Kiss my ass and let me sleep

Originál je: "Kiss my eyes and lay me to sleep", ale moje verze je příhodnější O:)
Proč ale píšu, ne jen proto, abych vás zaspamovala písničkama, ale taky se omluvila těm, od kterých čtu povídky, že je teď jaksi taksi číst nebudu :(. Nesmím se rozptilovat, maturitu mám celkem v paži, ale přijímačky ne-e. Ještě k tomu moje příprava zahrnuje především čtení a psaní, takže jistě chápete, že mám nášlap na silnou alergii na písmenka :D. A to je další věc. Pro psaní dalších kapitol DZ si potřebuju nejdřív něco nastudovat (pokud mě nenapadne nějaká vsuvka), přesněji řečeno jednu nejmenovanou knížku, která má asi 500 stránek, a... no, nečtu povídky, nečtu knížky, to dá rozum. Takže se psaním to vidím ještě bledějc než se čtením vašich povídek, k těm se možná dostanu. Akorát tady budu voxidovat, míň často, ale stále často.
Co jinak? Na mým stolečku je permanentně nechutně tlustá kupička studijních materiálů, na kterou se většinou jenom podívám, zašklebím a odložím na ni talířek od větrníku nebo jiného dietního pokrmu. A už jsem se celkem naučila každej den koukat na brigády, několikrát denně dokonce. Jen zatím nebyla příhodná nabídka... modelka, dermatoložka, mystery shopping... to asi fakt ne. A dneska jsem se málem rozbrečela francouzštinářce v kabinetě, jsem fakt přetažená, a to nedělám ani polovinu toho co ona, a mně štve, že jsem přetažená... to mám opravdu tak malou výkonost?
PS: Písničky jsou všechny při nejmenším melancholický, ale krásný. Krásně se při nich čumí do blba :)

Jsem na sebe hrdá!

A musím si dát dvě předsevzetí: Nemluvit jak kanál a trochu si srazit hřebínek. Nějak si o sobě moc myslím... myslím... pozná to na sobě člověk vůbec? :D
Každopádně, proč jsem na sebe hrdá...

Obrázek

Napětí, touha, útěcha, starost, porozumění, zoufalství, agrese, zvěrstvo, krvelačnost, temnota... co se honí hlavou vám?

If I can change I hope I never know

It's so desperate... reminds me of Damon and Katherine. Maybe one day I'll write something about them... anyway, the song is AMAZING :).

Awwww, I'm melting, drinking coffee, convincing myself that I don't care about school and my results... but I'm not convincing at all. I'm so fucked up I can't even think about anything I'd rather do than learning. There are thoughts in my head that don't make any sense like... I don't know... they can't be spoken I suppose. I'm only capable of writing about nothing. Well, I should probably make a new chapter of DZ, I'm usually writing about nothing there :D.
Screw me...
And be patient with the song. It's getting better and better, trust me, the beginning is weak, but the end is... powerful, it will blow you off and leave you numb.
EDIT

Šílený kruh

Nestíhám, protože nic nedělám, přitom pořád něco dělám. Někde musí být asi chyba :D. Včera jsem toho zrovna moc nedělala... koupila jsem si rifle, byla jsem PO VÍC JAK MĚSÍCI venku s Aničkou a po víc jak dvou měsících s jedním známým... neměla jsem tušení, že jsem až takhle zanevřela na svůj společenský život :D. Ale ne, chodila jsem do tý posilky s kámošem... s ním 1x, pak s kámoškou a pak sama... já nějak ztrácím pojem o svém životě... sakra, já jsem úplně mimo, uuuáááá!!!! :D :( Pomoc... já fakt nevim, co dřív, protože se snažím začínat od nejmenšího zla, ale ono je všechno zlý, nic mi nejde, a já to nechci dělat, ale já musím, abych se dostala na školu, na který budu zoufalá, ale i na tu musím, abych mohla překládat, jenže mě nikdo nezaměstná, a tak umřu pod mostem... sakra :D
I have lost my mind god knows when and where and how... well, all I can do is wait for him to give it back, can't I? :D
uuuuuíííííííííííííí??!!!
Si mon imagination ne me quite pas, je écrirai un livre et je deviendrai célèbre. En fin de ma vie je meurs hereuse. - to je ukázka z mojí maturitní otázky "Ma future".
No, i ty zbytky zdravýho rozumu mě opustily, ale pořád mám úžasný hudební vkus :D.

Vyjádření autorky + o třetí sérii + bonusové scény

Jestli hodláte číst všechno, tak se pohodlně usaďte a obklopte se jídlem a pitím. Je toho hafo, co vám chci říct. Postupně jsem na tomhle příspěvku pracovala asi tak měsíc :D.

Nečtěte, pokud jste nečetli povídku - obsahuje rozuzlení!

Get some rest

Screw it all
roof won't fall
on my head,
instead,
I'll be gazing at the ceiling dead.
- Don't even try to find any sense in this crap :D Ohh, I held on the... no, no, no, too complicated. Even in Czech :D.
I listened to this music and after two songs I realized I had heard the voice before. It's the singer from FM Static (their song Take me as I am appeared in the last chapter of DZ - začátečnící). If you don't like it immediately, give it another shot. I didn't really like it first, I was like "Hm, fine. What's next?" but then I fell in love with it. Can't tell which one is the best so... figure it out for yourselves :).
And don't complain or I start to write in French and... man, even those who does speak French won't understand, be sure as hell of that :D:D. Fňuk, mais Je dois préparer mon discours de la mode à demain... Pourquoi je veux étudier ça?!
Už mlčím :(:D

Má malá dramata všedního života

Chtěla jsem vám něco z toho napsat dřív, ale nechtěla jsem rušit atmosféru DZ. A teď je toho celkem hafo, ale v celku to není o ničem.
PS: Za všechny komentáře jsem moc vděčná, opravdu moc! Už se s tou poslušností zlepšujete :P. Nebudu vás už trápit, ale kdyby se ještě pár lidí vyjádřilo, nestěžovala bych si :)

Epilog

Komentář autora: Nesnáším konce. Ukončovat třetí sérii bude extra bolestivý, ale to je zatím v nedohlednu.
Epilog je velmi krátký a některé z vás možná i překvapí :)

Prosím vás, abyste VŠICHNI komentovali!

Je to slušnost, a když nebudete slušní, já také ne. Takže budeme rozumní a nebudeme si dělat zbytečně naschváli, oukej?
Můžete se vyjádřit k čemukoliv, epilogu, posledním kapitolám, srovnat s předešlou sérií, napsat vaše typy na třetí sérii... jenom nemlčte. Takovejch 20 komentářů by se mi líbilo, je vás tu na to dost, tak se moc neksichtěte O:).

Menší zpravodaj

Edit: Epilog Doučování zla už dnes (8. 3.) večer, protože jsem hrozná :D.
Uf, sice trávim tak 90% v posteli s úžasnou knížkou The eye of the tiger a u počítače prosedím tak dvě hodinky denně (nebo já nevím, ale rozhodně je to míň, než když chodím do školy), ale úpěnlivě je věnuju psaní. Asi bych potřebovala mít angínu častěji :D. Nebo mít prostě čas jenom na to psaní, kdybych nepsala sračky a lidi by to četly, mohla bych se tím živit jak prt. Akorát mě štvě, jak se u toho potím. Teda normálně ne, jenom teďka, za to solidně :/.
Takže, protože mě to psaní úplně požírá, musím vám o něm něco říct, i když toho moc nebude, abych vám nekazila překvapení :P. Pracuju čistě jen na třetí řadě DZ, před chvilkou jsem dokončila čtvrtou kapitolu, která má 2 206 slov. Sice jsem její obsah plánovala dát až někam dál, ale najednou jsem se prostě dostala s postavama do takové situace, že už se nedalo otálet.
Je to dost emotivní. A všechny ty emoce se střídaj a měněj a doplňujou a pfůůů, je to takový, jak jsem si představovala, že to bude. Jiný než předchozí dvě série, víc psychologie a právě ty pocity. Střídá se to tam všechno opravdu rychle, takže mě v jedné kapitole budete nenávidět a pak zase milovat :D. Ale přijde mi to tak správně. Mělo by to bejt takový... jak to říct... rozervaný. Pleasure and pain, bitter and sweet. Craziness.
Jo, a postavy se chovaj na přes držku, protože málokdy používaj mozek :D.
"Touch my arm."
"Why?"
"Because I like the feel of it."
To s tím vůbec nesouvisí, ale trochu mi šplouchá na maják :D. Podobnej proslov byl v tý knížce. To je jedno.
Vážně jsem nemocná teprv od soboty? Přijde mi to jako tejden :D. No, radši si nebudu měřit teplotu a půjdu spát. Brou noc :).

42. kapitola

Komentář autora: Za co? Čím jsem si takovejhle stav zasloužila? Asi umírám :(. Večer jsem se kvůli rýmě neustále probouzela, mám teplotu a antibiotika. Ale co je vůbec nejzávažnější, nemám chuť k jídlu! To je u mě vrchol všeho :D:/. A pořád bych jenom spala...
Ale dost už hekání. Co ke kapitole? Opět není moc dlouhá, mihne se v ní Ivan a Elča bude křičet. Nic veselého.
Klidně si šetřete komentáře na epilog, teď když jich tu moc nebude, tak budu v klidu, ale prostě poslední kapitola (epilog) se komentovat musí! :D
Jdu zkusit spát. Myslím, že už se tu dneska neobjevím, je mi fakt blbě.

41. kapitola

Komentář autora: Máme tu návrat domů, přesněji řečeno do Itálie. Můžete se těšit na Damona a Elenu :P. Větší roli má ale Elča, dokonce je o ní nakonci i video, ale to si pusťte až po přečtení :). Už mě nenapdá, co bych vám k tomu řekla, není to tak dlouhá kapitola, ale je taková... pocitová, měla by vám trochu polechtat smysly.
Příjemné čtení! Já musím na nákup :/

Výroční zpráva

(Záhlaví blogu z 29. 2. 2012 až 13. 6. 2012) 

40. kapitola

Komentář autora: Ne že by ty poslední kapitoly byly odfláknutý, flákám maximálně tak školu a jen občas (teď zrovna ne, jen mám od 10 :D), ale... já z toho prostě cítím, že už jsem toho měla plný zuby a chtěla to dokončit :/. Úvod je takový... celkem rychlý, pak se najednou pozastaví a pak se rozjede v přiměřeném tempu. Strašně se posmívám všem otřepaným frázím a nakonec si nejsem tak úplně jistá, jestli je tam nemám taky :D. Vím o jedné, ale tu jsem hned po jejím vyslovení trošku zesměšnila, poznáte ji podle toho, že kousek za ní bude "řečnictví nikdy nebyla jeho silní stránka", což má naznačovat, že použil známou frázi a ona se do té situace vůbec nehodila. Páni, moje vysvětlovací schopnosti jsou čím dál horší :D. Každopádně se mi líbí, co říká Katherine. Je to trefný, upřímný a podle mě i přesvědčivý. Zbytek proslovů mi nepřijde tak zdařilý, ale. Ale jo, jde to :).
Tak si to užijte a nezapomeňte, zbývají už jen 2 kapitoly a krátký epilog. A taky nezapomínejte, že komentovat poslední kapitolu je slušnost, to vám ještě připomenu :).
Už mlčím, směle do toho!

