat, a nejpozději do tří dnů je to zčista jasna na světě :D.
Každopádně... chtěla jsem něco autentickýho, osobního, ale zas ne moc osobního... takže poprosit bratra, aby mi vyfotil nohy, mi přišlo zcela ideální :D. Problém byl, že jsem nevěděla, proč jsem je vlastně chtěla vyfotit a proč jsem jednou nohou vykračovala v před a tou druhou vzad. A proč jsem na jednu vzala nový boty a podkolenky a na druhou starý. Tak jsem si dala vanu a... došlo mi, že nepoznám, co je krok vpřed a co vzad, že záleží na tom, kam ten člověk skutečně jde... a pak mi došlo, že s povídkama je to stejný. Vy si můžete myslet, co chcete, ale jenom já si to vždycky budu myslet správně (pokud se nejedná o faktický chyby, jako třeba že bych tvrdila, že první světová začala roku... co já vím, třeba 1450, to se dobře píše :D). Takže to jenom tak na vysvětlenou, že je to metafora, chodec = autor. Možná by se tam těch metafor a alegorií našlo víc (třeba s těma novejma a starejma botama), ale... to už bych se v tý vaně utopila :D.
Tak co, líbí, nelíbí? Už dávno všichni víme, že nejsem velkej grafik, takže dělám jednodušší věci, ale i tak se vám to může líbit nebo nelíbit :)

34. kapitola - Pravda vždycky vyjde najevo

Komentář autora: Pfůůů, na to, že jsem si myslela, že se od pátka do neděle budu kopat do zadku nudou... tak jsem se ještě nezastavila :/. Njn, dvě sedmihodinový směny, který se zčistajasna objevily v mým docházkovým listě, člověku sežerou čas...
Ke kapitole: Jak už jsem se zmiňovala, je mi líto, že jsem vás tak rozhodila předešlou kapitolou, kvůli tomu, co přijde teď. Snažila jsem se to řádně vysvětlit, ale zároveň jsem nechtěla, aby to bylo jak pro blbce, tak mi dejte kdyžtak vědět, jestli vám ještě něco není jasný, anebo to bylo až moc polopatický. Taky budu ráda za upozornění na chyby, už jsem nestačila kapču zkontrolovat, jdu se vyvětrat.
Muhahaaaa, jsem na sebe fakt hrdá, jak jsem to vymyslela! :D
Mariam by se měla písnička líbit, kdysi dávno už se tu objevila a myslím, že se ti líbila :)
Wish you well, wish you well, on this trip to find yourself...

Výroční zpráva II

(Záhlaví blogu z 29. 2. 2012 až 13. 6. 2012)

33. kapitola - Zrada II

Komentář autora: Z Jackova pohledu. Trochu jsem ho zklidnila, aby se to dalo číst a dávalo to smysl, známky šílenství však přetrvávají.

Dokonalá rasa celkově nebude moc veselá povídka. Je to spíš takovej smutnej příběh plnej humorných situací. Ale i těch bude ubývat.

Písnička na konci Jacka vystihuje jako... jako mě vystihuje slovo dokonalost! :D

Jestli máte dobrýho pamatováka, najdete dvě paralely se staršími kapitolami.

Příjemný počtení a prosím komentáře ;)

Nepovedený básničky

Při sčítání stránek, který jsem za letošek napsala (blíží se druhé výročí blogu), jsem narazila na tři básničky, který jsem jaksi nepublikovala... jedna je totiž moc osobní (a bohužel z těch tří nejlepší, ale pořád žádná sláva) a ty dvě... jsou prostě nepovedený :D. Ale dám vám je sem, abych to tu trochu rozproudila. Když vidím ty statistiky, komentáře i ten můj součet napsanejch stránek... nemám z toho nejlepší pocit. A aktivita musí přijít z mojí strany, já jsem akce, vy jste reakce, těžko se to otočí. I když... šlo by to, ale... to byste museli bejt ještě šílenější než já. Muhahahaaaa, jen si to klidně zkuste!!! :D

