38. kapitola

Podtitul: Naposled

Komentář autora: Konečně přidávám slíbenou kapitolu, ale na čas se zas odmlčím. Celkem jich bude 41+epilog nebo 42+epilog, takže... už to vážně skoro mám, ale prostě... bžůů, je toho moc :/
Ke kapitole: Je smutná, i když tak podle mě na první pohled nepůsobí. Až když to člověku všechno dojde, tak si tak říká: "Co? Nee, to je strašný!" :(:D Ale dle mého je to celkem ideální řešení. Je kompromisní a zajímavý. Jsem vážně zvědavá, co na to řeknete!
Dva proslovy označím odrážkou, protože jsem je měla připravený už... tak půl roku dopředu? A strašně se mi líběj, vystihujou vztah Damona a Eleny i ten Stefana a Eleny přesně tak, jak to vidím já. Plus Elenin názor na to, že ze začátku všichni milujou záporáky bla, bla, bla, je čistě můj. Taky mi chvíli trvalo, než jsem zjistila, že Stefan je vlastně stejně dobrej jako Damon a nakonec mi přijde i o krapet lepší.
No, pokud možno, příjemný počtení ;)
PS: to video a písnička jsou vážně úžasný a skvěle se hodí!

37. kapitola

Podtitul: Hovory k tobě II

Komentář autora: Elena opět přemítá, jak je možný, že miluje oba bratry, a přichází s novým přirovnáním. Když vám přišlo, že jídlo a lidi není to samý, tak to budou tentokrát lidi, no! :D
Taky to, co Damon říká na konci, je inspirovaný seriálem. Vážně se mi líbí, jak v něm vztah Damona a Eleny podávaj.
A taky se dočkáme trochu Stefana :P
Jinak je kapitola ale poměrně krátká.
ÁÁááá, a zítra odlet do Londýna!!!!
Příjemné počtení ;)
Edit 15. 6.: Je jedna hodina ráno a já jsem zpět z Londýna. Zejtra jsem od rána do večera na školení v Praze, takže kapitolu očekávejte... nejspíš v pondělí, vážně nevím :(:D A na komentáře budu taky reagovat později, ale už teď za ně děkuju :)

36. kapitola

Podtitul: Hovory k tobě I

Komentář autora: Nevím proč, ale hrozně se mi líbí název díla od Marca Aurelia Hovory k sobě. Tak jsem ho akorát trochu upravila, i když by to mělo být spíš Hovory k sobě, tobě a nám :D. Ale to už by bylo moc dlouhý.
Damon je zoufalý a začíná si uvědomovat zoufalost svého plánu (tím myslím Elenin únos). Elena se naopak snaží dát tomu všemu nějaký smysl. Z toho nevzejde samozřejmě nic jinýho, než pěknej nesmysl :D
Hezký počtení ;)
PS: Slova písničky hezky seděj k Damonovi.

35. kapitola

Podtitul: Handicap

Komentář autora: Ne, nešálí vás zrak, po zatraceně dlouhý době zase přidávám kapitolu. Nedá se říct, že bych hodlala přidávat nějak pravidelně, ale už chci tenhle příběh vážně dokončit a vy byste jistě taky uvítali nějaký ten konec. Pokud jste se mnou měli doteď trpělivost. Pokud ne, tak teda moc trpěliví nejste, nebo ve mně nemáte žádnou důvěru, což je ještě horší!!! :/:D Když říkám, že něco udělám, tak to udělám, je jen otázkou kdy.
Takže... asi by bylo lepší vás uvíst do obrazu:: Elena a Stefan jsou po rituálu oba poněkud citově zmatení a Elena se rozhodne utřídit si myšlenky u Ivana. Odtamtuď ji ale unáší Damon a argumentuje tak, že mu Elena dluží svatební cestu na Baleáry. A tak jsou na Baleárech :D. Elena taky ve svém "mikrospánku" mluvila se svojí lidskostí a ta jí řekla, že se dostaví nějaký handicap, který se bude týkat její fyzické stránky.
Takže... jak to vypadá, když někdo jede na líbánky až po rozvodu a jaký handicap si pro Elenu osud připravil?
PS: Čím dál víc se inspiruju seriálem, přijde mi to pak... řekla bych "reálnější", ale to by byla blbost :D. Snad víte, jak to myslím.
Příjemný počtení ;)

Uáááá!!!

Edit 26. 5.: Je to doma!!!! Poslední zkouška za 1 a vážený průměr 1,33!!!! Jestli se s tímhle nedostanu na Erasmus tak... budu vážně naštvaná! :D A francouz konečně odepsal!!! Po zbytek dne budu asi už jenom vzdychat a říkat si: "Já jsem tak strašně dobrá!"  :D

Je více podob "uááá"... někdy je to uááá, jsem unavená, jindy uáááá, nic nestíhám... a nebo v tomto případě UÁÁÁÁÁÁ já jsem tak dobrááá!!!! :D Škoda, že už nejsem v takový rauši, ale stejně vám to všecko povím.

Rolling, rolling and action!

Neptejte se mě, co to má znamenat nebo jak mě to napadlo :D. Jenom jsem se chtěla ozvat, že žiju.

3. 5. 1994

Essay

Tak už mám konečně opravenou tu esej, která napoprvý byla ohodnocená jako naprostá fraška na anglický jazyk. Nakonec jsem dostala 85%, což... je trochu lepší průměr :). Nechápu, proč u jedný věty bylo napsaný "bad sentence", a že asi nechápu význam slova "autobiographical", ale už to nehodlám řešit. Taky jsem měla špatně pár členů, 3 jsem teď opravila, zbytek si nepamatuju, takže tam je ještě pár chyb, ale... podle mě je to naprosto úžasná esej a ať se jde vycpat, angličan pitomej!!! :D:/
Taky se chci omluvit, že v publikaci a vlastně ve všem teď bude opět pauza, další tejden mám 4 nebo 5 zápočtů nebo zkoušek (nechápu, proč se to vůbec rozlišuje) a... no prostě do konce května mám co dělat :D:/
Mějte se ;)

Hezký Velikonoce!

Nevím jak vy, ale já letos nedělám vajíčka a od osmi jsem v Kauflandu. Správně, má otevřeno :D. Každopádně, aby ty příšerný svátky nebyly zas až tak příšerný, jsem pro vás ve třech minutách vytvořila rozkošné přáníčko. Zveřejňovat svoje kresby, když umíte kreslit, je sice pěkný, vážně, ale není to taková švanda a nestojí vás to takovou odvahu, jako když kreslit moc neumíte... achjo, ten králík! :D:(
Mějte se!

34. kapitola

Zapomenutý slib

Komentář autora: S tou první částí před hvězdičkami si nedělejte hlavu, ono vám to bude dávat větší smysl, až to budete mít přečtený celý. Každopádně je to paralela k první sérii, v tý se Elena taky probudila a za malými kulatými okénky byly mráčky... :D
Podtsatnější je, že minulá kapitola skončila Eleniným probuzením, a ta část po hvězdičkách na ni těsně navazuje.
O Baleárech už taky jednou byla řeč, ale pochybuju, že si to ještě pamatujete, možná až vám to Damon připomene.
Kapitola je taky dost dlouhá, ale spíš je taková rozvleklá... hodně se v ní mluví a přemýšlí, to se teď bude dít pořád. Svým způsobem to bude jak první série. Akorát asi míň záživný, protože... no, právě proto, že je to jako první série, to už to bylo, nic novýho :D.
Ale i tak doufám, že si kapču užijete. Já si uvařím druhý kafe a jdu dělat něco do školy. A další tři dny kaufland...
Příjemný počtení ;)

Co se člověk všechno nedozví...

Tak například, že letos dělám 2 ústní zkoušky v angličtině a 1 ve frájině. Psina, co? Ta jedna dokonce bude z obou semestrů... jako bych si pamatovala něco z tohohle :D Oui, je suis baisée...

33. kapitola

 Podtitul: Lasagne a palačinky

Komentář autora: Božíínku, já jsem nějaká... přejetá :/ :D A začínám být silně deprimovaná z toho, že nemám s kým cestovat. Nechcete se mnou v létě někdo cestovat? Nebo mi najít brigádu v zahraničí? Nebo aspoň v jiným městě?! :D Prrooooosííííím :(

K povídce:... já asi snad ani nemám slov :D. Prostě další kapitola z Elenina podvědomí + konečně návrat do reality. Nic extra.

Příjemný počtení, já jdu mejt chodbu :/

32. kapitola

Podtitul: Utrpení

Komentář autora:Extra dlouhá kapitola, o něco klidnější a přehlednější než ta minulá, akorát ty flashbacky vás můžou trochu mást, bude jich opravdu hodně. Nebudu lhát, už jsem byla s rozumem v koncích, to, co tady démon dělá Eleně, jí vlastně dělal už v první "podvědomní" kapitole... prostě je to celý takový divný :/. A taky jsem přitom zjistila, že mojí Eleně se nestalo zas až tolik špatnejch věcí... Jeremy, Jenna, Alaric ani John neumřeli... moje Elena si zkrátka docela žije :D. Akorát ten konec se mi celkem líbí, že už si myslíte, že všechno víte, a pak najednou... 

A tentokrát mám dokonce 2 videa! 

Hezký počtení!

Welcome to your life, there's no turning back, even while we sleep, we will find you. Acting on your best behavior, turn your back on mother nature. Everybody wants to rule the world.There's a room where the light won't find you...

Nobody ringing my telephone now, oh, how I miss such a beautiful sound

Kdybyste věděli, co mám jako "tón ohlášení zprávy", dávalo by vám to ještě větší smysl. Achjo, já tu písničku miluju. Miluju, jak mi mluví z duše. Miluju Francii. Miluju Francouze. Já chci do Francie!!! :(
Jo, ale držte mi palce, ať mi vyjde recepční ve Švýcarsku!!! Já vím, to není Francie, ale jinak by to byla úžasná brigáda na léto!
Achjo, nesnáším svoje zamilovanosti :/
A vy asi, když nedávám smysl, co? :D Nojo, smůla, pusťte si tu písničku a ono vás to přejde.
Brou noc

31. kapitola

Všechno se hroutí

Komentář autora: Všechny tyhle kapitoly z Elenina podvědomí jsem psala dost... impulzivně. Nepromýšlela jsem předem, co se v nich stane. Asi proto jsou tak zmatený. Ale chápejte, Elena taky nemá čas nad věcma přemýšlet, ona musí jednat, JAKKOLIV. No a proto je to taková kravina :D. Elča (a já taky) není prostě stratég. Takže se pořád něco hroutí. Nebojte, dojde vám, co myslím :D.

A proč jsem cpu pořád nějaký videa? Nejdřív je musím pečlivě vybrat, a jak je vybírám, hodně o povídce přemýšlím, zaplňuju si s ní hlavu a zlepšuju tak náš vztah. Vážně to pomáhá, až vás nebude nějakej váš příběh bavit, zkuste si k němu najít nějakou písničku/video/obrázek/cokoliv, s čím si ten příběh budete moct spojit. Buď začnete oboje nenávidět, nebo milovat :)

A tohle video se mi hodně líbí, trochu moc bliká, ale jinak je úžasný!!!

Wanna play games? Let's see who breaks first. Me? Or you? Game on...

30. kapitola

Podtitul: Vědomost

Komentář autora: Nuuuudáááá, otřepaný klišé a jen velmi málo originality. Asi tak bych popsala tuhle kapitolu :D. Eleně už sice dojde, jaký jsou pravidla hry, ale vám spíš až v další kapitole. Ono je to totiž takový divný... překvapivě.