39. kapitola

Komentář autora: Táákže, veškerá děkování a slova chvály odteďka směrem k Ellie, jasan? Protože uhodnout to nebylo vážně nic jednoduchýho :). Ale udělali jste mi hroznou radost!!! :)
A teď už žerty stranou... ještě poslední vytlemenej smajlík :D... ok, už jsem vážná, protože tahle kapitola je trošku vážná, básnické přívlastky zmizely, vracíme se zpět do reálného světa do Mystic Falls (achjo, to město ale není reálný... :D nejde se neusmát), v podstatě se neděje nic převratnýho, ale dozvíme se pár zajímavých věcí.
Tak směle do toho a ještě jednou gratuluju Ellie! :)

38. kapitola

Komentář autora: Já vím, o den dřív, ale myslím, že se nezlobíte :D.
Pfff, proč musí bejt naše kvarteto zobcových fléten tak dorbý? Postupujem do kraje :/. Ale líbilo se mi, co vyprávěla moje mamka, která je ředitelka "konkurenční" umělecký školy. Mluvila s děckama ze svýho souboru a chlubila se jim, že její dcera je taky v soutěži. Když dodala, že ale nejsem v jejich kategorii, výrazně si oddechli. No a co, že to bylo úplně zbytečný, protože já jsem v našem souboru slabší nebo průměrnej článek, i tak je dobrý mít takovouhle pověst. Respekt!!!! :D
K povídce: Taková... málo akční, hodně milá, řekla bych :). Na konci tentokrát video, ale jde hlavně o tu písničku :). A napadlo mě udělat takovou "soutěžičku". V téhle kapitole je jedna věta (nebo spíš dvě po sobě jdoucí úzce na sebe navazující věty, ale to je jedno), která se mi hrozně líbí a měla být na obrázku pro třetí sérii. Když ji někdo najde, přidám hned po přečtení správného komentáře novou kapitolu. Jinak tu bude až ve středu :).
Tak hodně štěstí, ale hlavně si užijte čtení, pak až hledejte! :)

... To mám opravdu tak špatný vkus, nebo tvoří většinu národa idioti?

Pardon... dál si jenom vylejvám vztek a žasnu nad tím, jak tak geniální seriály můžou bejt považovaný za téměř odpad! :/

Ta holka nevypadá jako já :/ :D

Jo a nezapomeňte hlasovat na pravoboku :)
Tak jsem přežila první školní den s novou hlavou. Učitelka na zemák si mě chvilku prohlížela takovým tím způsobem: "Kdo to je? Jo tahle! Co to má na hlavě? No, musím zapsat do třídnice." Učitelka na zsv se na mě tak blbě usmívala jako: "Těm lidem tady vážně hrabe." No a třídní se vyjádřila: "Jééééé. Pěkný." :D
Spolužáci se většinou zmohli jenom na citoslovce a úsměv :D. Ale když už slova, tak pochvalná... žádnej Ron Weasley... nejrejpavější kluk řekl jenom: "Ty vole" a moje příjmení. Takže pohoda.
Já si užívám pohodlí, lehká hlava, hned je to suchý, nemusí se to česat... jo, ale zatím to odmítá držet tvar, jakej chci, ale to si zvykne :D. Každopádně to vážně nevypadá moc jako já... někdo říká, že vypadám starší, já bych řekla spíš mladší klučík :D.
Say what you meeeean, tell me I'm riiiiight and let the suuun goes down on meeee, give me the siiiign I wanna belieeeeeeve... (Mona Lisa, Panic at the disco)

4. kapitola - Quattro formaggi

Komentář autora: Omlouvám se, ale budu muset tuhle povídku pozastavit. Už na psaní vážně nezbývá moc síly ani toho času. Jasně, u pc jsem skoro furt, ale skoro furt na něm taky pracuju. A někdy chci i ven. Navíc teď budu psát hafo slohů ve frj, abych udělala delf B1 a tím pádem nedělala přijímačky. Je mi to líto, má výkonost je holt omezená :(
Ke kapitole: Pořád se plácáme jen v takovém úvodu. V další kapitole už bychom se mohli někam pohnout - to je další důvod pro pauzu, utnout to, dokud to není uprostřed něčeho většího. Jak už název napovídá, uvidíte běžný den Jacka Freemana, když má zrovna směnu v pizzerii :). Už se tu trochu odráží moje psavá vyčerpanost, jsou tam dobrý pasáže prokládaný slabšíma.
Ať se líbí! :) Já se budu muset vrhnout na patristiku a scholastiku a... máááámíííí, já to tak nesnáším! :(

37. kapitola

Komentář autora: Už je to tady. Už mi z tý školy definitivně přeskočilo. Nechala jsem si ostříhat vlasy... asi tak o 10 - 15 centimetrů a mám ofinu :D. A vypadám jak kretén, ale nevadí. Až budu připravená, tak vám sem dám fotku. Ve třídě mě asi zešikanujou... A pudu asi zpátky na blond :D.
K povídce: Trošku nezáživná kapitola. Roztomilý je jenom rozhovor Eleny a Bonnie. Ano, naše čarodějnička trochu pookřeje. Asi je to takový můj kompromis, nevěděla jsem pořádně, jak by se seriálová Bonnie zachovala v takovéhle situaci. Že by si Elenu hned nakvartýrovala do baráku, to se mi nějak nezdálo, ale zas že by se k nejlepší kamarádce chovala jak ke ztělesněnýmu zlu... no, těžko říct :D.
Každopádně nepodstatných kapitol už moc nebude. Vlastně ani celkově jich už moc nebude, pomalu se blížíme do finále :P

Sibiř je asi stokrát drsnější, než jsem si myslela

Fascinuje mě, jak spolužáky fascinuje, že čtu něco, co není k maturitě, a když jim na tu dotěrnou otázku: "Co čteš?"odpovím: "Sibiřský cestopis," dívají se... no, divně :D. Přitom je to tak zajímavý! Skutečnej příběh ze skutečnýho prostředí. Mladá holka (při první výpravě jí bylo přes 18, při poslední 28) v divočině, mezi opilci, v stiuacích, kdy si myslím, že vážně umře, ale jak by to pak mohla napsat, že?
Modřínová duše - Pavlína Brzáková (dále nějaké informace, co jsem se dočetla + ukázka jedné poměrně hororové scény)

Vražedná kombinace

Edit: Dneska jsme dělali na ájině poslech na doplňování slov, článek byl o Chopinovi (čte se šopén, jen tak pro jistotu). Víte, co jsem napsala místo Chopin festival? Shop-hand festival... a netvařte se, že to není vtipný, protože já se docela solidně řezala se spolusedící a pak i s francouzštinářkou, když jsem jí to říkala :D:D:D.
10 kilo čokolády, dvě palačinky se špenátem a teplý párek z konzervy zapijeme silným kafem, zůstaneme ve školním oblečení, ale hodíme na sebe župan, pustíme si následující písničky a otevřeme ekonomii asi tak na 40 stránek. Výsledek? Nechtějte vědět :D. Jenom mi mamka neustále říká: "Hlavně v pohodě", taťka: "Neuč se pořád, hlavně v pohodě," a bratr: "Už se na to učení vykašli," jo a děkuje mi za každou kravinu, jako je venčení psů nebo vyklizení myčky. Asi vypadám na zhroucení, jinak si to nedovedu vysvětlit :D. Jsou hodní, ale připadám si pak vážně jako magor, kolem kterýho všichni choděj po špičkách, aby náhodou nezačal bláznit. Ne že by to tak nebylo, jen tak mezi námi :D.
Elle me dit c'est ta vie... a pak už rozumím jenom Elle me dit danse, ale i tak je to skvělý. Ten videoklip ještě k tomu... ten dědaaaa, achjooo :D:(

36. kapitola

Komentář autora: Víte, co je úžasný? Když se z vaší doučovatelky francouzštiny stane vaše kamarádka. Může to bejt ještě lepší? Ano, stane se z ní vaše učitelka a všichni spolužáci ji maj rádi :D.
Kapitola - Nic moc extra zajímavýho. Akorát se dozvíme, co se stalo po Elenině přeměně, respektive co řekla svým nejbližším :)

3. kapitola - Do pytle

Komentář autora: Ani pořádně nevím, proč se tahle kapitola jmenuje zrovna takhle :D. Navazujeme na Chelsie a Archieho, kteří spolu budou chodit společně na box. Na nějakým fóru jsem si zjišťovala, jak takový trénink vypadá, takže snad to tam někdo napsal dobře. Ve cvičebnách prý bývají zrcadla, provizorní ring a samozřejmě boxovací pytle.
Ať se líbí, tajně doufám, že to čte víc jak tři lidi :D.

35. kapitola

Komentář autora: Dělá si to ze mě prdel? Jak koncept, dala jsem přednastavit a publikovat! Nebo je to další z mých halucinacích? Poslední dobou se kolem mě dějou divný věci, vidím, jak pere prázdná pračka, po 10 minutách mi mamka řekne, ať z ní vyndám to prádlo a ono tam vážně je, hrnek s čajem se nějakým zázrakem snesl ke mně na stůl, přitom jsem ho ani nezalila, bratr mi řekl, že chce ke snídani čaj a já mu v tu rádnu udělala kafe... a na sjezdovce mi přišlo, že za mnou pořád někdo jede a padá. Asi bych si s tím měla někam zajít :D.
HROZNĚ MOC SE OMLOUVÁM!!!! :(
K povídce: Začátek týhle kapitoly je takovej podivnej. Vůbec mě nebavila psát. Celkově jsem se po dokončení 34. kapitoly musela do psaní tak trošku nutit a jsem opravdu ráda, že už to mám z krku. Konec je docela zajímavej a jsem zvědavá, jaký teorie splodíte, až si přečtete poslední větu. Pokud se teda uráčíte komentovat, že? :P:D
Musím jít do vany, smrdím jak žumpa :/

There are many reasons why love red

Edit: Ou, jen tak na srozuměnou, zejtra po obědě (čili 8. 2.) jedu na hory a vracím se v sobotu večer. Za tak krátkou dobu mě asi nikdo akutně potřebovat nebude, ale chápete, abyste byli v obraze :D. Jo a DZ jsem přednastavila, bude tu v sobotu v 09:09. Tojť asi vše. Držte palce, ať přežijeme :).

                                                                                                                                                

Konečně jsem se vymanila z popu, dubstepu a podobnejch fajnovek a našla se opět v rocku :). Teda v dost melancholickým... hm, divný, a to nejsem ani v depresi... normální člověk by po všech 5 následujících písních určitě byl :D.

34. kapitola

Komentář autora: No, už je skoro pátýho :D
Jedna z posledních veselých kapitol, podíváme se za ovlivněnými Salvatoráky. Docela spolu vycházej, když jim žádná ženská nestojí v cestě :D. Mám pro ně vymyšlenou jednu skvělou kapitolovku, ale... psát 3 věci najednou? U-um.
A měla bych vymyslet nějaký geniální způsob, jak to tu oživit. Třeba kdyby někdo zadal google.com, přesměrovalo by ho to na můj blog... muhehe, to by byly čísílka pak :D.
No nic, zamilovala jsem se do skupiny RED, o tom vám ještě někdy povím, ale teď jdu spáti a vy můžete čísti :)

2. kapitola - Pro dobrý pocit

Komentář autora: Začínám Jacka milovat víc a víc. On je tak úžasný, jak je chytrý a hloupý zárvoeň, jak je "bezcitný", ale přitom je hodný. A nejlepší na něm je, jak si to vůbec neuvědomuje. Doufám, že vám to v příběhu dobře podávám a nevypisuju tu něco, co vy v tom nevidíte :).
Kapitola se mi celkem líbí, obě části. Jack to dokáže tak dobře podat :D.
PS: Trochu tu upadá morálka s komentářema, to se mi ňák nelíbí. Ani statistiky nejsou nejrůžovější. Dělejte s tím něco! :D:/
2. PS: Amni, čekám na tu úpravu :P

33. kapitola

Komentář autora: Tak to vysvědčení jsem trochu posrala, tři dvojky a jedna trojka, jinak samý jedničky :D. Nojono, holt dějepis nenávidím a k dějepisářovi chovám přibližně stejné sympatie. Nejlepší na tom je, že jsem to měla mezi 2 a 3 a když se mě zeptal, jestli se chci nechat vyzkoušet, tak jsem řekla: to je dobrý. No, každopádně mám nejlepší průměr za ty 4 roky, systém seminářů mi očividně sedí :). A kdybych měla vyznamenání, tak bych si připadala jako moc velkej šprt, už tak jsem dost nad průměrem :D.
Fuj, jsem se lekla, co to tady mlaská a to se bratr ze spaní usmívá nebo o co se to pokouší... nechci vědět, co se mu zdá :D
Doufám, že vás doma po včerejšku rodice moc nespráskali :).
K povídce: Hned na začátku je vysvětlení poslední věty předchozí kapitoly aneb co Elenu dost vykolejí, ale my už to víme. Taky se můžete těšit na Eleninu a Ronnieho romantickou chvilku, jak jsem kdysi slibovala :D. Kapitola opět trošku o ničem, ale to prostě musí bejt v povídce na 151 stránek ;).
Ať se líbí!