32. kapitola - Zrada I

Komentář autora: Rozhodla jsem se, že jestli se ještě někdy vrátím do kauflandu (v dubnu chci skončit), tak půjdu na doplňování. Je za to sice míň peněz, ale aspoň mě z toho tak nebolí hlava jako z toho bejt na pokladně... a dneska to bylo super! Prostě tak úžasnej pocit, když roztomilej milej chlapík hledá jedlou sodu a vy ho k ní zavedete a on je z toho úplně na větvi :D.
Doplnění: Toho chlápka jsem potkala ještě ten den, když jsem šla plavat, šli jsme naproti sobě na přechodu a on se tak zatvářil a ukázal na mě, jakoby říkal: "Vy jste ta pokladní, že jo?" a já se zakřenila jak debil největší a afektovaně řekla: "Brý den!!!" Tak se na mě usmál a šel dál. A ne, pořád nemám pamatováka na obličeje, ale ten chlapík měl hnědej baret a zářivou oranžovou šálu :D. A asi jsem se do něj zamilovala takovým tím neromantickým způsobem, protože ještě teď se křením!! :D
Ke kapitole: Zrádnej název, že? Člověk by řekl, že už těch podrazů ode mě bylo dost :D. Mno, nebojte, bude ještě Zrada II a ta teprv o něčem bude, zatím se jenom koukneme na Chelsiin ples (já vím, že ty plesy jsou už dost neoriginální, ale... jsou to Američani, "graduation" pořádaj i po mateřský školce a řekla bych, že s těma plesama to nebude zas až tak jiný :D). Chelsie bude filozofovat (líbí se mi poznatek, na kterej jsem přišla až při psaní kapitoly, a to ten, že s Jackem se nikdy nesměje) a Stella bude mít zas jednou proslov. Archie bude k zulíbání jako vždy... no, a pak se to trochu zvrtne :D
Příjemné počtení, jdu plavat!

A CHARLIE, CHCI TU SCHIZOFRENIČKU!!!! TEĎ, HNED, BEZ KECŮ! :D

31. kapitola - Oknofobie

Komentář autora: To byl včera zápas... ještě ve škole to bylo 3:0, přijdu domů a je to 4:3 :D Nojo... je mi líto, ale prostě štěstí bylo včera na naší straně O:). Dneska s USA... to snad radši ani nechci vidět :D I když... v tom hokeji je dneska všechno možný.
Ke kapitole: Je úplně jiná, než kapitola předešlá... a vůbec nebyla lehká na napsání. Řekla bych, že ani na čtení to nebude žádnej med, ale... já prostě miluju takovýhle pasáže :D.
tachypsychismus = zrychlené myšlení, může dosahovat až takové rychlosti, že nestačí tempu řeči, řeč se stává nepřehlednou a nesrozumitelnou (extrémní podoba = slovní salát).
Tak tedy... příjemné počtení :)

30. kapitola - Co oči nevidí...

Komentář autora: ... ne, já to prostě vzdávám! V životě nebudu rozumět chlapům... ono mě to měsíc ignoruje, tak se ozvu, že se mi to nelíbí, a ono to najednou okamžitě odepíše, že se to omlouvá, ale že to nemohlo sesmolit kloudnou zprávu a že samozřejmě tomu pořád záleží na naší konverzaci... a o dva dny později mi přijde NAKRESLENÁ omluva, což je podle mě tak strašně rozkošný a originální gesto, že mi z toho rosolovatí nohy... ale proč do háje jsem na tý omluvě nakreslená jako tlustý hnusný vražedně se tvářící prase, to teda opravdu nechápu a odmítám si o tom cokoliv myslet!!! :D:D:D (Jestli chtěl někdo přijít s trefným rejpancem, že se mi tím mládenec snažil naznačit, že jsem svině, tak vás ujišťuji, že to už mě taky napadlo :D. Obvykle ale pod takové "vyjádření" nepíšete přátelskou zprávu s omluvou, že ten obrázek možná není tak omluvnej, jak to tomu hňupovi ze začátku připadalo).
PROSTĚ NE!!! :D
Ke kapitole: Tuhle jsem měla rozepsanou fakt měsíc, možná dva, a taky podle toho vypadá. Aspoň v mých očích. Je prostě taková divná :/. Navíc už mám těhle scének po krk, nevím, jak je psát. Ale vynechat je pochopitelně nemůžu, protože patří k příběhu. No, musíte to brát tak, že další kapitola bude z Jackova pohledu a bude fakt dobrá! V porovnání s touhle určitě :D
Prase... pane bože... já bych ho majzla kyjem :D
Příjemný počtení ;)