Lay my head, under the water, lay my head, under the sea. Excuse me sir, am I your daughter? Won't you take me back, take me back and see? No I wasn't saved, I wasn't safe from you...

Že by byl můj život o něco zajímavější?

Pan recenzista už odpověděl, zahrála jsem si na průvodkyni a nový boty mě dohnaly na chirurgii. To vše ve dvou dnech! :D

29. kapitola

Podtitul: Nevědomost

Komentář autora: Po nekonečně dlouhé době se DZ vrací zpět! Ale nezaručuju, na jak dlouho, zaručuju jen, že se budu snažit, aby to BYLO dlouho :)
Naštěstí jsem to usekla hezky. Skončili jsme, jak Elena prošla tím rituálem a... vstoupila do svého podvědomí. Co v něm najde? Upřímně řečeno to, co se dalo čekat... totální bordel :/ :D
Celý tohle Elenino podvědomí je divný... chtěla jsem ho udělat nějak... reálně, jako všechno, a to asi nebyl nejlepší nápad, když se jedná o něco tak... nereálnýho. Nevěřili byste, jak taková cesta do hlubin vlastní duše může bejt akční... ale za cvhíli tomu uvěříte.
No, pokud možno, příjemné počtení ;)

I don't know where I've been or where I'm going, rescue me, show me who I am, cause I can't believe this is how the story ends...
Video

Epilog

Komentář autora: No, čekala jsem u minulý kapitoly trochu větší ohlas. Jak mám teď vědět, jestli jsem vás všechny prakvapila, nebo jste mě prokoukli? Zlouni :/
Každopádně... povídku jsem včera večer zaslala mamčinýmu známýmu, který píše recenze, aby si ji přečetl a zhodnotil... věřte mi, ještě teď vytvářím plány na stroj času. Hrozně se bojím, co si bude myslet. Dospělej, sečtělej chlap versus negramotná jenom právně dospělá holka... nezní mi to jako dobrá klombinace :/.
K epilogu: Je krátký a nijak nenavazuje, je to jiné místo, jiní lidé, jenom stejná doba. A upřímně nevím, jestli se k tomu ještě někdy vrátím :D. Je to jen takový... ne náčrt... prostě má to jediný smysl = ukázat, že dokonalá rasa se přece jenom k něčemu využívá.
Příjemné krátké čtení a nezapomeňte, že komentovat poslední část je slušnost, i kdyby to měla být jen dvě slova ;)

Jenom tak trochu k tomu designu

Je úžasný, jak já jednou řeknu nahlas, že něco nejsem bohužel schopná udělat, a nejpozději do tří dnů je to zčista jasna na světě :D.
Každopádně... chtěla jsem něco autentickýho, osobního, ale zas ne moc osobního... takže poprosit bratra, aby mi vyfotil nohy, mi přišlo zcela ideální :D. Problém byl, že jsem nevěděla, proč jsem je vlastně chtěla vyfotit a proč jsem jednou nohou vykračovala v před a tou druhou vzad. A proč jsem na jednu vzala nový boty a podkolenky a na druhou starý. Tak jsem si dala vanu a... došlo mi, že nepoznám, co je krok vpřed a co vzad, že záleží na tom, kam ten člověk skutečně jde... a pak mi došlo, že s povídkama je to stejný. Vy si můžete myslet, co chcete, ale jenom já si to vždycky budu myslet správně (pokud se nejedná o faktický chyby, jako třeba že bych tvrdila, že první světová začala roku... co já vím, třeba 1450, to se dobře píše :D). Takže to jenom tak na vysvětlenou, že je to metafora, chodec = autor. Možná by se tam těch metafor a alegorií našlo víc (třeba s těma novejma a starejma botama), ale... to už bych se v tý vaně utopila :D.
Tak co, líbí, nelíbí? Už dávno všichni víme, že nejsem velkej grafik, takže dělám jednodušší věci, ale i tak se vám to může líbit nebo nelíbit :)

34. kapitola - Pravda vždycky vyjde najevo

Komentář autora: Pfůůů, na to, že jsem si myslela, že se od pátka do neděle budu kopat do zadku nudou... tak jsem se ještě nezastavila :/. Njn, dvě sedmihodinový směny, který se zčistajasna objevily v mým docházkovým listě, člověku sežerou čas...
Ke kapitole: Jak už jsem se zmiňovala, je mi líto, že jsem vás tak rozhodila předešlou kapitolou, kvůli tomu, co přijde teď. Snažila jsem se to řádně vysvětlit, ale zároveň jsem nechtěla, aby to bylo jak pro blbce, tak mi dejte kdyžtak vědět, jestli vám ještě něco není jasný, anebo to bylo až moc polopatický. Taky budu ráda za upozornění na chyby, už jsem nestačila kapču zkontrolovat, jdu se vyvětrat.
Muhahaaaa, jsem na sebe fakt hrdá, jak jsem to vymyslela! :D
Mariam by se měla písnička líbit, kdysi dávno už se tu objevila a myslím, že se ti líbila :)
Wish you well, wish you well, on this trip to find yourself...

Výroční zpráva II

(Záhlaví blogu z 29. 2. 2012 až 13. 6. 2012)

33. kapitola - Zrada II

Komentář autora: Z Jackova pohledu. Trochu jsem ho zklidnila, aby se to dalo číst a dávalo to smysl, známky šílenství však přetrvávají.

Dokonalá rasa celkově nebude moc veselá povídka. Je to spíš takovej smutnej příběh plnej humorných situací. Ale i těch bude ubývat.

Písnička na konci Jacka vystihuje jako... jako mě vystihuje slovo dokonalost! :D

Jestli máte dobrýho pamatováka, najdete dvě paralely se staršími kapitolami.

Příjemný počtení a prosím komentáře ;)

Nepovedený básničky

Při sčítání stránek, který jsem za letošek napsala (blíží se druhé výročí blogu), jsem narazila na tři básničky, který jsem jaksi nepublikovala... jedna je totiž moc osobní (a bohužel z těch tří nejlepší, ale pořád žádná sláva) a ty dvě... jsou prostě nepovedený :D. Ale dám vám je sem, abych to tu trochu rozproudila. Když vidím ty statistiky, komentáře i ten můj součet napsanejch stránek... nemám z toho nejlepší pocit. A aktivita musí přijít z mojí strany, já jsem akce, vy jste reakce, těžko se to otočí. I když... šlo by to, ale... to byste museli bejt ještě šílenější než já. Muhahahaaaa, jen si to klidně zkuste!!! :D

32. kapitola - Zrada I

Komentář autora: Rozhodla jsem se, že jestli se ještě někdy vrátím do kauflandu (v dubnu chci skončit), tak půjdu na doplňování. Je za to sice míň peněz, ale aspoň mě z toho tak nebolí hlava jako z toho bejt na pokladně... a dneska to bylo super! Prostě tak úžasnej pocit, když roztomilej milej chlapík hledá jedlou sodu a vy ho k ní zavedete a on je z toho úplně na větvi :D.
Doplnění: Toho chlápka jsem potkala ještě ten den, když jsem šla plavat, šli jsme naproti sobě na přechodu a on se tak zatvářil a ukázal na mě, jakoby říkal: "Vy jste ta pokladní, že jo?" a já se zakřenila jak debil největší a afektovaně řekla: "Brý den!!!" Tak se na mě usmál a šel dál. A ne, pořád nemám pamatováka na obličeje, ale ten chlapík měl hnědej baret a zářivou oranžovou šálu :D. A asi jsem se do něj zamilovala takovým tím neromantickým způsobem, protože ještě teď se křením!! :D
Ke kapitole: Zrádnej název, že? Člověk by řekl, že už těch podrazů ode mě bylo dost :D. Mno, nebojte, bude ještě Zrada II a ta teprv o něčem bude, zatím se jenom koukneme na Chelsiin ples (já vím, že ty plesy jsou už dost neoriginální, ale... jsou to Američani, "graduation" pořádaj i po mateřský školce a řekla bych, že s těma plesama to nebude zas až tak jiný :D). Chelsie bude filozofovat (líbí se mi poznatek, na kterej jsem přišla až při psaní kapitoly, a to ten, že s Jackem se nikdy nesměje) a Stella bude mít zas jednou proslov. Archie bude k zulíbání jako vždy... no, a pak se to trochu zvrtne :D
Příjemné počtení, jdu plavat!

A CHARLIE, CHCI TU SCHIZOFRENIČKU!!!! TEĎ, HNED, BEZ KECŮ! :D

31. kapitola - Oknofobie

Komentář autora: To byl včera zápas... ještě ve škole to bylo 3:0, přijdu domů a je to 4:3 :D Nojo... je mi líto, ale prostě štěstí bylo včera na naší straně O:). Dneska s USA... to snad radši ani nechci vidět :D I když... v tom hokeji je dneska všechno možný.
Ke kapitole: Je úplně jiná, než kapitola předešlá... a vůbec nebyla lehká na napsání. Řekla bych, že ani na čtení to nebude žádnej med, ale... já prostě miluju takovýhle pasáže :D.
tachypsychismus = zrychlené myšlení, může dosahovat až takové rychlosti, že nestačí tempu řeči, řeč se stává nepřehlednou a nesrozumitelnou (extrémní podoba = slovní salát).
Tak tedy... příjemné počtení :)

30. kapitola - Co oči nevidí...

Komentář autora: ... ne, já to prostě vzdávám! V životě nebudu rozumět chlapům... ono mě to měsíc ignoruje, tak se ozvu, že se mi to nelíbí, a ono to najednou okamžitě odepíše, že se to omlouvá, ale že to nemohlo sesmolit kloudnou zprávu a že samozřejmě tomu pořád záleží na naší konverzaci... a o dva dny později mi přijde NAKRESLENÁ omluva, což je podle mě tak strašně rozkošný a originální gesto, že mi z toho rosolovatí nohy... ale proč do háje jsem na tý omluvě nakreslená jako tlustý hnusný vražedně se tvářící prase, to teda opravdu nechápu a odmítám si o tom cokoliv myslet!!! :D:D:D (Jestli chtěl někdo přijít s trefným rejpancem, že se mi tím mládenec snažil naznačit, že jsem svině, tak vás ujišťuji, že to už mě taky napadlo :D. Obvykle ale pod takové "vyjádření" nepíšete přátelskou zprávu s omluvou, že ten obrázek možná není tak omluvnej, jak to tomu hňupovi ze začátku připadalo).
PROSTĚ NE!!! :D
Ke kapitole: Tuhle jsem měla rozepsanou fakt měsíc, možná dva, a taky podle toho vypadá. Aspoň v mých očích. Je prostě taková divná :/. Navíc už mám těhle scének po krk, nevím, jak je psát. Ale vynechat je pochopitelně nemůžu, protože patří k příběhu. No, musíte to brát tak, že další kapitola bude z Jackova pohledu a bude fakt dobrá! V porovnání s touhle určitě :D
Prase... pane bože... já bych ho majzla kyjem :D
Příjemný počtení ;)

29. kapitola - Napjaté vztahy

Komentář autora: Já vím, divný, že tu jsem, když jsem na horách, ale... ona je tu celkem nuda. Lyžovat na bahně se zrovna nedá a chodit po památkách, který tady moc nejsou, v dešti taky moc nejde. Plavat už jsme byli, ale jsou tu jenom lázně, takže to bylo drahý jak to prase... z čehož všeho vyplývá, ŽE DO KONCE DR MI ZBÝVÁ UŽ JENOM EPILOG!!!!!! A ten vím, jak bude vypadat. A bude krátkej, takže mám prakticky hotovo. 34 kapitol plus epilog, to by měla být finální verze. Hahahaaa!!! :D A protože jsem z toho tak nadšená a protože na 24 hodin zaplatili naši připojení na net, ji přidávám.
Bohužel, není na ní nic moc supr. Bez obalu řečeno je o hovně. A ta další bude víceméně taky. Ale prostě potřebuju zbrzdit děj. Vždycky konce uspěchám, ale tentokrát ne!
Další střet Chelsie a Stelly plus jedno pozvání na oběd.
Příjemný počtení!!!