Anotace

Mé jméno je Jack Freeman. Jsem velmi nenormální americký puberťák, co se snaží přežít. Rodiče mě pro to vybavili těmi nejlepšími geny a o zbytek nedokonalostí se postarali mí pečovatelé. Proto jsem jim zdrhnul, abych začal žít jako ostatní. Problém je, že nevím, co to přesně znamená, a že jsem příliš uzavřený a misantropní, než abych si to nechal vysvětlit. Ale víte, co se říká, tak dlouho se tluče na vrata, až se otevřou (jestli se to neříká, tak určitě začne). Jen aby toho z nich nevypadlo příliš…

A já jsem Chelsie Howe. Také úplně nezapadám, ale spíš jen mezi děvčata. Potýkám se s běžnými problémy, škola, přátelé a láska. Už pár let pokukuji po svém spolužákovi Archiem Colovi. Poslední dobou se mnou tráví dost času a já jsem z toho zmatená. Se vším mi pomáhá má nejlepší kámoška, Stella Willisová. Také si občas vzpomenu na toho kluka, co mě kdysi zachránil před bandou opilců. Zajímalo by mě, jestli ho ještě někdy uvidím…

32. kapitola

Komentář autora: Dneska jsme měli jít do divadla, ale mně se nechtělo. Radši se budu učit na poslední písemku tohoto týdne. Celej druhák literatury se jen tak nenadrtím a s tahákama jsem marná  :/.
K povídce: Tahle kapitola je méně podstatná, ale svůj důvod má. Utvrdí vás ve vašich doměnkách a obávám se, že slabším povahám by mohla... vadit, omlouvám se. Mám pro vás připravenou ještě jednu kapitolu, ze které bylo špatně i mně a to jsem přeskočila spoustu detailů, ve kterých se jindy vyžívám. Tohle je detailní tak středně. Víte, že nesnáším varování, ale v tomhle případě vám to neuškodí. U té další vás varovat asi nebudu, protože tam by to trošku vadilo, takže prostě počítejte s tím, že něco trochu podobného budete muset absolvovat ještě jednou :).
A protože jsem dokončila celou druhou řadu, už nebude žádná pauza v publikaci!
Tak... ať je to míň strašný, než si představujete, já se jdu učit něco strašnějšího :/ :D.

Maturák - foto

Varování, fotky zachycují všechny druhy mého zubení a neúmyslného vytváření odpudivých pohledů. Nedoporučuje se lidem, kteří o mně mají milné představy, jakože vypadám jako normální lidská bytost (ale to si nemůže myslet snad ani ten, kdo ještě žádnou moji fotku neviděl :D)
Ještě jenom takový dovětek, abyste si nemysleli, že jsem politikou absolutně nedotčená - měla vyhrát Fisherová, vypadá normálně, mluví normálně, myslí normálně, její ekologické smýšlení sice nesdílím, ale proč ne. Možná by byla neprůbojná, ale možná taky ne, každopádně by byla lepší než kterýkoliv z posledních dvou kandidátů. V druhým kole už jsem nevolila, protože... to jako vážně? Zeman a Schwarzenberg? Mám pro ně hodně přídomků, ale nevím, jestli je vhodný to sem psát. Řekněme, že menším zlem by byl Schwarz, kdyby na mě nepůsobil dojmem, že už je jednou nohou v hrobě.
PS: Všímáte si, jak se s DZ činím? O:) Ale z toho, co jsem právě dopsala, je mi upřímně špatně...

1. kapitola - Škola volá

Komentář autora: Já myslím, že se ani moc nedivíte :D. Neříkala jsem náhodou, že to datum publikace vždycky dodržuju? Každopádně prakticky vždycky když už ho poruším tak proto, že zveřejňuju dřív, ne dýl.
K povídce: Asi to budu dělat tak, že jedna kapitola bude o Chelsie, další o Jackovi a pak uvidíme, jak nám budou přibývat postavy a sbližovat se a tak. Tahle kapitola nám trochu přiblíží Chelsie a posuneme se v čase, v Prologu bylo Chelsie 13, teď jí je 14 a Jackovi 17.
Podle mě to není napsaný tak hezky jako DZ, ale pořád se dost snažím. Já se vlastně při ničem nesnažím tak jako při DZ :D.
Tohle platí pro celou povídku: pokud si všimnete nějaký blbosti, řekněte mi to. Nevím všechno, občas si vymýšlím nebo se domnívám, že to vím a ve skutečnosti nevím, ale dost si toho i vyhledávám a ověřuju. Každopádně... kdo je informovanější, prosím ho, aby se o své znalosti podělil.
Teď už si užijte kapitolu :)

Ples, ples, ples!

Konečně na mě dolehla ta eufórie, kterou trpí ostatní už přes týden :D. Teda skoro všichni ostatní.
Cpala jsem vám, že mám zejtra maturák? Jestli jo, tak ne nijak výrazně. Jestli budu stíhat, tak vám zítra do tohohle článku přihodim fotku mýho ohozu, zatím je v pokračování jenom tématická fotka naší třídy (podmořský svět). Nezajímá vás to? Chápu, ale já jsem právě teď v rauši :D.
Muhahahaaaa, dostanu jedničku na vízo z ájiny - I'm the best damn thing that your eyes have ever seen!

EDIT: Fotka v šatech

31. kapitola

Komentář autora: Nepřeháním, když říkám, že jsem psychicky naprosto vyčerpaná. Nechápu, jak jsem ty dnešní písemky mohla napsat tak relativně dobře... k povídkám se dneska asi nedostanu, budu sedět a tupě sledovat Willa a Grace.
Vy jste mi vážně věřili, když jsem řekla, že Dokonalou rasu nebudu tak hrotit? Už jsem strávila dvě hodiny sháněním informací o tom, jak vypadaj boxerský tréninky :D. K poslední kapitole jsem zase hledala topení, který nepotřebuje ani komín, ani proud. Pochopte, kdybych vycházela jen z toho, co znám a vím, tak to bude... velice podivné :D. O existenci "rmutovacích kotlů" jsem samozřejmě taky neměla nejmenší tušení.
K DZ: Opět poměrně dlouhá kapitola. První část klasicky z pohledu Eleny, uvidíme její cestu domů, její pocity a jak je filtruje. Irina se taky bude činit.
Druhá část je věnovaná Stefanovi. Katherine opět předvede svou chytrost, mazanost a zákeřnost. A taky schopnost vést sáhodlouhý téměř-monolog prakticky o ničem :D. Na jednu stranu se mi hrozně líbí, na druhou mi přijde na pěst. No, však uvidíte :).
Užijte si mých 2 275 slov :).

Prolog - Identita

Edit: Nová kapitola DZ už tuhle středu

Komentář autora: :D:D:D Jsem hrozná.
Snad to s touhle povídkou ňákou dobu vydržím, ale nezaručuju, že ji dokončím. Spíš jo, ještě se nestalo, abych něco nechala rozepsaný. Ale Doučování zla má přednost, musíte to brát takhle. Akorát že momentálně se mi DZ psát nechce, ale nebojte, ono mě to zase chytne, vždycky mě to chytlo :D.
Taky se s tím nehodlám tolik prdět. Je to prostě můj vedlejšák, odreagování, ne celoživotní dílo.
Kapitoly nebudou tak dlouhý jako první část prologu, ani nebudou mít dvě části, to jen tohle a jen kvůli tomu, že se mi Pod čepicí nechtělo upravovat. První kapitola se bude odehrávat přibližně rok poté.
Taky se nebudeme na příběh dívat jenom z Jackova pohledu, bude tu i pohled vypravěče, který se bude týkat Chelsie nebo jiných postav. Trochu zvláštní, co? Ale docela se mi to líbí, taková polo-ich forma :).
A nemám to moc promyšlený dopředu, jen velmi lehce. A málo originálně, ale kdo ví, třeba časem překvapím :D.
Komentáře by mě moc potěšily, abych měla přehled, kolik tak lidí by to četlo, alespoň jednoslovně se vyjádřete :).
Jo a uprostřed je písnička, která se hodí k Jackovýmu cvičení a když se zaměříte na ten text, tak trochu i k jeho životu. Pochopíte v průběhu čtení :).

Prolog - Pod čepicí

Komentář autora: Slibovaná soutěžní povídka. Není to moc jednorázovka, spíš první kapitola. Ráda rozvíjím pokračování, ale jen ve své hlavě. A většinou je to dost komplikované, když hlavní postava nemá identitu ani zázemí... jak já mám vědět, jak sehnal práci, jak žije, kde se myje,... jako na většinu těhle otázek jsem si odpověděla, ale... já ani nevim, za co všechno naši každej měsíc platěj, prostě tyhle dospělácký životně důležitý záležitosti jdou mimo mě :D.
Je na hovínko, že když mám čas, promrhám ho nicneděláním, pak dostanu náladu něco dělat a zjistím, že už ten čas nemám... jako právě teď. I když kdo ví, jestli mi nikdo nepošle naskenovanou mluvnici, mám o polovinu práce míň. Mamka už vychladla, takže nemusím vařit rizoto, stačej špagety, i když včera ještě tvrdila, že na všechno nemusí dohlížet a že bych se měla víc zajímat o domácnost... no, zřejmě se z toho vyspala a došlo jí, že já sama doma + sporák + kuchařka = možnost ztráty dítěte i střechy nad hlavou :D.
Na konci příspěvku je fotka jedné z postav, to je novinka :).

My unbearably awesome taste in music

Am I the reason for your endless sorrow?

jééjejéé

Daří se mi ve škole - takže do ní zejtra nejdu, abych se nějak odměnila :D - lednice je neustále plná jídla. Že bych si toho nevšimla, umřela a ocitla se v nebi? :D
Akorát furt nemám náladu psát, pardon.
Pozejtří jdu po hodně dlouhý době na klavírní koncert, to se taky těším. Ives, Gersshwin, Čajkovskij.
Jedinou vadou na kráse toho všeho je, že mě kurevsssss- nehorázně bolej záda a opět jsem prohloubila svoji závislost na kafi...

Ale jako náplast mám tenhle krásnej diplom - nikdy bych nevěřila, že si tady budu něco takovýho vystavovat... ale taky jsem nikdy nevěřila, že nějakej blog vůbec budu mít, takže bych měla začít věřit... ve všechno :D. S levhartíkem nebo jaguárem nebo co to je, to je fuk, je to černá čičina a na mě z toho jde sentiment :D. A chuť na koblihu a švestkovej čaj...
PS: Ano, já byla opravdu první, hohohooo, tohle je asi vážně poprví, co se mi něco takovýho přihodilo. Vlastně na základce jsem byla jednu dobu první v třídním výkaze. Ale pak k nám přišla Bajerová a já měla po ptákách :D.
Povídka, která mi to vyhrála, se tu objeví o víkendu nebo je u Michelle už skoro měsíc. A od Verči a Terry jsou taky úžasné, takže pokud jste to ještě neudělali, mrkněte na ně :).

16. 1. 2012
Ahojda, Michelle!
 Promiň, že otravuju, ale tohle ti prostě musím sdělit. Učinila jsem šokující objev, puma není černá :D...