28. kapitola - Spojenectví

Komentář autora: Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí... no co, nejsem zas až tak daleko od pravdy, už je to věčnost, co přibyla nová kapitola :D
Asi nic připomínat nebudu, protože kapitola sama o sobě dost připomíná.
Těšte se na Husky a její moudra :P
A já jdu zkusit dopast 32. kapitolu...
Příjemný počtení ;)

Cítím se asi takhle ↓

Za to, že je náš jorkšír trošku vypasenější, nemůžeme, je to prostě boubelka od narození, denně dostává dvě porce žrádla, který tak tak pokrejou dno její malý mističky

Zkapalněl mi mozek

Teda aspoň takovej mám pocit. Proto se asi říká "šplouchá mi na maják", fakt mám pocit, jakobych měla v hlavě menší mořskou bouři :D
Ani nevím, proč sem píšu, ale už jsem sem dlouho nepsala... a fakt mi to učení protejká ušima :/

Není nad to spát tři hodiny aneb věřím v horoskopy

Mně ten Silvestr snad dojal víc než celý slavný Vánoce! A to už to málem vypadalo, že budu doma sama s Jackem... chytla jsem z toho takovej záchvat paniky, z toho, že má vysněná budoucnost ala "umřu sama obklopená zvířatama" přišla tak brzo, že jsem si do bytu pozvala dvě kámošky který... ehm, jedna "plánovala" bejt s činčilama a druhá s kočkama... to se fakt sešla trojka zoufalců :D

Vááánocéééé!!!

Ne? Ještě ne? Ne, ještě ne, ještě zejtra posranej kaufland... ale pak. PAK!!!
Vánoční překvápko vám přidám už dneska, páč vám nebudu kazit štědrej den a večer něčím... takovým :D
Vymyslela jsem pro vás něco zcela geniálního, po čem můj blog už buď nikdy neopustíte, nebo nikdy nenavštívíte :D
Aaa, ještě bych vám něco o tom pověděla, ale myslím si, že nejvíc to vystihuje věta od mého nového kamaráda: Warning, warning, you are saying a lot of bulshits, stop it, now! :D
Zapněte si zvuk a klikňěte na odkaz!
A já se jdu studem zahrabat někam zatraceně hluboko :(:D

http://vocaroo.com/i/s1cM1m7cJodg

Seminární práce - Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích

Neee, nebojte, to není to Vánoční překvápko, to já jen obohacuji svoji kolonku "Školní pomůcky". Nechápu, jak to někomu mohlo zabrat jenom 2 dny, já se s tou prací patlala... no, kdybych nedělala každej den jen 1-2 hoďky, ale 4-5 hoděk, tak bych to taky možná měla za 2 dny... ale nevadí :D
Kdyby měl někdo mít referát na náš úžasnej kostel, o kterým je toho na wiki asi tak... asi tak tolik, kolik toho tady píšu (nad zalomením textu), tak... tady je "pár" informací navrch :D

Život beze mě stojí za bobek, což?

Mno, nebojte, ten můj vypadá přímo jako hromádka bobků :/
...
Ne, zas tak hrozný to není, ale mohlo by bejt asi tak 100000000000x líp :D

27. kapitola - Čemu věřit?

Komentář autora: Uuu, mám toho fakt plný všechno... teď vážně, jakože vážně nestíhám. Teda stíhám, ale nemám volno... prostě... chápete :D.
Ale v šuplíku mám 8 000, dobrý, ne? Nejsem si jistá, že mi za to stojí moje duševní zdraví, ale tak... prosíím, nechtějte po mně, abych dneska dokončovala větu :( :D.
Ke kapitole: Tak jo, myslím si, že minimálně půlka vám nevyrazí dech, ale to jedno odhalení, to nejpodstatnější, by mohlo, páč jste nikdo ani nenaznačoval, že by se tímhle směrem odvíjela vaše teorie (možná Charlie, protože ta akorát řekla, že má teorie, ale neřekla jaký :D). Takže po přečtení ruku na srdce, co z toho jste tušili?
Doufám, že se bude líbit. Já jsem celkem nadšená z toho, jak jsem to vymyslela. A ještě vymyslím, nemyslete si, že se všechno vyřešilo :P
Příjemné počtení!
Jo, a díky Lumen Aurelaine za komentáře, jsem moc ráda, že se ti příběh líbil! :) A promiň za "urážku" tvojí cti, ale... to víš, když je někomu 18, tak mu 30letej člověk přijde... straší než ve skutečnosti je :D. A to "vidím" bylo původně napsáno jako "vydím", než mě na to Alalka upozornila, přiznávám se k té strašné hrubce! :D

26. kapitola - Mnoho rolí

Kapitola zvěřejněna v tento slavnostní den na počest naší Janky, které je taky věnována. Díky za všechny tvé nadšené komentáře, které mě vždycky kousek popostrčí. Je to hlavně tvoje zásluha, že jsem se do Dokonalý rasy pustila v takový míře. Všechno nejlepší k narozkám! ;)

Komentář autora: Furt říkám, že Jack je divnej, přijde mi, že jste si do teďka ani neuvědomovali jak moc (a nebo možná jo, jen já to nebyla schopná z vašich komentářů vyčíst), každopádně po týhle kapitole toho názoru bude už asi každý :D.
V téhle kapitole vlastně nejde o nic jiného než o vztah Jacka a Chelsie. Ukazuje v plné míře, jak moc se změnil a jak daleko až pokročil. Je to vlastně spíš taková psychologizující kapitola. Což je u kapitol z Jackova pohledu nezvyklý :D.
A navazuje těsně na kapitolu předchozí, čili Chelsie vyběhla za Stellou a Jack zůstal sám v paneláku.
Příjemné počtení všem a obzvlášť naší oslavenkyni ;)

25. kapitola - Čára přes Stellin rozpočet

Komentář autora: Tak, už tu byla čára přes Chelsiin (nebo jak se to sakra skloňuje) rozpočet, tak teď přes Stellyn.
Ani nevím, co bych vám k tý kapitole řekla, ale doufám, že vy k tomu budete mět co říct :)
Příjemné počtení!

28. kapitola

Podtitul: Kdo je v kom?

Komentář autora: Tahle kapitola se mi vůbec nelíbí :/. Ten začátek je... divnej. Elena je v něm divná. Ale ona má bejt divná, protože šílí víc a víc, a to ji logicky mění.

Minule jsem se ujistili, že šamanka Elenu přijme. Jenže ještě musí Elenu někdo dostat do Ruska. Což je poněkud ošemetná věc, která vyžaduje nezbytná, krapet morbidní opatření. Taky si znovu popovídáme s ďáblem a už vám snad všechno kolem něj bude jasné :).
No a to je asi všechno. Snad vám kapitola nebude připadat tak hrozná jako mně. Mně je z ní fakt na nic, a nevím, jestli je to tím, že už mi DZ přerostlo přes hlavu, nebo se mi prostě nelíbí, jak jsem to vymyslela. Pravděpodobně oboje :/:D
Jo a taky byste měli vědět, že všechno, co píšu o šamance a o tom rituálu, je podle skutečnosti. Možná jsem to zkomolila, nebo špatně pochopila, nebo čerpala z nespolehlivých zdrojů, každopádně si myslím, že nebudu zas tak daleko od pravdy. Ten "rituál", kterej Elena podstoupí, se "běžně" provádí, jmenuje se Tranzovní tanec (zde a na mnoha jiných stránkách).
2 700 slov, příjemný počtení ;)

Pořád to není to, co jsem si představovala

Docela zanedbávám články o sobě, což? No, tak jak to vypadá s mým vysokoškoláckým životem...

24. kapitola - Výslech

Promiňte, promiňte, já vím, jsem strašně ulhaná, ale já dneska nešla do školy a dopsala kapitolu a prostě... jsem musela :( :D Jak moc vás to štve? :D
V téhle kapitole se až nebezpečně blížím detektivce. Kterou jsem v životě nenapsala a myslím, že ani nenapíšu, páč... psát detektivku je podle mě to absolutně nejtěžší. I odborný knížky se píšou určitě snáz! :D
Každopádně... v minulý kapitole Jack zmizel, tak teď tu bude zmínka, co se s ním stalo.
Jo a taky v kapitole Nemilé překvapení byla na konci zmínka, že Chelsie hodlá navštívit Moona v nemocnici. Ta návštěva v povídce nikdy nebyla, tak teď se k ní tak trochu vrátíme :)
A upřímně si myslím, že můžete tušit dost podrazů, ale... no, nechci se nějak přeceňovat, ale poprvé v životě mám pocit, že nebudete schopni odhalit všechny. Respektive byla by spíš náhoda, kdyby jste dokázali rozpoznat, co je a co není podraz. Čili piště svoje teorie, ať vím, jak moc jsem namyšlená! :D
Další kapitola bude o Stelle, ta šla chudinka do pozadí, tak jí to musíme vynahradit ;)
Příjemné počtení a nezapomeňte se vyjádři: jak moc vás tyhle moje překvápka štvou a co si myslíte o detektivce a jejích úmyslech a prostě... tahle kapitola dává dost prostoru k vytváření vlastních teoriíí :)
(PS: DZ ale tenhle tejden opravdu, ale opravdu nebude!)

Drip drop / Kap, kap

Let me give you a piece of advice - do NOT play the music during the rhyme, I did and my heart almost jumped out of my body. LITERALLY! :D
This time I like the English version even more than usually. It's just so hard in Czech... and so easy in English. How is it possible? :D.
And I'm thinking about a sequel, 'cause it's a pretty opened end. So let me know if you'd like that :).
Drip drop, blood on the floor...

Gosh, why do I do this?! :(:D

Sakra, málo kterou knížku přečtu na jeden zátah...

Proto mě překvapilo, když jsem si s obyčejně vyhlížející knížkou "Jsem roztříštěná" od Tahereh Mafi (co to je za jméno?) v jednu lehla do bratrový postele a po 288 stránkách a 6 hodinách se z ní zvedla s tím, že nebudu potřebovat záložku :D.

Serial killer / Sériový vrah

I honestly don't know how I can sleep at night with all these thoughts in my head...
And I absolutely love and hate at the same time the theme song of American horror story. It's so damn... weird, creepy and nasty. It makes me almost sick. But it's so brilliant. Well, just like the show. And kind of like this poem.
Oh my, I'm wicked :/ :D
Well, Alalka, thanks, now I can't stop making poems! :D :/ (I have another one, but I don't want to spoil you)
And thanks Mariam for... what's the word... mentioning the OUAT in Wonderland... It's maybe even better than normal OUAT, and I don't even like spin offs or remixes or that kind of stuff. So... thanks, now I'll never move my ass from computer! (only to play pool, oh, since yesterday I love it!) :D

23. kapitola - Co blbneš?