30. kapitola

Komentář autora: Fuj, včera jsem viděla tolik dílů Willa a Grace, že mě to muselo nějak poznamenat :D. Jsem strašně líná cokoliv dělat...
Po týhle kapitole bude taková polopauza. Psaní mi jde pomalu (ta lenost je fakt příšerná :D) a navíc některý části možná ještě přepíšu.
Tak, konečně jste se dočkali plesu. Myslím, že začátek by se vám mohl docela líbit. Pak to bude trošku horší a konec už je zase pěknej :D. Komentáře by mě (extra) potěšily, protože je tam jedna taková nevychytávka. Asi jich najdete víc, ale ty vám rozmluvím, jen jedna věc je tam podle mě taková dost pofidérní :/. Asi je to věc názoru.
Na konci písnička (pak už s nima dám na delší dobu pokoj :D) a opět se hodí spíš ke konci. Prostě být vámi, pustím si ji po přečtení. Rozhodně po přečtení.
Oukeej, hurá na to a moc se nešklebte :P

29. kapitola

Komentář autora: Tak jsem přežila. Ale bylo to o fous :D. Další týden by měl být trošku klidnější a o víkendu se pokusím hnout s povídkou :). Jinak podle Scatů (takový testy od Bridge, myslím) je moje angličtina na úrovni C1, což je úplně úžasný, ale moc tomu nevěřím, ty testy byly takový pofidérní :/ :D. Ale B2 bych tím pádem měla mít určitě a tu taky vyžadujou na vejškách, takže... fajn zjištění :D.
Jinak jsem tu jenom na otočku. Za moment pádim na klavír a pak za kámošem :).
K povídce: Kdyby si někdo chtěl připomenout ty Ivanovy kecy o tom, jak bude Elenu potřebovat, bylo to ve 13. kapitole ke konci. Ale bylo to tam asi jen jednou větou, každopádně teď se ukazuje, o čem mluvil :). A bude to teď rozvádět a opakovat. Co k tomu víc dodat? Ještě nebudeme tančit, ale už se bude krvácet a vraždit. Mariam, moc nejásej, nebude to nijak zvlášť brutální záležitost :D.
Zhruba od prostředku do konce se mi to špatně psalo a je ta takový... podle mě pofidérní, ale vám to tak asi (nebo spíš SNAD) připadat nebude, není to moc velký rozdíl o proti normálu (ještě jedno SNAD :D)
Na konci písnička, která je tam jen kvůli svému názvu, jinak se úplně nehodí, ale nemohla jsem si ji odpustit :D.
Příjemné počtení :).

Uuuuhh... mám účes jako Albert Einstein potom, co strčil hlavu do hnoje, ksicht jak 3 tejdny satrá mrtvola a taky se tak cejtim... divný, když vezmu v úvahu, že dodržuju základní hygienu... přísahám že to učení ze mě dělá nechutnou zombici :/. Navíc by člověk předpokládal, že budu alespoň plná vědomostí nebo tak něco... ale já si připadám totálně vygumovaná, nebo jak je to ve filozofii.... moment, to si musím vzpomenout... tabula rasa? Něco takovýho... bylo to u stioků, myslím... hmm, ty jo, něco si pamatuju! :D
Toho kreténa, co se rozhodl zkoumat křesťanství z filozofickýho hlediska, bych ukřižovala... dvakrát!
A toho, kdo založil tolik firem v Čr, taky!
Maamíííí, už dooost! :( Řekla bych, že o svaťáku už budu schopná jenom ležet a civět do stropu, přičemž mi z koutku úst bude vytejkat slina. Mmmm, už se těším.
Achjo, proč já nedokážu držet hubu...
Edit: Zdá se mi to, nebo nějaký odvážlivec čte Upíří život? Statistiky by tomu odpovídaly, ale hlava mi to nebere :D. Každopádně je to hezká představa :D.

Zoufalý psychický stav vyžaduje zoufalou hudbu

Ok, play that beat again...

28. kapitola

Komentář autora: Sice jsem si říkala, že ji přidám až po víkendu, protože se vážně, VÁŽNĚ musím učit a kdybych zveřejnila novou kapitolu, tak bych sem furt lezla a koukala, jestli přibyde nějaký váš názor... no, nakonec jsem se rozhodla, že budu na vás hodná a procvičím svoje sebeovládání :D. Takže klidně komentujte!
Mimochodem, Every you and Every me od Placeba je úžasná písnička. Nutí mě to si stáhnout Velmi nebezpečné známosti, který jsem viděla jenom jednou a přišlo mi to strašně úchylný... ale bylo mi 13, po pěti letech to bude vypadat určitě jinak :D
Co bych vám řekla ke kapitole... konec vás naštve :D. Ale ten prostředek by vás mohl bavit svým zajímavě nezajímavým průběhem. Začátek moc nenavazuje na konec předešlý kapitoly, ale nic matoucího.
Ať se líbí ;)

27. kapitola

Komentář autora: Jak na nový rok, tak po celý rok... no, doufejme :D
Ještě chvilku vás potrápím, než se dostaneme na ples, ale už se k němu blížíme :P. Už jen pár malých komplikací, ať to Elča nemá tak jednoduchý. Tahle kapitola je ze začátku nudná, ale musí to tam být, pak už je to lepší... už dlouho jsem neměla kapitolu v tomhle stylu, což mě začalo zneklidňovat a upínat moje myšlenky kamsi... někamsí :D
Jinak tohle je přednastavenej článek. A asi ho nikdo v tuhle chvíli nebudete číst, ale bůhví, kdy půjdu spát a kdy se probudím a... takhle je to prostě jednodušší :D.
Šťastnej Novej rok :)

26. kapitola

Komentář autora: Jé, vy jste mi dokonce nechali i nějaké komentáře, které jsem si přečetla až teď! Jak milé :). Na chatě jsem parádně nic nedělala, jen začínám mít obavy ze svého žaludku, který odmítá konzumovat... jasně, něco jim, ale oproti normálu je to nic, zas jako... nemám v plánu hubnout :/. A díky věčně poloprázdnému žaludku jsem teď trošku nametená po těch pár pivech, ups :D.
Už mám defakto přečtený 4 knížky z VA a našla jsem věc, co se mi nelíbí... málo vykřičníků! Oni píšou, že něco někdo zakřičel a není tam vykřičník? Já je možná užívám nadměrně, ale oni je používaj buď tam, kde se mi nehoděj, nebo vůbec... ts, ts, ts.
Jinak mám rozepsanou 3... moment...no fakt, už 39. kapitolu :D. Jsou to sice jen takový náčrty, který budou potřebovat upravit, ale stejně... já jsem tak dobrá! :D
Ale zítra už se budu muset podívat na něco do školy... fňuky, fňuk, bléééé :/
Ke kapitole: Co vám mám povídat... není moc dlouhá, je tam Ivča, Elena a Stef... nic závratnýho se něděje a přesto je tam spooouusta vykřičníků :D. A já doufám, že se vám bude líbit jako každá jiná.
Za Dimitrije! (nesnažte se chápat)

Nejsem tu, jsem na Vampýrské akademii :D

Edit 26. 12. : Tak teď tu nebudu doslovně, fyzicky. Odjíždíme na chatu a vrátím se nejspíš 29. 12.. Kdo neví, jak to tam chodí - není tam internet... ani pitná voda... ani lidi - i když to není taková tragédie...  no, každopádně si beru mimo jiné noťas na psaní DZ, takže alespoň snad hnu s povídkou, už mám načatou 37. kapitolu... narozdíl od 1. série, touhle to ještě nekončí :D :/.
Tak se tu mějte, čágo ;)
PS: Ty svátky mi asi prospívají, 54kg, když mám na sobě rifle? To už jsem neviděla tak 2 roky :D.
- V pokračování je článek o VA z 25. 12.

25. kapitola

Komentář autora: Zdravím, dlouho jsme se neviděl, co? :P Doufám, že se u vás Štědrý večer vydařil.
Ke kapitole: Tato kapitola by mohla potěšit 25 lidí :P. Ty jo, vidíte tu krásnou symboliku? Je 25. 12., publikuje se 25. kapitola a ještě těch 25 lidí, muhehehe :D. No, každopádně, jukneme se do Mystic Falls pro změnu a myslím si, že vám poslední scéna připomene jeden flashback ze seriálu. Nebudu popírat jistou inspiraci :P
Příjemné počteníčko ;)

Veselé Vánoce!

Tak to tedy nebudu zbytečně okecávat, přeju vám hezký svátky, nacpěte se cukrovím a HLAVNĚ nic nedělejte!
Nová kapitola DZ bude zveřejněna na přelomu 24. a 25. 12.
Dobrou chuť ;)

Snad to nevypadá moc pohřebně... sama jsem to vytvářela! :D 

V pokračování: video, fotky a nějaký nezajímavý kecy k DZ

24. kapitola

Komentář autora: Chtěla jsem ji publikovat až zítra, ale... že jsou ty svátky :D.
Taky u vás nastal konec světa až dneska v podobě vánočního úklidu? Ještě jsme dělali vosí hnízda, takže až teď máme hotový všechno cukroví. Dárky už mám taky z krku, bratr něco nakoupil, tak jsem mu dala 4 stovky a snažila se přesvědčit, že na tom není nic špatného a že jsem se snažila... 3 věci jsem koupila sama a pro dědu jsem stáhla 6 filmů... aspoň něco.
Hmm, podle anktety čte DZ 37 lidí. To se mi docela líbí. Docela hodně líbí!!! :) Ale nečekala jsem, že Damon bude mít tolik hlasů, sakra :D. Jsem si myslela, že vás Ivan trochu nadchl a ono ne-e. No nevadí, Stefan a Ronnie jsou poctěni (hlavně ty 2 hlasy u  Stefa mě těší, bála jsem se nuly :)), Elena nechápe, kde se u ní tolik hlasů vzalo, Ivan se tváří nezaujatě, možná trochu kysele, Katherine a Irina s tím počítaly ( i když Kath se trochu vzteká :D), jiná postava nemá ponětí, kým je, a Damon se na vás svůdně usmívá :P:D.
Ke kapitole: Po dlouhé době začneme Eleniným zápisem do deníku. Ráda to dodržuju :). Jinak komu nic neřekl Sneak peek, tomu to vysvětlí následující text.
Tak ať se líbí! :)
Edit: Poslední kolo soutěže u Michelle, můžete se těšit na moji, Večinu a Teřřinu (jak se skloňuje Terra? :D) povídku, pokud teda holky svoje dílka odeslaly, ale nemyslím si, že by se před koncem vzdaly. A píší opravdu skvěle, takže to stojí za váš čas a hlas! Povídky budou publikovány (předpokládám) během tohoto týdne zde: http://fanfiction-stories.blog.cz/

23. kapitola - oficiální verze

Komentář autora: Fůůů, dýchej, dýchej, jen klid.
Hmmm, jestli je tu ještě někdo větší záškodník než já, tak jste to vy. Já vás prosím, abyste mi napsali komentáře, ještě to odůvodním tím svátkem, abych zdůraznila, jak moc chci, abyste něco napsali... vy - když to přeženu - nic. Tak se naseru, řeknu, že už mi na vašich komentářích nesejde.... a objevěj se asi 4 Anonymní komentáře - jejichž pisatelé, předpokládám, se nikdy k ničemu nevyjádřili - u kapitoly, kterou jsem psala jak nejhnusnějc jsem uměla a radši snad ani nechtěla, abyste se k ní vyjadřovali.... tak si tak říkám... DĚLÁTE SI UŽ ZE MĚ KURVA PRDEL???!!!! :D
- ok, tohle jsem psala před pár dněma v amoku, takže je to trochu... přehnaný. Často reaguju přehnaně, vím to, nejde to změnit, zkoušela jsem to, zvykněte si.
A nepodceňujte mě. NIKDY A V NIČEM! :P
Je to celý hrozně tragikomický. Musela jsem předvést přesně TOHLE, něco šílenýho a "brutálního", abych získala to, co jsem chtěla - komentáře. Bohužel jsem je chtěla předtím, ne teď, proto mi celá tahle situace přijde tragikomická a rozhodně se necítím být spokojená, jen jsem se vypsala v kapitole, vylila jsem si na ni vztek a tím pádem i na vás.
Co jsem si z toho vydedukovala? Pokud něco chcete, neproste o to, vydírejte a zastrašujte ty, co vám to mohu dát. A právě proto už snad komentáře ani nechci. Ne, jestli kvůli ním musím dělat tohle, což očividně musím. Pak má mít člověk o ostatních dobré mínění, se na to koukněte, na jakých základech společnost stojí. Ať žije zákon džungle! :D
K povídce: Tahle kapitola je psaná takovým... dost šunkičovským stylem, řekla bych :D. Hodně řečnických otázek "hlubokomyslných" a lehce zoufalých. Psalo se mi to úplně samo a... nemůžu si pomoct, hrozně se mi to líbí, Stefanovy proslovy jsou úplně uáááá :D. Ne, nejsem samolibá (ironie). Dialogy jsou krásný, ale... dost takový... jak to říct... no, prostě si nemyslím, že by takhle někdo v reálném životě mluvil, ale v psaný podobě je to ok. Víte, co myslím? Asi ne, ale to nevadí :D.
Užijte si kapitolu, na konci je písnička, hodí se i do průběhu čtení i až na potom, jak vám to vyhovuje ;)

23. kapitola - alternativní konec

Komentář autora: Sice si ji vůbec nezasloužíte, většina z vás, ale budiž.
Úplně s touhle kapitolou nejsem spokojená. Po obsahový stránce to ještě jakž takž ujde, ale ta forma je taková... no, uvidíte :). Každopádně se můžete těšit na vašeho milovaného Stefánka v celé jeho kráse :-*

22. kapitola

Já už chci konec světa, prosííím! Jsem strašně vyždímaná :/

Rekapitulace: Elena je na Sibiři, bydlí u Ivana. Stefan a Damon jsou neznámo kde s Katherine. Damon si Elenu nepamatuje, ale Stefan ano, protože se od Lexi naučil odolávat nátlaku. Elena se se Stefanem spojuje prostřednictvím snů. Ve 21. kapitole Elena bojovala s neznámými upíry, s Ivanovou pomocí je všechny zabila, ale sama málem zemřela. Kapitola skončila tím, jak se svezla zesláblá na zem a zašeptala Ivanovo jméno (jak poetické :-*:D).
První část této kapitoly nenavazuje na konec předcházející. Ale jsem si celkem jistá, že se vám bude líbit, když to tak zaokrouhlím :P.
A protože mám dneska svátek, chci, abyste VŠICHNI komentovali! I několik dní po zveřejnění! Prostě až si kapitolu přečtete. K čemukoliv, co se povídky týká, ne k mému svátku. Můžete porovnat první sérii s druhou, můžete zhodnotit jenom tuhle kapitolu, napsat svůj názor, co se stane v příštích kapitolách, oznámit mi, že je to totální sračka a nevíte, proč to čtete. Máte z čeho vybírat a ve fantazii se meze nekladou :D.
Věřte mi, nechcete mě nassss-štvat, a jestli budu mít hodně zobrazení a málo komentářů... řekněme, že NÁS to bude mrzet O:) :D.
Tak, teď už můžete, snad vás kapitola nezklame :)

Sneak peek

Komentář autora: Nebudu vás moc mučit a přejdu rovnou k věci.
Následující scéna se odehrává v Ivanově domě, jde o rozhovor Eleny a Ivana o poměrně důležité věci.
Vymazala jsem z úryvku asi dvě věty, ale jinak je to přesná kopie toho, co se v povídce objeví.
Neřeknu vám, v jaké kapitole bude tato scéna, snad jen, že ne hned ve 22. :).
Pamatujete si ještě na 18 vět z kapitol 22 - 30? Dvě z nich si za chvíli znovu přečtete.
A to je snad vše. Ve čtvrtek se můžete těšit na novou kapču a už teď můžete přemýšlet, jaký krásný komentář mi zanecháte, budu je vyžadovat (a nemyslím tím "Všechno nejlepší." neneneee, hezky k povídce :P)
Tak příjemné krátké počtení :)

I need this to get me through, can't resist, don't want to. Believe it, I know it's true, can't beat this, don't want to try... (Sum 41)

Už nikdy nechci jít po ulici bez sluchátek aneb to, co se mužům honí hlavou, by se jim mělo honit jenom v hlavě a hezky potichu. NESNÁŠÍM TO!
Půjčila jsem si knížku ve frj... a objevila dva pro mě nový časy... nemluvě o tom, kolik slovíček jsem musela nacvakat do slovníku :D. Ale půjde to, chci se zlepšit, chci parlovat francaise!
Bejt ve škole 3 hoďky je tak akorát dost aneb za chvíli mi dojdou nápady, co psát do omluvňáku :D.
Dneska mi spolužačka vysmekla poklonu, že ten můj fejeton byl naprosto skvělej. Musela jsem se červenat jako mamčin svetr, kterej jsem jí ráno ukradla... vlastně ne, ten byl růžovej... poprvý od doby, co rozhoduju o svém šatníku, jsem na sobě měla něco tak nechutně růžovýho :/:D. Doma mi připadal červenější...
A v sobotu bude Sneak peeeeeek, konečně alespoň něco odpublikuju :D. Je to vážně divná úchylka...
PS: Díky, Kubíno :)

Publikování Doučování zla

Nakopejte mě někdo do zadku, ať už se konečně začnu věnovat tý škole podělaný! :D I když už jsem si udělala povinnej test z aj a vytiskla maturitní otázku ze zemáku... i to je úspěch :D.
 Jak dobře odhadla Mariam, už to nemůžu s nepublikováním vydržet. Jak teď víc píšu, tak mě to strašně svádí a uuuuh, to je jako stát před polonahým Ianem S. a udržet zavřený oči :D. Ok, to už trošku přeháním, ale jenom trošičku! :D
Kdo sleduje Informatorium (což by měl každý), si jistě všiml menší změny, sneak peek už další sobotu a nová kapitola přespříští čtvrtek (nebo jak je to s tím "příští" a "přespříští"... prostě to dostanete ode mě k mýmu svátku! :D)
Se svátkama je to takový těžký... na jednu stranu se mi během nich publikovat nechce, protože DZ vánoční moc není, pokud jste jako naše rodina, tak o svátcích uklízíte, vaříte, pečete, prostě furt něco děláte a nevíte, kde vám hlava stojí. Pak je Silvestr... na druhou stranu asi budete mít chuť číst, co? Nebo jak to vidíte? Pro sebe to nepublikuju (... víte, jak to myslím :D), když nebudu mít čas, tak to prostě přednastavim a je to, takže záleží spíš na vás.
Ne, jednu kapitolu denně tu mít nebudete. Spíš jsem přemýšlela o publikování jenom o sobotách a nedělích... ALE CO S TĚMA SVÁTKAMA, SAKRA?! :D.
Takže návrhy kdyžtak do komentářů :).

Nejenže je to úžasná písnička, ona se k té mojí milované povídačce i poměrně hodí O:)

Krásy naší Evropy

Komentář autora, který se netýká následujícího fejetonu: Včera jsem konečně dočetla Neschopnost. Však víte, tu strašně vtipnou knížku, jak jsem z ní vypsala pár ukázek. No, na netu jsem četla, že nejvtipnější je scéna ve vlaku... a ve vlaku obsluhoval číšník s obří erekcí (většina postav má nějakou podivnou nemoc, tak tomuhle holt pořád stál)... jako vážně? Lidi jsou tak primitivní, že je nejvíc rozesměje, když někdo svým obřím penisem převrhne polívku? (Omlouvám lidi, co jsou v rozkvětu puberty, to člověk není vždy tak docela svým pánem). Nezlobte se na mě, ale to je... z toho je mi smutno. Ano, ušklíbla jsem se, ale v tý knížce byly mnohem lepší pasáže. Přece jenom se na mě maminka a její puritánská morálka podepsala, za což jsem strašně ráda. Dvojsmyslný narážky - fajn, nechutný vtipy - fajn, sprostý vtipy - fajn, ale že by to bylo to nejvtipnější pod sluncem? Ani vomejlem :/. Lidi, překonejte to, boha jeho.... pták, orál, erekce, kunda, sex, mrdat, chcát... smějete se? Já teda ne. Jen si teď připadám trochu... špinavě :D.
Taky provádím důkladnou revizi kapitol 22 - 33, včera jsem dokonce napsala skoro celou kapitolu, jejíž číslo neznám... 34 nebo 35, uvidím. Nevím, jak se vám vývoj situace bude zamlouvat. Elena vás bude štvát z mnoha důvodů a nebudete sami, i pár postav jí bude chtít dát přes papulu.
Znovu děkuji Charlie a Andul za jejich milé komentáře :). Andul, jsem ráda, že v tobě povídka vyvolává smích i smutek a že nejsi zklamaná druhou sérií. Myslím, že jsem ti napsala nějakej slohovej komentář u 34. kapitoly první série :D. Charlie, nemusíš komentovat každou kapitolu, když nenajdeš slova, stačí, až je najdeš :). Už tak komentujete poctivěji než cca půlka čtenářů :).
K fejetonu: Přijde mi opravdu lepší než ten předchozí a i když na jeho konci píšu, že mi jeho tvoření trvalo půl dne, měla jsem ho hotovej do půl hoďky... jen ten půl den vypadal líp :D. Jinak je to samozřejmě strašnej žblept, kterym bych nevystlala ani papouškovu klec... ani kdybych toho papouška měla!
Třeba se zasmějete. Když už ničemu jinému tak tomu použití slova "hovno", vždyť sprostý slova jsou k pokukání!

Hlavou v oblacích

Komentář autora: Ještě mě tak napadlo, že bych mohla přidat tohle :D. Většina z vás už to nejspíš četla u Michelle, ale pro ty, co její blog nenavštivují, tady to je:
PS: Upřímně se děším, jak bude vypadat zítřejší díl TVD... nějak mě Plecka a její geniální nápady začínaj lízt krkem :/.

Jedno kafe, prosííím!

Deprese mě už pochopitelně přešla, takže se jenom každé ráno potýkám s nechutí ke škole... zatím vyhrává poctivost, ale řekla bych, že už to dlouho nevydrží.
Usoudila jsem, že je mi souzeno 3. místo. V 1. kole u Michelle jsem byla třetí, ve druhém taky... no a jak jsem dopadla v olympiádě ve škole z čj? Třetí :D. Ale ze šestnáctí děcek a vzhledem k mým "úspěchům" v předešlých školních soutěžích (teda když už se stal ten podivný úkaz a já se účastnila) je to opravdu něco. Moje ambice požadovala předposlední místo, poslední by mě hodně srazilo :D. Takže dobrý! Více než dobrý! Silně zvažuju, že až budou viset výsledky na chodbě na nástěnce, udělám u svýho jména růžový srdíčko :D.
Pfff a teď, nebo spíš až po 10 solitairech, bych se měla vrhnout na celou učebnici angličtiny, úvod do ekonomie a... ještě něco... sakra!...jooo, sekty!... nebo si taky jenom uvařím kafe a budu hekat tak dlouho, dokud neusoudím, že je čas jít spát :D.
O víkendu vám sem hodím fejeton do školy... senzace, co? Taky bych se těšila a přemlouvala se, abych to sem dala už teď :D. Ale přijde mi o trošku lepší než ten předchozí... sice stejná sračka, blábol o ničem, ale lepší :D.