Komentář autora: Tohle je celkem nezajímavě zajímavá a nudně zábavná kapitola. A ne, ty slova si vzájemně neodporují :D.
Rozhodla jsem se nadhodit takovou myšlenku, která mně samotný občas vrtá hlavou. Totiž, že lidi tak nějak nadělaj moc velkej humbuk kolem toho, kdy si říct "miluju tě". Mně samotný se jednou stalo, že mi přítel slíbil výlet nebo něco prostě úžasnýho a já byla tak nadšená, že jsem mu jen tak řekla, že ho miluju, a to jsme spolu byli teprv chviličku. A v tu chvíli jsem si připadala hrozně blbě, myslím, že jsem to ani nedořekla a dala mu radši pusu, aby se to "zakecalo" :D. A asi po roce (mně věci docházej fakt hodně opožděně :D) jsem si na to vzpomněla a říkala si... sakra, proč jsem se za to styděla? Proč jsem se zarážela? Proč bych to neměla říkat? Vždyť to byla pravda, v tu chvíli jsem ho milovala... No, bude vám to jasnější po kapitole, docela by mě potěšilo, kdybyste k tomu napsali vlastní názor, jestli vám přijde, že lidi ty slova přeceňujou nebo naopak podceňujou. Já sama jsem taková rozpolcená v tomhle :D.
A taky jsem asi zapomněla, že Jack je člověk a ne můj pes. Svýmu psovi totiž celkem často říkám: "Pudeš na mráz", když mě naštve. A ještě dodávám hajzle :D
A další problém na seznamu...
Mno, příjemné počtení :)
Další kapitola NEJDŘÍV 8. 11.
Edit: Ááááá, už konečně funguje Informatorium!!!

27. kapitola

Podtitul: Laskavost

Komentář autora: Tak... na týhle kapitole jsem se vyřádila po takový tý... "informační" stránce. Používám tam pár Evenckých slov, tak nějak nastiňuju, jak to tam vypadá a tak... zkrátka využila jsem všech znalostí, co mi poskytly knížky od Pavlíny Brzákové + wikipedie (ale ta fakt minimálně) :D. Jinak je to taková normální, ne moc záživná kapitola. A Ivan tam má úžasně roztomile Ivanovskou "hlášku" O:) :D.

Ať se líbí ;)
Jo a další kapitola bude NEJDŘÍV 8. 11. (za 14 dní). Čekají mě 4 dny volna, tak snad s tím trochu pohnu ale.... ááá, 4 dny volna, 4 dny volna!!!! Chci shnít leností!!! :D
Teď už fakt můžete číst :D.

Ušišlejte se!

Objevila jsem na mamčiný flashce fotky našeho maličkýho Jackýska... nevěřili byste, jakých všech zvuků a ksichtů je lidská bytost schopná :D. Prostě Woooo, ťuťuťu, maličkej, ťuti, kuti, juuooo! Chápete? :D
Kdo mohl v tý době tušit, že z něj vyroste taková krvelačná, povely ignorující bestie, že? :/ :D Neeee, já ho miluju, i když žere lidi, tahá po bytě naše ponožky, jednou do tejdne zvrací na koberec, štěká na nás, když si chceme pochovat myši, který by nejradši sežral, i když mě drápe do krve, když něco chce, a i přesto jeho věčný štěkání a vytí klidně i hodinu po tom, co nějaký člen rodiny opustil byt!
Edit: Nová kapitola DR i DZ 25. 10.

Ztracená / Lost

Alalko, tak tady máš básničku, dokonce dvojjazyčnou :)
Alalka, here's your rhyme in two different languages... on top? Sakra, nevím, jak přeložit "dokonce" :D.
PS: Není to nic moc, ale jsem hrdá, že jsem to dokázala jakž takž přeložit!

Konečně něco krásnýho

Právě jsem objevila novou písničku od Avril - a jejího manžílka - a... oooo, to je tak krásný! Chad má na ni dobrej vliv. A docela dost se hodí i k poslední kapitole DZ.

Love that once hung on the wall
Used to mean something, but now it means nothing

Je to úžasně uklidňující po tom, co zjišťuju, co se v TVD děje (ne, neviděla jsem 5x02 ani 5x03, ale koukám na proma a čtu komentáře. Ale už asi ani to dělat nebudu). Neštve mě, co dělaj s Delenou, naopak, štve mě, co dělaj se Stelenou. To i já mám větší soudnost.

I’m breaking free from these memories
Gotta let it go, just let it go
I’ve said goodbye, set it all on fire
Gotta let it go, just let it go

Ten svět mě někdy tak štve. Aspoň že jsem našla muže svých snů - autora knížky Psychologie 200 sériových vrahů, ještě vám budu referovat O:).

There’s only one thing left here to say
 Love’s never too late!

26. kapitola

Podtitul: (... sakra, já nemám podtitul! :D Tak třebaa...) Všude špatně, doma nejhůř

Komentář autora: Divnej název, ale fakt mě nic nenapadá lepšího :/ :D

Takže, okamžik, na který všichni tak dlouho čekali. Po 15 kapitolách se Damon a Elena opět setkávají. Trvalo to dýl, než jste si na začátku mysleli, že bude?

Bylo zajímavý psát tuhle kapitolu. Hrozně jsem se na to těšila, ale už před první větou mi došla slova. Po takový době... tolik se toho změnilo... tolik je toho třeba říct... sakra, ale co říct?! Čím začít? Co vynechat? No, nakonec jsem zvolila metodu "představ si, že seš Damon - protože je to z jeho pohledu -, nepřemejšlej, neopravuj se a piš". Trochu to podle toho i vypadá :D. Ale mylím si, že je to tak správně. Rozhovor Damona a Eleny si čtu pořád dokola. Něčím mě fascinuje. A ne tím, že by byl tak dobrý. Asi je to právě jeho spontánností. Dejte vědět, jestli jste ji v tom taky viděli.

Prostě je to hrozně divná, fascinující a samozřejmě emotivní kapitola, která by vás opět mohla přimět se nějak vyjádřit O:). Myslím si, že vás ničím nepřekvapí, že jste tušili, že se to takhle nějak zhruba stane, ale kdyby tomu tak nebylo, ráda bych o tom věděla.

Příjemný počtení, já už snad konečně dočtu ty francouzský reálie...

22. kapitola - Horečka

Komentář autora: Sakra, fakt bych měla něco dělat do tý školy, ale fakt se mi nechce :/
Jackýsek nám stoná a Chelsička se nám o něj stará. Hm. Kdo je větší chudák? :D
Taky se podíváme trochu do minulosti a zjistíme, co se stalo po tom, co Jack viděl svoje pronásledovatele u vyhořelý restaurace.
Na to, že má kapitola 2,5 tisíce slov, ji má člověk přečtenou, ani nemrkne :/ :D.
Příjemné počtení (snad najdete isnpiraci pro komentář) ;)

25. kapitola

Podtitul: Ostrov Inishoo

Komentář autora: Docela trefný název, že? :D

No, tak se do toho dáme, ať už to máme za sebou.
Pochybuju, že někoho z vás napadlo, že se stane, co se stane.
Kdo si to přečte a neokomentuje, toho si najdu a nakopám do zadku! Nezlobte se na mě, ale k tomuhle by měla co říct i negramotná opice (a ano, normálně jsou opice gramotný! :D)
Takže... připraveni? Ještě si to můžete rozmyslet. Ne? Tak tedy do toho!

21. kapitola - Čára přes Chelsiin rozpočet

Komentář autora: Takže, minule jsem skončili u Jacka, který utekl před svými domnělými pronásledovateli. Teď spíš navážeme na rande Stelly a Jimmyho. V následujícím rozhovoru jsem rozhodně na straně Chelsie, ale musím uznat, že Stella se na to kouká dost racionálně a je nemálo přesvědčivá. A vůbec nechápu, jak jsem pro ni mohla takový argumenty vymyslet, když... no prostě... já mám snad vážně nějakou psychickou poruchu :D.
Taky trochu poznáme Chelsiiny rodiče. A asi vám dojde, po kom je Chelsie tak výbušná :D.
Chudák Chelsie, přes rozpočet jí nakreslím hned dvě čáry. Zatím jenom dvě.
Ať se líbí ;)

24. kapitola

                  Podtitul: Rodinná tajemství III

Komentář autora: Já ani nevím, co k tomu říct. Je to stejně nezáživný jak Rodinný tajemství II. A konec jsem dost usekla a zkrátila, já vím, ale upřímně, vás by to už stejně nebavilo číst a já bych neměla sílu to napsat, ani kdybych chtěla. Navíc to, co jsem vynechala, by se stejně nedalo popsat, protože by u toho nebyl nikdo, z jehož pohledu píšu (až přečtete kapitolu, bude vám to dávat smysl).
Jako kompenzaci vám ale přidám ještě tenhle týden 25. kapitolu, která bude dobrá, trochu ujetá, ale zajímavá a ta bude muset mít fakt hodně komentářů, jinak se na vás FAKT vyseru. Takže tuhle ani komentovat nemusíte, až tu další.
Brou noc a příjemné počtení :)

Oh, God

Hrozně se mi líbí, jak to v tý písničce říká. Oh Gooood. Neptejte se proč, prostě to mým uším děsně dobře zní :D. A skvěle se u toho dělá referát ve frj na Avignon.
Docela dost mi teď odpadaj hodiny ve škole a to mi nepředstavitelně zlepšuje náladu. Zatím je to furt všechno lehký, jen na doma je celkem dost práce, kterou... ehm... no, řekněme, že se na ni už opravdu vrhnu tenhle víkend! :D Budu mít konečně trochu času, pátek a sobota volno, yes!
Jinak s povídkama jsem na tom asi takhle: mám skoro dopsanou 29. kapitolu DZ a z DR mám tak stránku z 25. kapitoly.Snad bude trochu času o víkendu, ale nic nezaručuju, hodlám si ještě pučit knížku Psychologie sériových vrahů, která má skoro 500 stran a budu na ni mít i referát. Teda snad, ta ženská říkala, ať to souvisí s psychopatologií a to souvisí, tak ať mě kdyžtak moc neštve! :/:D.
Uf, občas padám do takových krátkých, za to hlubokých depresí, ale zatím je to v normě. Teda začala jsem se podezírat z toho, že buď trpím schizofrenií, nebo mám identický dvojče, protože jsem se spolužačkou na univerzitě luštila sudoku, který bylo v časáku, kterej se tam jen tak válel, a pod ním někdo napsal "Lucinečka", tak jsem vedle toho taky napsala Lucinečka a je to téměř totožný písmo. Pořád mi to vrtá hlavou, jestli jsem to tam nenapsala třeba při přijímačkách, ale nepodepisuju se tak a nepamatuju si ten časák ani nic s ním, takže... záhada :D.
Brou noc ;)

20. kapitola - Špeh

Komentář autora: K téhle kapitole řeknu asi jenom tohle:

Podle klapání podpatků se ke mně blížila nějaká ženská. Nehodlal jsem si jí všímat, ale když se její kroky podle sluchu zastavily těsně za mými zády, otočil jsem se. A zamračil, protože ulice byla naprosto prázdná. Divný, přísahal bych, že jsem někoho slyšel… - 17. kapitola

Užijte si čtení a neopovažujte se nekomentovat ;)

19. kapitola - Nemilovaní zamilovaní

Komentář autora: Skoro 3 000 slov v jedné kapitole. A o čem? No, zatím jsme viděli jenom z pohledu Jacka, jak se Stelly dotklo to, že ji odmítl, tak si to trochu upřesníme. Taky musím nějaký čas věnovat Chelsie a Stelle jakožto nejlepším kamarádkám a zakomponovala jsem tak trochu do toho i svoje vlastní zjištění (vlastně i Aniččino), že se s kámoškama moc neobjímám. S Aničkou jsme se neobjaly dokonce nikdy :D. Takže mě tak zajímalo, jak to máte vy? Objímáte se s kámoškama často? (Divný, já vím, ale zajímavý :D).
No a v neposlední řadě tu máme slíbené rande. Kampak asi Jimmy Stellu vezme a jak to bude probíhat?
I když je to dlouhá kapitola, která je míň o ničem než ty ostatní, přidám vám rovnou i tu další, protože... už bych to prostě nevydržela a vy budete mít aspoň co číst :D. Ale přidám ji až po snídani, Simpsonech a kontrole. Takže už možná bduete vzhůru :D
A komentujte obě! Je prakticky i teoreticky nemožný, abyste k oběma kapitolám neměli co říct :)
Užijte si čtení, tentokrát by vás mohlo poměrně dost bavit ;).

23. kapitola

Podtitul: Krev až do postele

Komentář autora: Mám náladu to sem dát už dneska. A pěkně mi ten blogspot blbne, než odpublikuju kapitolu, tak to je hotovej porod, a nemůžu aktualizovat Informatorium, takže, jen tak pro pořádek, 23. kapitolu DR už mám hotovou ;)

Ke kapitole: Ráno po té. Psát ho bejvá většinou snazší, než psát tu předcházející milostnou scénu :D. Tohle je zároveň poslední Stelena kapitola. Už bych se jenom opakovala a... no, prostě to chce změnu.

A tohle ještě není ta největší fantasmagorie, která mi leží v žaludku, tohle je ještě furt v normě... celkem :D

And now you've become a part of me, you'll always be right here, you've become a part of me, you'll always be my fear, I can't separate myself from what I've done, giving up a part of me, I've let myself become you... (Linkin park - Figure 09)

Příjemné počtení ;)
Poznámka: Informatorium není výjimečně zrušené proto, že byste mě něčím naštvali, ale proto, že v rámci pokusů ho opravit se jaksi... zrušilo. Zku*venina jedna zas*aná už mě to vážně m*dáááá!!! Pardon, ale je to fakt o nervy, dávat 20x (ne, nepřeháním) "publikovat", než se to vážně odpublikuje. A upravit článek, jako právě teď? Ještě horší. Přes všechny prohlížeče. S*ačka jedna pos*aná, asi napíšu blogspotu nějakej procítěnej majlík. Bez hvězdiček :/

18. kapitola - Nemilé překvapení

Komentář autora: Konečně sluníčko!!!
Jinak, co ke kapitole? K tomu, co se stane, vás mohla navíst už 15. kapitola, kde Jacka po zápase pochválil Jefferson Moon ;). Spojitost jste si mohli vytvořit obzvlášť potom, co Jacka vyhodili z práce, tak nevím, jestli vás to nenapadlo, nebo jste se k tomu jen nevyjádřili.
Tentokrát jsem se docela rozepsala a snad se dozvíte zas něco novýho o boxu. Chelsie tu mluví jak dlaždič, ale na ni mi to prostě sedí :D.
A můžete si všimnout, že po čase zas užívám refrény, nebo jak to nazvat... prostě některé věty se záměrně opakují :D.
Snad se bude líbit, příjemné počtení a ať už ste odkudkoliv, doufám, že vám tam taky takhle pěkně svítí sluníčko :).

22. kapitola

Podtitul: Rodinná tajemství II

Komentář autora: Heh? Já naplánovala kapitolu na dnešek.? Do teď jsem myslela, že na zejtra, ale tak... naštěstí jsem prováděla revizi včera a milionkrát předtím, takže... to stačí O:).
Aaaa a zejtra volno!!! A o víkendu kaufland... jsem na sebe zvědavá, jak to budu zvládat. A jak budu mít čas a sílu na psaní :/.

K povídce: Bléé, už jsem z toho pátrání úplně otrávená, už mě to ani nebaví kontrolovat... a pokračování
nemám domyšlený :D. Bléé, nějak mě to DZ... nutí psát jenom bléééé :D. Doufám, že to nemáte stejně, jinak to tu můžem rovnou zabalit. A nebo dělat všichni bléééé. Jééé.
Pardon, ale jsem úplně mimo, dnešek byl... blééé :(:D
Chtěla jsem toho napsat ke kapitole víc, ale radši to utnu. Každopádně mě přijde slabá. Výjimečně až na Damona, ten je tam takovej příjemnej.
Bléé, blééé, blééé!
Příjemný počtení O:)

V Hradci

Tak, můj první den ve škole... divný se do toho znova vracet. Teď sedím v kavárně a máám... 4 hodiny času, což je pěkně na hovno, nikoho tu neznám a nevyznám se tady, takže si trochu toho času zkrátím tímhle článkem.
Edit

17. kapitola - Smutný příběh

Komentář autora: Tahle kapitola vypráví o smutném příběhu a dává podklad dalším. Zkrátka chystají se změny :).
Když se poprvé objevila Debra, i Jack si všiml, že je hodně zvláštní. Vypadá jak fetka a přitom mluví slušně. Rozhodně líp jak já :D. No, tak teď se to tak nějak vysvětlí. A taky to, proč je s Mitchem, když se jeví jako násilnickej hajzl.
Tahle kapitola se mi fakt líbí. Nevím, čím to je, jestli mojí oblíbenou Debrou, nebo hulvátem Jackem, který se chová zas jak blbec, ale prostě se mi dobře čte. Snad se bude dobře číst i vám :).
Jo a aktualizovala jsem konečně svůj autorskej profil v Menu. Sice pořád nevím, na jakou školu pudu (času dost, školní rok začíná až 23. září :D), ale tak nějak jsem to obchcala.
Příjemné počtení :)

21. kapitola

Podtitul: Nový přístup

Komentář autora: Došlo mi, že naši slaví o víkendu stříbrnou svatbu a snad se budou znova brát (tohle obnovování svatebního slibu mi přijde strašně stupidní jen tak mezi námi), takže budu na chatě bez netu, takže přidávám dřív :).

Ke kapitole: Při takovýhle kapitolách poslouchám skoro vždycky Broken od Seethera a Amy Lee. Ta melodie k tomu prostě nějak patří. Ach, poslouchám ji i teď. Hrozně krásná písnička!
I když jsem se od seriálu hodně vzdálila, pořád vidím jisté paralely a hrozně se mi tam líbí.
A jinak? Stefánek zaujímá nový přístup k věcem a taky uvidíme, jak trochu změnil svůj postoj ala "budu o tebe bojovat". A samozřejmě vysvětlíme proč.
Myslím, že by se vám kapča mohla líbit. Má svoje temné momenty, svoje ťuťu momenty a především moment s vnitřním napětím, když se Stefan a Elena dohadují a já pro to využívám některé z vašich argumentů. Třeba je tam najdete. A taky na ně najdete moje odpovědi, které za mě tlumočí Elena :D.
Ať se líbí, kapitola je o něco delší, než bývá u SE zvykem ;)

16. kapitola - Rytíři a děvky

Kapitola zvěřejněna v tento slavnostní den na počest naší Mariam, které je taky věnována. Možná, že nejseš součástí tohohle blogu od jeho založení, ale rozhodně seš jednou z jeho nejdůležitějších součástí. Všechno nejlepčejší k narozkám svátku! ;)

K povídce: Ten název se mi prostě strašně líbí :D. Snad poznáte, kdo je v povídce děvkou a kdo rytířem. Ale nepochybuju o otm, mělo by to bejt dost jasný ;).
Koukneme se, jak se na Chelsie a Archieho koukají jejich spolužáci a celkově si uděláme širší obrázek o škole.
Líbí se mi, jak jsem popsala Britney. Je tak typická, a přitom trošičku atypická. Uvidíme, jestli se mnou budete souhlasit :).
Ať se líbí vám všem, ale našemu oslavenci nejvíc :P

20. kapitola

Podtitul: Rodinná tajemství I

Kapitola zvěřejněna v tento slavnostní den na počest naší Mariam, které je taky věnována. Možná, že nejseš součástí tohohle blogu od jeho založení, ale rozhodně seš jednou z jeho nejdůležitějších součástí. Všechno nejlepčejší k narozkám svátku! ;)

K povídce: Takže, skončili jsme u toho, že si Damon a spol domluvili schůzku s Joshuou u Velký brány před Hyde parkem. Určitě se dozvíme něco novýho, ale nepřinese to ještě více otázek než odpovědí?
Když si to tak po sobě čtu, tak si tak říkám, kam já chodím na ty úvody o ničem... vždyť já tam řeším počasí, sakra! :D
Nejlepší na celý kapitole je pro mě Damonova hláška o propasti... ona není tak úžasná, VÁŽNĚ!, ale já prostě miluju takovýhle neúžasný věci :D.
Ať se líbí vám všem, ale našemu oslavenci nejvíc :P

15. kapitola - Přátelé útočí

Komentář autora: Jenom na Jacka Freemana může někdo zaútočit přátelstvím :D.

Ukazuje se nám znovu v celé svojí kráse a taky se vrací jedna postava z kapitoly Den volna, kterou jsem si jistým způsobem zamilovala O:).

Hezký počtení!

Vampýrská Akademie jako film

Když jsem před chvilkou na čsfd viděla trailer na Vampýrskou akademii, byla jsem štěstím bez sebe a hned si ho pustila. I když většinou filmy ty knížky úplně zmršej - obzvlášť tenhle žánr -, stejně jsem neponaučitelná a těším se jak blázen... ale já vám nevím, už ten trailer ve mně vyvolává rozporuplné pocity. Hlavně Lissa, která říká "Em, thanks?" vůbec nepůsobí tak, jak jsem si ji představovala. A co to tam má za proslov o tý krvi? Vůbec nevím, jakou spojitost by to mělo mít s knížkama. Vždyť tam se nic takovýho neřešilo, ne? No, možná je to jenom tím střihem. A jinak? Vypadá to na akční, erotický horor, což mi přijde jako naprosto otřesná kombinace. Ale možná to jen vidím moc černě. A musím přiznat, že mi z toho traileru přeběhla husina hned 3x, což je znamení toho, že mě to zaujalo a zasáhlo. A líbí se mi herečka pro Rose a z Dimitrije toho sice moc vidět není, ale úplně mi stačila ta postava v plášti a vím, že se mi bude líbit :D.
Co myslíte vy? :)

19. kapitola

Podtitul: Ochutnávka zla

Komentár autora: Tunhle noc jsem měla strašnej sen, do kterýho jsem se z každýho probuzení vracela... jednou vám ho možná převyprávím, ale řekněme, že moje podvědomí je snad ještě drastičtější než vědomí :/

K povídce: Stefánek je ze všeho pěkně zoufalý, za to Elena je čím dál tím víc v klidu. Objevuje se tam nové "řešení", který je tak trošku divný, ale přitom... ne zas až tak divný... asi tak divný, jako že po každým "z mrtvýchvstání" se cejtí Elena líp :D.

Příjemné počtení ;)

14. kapitola - Velký bratr

Komentář autora: Dneska byl v kauflandu na hovno den. Ale zcela mým přičiněním :/. Už se těším, až budu mít uklizeno a pustím si Hobita.
Ke kapitole: Absolutně, ale absolutně o ničem! Berte to spíš jako takový profil Chelsiina bratra, takové malé seznámení s ním, aby až se v povídce zase objeví (jestli se objeví), jste už věděli, o koho jde.
Konec patří Archiemu a Chelsie, kteří jsou jako obvykle slaďoučcí O:).
Snad neurazí.

18. kapitola

Podtitul: Odborníci

Komentář autora: No, název pro tuhle kapitolu je vyždímanej ze zoufalství, ale dalo by se říct, že každý je v týhle kapitole na něco odborníkem :).

Je to taková zvláštní kapitola. Začíná poměrně z vesela a končí pochmurně. Měla by vám zahrát hned na několik strun.