Dneska mi po strašně dlouhý době zazněla v uších cestou do školy. Bývalo k téhle písničce i nádherné video s Damonem a Elenou a citáty z knih, ale ten génius, co ho vytvořil, ten KRETÉN ho smazal :(. Alespoň že úžasná písnička zůstává :).

To nic, to jsem se jen pohádala se srnkou

Kterou stejně většina lidí neviděla na tom minulém pozadí, takže to teď vážně vypadá, jako bych have lost my mind... ano, vážně to tam mám v angličtině, já, takovej odpůrce toho zbytečnýho používání angličtiny. Ale v jiným jazyce jsem ten citát nenašla (a opravdu jsem ho hledala!) a překládat ho se tak trochu bojím, mohl by ztratit svoje kouzlo.
Jinak velkej fanoušek Van Gogha nejsem, jen jeho citáty se mi hrozně líběj a tenhle se mi sem krásně hodí :).
Původně jsem tenhle design chtěla nastavit až někdy v prosinci, ale... jak říkám, pohádala jsem se se srnkou, což v překladu znamená, že jsem to nevydržela a musela to tu změnit :D.
Uznávám, že je to trošku šílené, ale poměrně se mi to tak líbí. Snad z toho nezcvoknete, to by mi vás bylo upřímně líto :D.
A před chvílí jsem ještě psala DZ (já jsem vážně strašnej flákač, ale já za to nemůžu, kámoška nechtěla jít ven a na nikoho jinýho jsem neměla náladu :D. A dělat něco do školy? Dopsala jsem si sešit dějáku a uklidila si stůl, to pro dnešek stačí). Možná jsem se zbytečně rozepisovala, ale... ach, já se musím tak vychvalovat, 31. kapitola je skoro stejně úžasná jako 30. :D. Postavičky se nám hezky vybarvují, když jsem si dneska četla náhodnou asi 25. kapitolu, říkala jsem si, že Elena je k nepoznání... a Stefánek taky trošku mění odstín :).
No, můžete a nemusíte se vyjadřovat k novému vzhledu, to je na vás :).

Výlet do Olomouce

Podtitul: Den otevřených dveří na Univerzitě Palackého
Jsem vážně neuvěřitelně vděčná a zavázaná tý holčině, že se mnou jela a všechno mi ukázala :)

Bojuj, srabe!

Komentář autora: Čágo, právě jsem pravděpodobně v Olomouci, pokud jsem tedy vstala v 5 hodin ráno, nebojím se, že jsem nasedla do špatnýho vlaku, protože jedu s holčinou, která mě doučuje frj a nějakej ten pátek už studuje na tý škole, na kterou právě jedeme :D.
Koukám, že nás v soutěži u Michelle Terra pěkně drtí :D. Vzhledem k tomu, že je moje favoritka, mi to nijak zvlášť nevadí, jen mé ego trpí, ale patří mu to, nemá bejt tak velký! Musím se spokojovat s málem, jinak nedosáhnu eudaimonia (:D). A moje situace ještě pořád není "málo", takže nefňukám!
Taky bych chtěla poděkovat Charlie a Andul za komentáře ;) Všechno vidím, ale nevím, kam vám děkovat, abyste to našly, tak to zkusím tady. Vážně mě to hřeje u srdce, když vidím, jak to někdo s chutí čte, díky, díky, díky! :) Hrozně se mi líbí, jak blog šlape - i když je to vidět víceméně jenom ve statistikách, to stačí :).
A teď už k tomuhle... čemusi... Použiju moje oblíbené slovo, které tak často používá Mariam... tahle povídka je SOMARINA! :D Vážně, skoro se za to stydím... je to dobrý nápad, ale špatně zpracovaný... prostě to berte jen jako takovou rychlovku :).
Zítra (tedy v sobotu) se vám budu asi svěřovat se svými dojmy ohledně univerzity v Olomouci a možná nějaký žvásty z tejdne... prostě nic extra, jen ta škola by mohla být pro někoho zajímavá, jdu se podívat na filozofickou fakultu, na katedry anglistiky a romanistiky.
Teď už si... pokuste užít tuhle... TOHLE :D
Editováno úžasné video, které bylo velkou inspirací :)

Já jsem ale šprt... no fuj! :D

Jenom tři dvojky a jedna trojka mi vycházej?! Nepamatuju si, že bych někoho podplácela... :D
Je hezké vědět, že se nemusím stresovat O:).
Teda musím... zítra du k zubaři a už teď vím, že mám kaz... viděla jsem ho v zrcadle... to bude bolet, když ho vidím i já... pomoc :(
No nic, napsala jsem kousíček DZ, ale bohužel jsem toho musela nechat - Sokrates, Platón a jiní volové se hlásí do služby...
Zatím :)
EDIT: O víkendu přibyde velice krátká a velice špatná ff povídečka. Na jeden a půl stránky a je vážně slabá :/ Teda myšlenka je dobrá, ale zpracování chabší... to je jedno, prostě to tu bude asi v sobotu :D

18 vět z kapitol 22 - 30

Tím myslím věty z Doučování zla
Nekoukejte tak, strašně se mi nechce číst proslov Václava Havla o EU a vymejšlet ještě k tomu svůj vlastní... o jeho proslovu... proslov o proslovu, kdo to kdy viděl, sakra?!
A navíc jsou to 3 týdny, co jsem nepublikovala, a věřte nebo ne, je docela těžký nechávat ty kapitoly jen ve složce na ploše :(:D
Všechny věty jsou v přímé řeči a ne vždy je jasné, komu jsou určeny, nebo kdo je říká.
Kdo nechce žádný spoiler, tak dál nečte a čeká na Vánoční prázdniny.

Strange mood, strange words and a little bit agresive music

Subtitle: It's not because of me, it's because of people... at least I think so... and nothing else matters! And I am NOT depressed neither crazy! :D

Gotta love his scream at 2:27... holding it so long... amazing :)

Maličko opožděně, ale "napadlo" mě to až teď :D

To "napadlo" je v uvozovkách, protože hodně lidí vytváří obrázky ke svým povídkám, tak aby to nevypadalo, že si myslím, že jsem zavedla novinku :).

Neplánovala jsem, že bych něco takovýho dělala - moc práce na mě :D. Ale včera jsem dostala hroznou chuť si hrát s fotkama, ale nechtěla jsem si vytvářet novou plochu na comp, na změnu designu je moc brzo, navíc už mám dva nápady, jen to nastavit... no, tak jsem udělala tohle. Není to nic zázračnýho, nejvíc se mi líbí ten nápis... Elena má blbou barvu, snažila jsem se ji sladit, ale nešlo mi to :/ A vůbec vybrat nějakou její fotku bylo úděsný, to zabralo spolehlivě nejvíc času! :D

No, snad se vám to aspoň trošku líbí, zabralo mi to asi tak... moc neee (ironie)... tak 4 hodiny :D

A taky nevím, jestli se to k té povídce tak docela hodí... Damon se Stefanem mezi sebou moc nebojují a je to hlavně o Eleně, která je na obrázku v pozadí... takže váš názor? (s citem, prosím :D)

A začlo druhý kolo soutěže u Michelle, tak si můžete počíst ZDE :)

Dělat filozofickej text nebo novej obrázek? :D Achjo, jsem hrozná... a tentorkát se mi to líbí ještě míň... ten text neměl bejt tak velkej, se sám nějak zvětšil :( To možná vážně předělám...

With black birds following me...

... (i hope I won't) digging out my grave.
Nevím, co mě to dneska postihlo, ale pustila jsem si Vránu - úžasnej film, vážně moc se mi to líbilo (díky, Handě, za doporučení ;)), ale možná jsem si to měla radši stáhnout s titulkama, ten dabing mi místama moc nesedl, a to že skousnu hodně... ale nebyl tragickej - a pak taky jsem tak nějak při hledání už-nevím-čeho narazila na Havrana od Edgara Allana Poea (nebo jak se to sakra skloňuje! :D) a sice jsem to prolítla jen tak zběžně, ale vypadalo to taky dost dobře. Až bude čas a klid, vrhnu se na to :).
http://www.heise.de/ix/raven/Literature/Lore/TheRaven.html

And the raven, never flitting, still is sitting, still is sitting
On the pallid bust of Pallas just above my chamber door;
And his eyes have all the seeming of a demon's that is dreaming,
And the lamp-light o'er him streaming throws his shadow on the floor;
And my soul from out that shadow that lies floating on the floor
Shall be lifted - nevermore!

No a konečně mě oslovila písnička od LP... a jak se asi jmenuje? :D

Takže tohle všechno vám doporučuji, abyste si přečetli, podívali se na to a poslechli si to :).

A teď už se musím jít fakt učit...

Pokojíček

tatínka chytl naprostý úklidový amok, mohla jsem bez výčitek nafotit náš pokojíček. Sice stejně není dokonale uklizenej (zásadně si nestelu postel a na bratrově stole se vždycky něco válí... ale nikdy tam nemá takovej bordel, jako mám občas já :D), ale... je naleštěnej nábytek a vyluxováno i pod postelí, co víc byste po mně chtěli?!:D
A asi neuvidíte nic moc novýho... když dělám své nádherné fotky stolu, vezmu s tím i podstatnou část pokoje :D
Já vím, že to většinu z vás vůbec nezajímá, ale já jsem na tohle přímo úchylná :D. Mám takovej dobrej pocit, když vím, v jakým prostředí jsou ty povídky, co čtu, psány :).

Neschopnost

Kniha Roba Granta, kterou právě čtu. Psali sice humoristický román, ale nikdo mě nevaroval, že se u toho budu nahlas smát (to se mi stává jen u debat na icq a u Raymonda Chandlera)! :D Mám přečtenejch 50 stránek a je to naprosto boží! Jakoby detektivka z blízký budoucnosti, všichni jsou naprosto neschopný až na federálního policajta (a pár vyjímek), kterej celej příběh vypráví. Přepsala jsem vám 2 takové malé ukázky z úvodních stran. Věřím, že se alespoň ušklíbnete :).
A jen tak mimochodem, právě jsem dopsala olympiádu z češtiny... je mi jasný, že v očích učitelky budu bídná, ale ve svých tentokrát zářím. Opravdu mám hroznou radost, že i když jsem možná neodpovídala správně, alespoň jsem něco vymyslela a povětšinou pochopila zadání :). Navíc se mi teď ve škole dost daří, samý jedničky a dvojky, sem tam trojka, a ani jednou jsem se nesloužila (ok, možná jednou, ale jen malinko :D). Takže smůla, mé sebevědomí bude asi nadále růst, pokud se nezačnu vidět hůř, protože pohledy ostatních jsou mi čím dál lhostejnější... teda ráda je slyším a třeba i uznám, ale nedávám jim vyšší váhu než svým. Jestli je to dobře nebo špatně, o tom by se dala vést debata tak... na celej život :D

Všichni milujou záporňáky :P

Okouzlující tím, že vůbec není okouzlující, je prostě jináčí a já ho žeru :D.
Jsem ráda, že jsem začala sledovat Once upon a time!

I když tu nejsi...

To jsem přece nemohla napsat :(

Aneb šunkič a její názor na kvalitní četbu.
Právě si čtu svoje zápisky ze čtenářskýho deníku, protože zejtra píšu z celýho prváku literatury... pohledem jsem zabloudila i k osobnímu hodnocení knih, které naše bývalá češtinářka vyžadovala... já vím, že jsem a byla jsem prostořeká, ale... no, takhle jsem se sama sobě docela dlouho nezasmála :D Ale vám to možná bude připadat suchý... Každopádně si vybavuju, jak jsem se krotila a snažila se ta hodnocení psát přijatelně... no, výsledek mohl být lepší :D

21. kapitola

Komentář autora: Vždycky se musím smát, když vidím, jak někoho trápí Ivan a Elena :D:P.
Poměrně dlouhá a poměrně akční kapitola. Nebo alespoň na konci akční. Snad se bude líbit :)
Co se publikování týče, nastoluju pauzu přibližně do Vánoc (budete mít ode mě dárek :P). Možná zveřejním  13. 12. (hmmm, proč asi tohle datum...:D) Sneak peek, ale neřeknu vám, z který je kapitoly. A ještě musím přehodnotit, jestli není moc spoilerovej... ale nezdá se mi... možná vymažu dvě věty a bude ok :D.
Tojť asi vše... When you caaaal on meee, when you reeeach for meee, I get wiiings to flyyy, I feeel that I'm alive (Ivan má dobrej vkus :P Ale ta písnička se sem moc nehodí, tak si ji nepouštějte :D)

Za včerejšek 428 zobrazení a já mám sladkou náladu :).
Další 3 písničky v pokračování.
Právě jsem koukla z okna a... ono sněží??!! Tady v nížině s málem zápornou nadmořskou výškou? No do prdele :D.