Písnička se hodí rozhodně až na konec, ne na začátek!

Kapitolu věnuju všem vypatlaným i nevypatlaným Deleňákům ;)

13. kapitola - Alkohol sbližuje IV

Komentář autora: Tak, poslední část Alkoholu. Všichni se schází v Catalystovi, ale ne všichni jsou z toho nadšení :). Znovu představuji všechny postavy, snad si je ještě pamatujete a pamatovat budete.
Pro mě osobně je tahle část nejhezčí, protože... je v ní prosě všechno, co bylo i v těch před ní, je to vyvrcholení, a to je vždycky nejlepší. Jestli se vám nějaká část líbila víc (Jackovo psychologizování, Stellino vzpomínání na stydlivého Hugha a drsnou Zoe, Chelsiina a Archieho romantická projížďka), tak dejte klidně vědět :).
Jo a jak jsem před chvílí tvrdila, že nemám náladu psát DZ, tak jsem z fleku vystřihla celou 23. kapitolu :D:D:D. Už pro ni jenom vymyslet název... hm... asi Nová Elena. Nebo Krvavá snídaně... to jsem si zas něco vymyslela, pojmenovávat kapitoly :/ :D.
Uprostřed je písnička, která bude hrát i v povídce, tak si ji můžete pustit souběžně s tím, nebo jak vám to vyhovuje. Každopádně je úplně nádherná O:).
Při nejhorším se vám bude určitě líbit aspoň ta písnička :D. A obrázek by se vám taky mohl líbit. Ta fotka s tím skateboardem je úplně nej :).

12. kapitola - Alkohol sbližuje III

Komentář autora: Aaah, volnej víkend. To jsem potřebovala! Celej den nic nedělat (žehlení a úklid nepočítám) a s nikým se nebavit. To je bájo! :)
Ke kapitole: Tuhle mám fakt ráda. Líbí se mi a překvapuje mě, jak mě ještě pořád napadaj různý "příhody". Chápete mě? Asi ne :D. Prostě mi přijde, že podobných situací už jsem napsala několik, ale pořád mě napadá, jak každou učinit trochu jinou. Ale třeba v DZ už s tím mám problém, páč tam jsou pořád ty samý postavy a je to stejnej žánr a tak... V DR to takovej problém není :).
Snažím se to psát, jak nejrealističtějc můžu, ale... ono je realistický skoro všechno, když si to tak vezmu. Snažím se to s romantikou nepřehánět, ale ono i v normálním životě dělaj lidi docela velký gesta a říkaj takový ty romantický žvásty... občas... třeba já tady teď žvástám naprosto ukázkově, ale ne romanticky :D.
Dneska jsem dopsala další kapitolu, tak jsem asi trochu mimo. Má hezkej název - Rytíři a děvky. Ale možná ho ještě změním :D.
A pořád si myslím, že většina z vás jsou pěkní zasranci a nemám vás ráda :/.
Ale přeju příjemný počtení a dejte vědět, jestli vám přišlo něco přehnaný nebo to bylo tak akorát O:)

Co se to děje?

Už zase se mi dějou divný věci... ale jinak divný, než obvykle :D

17. kapitola

Podtitul: Do krve

Komentář autora: No, ehm, ten podtitul je docela výstižnej. Ze začátku je kapitola skoro až poetická, taková něžná, zamilovaná, pohádková... a pak se to trošku zvrtne. Nebudu vám vyčítat, když nějaké pasáže přeskočíte, přijde mi, že jsem to napsala vážně hodně... odvážně. Když ono to bez toho nejde! By to ztratilo veškerej účinek a nikdo by nebral problémy Stefana a Eleny vážně :(.

A ke psaní - mám teď tak trochu v těch kapitolách bordel... 21. mám rozepsanou stránku, 22. mám snad celou, 23. nemám vůbec a z 24. mám asi 2 stránky... a to to začalo tak nevinně, akorát jsem neměla náladu psát 21, tak jsem začala psát 22, jenže ta byla hrozně rozvleklá, tak jsem ji rozdělila na 2 a tu druhou nedokončila... asi se neorientujete, že ne? :D No prostě do 20. kapitoly to mám jakž takž přijatelně hotový, pak jenom takový štěky, takže to informatorium v tomhe směru ignorujte.

Tak a teď už můžete číst :)

11. kapitola - Alkohol sbližuje II

Komentář autora: Tak ještě žiju! Ale je mi zle z představy, že si zejtra odpracuju dalších 7 hodin. Pardon, ale po dvou měsících nic nedělání je tohle smrtící :/:D
Teď už ke kapitole: Je docela dlouhá a převážně retrospektivní. Dovídáme se něco o Zoe a o Stellině "špatné" pověsti, kterou jsem naznačovala v kapitole Opilý zpěvák - jeden z kluků říkal něco v tom smyslu, že si nechá sahat na kozy od kdekoho. Taky se tu objevuje nová postava, která nebude asi nijak zvlášť důležitá, ale je moc roztomilá :). Jmenuje se Hugh.
No a už bych mohla mlčet, abych vám nepřevyprávěla celou kapitolu, že? :D
Bylo by mi k něčemu, kdybych vám řekla, jak mě s těma komentářema serete?... asi ne co... ale pak se nedivte a nestěžujte si, až mi přetečou nervy.
Těm věrným přeju příjemné počtení, ostatním neschopnost připojit se k internetu :)

Pfůůů

Tak, první den v Kauflandu. A jsem úplně vyřízená :D

10. kapitola - Alkohol sbližuje I

Komentář autora: Abych vás uvedla do obrazu (bylo to jen někde v komentáři pod kapitolou, tak to radši rozepíšu znovu), tento název ponesou další tři kapitoly: jedna je o Jackovi, pak Stella, pak Chelsie a nakonec taková směsice. První tři kapitoly končí ve stejném momentě, čtvrtá ukazuje, co se stalo po tom momentu. Myslím si, že je to docela pěkněj kousek, nic extra, ale prostě příjemný počtení :). A nejvíc se mi líbí Chelsiina část, uvidíme, co mi řeknete po všech částech vy :D.
Tahle kapitola je Jackova. Není tak vtipná, sarkastická, ani cynická, jako obvykle, i když... je to Jack :D, takže trochu tam tyhle faktory jsou. Podstatný je ale to, že dělá něco, co doposud nedělal - zamýšlí se nad sebou a svým životem.
Taky se tu objevují dvě postavy z dřívějška. Nemusím vám k nim nic říkat, protože kapitola sama zopakuje vše podstatné :).
A uvidím, jak teď na tom se psaním budu. Trochu jsem se zase vyčerpala, ale nebojte, z toho nebude žádná krize, jen pár dní na popadnutí dechu. Trochu mi chuť k psaní taky kazí jeden kluk, kterej... je snad ten nejneodbytelnější tvor na světě... už z něj vážně rostu, drásá mi nervy tak moc, že... no, prostě mou mysl kompletně zatemňuje hněv, velmi mírně a slušně řečeno :D:/.
Ale to je teď jedno. Už mlčím, užijte si kapču a nějaké komentáře by rozhodně přišly k chuti O:).

16. kapitola

Podtitul: Mí drazí přátelé

Komentář autora: Tyjo, až teď mi došlo, že jenom na týhle pitomý zřícenině jsme se zdrželi tři kapitoly :O:D. No, co se dá dělat, dneska už ji konečně opustíme :).
Je to docela zajímavá kapitola. I když se řeší něco úplně jinýho, ráda dávám takové mikro vsuvky, které ukazují vztah Ivana a Iriny, Ivana a Damona a Damonův stesk po Eleně. Nojo, může si říkat, co chce, a spát, s kým chce, ale stejně má tý holky plnou hlavu :P
A nejsem si jistá, že jste to všichni s tím Vasilem a Draculou tak docela pochopili, ale to nevadí, teď se to ukáže a vysvětlí :)
Pfff, mám rozepsanou strašně dlouhou, a přijde mi že nezáživnou, kapitolu a je to v tomhle vedru úplně úmorný. Jsem zvědavá, co z toho vzejde...
A zítra odjíždím na víkend na chatu, tak se nedivte mé nepřítomnosti.
Ale to nic, teď se připravte, že se budete muset na čtení soustředit, aby vám ty Vasilovy žvásty dávaly alespoň trochu smysl :).

Profil hlavních postav

Jméno: Jack Freeman (neexistuje přesný obrázek)

Věk: 17 let (podle papírů 19)

Postava: 183cm, atletická

9. kapitola - Znamení osudu

Komentář autora: Aaa, nebaví mě čekat :/:D
Není to zrovna ta nejskvělejší kapitola ze všech. Vlastně je taková divná. Nelíbí se mi, jak jsem "vymyslela" (spíš jsem to ani nevymyslela) ten zádrhel, že Chelsie ani Stella nevědí, že obě znají nezávisle na sobě Jacka. Doufám, že jdu pochopit :D. No, ale co. Nereálný to není a líp mě to nenapadlo.
Konečný rozhovor Chelsie a Stelly se mi zas líbí :).
10. kapitola bude mít čtyři části a vytvoří další spoje. A je rozhodně lepší než tahle, takže... vás chci trochu navnadit :D.
A furt se mi neozval Kaufland s tím, kdy mám nastoupit, a už mě to vážně začíná štvát. V nejbližší době tam zavolám sama...
Ale to nic. Teď si pokuste užít kapitolu, která je a zároveň není o ničem :/ :D

15. kapitola

Podtitul: Za dveřmi

Komentář autora: Ty krááso, tohle je můj rekord, dvě kapitoly za jedinej den a přitom ne nijak krátký, vlastně maj obě přes 2000 slov! A to jsem ani neproseděla celej den u compu - jen jeho podstatnou část :D. Pardon, ale já jsem fakt dobrá :D
Ke kapitole: Tohle je jeden z nejvýstižnějších - a přitom téměř nicneříkající - podtitulů, co jsem kdy vymyslela :D.
Je to taková roztomilá, nenáročná kapitola, ve které je spousta, opravdu velká spousta řečnických otázek (napočítala jsem jich 73) a úvah, které někdy ani nikam nevedou. Stefan i Elena maj totiž v hlavách pěknej bordel (a já už taky). Radši připomenu jejich minulou kapitolu: Elena srovnávala v hlavě Stefana s Damonem, zatímco se s mladším Salvatorem líbala, Stefan ji zastavil, Elena se mu svěřila s tím, co se stalo mezi ní a Damonem v den jeho odjezdu... a to je asi tak všechno z toho podstatnýho.
Napsala jsem to ve stylu povídky Nebe, peklo, motel, akorát tady je pár vět, který nejsou myšlenkami ale nějakým popisem. A je to tím stylem tak do dvou třetin, pak už jedu zas normál. Vzhledem k tomu, jakej ohlas měla ta jednorázovka, doufám, že ani tohle nebude fiasko :D :).
Příjemný počtení, já du spát, takže zároveň dobrou noc :)

Slečna pokladní

Tak a je to tady! Historicky významný okamžik! Našla jsem si brigádu!!! :D Sice jsem při pohovoru trošku zalhala a dost možná mi právě ta lež pomohla to místo získat, ale co už, vyletělo to ze mě úplně samo a nic zlýho se nestalo O:). Zatím...:D
Budu dělat pokladní v Kauflandu!!!
Nejdřív mě přepadla naprostá vlna euforie, ale pak mi to začalo pomalu docházet... končí mi válení, 6 hodin v kuse se budu muset soustředit, s mojí šikovností se něco určitě pose*e a ne jednou... jop, jsem na sebe zvědavá :D. A nebudu lhát, mám strach, až se mi svírá žaludek a to ještě nemám ani smlouvu, ale snad to vyřizování půjde rychle. Zatím mě moje místečko stálo šest stovek - pětikilo za nějakej pitomej papír od doktora a stovku za výpis z trestního rejstříku. Vážně nechápu, jak si za dva kusy papíru můžou tolik účtovat, co je to stálo? 15 minut času a trochu inkoustu z tiskárny... fakt, to je svět :/.
Tenhle tejden jsem psala jak divá, jak jste si mohli všimnout. 3 kapitoly k DZ a 1 k DR. Hodlám napsat ještě tak 2 k tý Dokonalý rase a mohla bych vám i něco propustit, snad :).
A kdyby někdo náhodou nevěděl, do jakýho čtení se pustit, tak mu silně doporučuju povídku Obviněná od Verči na webu Ourstories!!! Úplně jsem se do toho zamilovala. Taková zdánlivě obyčejná povídka, a přitom tak propracovaná a skvělá, vtipná, smutná a hlavně napínavá. Bych nikdy nezvládla, toto... Takže, určitě si tu povídku přečtěte! :)
A z knížek můžu doporučit celou Konklávi stínů - psala jsem tu o prvním dílu, Spár stříbrného sokola, a teď jsem v polovině třetího (konečnýho, myslím). Kvalita rozhodně neklesá. Ale ani nestoupá, podle mě, protože první díl byl naprosto skvělej, ty ostatní nemohly bejt skvělejší :D. Pokud se vám kniha nechce shánět, najdete ji i na uložto :).
A tojť vše. Mějte se a držte mi palce, ať dneska nezmoknu v letňáku!