20. kapitola

Komentář autora: Ano, přidávám už teď. Potřebuju si zlepšit náladu. I když nevím, jestli tohle mi ji zlepší :D.
Včerejší kalba byla dost povedená (ať žije rum s kolou a jednohubky!), vydržela jsem do 3 do rána a dneska sama od sebe vstala v 8... bez kocoviny! A ještě jsem ani nedospávala. Každopádně mám křeče do břicha (za to chlast nemůže) a snažím se pochopit nepochopitelné - funkci a princip fungování mezinárodních organizací. Jsem z toho zoufalá, nedovedu si to prostě představit, přijde mi to všechno stejný a dost věcí i zbytečnejch... nechápu, proč se musej pořád podepisvoat nějaký smlouvy. Teda chápu, ale nechápu, proč mám vědět jejich název a rok sepsání a proč z toho prostě dělaj takovou vědu. Alespoň si procvičuju slovní zásobu, protože jsem vypatlaná a nevím, jak mám vysvětlit slova typu: korporace, korupce, distribuce, agregace a patetický (poslední slovo opravdu geniálně zapadá mezi ostatní :D). Víte jak, to jsou takový ty slova, co jste slyšeli milionrktá v kontextu a zhruba tušíte jejich význam, ale když se vás někdo zeptá, tak čumíte jak orangutan na puntikatou zebru. Nebo alespoň já tak čumim.
K povídce: Tahle je taková nudná, ale slibuju, že další bude lepší. Tahle ji dělá jen takovou předehru. A možná vám to bude připadat jako nepodstatná vsuvka (myslím obě kapitoly dohromady), ale má to svoje opodstatnění.
Tak ať u toho neusnete a nějakej veselej komentář i mimo téma by mě potěšil. Dneska jsem poněkud hypersenzitivní (nebo-li přecitlivělá :P) a kloužu spíš k depresím (pocitům sklíčenosti) než k záchvatům smíchu.

Anotace

Prázdniny, uf

Sice se budu muset dost učit, protože příští tejden budem psát dost velký písemky, ale stejně, alespoň budu doma. A zejtra se jde pít, docela se na to těším :).
Dneska jsem udělala něco pro své zdravý a peněženku - koupila si lehčí a levnější cigára :P
Taky jsem dostala dvě jedničky, uctívejte mě :P:D Normálně když nepočítám tu nespravedlivou 4 z aj, nedostala jsem zatím horší známku jak 3. Nezajímá mě, že je teprve říjen! :D
A dlouho nebylo video a nějaký se mi tu nakupily, tak snad zpraví náladu :)

Něco je trapný, ale jsou tam občas dobrý hlody, hlavně je těch videí asi 9, to najdete, nečemu jsem se fakt zasmála :D

Trapný moment, kdy má 28 kapitol druhý série DZ o 4 stránky víc než 37 kapitol série první :D:D:D Druhá řada bude v tom případě poměrně o dost delší...  Kde se to jen ve mně bere, 98 stran za... druhou sérii píšu od začátku dubna, takže za.. 7 měsíců, ok to je docela dlouhá doba, myslela jsem, že budu vypadat drsnějc :D. Nevadí, stejně! Je vidět, že píšu o něco delší kapitoly, jsem ráda, že to nebyl jen nějakej můj pocit :D.
Já to chci předložit jako svoji maturitní, bakalářskou a diplomovou práci... Pak by určitě všichni pochopili, že moje schopnosti není třeba prověřovat :(:D:D:D.
Mimochodem je správně: "Poslední, co bych s ním byla chtěla řešit, bylo..." nebo "Poslední, co bych s ním bývala chtěla řešit, bylo" nebo "Poslední, co bych s ním byla bývala chtěla řešit, bylo..." Nějaká rada? :D Nejlepší mi přijde asi varianta číslo jedna, ale já jsem opravdu na hovňous češtin :/

Zachraň se, kdo už nemůžeš

Vymyslet název bylo příšerný... jako první mě napadl úplně dokonalej, ale moc prozrazoval. Asi ho červeně napíšu do dovětku. Jinak všechno nechávám tak, jak to bylo v soutěži. Vlastně ne, opravila jsem "ztékaly" na "stékaly" :D. Povídka mi přinesla 3. místo, se kterým jsem více než spokojená. Ale nesouhlasím s těmi, co mi dali 3 body a méně! :D Ale 0 dostali i jiní, kteří si ji nezasloužili, takže se mi alespoň potvrdila má teorie - lidi jsou kreréni a jejich názor bych měla brát s rezervou. Ano, vím, že jsem taky člověk, taky jsem nikdy netvrdila, že nejsem kretén ;).
Teď vás čeká Komentář autora, červený odstavec příběhu napsala Michelle, protože jsme z něj měli vycházet, a na konci je Dovětek pro ty, co povídku nepochopili... prostě takový vysvětlení, ale číst ho nemusíte :).
Pokud jste unavení, tak to snad radši ani neotvírejte, je to trošku náročnější (alespoň oproti jiným věcem, co jsem napsala) a dost depresivní :D

Chm? :D

Ne, nemá to být "hm".
Právě jsem shlédla výsledky soutěže u Michelle, které jsem se spolu s Verčou, Mariam a dalšími účastnila. No, když jsem svoje dílo dopsala, musela jsem se smát. Proč? Protože jsem věděla, že mě s tím většina pošle do prdele :D. Některé komentáře a 3x nula bodů mi to potvrdily. Promiňte, ale já se k tý soutěži a k lidskýmu uvažování a hodnocení musím vyjádřit, číst to nemusíte a povídku brzy přidám :).
Mimochodem, gratuluju Verče k prvnímu a Mariam k druhému místu. Moje děti mi prý vyžraly talent :P

19. kapitola

Komentář autora: Já jsem vážně kretén, nebo se můžu vymlouvat na to, že MHD nejezdím tak často :D Vzorně jsem si našla poslední autobus domů, vzorně jsem přišla včas na zastávku, na SPRÁVNOU zastávku, nasednu do SPRÁVNÝHO autobusu, cvaknu jízdenku, další zastávku to hlásí Třída Míru, v pohodě a pak: "Autobus dále pokračuje do stanice Dukla vozovna." ... To je asi tak 3-4km od mýho baráku. Jaksi jsem zapomněla, že každej poslední autobus tam jezdí. Tak jsem hezky vystoupila a šla domů pěšky, protože ze Třidy Míru to mám domů 20 minut... jednou se rozhodnu jet busem, abych se nemusela cestou klepat, kdo kde na mě skočí, a vyberu ho špatně! :/:D Každopádně večer dobrej a ani se mi nezdály žádný nechutný sny o zvracení hlenů nebo bejvalym jako celej tenhle tejden!
K povídce: Tahle kapitola je jednoduše ťuťu, možná vám to tak připadat nebude, ale pro mě je prostě strašně roztomilá :D. A pár věcí se opět vysvětlí a část po *** nebude z Elenina pohledu ;)
Tak, jen do toho, já si du dopisovat sešit a pomalu se učit :/
Edit: Sakra, právě jsem objevila 3. soundtrack k epilogu týhle série :D:D:/ Linkin park, Skillet a Three days grace... to bude dilema... ale TDG se hoděj spíš k prologu třetí série... Skillet maj vhodnější melodii, Linkini text... nevšímejte si mě, nechci se učit :D

18. kapitola

Komentář autora:
Včera jsem zašla po sto letech do knihovny a poprvý v životě mě lákalo tolik knížek, že jsem musela jejich počet zredukovat. Nakonec jsem si vzala jeden horor v angličtině (po 50 stránkách mi přijde dost otřepaný, předvídatelný... nevim, nic moc, asi ho nedočtu), jeden psychologickej hodně emotivní (smutnej i veselej) román v aj a v češtině takovou polodetektivku z blízké budoucnosti. To jsou moje žánry, odolala jsem a nepůjčila si žádnou pubertální upířinu, i když mě dvě sváděly. Nic proti nim, mě je strašně baví číst, ale měkne mi z toho už tak trochu mozek. Úplně stačí DZ.
A večer jdu snad s kámoškama na pivo. Docela se mi daří udržovat kontakty, každý víkend trávím s někým a příští čtvrtek jsem pozvaná na houseparty. Neměla bych z toho mít větší radost?
Teď už konečně k povídce: Vánoční a extrémně nudná se zajímavými prvky, tak bych ji popsala. Zpětně lituju, že jsem v první sérii neudělala americký Vánoce, bylo by to tak správně. Tady jsem ruský udělala automaticky, přišlo mi to tak nějak samozřejmý... nevím proč :D Na konci je písnička, která se ke kapitole hodí jen tak z lehka, doporučuju si ji pustit až k poslednímu dostavci, rozhodně ne k začátku, protože na začátku je úplně jiná náladu než na konci.

Jen tak v rychlosti

Teď prožívám nějaký dobrý období, to je podezřelý, to se brzo podělá :/:D
Jak vy na mě, tak já na vás. Vzhledem k tomu, že návštěvnost stoupá a komentáře přibývají - nejvíc mě těší, že mou "výhružku" vzali na vědomí i ti, co nekomentují buď vůbec nebo jen zřídka, protože právě kvůli nim buzeruju :P Nemyslím to zle, takhle mi to úplně stačí, když se na můj povel ukážete, teď máte zas na čas pokoj :D Ale klidně můžete i komentovat, zlobit se nebudu :D - jsem se rozhodla zveřejňovat do 21. kapitoly (původní plán byl po 19.). Malý háček je v tom, že 21. kapitola končí tak trochu otevřeně a 22. je taky taková... no... ještě uvidíme :). Víc toho opravdu nepropustím, nemůžu, jak z nedostatečné korektury (chápejte, kontrolovala jsem to zatím asi jenom  10x :D), tak z možnosti vpisování a přepisování. Ok, maximálne po 23. kapitolu, víc fakt ne! :D
Tojť asi vše. Musím jít pokračovat v obnovování své tak pracně odstraňované závislosti na kofeinu, učit se zemák... a na frj a dějepis asi hážu bobek, stačí, že jsem dneska s učitelčinou pomocí pochopila, že neexistuje pohyb :D. "Protože bytí je všude a je neměnné a pohybem rozumíme nějakou změnu, a jelikož je bytí všude a je neměnné, není zde prostor pro změnu, není se kam hýbat, změna neexistuje, čili pohyb neexistuje." Jak prosté :D:D:D Bacha na mě, tuhle větu jsem odnikud neobšlehla, tu jsem sama sestavila! :D

Miluju jeho hlas, miluju tu melodii, nejsem si vždy jistá, co svými slovy chce říct, a proto jim neustále naslouchám :)

17. kapitola

Komentář autora: Asi si budu muset pohovořit s učitelkou na ZSV... už jsem pochopila, že "bytí je a nebytí není", ale že neexistuje pohyb, že je to jen zdání, přes to se nějak nemůžu přenýst :D. Člověk chybí na jedný hodině a je v háji... ta filozofie je občas vážně taková sračka...
Tak, slibovaná kapitola zaměřená především na Ivana je tady! Snad se bude líbit, trvalo mi docela dlouho, než jsem vymyslela nějaký pořádný příběh. Abyste rozuměli, napadalo mě toho totiž strašně moc :D. Nakonec z toho vzniklo tohle... Moc by mě potěšilo, kdybyste mi dali vědět, jak se vám to líbilo, jestli to nebylo přeplácaný, nesmyslný, jestli jsem na něco nezapomněla, co jste postrádali... cokoliv :) Předem děkuji a radila bych vám, aby ne zbytečně... taky by se mohlo stát, že se třeba, já nevím, neobjeví 18. kapitola? :P (Neee, to není výhružka, to bych si nedovolila :D:D:P). A nechci komentáře typu "Pěkný rychle další", to je milý, ale k prdu, vysloveně chci vyjádření k tomu příběhu ;). A všimněte si datumu v pravo nahoře Elenina zápisku, abyste byli v obraze :). Tak, směle do toho!