14. kapitola

Podtitul: Dávej pozor, kam šlapeš

Edit: Ouuu jéé, 19. kapitola na světě!!! Sice nemá přes 2000 slov jako většina od 12 vejš, ale 1700 snad postačí :P. Nechápu, jak jsem to mohla sesmolit v tomhle vedru...

Komentář autora: Nejdřív bych vám chtěla poděkovat za podporu a trpělivost, kterými jste mě obdařili :). Vážně si toho vážím a jsem vám vděčná, že chápete, že někdy člověk prostě musí vypnout. Doučování zla miluju a přísahám, že ho dokončím, stůj co stůj, děj se co děj, ale uvidíme, jak dlouho mi to zabere. Musím nad ním opravdu hodně přemýšlet, aby do sebe všechno zapadalo a tak. Je to vážně dost náročný. Ne jen že Elenu hodlám nechat v tom trojúhelníku pěkně lítat, ale... v první sérii se řešila jenom Elena a její vztah k Salvatorům, to byla brnkačka. V druhý to bylo Elena+Damon, Elena+Stefan, Elena+Ivan, Stefan+Damon (trochu) a Elena a její pátrání. No a teď? Elena+její stav, Elena+Stefan, Elena+Damon, Damon sám o sobě, Stefan sám o sobě (to teprv přijde), Damonovo pátrání a bude toho víc, ale to vám zatím nemůžu říct... každopádně je to čím dál těžší :/.
A protože vím, že je tu převaha fanoušků Deleny, tak bych vás ráda trochu uchlácholila a prozradím vám, že si Damona s Elenou užijete dost (úplně bez Stefana), ale bude to až vážně ke konci. Podle mě to ale bude stát za to, protože... no, rozešli se, takže něco jako nový začátek, znovu budou muset vybudovat nějaký vztah, protože teď je mezi nima jenom otazník, a musíte uznat, že budování je na vztazích to nejkrásnější :).
Ke kapitole: Je to sice už doba, ale navazuje to tak těsně, že vám ani nemusím připomínat, co se stalo v minulé kapitole s Damonem. Hned vám to všechno naskočí.
Má to svoje nevychytávky, ale snad vás i trochu překvapím. Na to "odhalení" jsem docela hrdá. Jako bejvaj větší šoky, ale... na moje poměry je tohle cliff-hanger! :D
A některý části jsou docela zábavný. Já prostě ze všeho musím udělat frašku, no ne? :D
Tak ať se líbí a pusťte si k tomu tu skladbu, dává tomu ten správný dramatický nádech, věřte mi :P

Taková letní

Málokterá píseň není letní :D. Ale tahle mě chytá nějak za srdce a myslím si, že i Avril se při ní na chvíli zamyslela, zavzpomínala a několikrát si povzdechla (a nebo taky ne :D). Je tam zmalovaná jak... vypadá skoro až staře a strhaně, málem jak fetka, ale když někdy v druhý půlce přijíždí na skatu v okatě podobným oblečení jako v klipu na Complicated... mě to až dojalo :(:D A jak tam pak sedí na tom prkýnku a zpívá, tak mi to přijde, jakoby si říkala: "Kéž bych nikdy nemusela dospět..." ale uvědomuje si, že už jí je třicet (to není tak špatný, ale už to není pařba ze střední)... A ten refrén je prostě chytlavej. Ať ta holka se sebou udělá cokoliv, pořád mi nějak notuje. I když na mě ona i její písničky (od alba The Best Damn Thing) působěj jak "Mám IQ tykve, miluju růžovou a základem mých písniček jsou sprostý slova", pořád většinu z nich poslouchám. Prostě je a vždycky bude Avril, moje nejoblíbenější zpěvačka, která mě nejvíc v životě ovlivnila :)
Akorát musím předstírat, že jsem neviděla to nedávný inteview, kde říká: "I really love Hello Kitty, I'm actually writing a song called Hello Kitty. Yes, pink is my favorite color." :D:-!

A co jinak?

Dokonalý obrázek pro Dokonalou rasu

Tak, předpokládám, že nikomu jinýmu se do tvoření chtít nebude, už to tu viselo celkem dlouho a nikdo krom Chaky se nepřihlásil. Ale to nevadí, protože Chaky je naštěstí bezkonkurenčně nejšikovnější :P.

Ještě jednou strašně moc děkuju, Chaky :)!!!

Moji buzeraci by málokdo takhle statečně nesl. Já bych se sama poslala někam, nesnáším, když někdo po mně chce, abych něco opravovala podle obrazu JEHO :D. Ale fakt se mi líbí, jak si to udělala, a jsem poctěna, že můžu tvůj výtvor použít jako ilustraci :).
Dámy a pánové, Dokonalá rasa - Kluk jménem Chelsie v podání Chaky!

13. kapitola

Podtitul: Nostalgie po starých časech

Komentář autora: Zejtra ráno jedu na chatu, tak to zveřejním už teď. A za dvě hoďky mi vytrhnou zbylý dva moudráky. Snad to bude probíhat tak hladce jako minule.
A choďte kolem mě po špičkách, dneska mi napsali, že mě v papírnictví neberou, a celkově se cejtím jak nášlapná mina. Akorát nevím, jakým způsobem vybuchnu, což je ještě horší :/.
Ke kapitole: Tahle kapitola už je zase úplně jiná, než ta předchozí. Je víc, jako bych ji psala já.
Je hrozně zvláštní... vůbec se mi nelíbí, ale ne proto, že bych ji blbě napsala, ale protože se mi nelíbí, jak se Elena chová a co se s ní děje, ale podle mě by se tak měla chovat a mělo by se s ní tohle dít, tak co mám dělat? To je jako když se mě mamka ptá, proč píšu tak "brutální" věci, ze kterejch mi je špatně (ona je nečetla, jen jsem jí je nastínila), když je mi z nich špatně? Proč to nenapíšu tak, abych z nich měla dobrý pocit? A vůbec nechápe, že to tak prostě MUSÍ být, že je to součástí příběhu, že to dává smysl... rozumí tomu vůbec někdo? :D :(
No, zkrátka a jednoduše, je to zvláštní kapitola, občas vtipně zvláštní, občas krásně zvláštní a nejčastějc na pěst zvláštní... ráda si přečtu váš názor!
Jo a ještě něco! Tohle se odehrává až týden po Damonově odjezdu, takže kapitoly z Damonova pohledu jsou zatím něco jako náhledy do minulosti, jestli mi rozumíte. Poznáte, až se ty časy vyrovnaj, nebojte.
A teď už hurá na to! :)

8. kapitola - Antagonista

Komentář autora: Brý ránko :)
Tak, po čase nová kapitolka. Tentokrát se podíváme za Chelsie a Stellou do školy. Vůbec mi nedošlo, že netuším, jak probíhá vyučování v devátý třídě v Americe, a tak jsem se pokusila alespoň něco na tom internetu vyčíst. No, nevím, jestli jsem to odhadla správně, ale snaha byla. Odkazy na stránky, ze kterých jsem čerpala, najdete v dovětku :).
Přijde mi o trochu zajímavější než předchozí kapitoly, ve kterých nevystupoval Jack, ale vážně jenom o trochu.
Název povídky vám bude brzy jasný, ale možná že ne všem by došlo, že Chelsie se střetne hned se dvěma antagonisty ;).
Snad se bude dobře číst :)

12. kapitola

Podtitul: Účastníci zájezdu

Komentář autora: Taakže, další kapča DZ, která obsahuje něco přes 2000 slov a mně se hrozně líbí, ostatně všechny další kapitoly z Damonova pohledu se mi líbí, baví a dávají mi neuvěřitelně zabrat, abych je sesmolila :D :/.

Navazuje to relativně těsně, skončili jsme u Damona v letadle a teď se přesouváme k Damonovi, který se probouzí v hotelu.

Do dovětku vám dám pár odkazů na obrázky a články, odkud jsem čerpala informace. Právě kvůli týhle a mnoha dalším kapitolám jsem si přečetla Draculu od Stokera - doporučuju, skvělá knížka, film slabší.

No, snad se vám to bude líbit, byla bych moc ráda, kdybyste se k tomu nějak vyjádřili - ostatně jako vždycky, akorát že tohle je ten případ, u kterýho bych to ještě víc ocenila, páč je to celkem novinka, kterou jste u mě ještě nečetli :).

Takže doufám, že si budu mět co přečíst, až se vrátím z Jeseníků :P.

Nechť se vám moje malá turistická prohlídka líbí :).

Něco málo z mého života

Začnu tím nejdůležitějším: 4. 7. nebo 5. 7. odjíždím s kámoškou pod stan a vrátím se nejspíš 9. 7., to ještě nevím přesně, ani nevím, jestli pojedem vlakem nebo autem, nevím přesně kam (zatím je to vymezeno na Jeseníky) a je tu šance, že stan je na chatě, nevím, jsem příliš líná se kouknout pod postel, ale až tohle dopíšu, tak to radši udělám :D.
Novou kapitolu DZ vám přednadstavím, takže tu bude ve slíbeném termínu ;)

Trest pro hříšné

Že bych začala mít opět šťastnou ruku na knížky? Po Životě podle Garpa a Řeznickým klukovi jsem měla chuť podpálit knihovnu - to vážně nečtěte, je to nudný a nechutný -, ale teď bych se v ní radši zabydlela :)

7. kapitola - Den volna

Komentář autora: Došlo mi, že tahle povídka má dost podobnou strukturu jako DZ... Dokonalá rasa má bejt dlouhá, dost možná právě jako DZ na 3 série, a tak jako první série DZ i tahle série bude víceméně o ničem... lehký, místami vtipný úvod s romantickýma pletkama a na konci možná nějaká ta akce. To ještě nevím, mám zhruba nápad na druhou sérii, ale nedokážu určit hranici mezi první a druhou. A nelíbí se mi, jak málo to mám celkově promyšlený oproti DZ. Psát dvě velký věci najednou mi vážně moc nevyhovuje, ale nějak se mi ani jedna povídka nechce opouštět, takže nemám na výběr :/. Jsem jak Elena mezi Damonem a Stefanem :D:(.
Já vím, že byste bez těchto informací mohli žít, ale já bych nemohla žít, aniž bych je sem napsala :D.
Konkrétně k týhle kapitole? No, jestli vás bavil Prolog - Identita, tak tohle by mohlo taky. Popisuje se Jackův byt a jak to vypadá, když "nic nedělá". Taky se seznámíme s jeho sousedkou, kterou jsem nejprve neměla v plánu dál v příběhu zmiňovat, ale napadl mě k ní krátký příběh a prostě... ještě se s ní nejspíš setkáme. Tak jako s Thomasem - uklízeč v areně, kde Jack zápasí.
A v pátek na mě myslete, budou mi trhat moudráky... dva... v sedm večer... UMŘU!!! :(

Ať kapitola nenudí, tentokrát to vážně hrozí ;).