Kam to s bratrem spějeme?

Páteční večeře = mražená šunková pizza, sobotní oběd = mražená špenátová pizza, sobotní večeře = ZMĚNA! Nechali jsme si dovíst pizzu z restaurace, nedělní snídaně = pizza ze včerejška, sobotní oběd = došla pizza, takže kafe a ořechovej závin z kauflandu :D Večeři vařim já, budou čínský řízečky s bramborama... zatím to vypadá trošku jedovatě, nedovedu si představit, jak tu šlichtu budu smažit :D Nesnáším vaření... Když to nebude poživatelný, tak bychom si mohli třeba zajít na pizzu :P:D
Učím se slovíčka a ptám se bratra, jestli ví, jak se řekne "budoucí manžel"... hluboce se zamyslí a nakonec se ušklíbne a řekne "Slave?" :D Je to debil, ale občas i vtipnej... jinak je to husband-to-be, jsem teď děsně chytrá, víte :D
EDIT: Do prdele, ono se mi to povedlo usmažit a uvařit a všechno :( To teď po mně budou chtít častějc určitě :/ No, aspoň jsem si dala konečně pořádný jídlo :D
Mimochodem, i když to tak nevypadá, dneska je tu narváno, skoro přes 300 zobrazení, ňuňu :P:D

16. kapitola

Komentář autora: Připravte se, že první věta vás trošku vyvede z míry, ale brzo to pochopíte :P. Pamatujete ještě, jak jsem říkala, že k prologu bude soundtrack a nakonec jsem ho nedala, protože byl moc spoilerovej? Tak sem už jsem ho dát mohla, protože pro tuhle fázi už není tak hroznej (týká se sice i budoucího vývoje děje, ale jen v bezpečný míře). Doporučuju si ho pustit hned ze začátku. Na konci povídky pak bude druhá verze písničky, která se mi líbí víc, ale doprovodem se tolik nehodí k první části této kapitoly. A taky jsem k ní udělala překlad.
Tahle kapitola některé z vás určitě potěší, ale hned na to naštve, tím jsem si téměř jistá :D
A také se konečně odhalí, proč na Elenu Katherinino ovlivnění nefungovalo. A myslím, že mi dáte za pravdu, že jste na to čistě teoreticky měli přijít sami :P Ale být vámi, taky bych si nevzpomněla ;)
So wake up, wake up, dreaming...

15. kapitola

Komentář autora: Včera jsem zjistila, že už v blázinci jsem... o půl dvanáctý jsem šla vyvenčit psy, a když jsem se vracela, zastavila mě na chodbě naše sousedka v noční košili a s berlema (už je starší) a ptala se mě, kde je Jakub (můj bratr), že se s ním potřebuje domluvit na úklidu chodby... O PŮL DVANÁCTÝ VEČER!

Tentokrát trochu delší kapitola, kvůli které jsem opět musela něco málo nastudovat, abych nepsala úplný kraviny :D Mám ji ráda, i když je trošku nudná, líbí se mi víc než předešlé. A abyste chudáka Elenu nehanili, že nic nedělá, prozradím vám, že v příští (16.) kapitole už se něco malililinko "podnikne" :P

Začínáme ráno v Ivanově vile, žádný časový posun (teda jen pár hodin)

Tak ať se líbí, komentáře potěší.

Slavnostně oznamuji, že už jsem konečně uspořádala všechny kapitoly DZ, doufejme, že na pevno. Zbavila jsem se všech 3. napsaných ale nezařazených kapitol a jednu scénu (kapku nezáživnou) přesunula do bonusovýho materiálu... Už mám 5 stránek bonusů :D I když většinou jde jen o poupravené scény... to je jedno, 1 z těch 3 je upravená hodně, 1 málo a jedna je čistě vystřižená, ničím nenahrazená ;)
To já jen, aby řeč nestála :D A protože mě baví vás informovat o stavu povídky.

Jeden muž a tolik skvělých slov

Omlouvám se, ale v Čj jsem našla od něj jen citáty o lásce a ty mi tak zajímavý nepřišly, ale tyhle o životě, díle, umění... trochu mě znepokojuje, že se v nich tolik vidím, protože autor byl blázen :D Zároveň ale veliký umělec. Některé výroky jsou známé, takže schválně, jestli poznáte, o koho jde :P První, červený citát je ten, který jsem od něj četla jako první ve Francii a zaujal mě. Opravdu doporučuju si to přečíst. Normálně se v citátech moc nevyžívám a málokterý se mi líbí, většinou mi přijdou hrozně prázdný a omšelý, ale tohle je NĚCO :)

Když si s překladem nebudete vůbec vědět rady, tak vám pomůžu (pokusím se).

14. kapitola

Komentář autora: Hihíí. inteligentně jsem si minulou středu poznačila, kdy budu mít další doučování z frj... a stejně inteligentně jsem to i ztratila, takže od včerejška vyhlížím francouzštinářku a ještě zítra ji vyhlížet budu, pokud teda nepřijde dneska :D Na pátek jsme to určitě nedaly... snad :D.
Jak jsem řekla, ještě tahle kapitola je taková podivná, na jednu stranu ukazuje, že to Elena neměla tak jednoduchý, na druhou je to psaný, jakoby o nic nešlo :D Možná některým z vás bude připadat vývoj situace moc rychlý, ale chápejte, že to potřebuju. Celou minulou sérii se defakto řešil vztah Elena-Stefan-Damon a nic jinýho, tady je (bude) toho víc. Prostě mně se to tak v celku líbí, i když uznávám, že Elena mohla být v tom sklepě dýl, že to, co se stane v téhle kapitole, mohlo přijít až později... jenže... prostě ne, potřebovala jsem je dostat na určitou úroveň, kde se s nima už dá pracovat, piplat se s těmi drobnými krůčky se mi nechtělo, to by měla ta povídka minimálně 50 kapitol (to nepřeháním)! :D I když on se ten vývoj stejně nezastavuje... kapku jsem se do toho zamotala,  nevadí, přeberte si to, jak dokážete :D
Elena už si dlouho nepsala do deníčku, tak to napravíme :P A ještě něco, i když je to i v povídce, berte v úvahu, že jsme se posunuli cca o 2 týdný. Co se v nich dělo, popisuje Elena ve svém zápisu :)

13. kapitola

Komentář autora: Cha, nikdo neuhodl, proč si Elena všechno pamatuje! Nebo se mi alespoň nikdo nepřiznal... no, ještě máte čas, v téhle kapitole to nebude :P
13. a 14 kapitola je taková podivná... jsou takové moc jednoduché a veselé na to, co se v nich řeší...
Ještě vám udělám takovou rekapitulaci, abyste byli v obraze: Katherine zajala Stefana a Damona, těžko říct, kam se poděli, Elenu vyhodili na Sibiři a ona tam narazila na srub, který obývá mohutný, vysoký plešoun (takovej obřík). A ten ji zavřel do sklepa se sporýšem, protože nevěděl, co s ní. Jo, a ví o existenci upírů. Lepší? Tak směle do toho!
Komentáře mě moc potěší (kritika i chvála) a co víc, nabudí mě na psaní nových kapitol. A TO se vyplatí! :D:P

Ireland

Nechť to poslouží těm, co to potřebují... další MO z AJ... zejtra z toho píšu a ještě je možnost, že z toho budu ústně... nebo z Environment nebo ze Educational system in the UK, USA and CR... oboje už jsem sice vypracovávala, ale že by se mi o tom chtělo kecat 5 - 10 minut, se říct nedá :/:D

Proč jezdím s našima na dovolenou?

Protože vidím např. tohle.
Vítejte v Alpách, dolomitech a na Pitz-Boe (přes 3 000 m.n.m.)
Snad se fotky budou líbit, mně se líběj strašně. Pořizoval brácha, takže jsou trochu lepší :P
Jinak jsem včera byla s kámošem na pivu, zásobovala ho cigaretama a ještě za něj zaplatila část útraty :D:D Moooc dobře to vypadalo, taková gentlewoman já :D A rozhodli jsme se, že půjdeme společně ke kartářce :D

Bolí mě hlavička :(:D

Včera jsem měla kritickej den... dostávala jsem celkem špatný známky (krom dvou jedniček z AJ, jenže jsem je vyvážila 2- a 4), což mi nevadí jen v případě, že jsem si je zasloužila... ale tentokrát jsem si je nezasloužila, vždyť jsem to všechno tak pěkně uměla! :(:D Ale to je fuk, svět, jak vidíte, pořád stojí... teda točí se... chápete :D
Byla jsem vážně zničená, hned po přečtení povídky od Mariam jsem usnula a po probuzení budíkem se cítila ještě hůř, tak jsem vyzunkla jedno lehký kafe a bylo mi líp. Pak jsem měla jít hrát pod Zelenou bránu do takovýho podloubí, podchodu (Zelená brána je věž v centru města, chodí tam tudy mrtě lidí). Jenže foukal docela silnej vítr a chcalo... pršelo i na noty a i když jsme všechny holky měly kolíčky, aby nám noty lépe držely, lítalo to všechno stejně :D Lidi se rozešli, jen 2 paní tam zůstaly a jedna z nich mi musela držet celej stojan... a víte, co je největší sranda? Když fouká vítr, fouká do tý flétny a ta pak nehraje :D Dokážete si to představit? Jak šašci 4 holky a jeden mladej učitel stojíme na prázdný ulici, chytáme noty a snažíme se hrát, do toho na nás mrholí (vítr ten déšť zanášel až k nám). To mi zvedlo náladu :D Ještě nějaký dva chlapi nás poslouchali... teda schovávali se u nás před deštěm, nechtěli, aby jim zmokly cigarety :P
Dneska jsem šla do školy až na čtvrtou vyučovací hodinu... neměla jsem sílu vstávat. Teď se pokusím po více jak týdnu něco napsat, ale nevím, nevím... jsem slaboch, neduživec, prostě to nějak nezvládám... učím se a dostávám (když to zaokrouhlím) trojky... to není fér... snaha se má cenit :/
Mimochodem bych vás (i když tady skoro nikdo není :D) chtěla upozornit, že blog Charlie a Chaky je opět v provozu a publikuje se prvotřídní povídka, Maska vlkodlaka. V blízké době se taky můžeme těšit na Mudlovskou šmejdku, což je ff na Harryho Pottera (nečekaně :D). Masku vlkodlaka opravdu miluju, jedna z nejlepších povídek, rozjíždí se druhá řada, takže máte k dispozici celou první :P
A zítra se tu asi objeví ode mě článek s docela pěknejma fotkama z Alp. Už je mám připravený, takže s načítáním nebude problém.
Žijte.
Vzhledem k tomu, že všichni umíraj, je to velký přání :D
Edit: Ok, psaní mi jde docela dobře, dopsala jsem jakoby 20. kapitolu, napíšu ještě 21., pak použiju asi 3, co už mám napsaný (akorát je upravím, přizpůsobím novým objevům), takže budu mít 24 kapitol... to ujde :D