Knížečky

Aneb co čte vaše oblíbená autorka a co jí drásá nervy a nad čím kroutí hlavou :P

11. kapitola

Podtitul: Upřímnost nadevše

Komentář autora: Psát odvolání je zajímavá zkušenost, ale posílat ho doporučeně ještě zajímavější :D
Není to nejdelší kapitola ze všech, ale ani nejkratší. Vyváží to můj rozsáhlý dovětek, který si přečtěte rozhodně až po kapitole.
Je vážně těžký psát tak, aby Elena milovala dva muže a nechovala se přitom jako sobecká, rozmazlená, na jejich lásku zvyklá potvora. A myslím si, že to nezvládám, ale to nevadí :D.
Tentokrát jsem dala dva soundtracky, první je pro první část z Elenina pohledu a druhý pro Damonovu část. Dokonce se mi to podařilo i vybrat tak, aby Eleninu zpívala holka a Damonovu kluk! :D
No, teď už úsměv stranou, moc veselý to nebude, ale ani tak smutný, abyste potřebovali kapesníky ;).
Po přečtení zanechte komentář!

6. kapitola - Opilý zpěvák

Komentář autora: Nenávidím tohle nechutný počasí!!! Radši sedět holým zadkem v kopci sněhu než tohle vedro... grr, jsem z toho akorát nepříjemná, utahaná a línější než kdy dřív. A s brigádama to vypadá pořád bídně. SAKRA!
K povídce: Pokusím se být ještě trochu klidnější. Tahle kapitola je taková kratší, tak mi to zkuste odpustit. Týká se Stelly, sice jí nehodlám dávat tolik prostoru, jako Jackovi a Chelsie, ale... nevím, nějak se mi tam ta holka pořád motá a chce, abych ji taky zapojovala do děje :D. A já ji začínám mít ráda, chová se o něco dospěleji než Chelsie, ale dopřeju jí i několik pubertálních výlevů.
Nebudu se divit, když ke kapitole nebudete mět co říct, ale přijde mi ideální do takovýhleho počasí - je taková jednoduchá a potěšující :). Vlastně byste se mohli vyjádřit ke Stelle, je mi jasný, že není tak skvělá jako Jack, ale to nikdo :).
Jo a ještě jsem chtěla říct, že když je tahle kapča krátší, tak další vám přidám o něco dřív jako kompenzaci O:).
Teď už se pusťte do čtení!

Hrajete si rádi s grafikou?

Už pěkně dlouho hledám předlohu pro Jacka, ale je to nadlidský úkol. Nejvíc se mu podobá Daniel Padilla, až na ty vlasy, Jack je má mít popelavě blond až světle hnědý, prostě takový ty přírodně bezbarvý, jakoby, a Padilla je má tmavě hnědý.
No, teď k jádru věci: mám pár fotek a chci vytvořít obrázek k Dokonalé rase. Ty fotky ale nejsou nic moc a já nejsem zrovna grafik, takže... chtělo by se do toho někomu z vás? Pokud ano, čtěte dále...

10. kapitola

Podtitul: Je rozhodnuto

Komentář autora: Tak, už jen dvě takový kapitoly přípravný a končí první etapa povídky. Myslím, že ty moje etapy jsou čtyři... to je fuk, to je důležitý spíš pro mě než pro vás :D.

Začíná se bratrským rozhovorem, který se mi dost líbí především v tom, že vystihuje všechny moje důvody a názory a prostě... po tomhle už by vás měla přejít drtivá většina otázek ohledně... vlastně ohledně všeho :D.

Fíha, jsem fakt nějaká mimo, když si po sobě tenhle komentář čtu :D. Na moji obranu: pořád někde lítám, moje kondička dostává zabrat. Proto taky žádný závratný posun se psaním povídek, vůbec mi to teď nejde.

No, už radši jen poslední věc: druhá část je tam proto, abych zachovala žánr thrilleru... i když to už začíná bejt možná spíš horor, thriller by měl bejt napínavej, tohle je spíš děsivý... hm, asi přepíšu žánr. A dám si ledovou sprchu a začnu vytvářet souvislý věty, sakra! :D

Ať se líbí! :)

9. kapitola

Podtitul: Po stopách šílence

Komentář autora: Rezignuju a radši nebudu rozvádět svůj názor. Stejně by to nemělo smysl. Ale je mi z vás nejmenovaných na nic. Ještěže se najdou čtenáři, se kterými je radost se o povídku dělit :).
Jo a můžu potvrdit, že komárů je opravdu hojně. Jít se projít k Labi nebyl dobrej nápad :/. A psala jsem na brigádu mytí aut a oslovování zákazníků a nechtěj mi odepsat, šmejdi. Asi nemám dostatečně reprezentativní vzhled :/. Ňach, mám se dostavit na pohovor, juhůů! Sice mi ještě žádnej pohovor nikdy nedopad, ale to mě nemůže odradit! :D
Ke kapitole: Tuhle mám fakt ráda, zvláště první část. A pak ještě odstavec někde na konci, kde se Ivan zamýšlí nad hlavní trojkou. Tentokrát je celá kapča z pohledu Ivana a začíná flashbackem. Odstartovává novou, zajímavější "myšlenku" povídky, která mi dává celkem zabrat, ale hrozně mě baví. Jo a Elena se tady chová mírně hystericky, i když to ona často, ale tady skoro až extrémně :D. Holt to nemá holka v hlavě úplně v pořádku a je teď více než kdy jindy fixovaná na oba bratry.
Příjemné počtení :)
Tentokrát PS pro Verču: Nejlepší povídka od tebe ;). A to už jsem si nedovedla představit, že by to mohlo bejt v čemkoliv lepší.

Rachmaninov

Dneska mám svůj poslední klavírní koncert. Je to divnej pocit.
Každopádně hraju asi nejtěžší skladbu svojí kariéry, kterou trénuju už od září. Je nádherná. Dokonce jsem četla i o jejímu skrytém významu: Rachmaninov měl sen. Byl na pohřbu, panovala tam ponurá nálada, šel v průvodu truchlících k rakvi. A v tý rakvi uviděl sám sebe. Vyděsilo ho to, začal z toho šílet, ale nakonec svůj osud přijal. Když si tu skladbu poslechnete, úplně uslyšíte, kdy se co stalo :).
Držte mi palce, ať to moc nezvorám.
Jo, hraju to o něco pomalejc (nenechte se zmást, do 1:50 to je pomalý, ale pak...). Tadyta nahrávka má 3:48, já to mám odehraný asi za 4:40.
A nevím, co si mám vzít na sebe, sakra!!! :D Asi něco červeno-černýho, to se k tý skladbě hodí. Nebo jenom černýho...

Já mám fakt dost :D

Pořád se mě někdo ptá, kdy mám ty přijímačky do HK, a já furt odpovídám, že 16. června, času dost, nechte mě bejt... No, mamka do mě stejně začala hustit, ať se podívám, na jaký to mám budově a jestli to neposunuli kvůli povodním atd... tak jsem se včera v deset večer zamračila na tu obálku a vytáhla ten dopis... a tam stojí: "Konání přijímací zkoušky: 11. června, 8:00". První, co mi proletělo hlavou i ústy bylo: "Do prdele..." Můžete mi říct, kterej kretén zjistí SPRÁVNÝ datum přijímaček až den před nima??!!! :D:D:D Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit, a když jsem přišla za rodičema se slovy: "Em, mám tak trošku problém. Právě jsem zjistila, že ty přijímačky mám už zejtra," tak chudák taťka se z lehu vytáhl neuvěřitelnou rychlostí do sedu a mamka si zakryla pusu a pak vyprskla smíchy... no, asi to máme v rodině, bratr zas jezdí na zkoušky, co se konaj v Pardubicích, do Prahy... ale stejně pořád nechápu, jak se jedenáctka v mý hlavě změnila na šestnáctku :D. Čísla a jména jsou pro můj mozek nezapamatovatelné informace.
Každopádně testy byly... no, angličtina o něco lehčí než v Olomouci a frájina podstatně těžší (kterýho debila napadlo dát frankofonním reáliím stejnou váhu jako gramatice?!). Nevím, nedivila bych se, kdybych se na obě školy musela odvolávat (na Olomouc budu muset určitě). Uvidíme... snad se mě někde ujmou, i když se tak zatím úplně netvářej.
Alespoň se potvrdilo, co jsem si myslela - každej mi tvrdil, jak já se přece musím všude dostat, a zatím mám jen "Nepřijata pro nedostatečnou kapacitu." A já jim říkala, že budu ráda, když mi vyjde Hradec. Málokdy se mýlím ;).
Edit 12. 6.: Přijímačky z AJ: 145 bodů z 200, minimum na splnění je 120. To ale ještě neznamená, že jsem přijatá.
Edit 13. 6.: Přijímačky z FRJ: 143 bodů z 200, minimum na splnění je 100. Z toho vyplývá, že mě angličtinářka přerazí a francouzštinářka umačká radostí :D.
PS: Nevím, jestli už na ty moje obory dělali přijímačky všichni uchazeči, ale momentálně jsem 14. z angličtiny a 15. z francouzštiny, což s takovýmito pořadovými čísly by mě měli přijmout i bez odvolání :).

8. kapitola

Podtitul: Hledači pravdy

Komentář autora: Tramtadadá! Historicky první kapitola z Ivanova pohledu! Teda jenom její (menší) část, zbytek je Eleninýma očima, ale i tak! :D
Nevím, kolik si toho o dětské krvi a Ivanovi pamatujete, kdyžtak, kdyby vám nebylo něco jasné, se zeptejte v komentářích, ale spíš nebude problém :).
Dalo by se říct, že tahle kapitola je opět vsuvka, ale podle mě není. Jsou v ní celkem zajímavé myšlenky, které se týkají hlavní trojky + náhled do Stefanova života v minulých dvaceti letech a... nevím, prostě není tak nepodstatná jako kapitola 6., to byla opravdu bezpředmětná vsuvka, která měla jediný účel - přesvědčit vás, že Irinino ovlivnění funguje. A kdybyste víc komentovali, tak vím, jestli se mi to povedlo, nebo ne, ale takhle z toho moc moudrá nejsem :/.
Mohli byste trochu víc komentovat. Proč? Protože to je pro mě motor. Ne, nepíšu tu povídku pro vás, psala bych ji i bez vás, ale nepsala bych ji tak rychle. Takže je to na vás, čím víc komentářů, tím víc se povídce věnuju, tím míň čekáte na další kapitolu. A ne že se zas budou omlouvat ti, co komentují kapitolu od kapitoly! (že, Chaky a jiní experti) :D.
A tohle je přednastavený článek, odjela jsem ke strejdovi na grilovačku a pak nejspíš na chatu. Domů se vrátím nejspíš v neděli navečer.
PS: Alalko, vážně úžasná povídka ;)