Američané mi rozumí!

Původně jsem chtěla psát o sobě, co je novýho a tak, ale tohle mě zaujalo víc.

Wellies and jellies

Je to úkol na takovej můj... spešl předmět. Teda předmět by to byl podle názvu docela normální (Britské reálie formou videa), ale díky tomu učiteli není. Za ten půlrok jsme neviděli ani jedno video, jen si prezentujem "co nejoriginálnější" prezentace a pak o nich lehce diskutujem (já měla na holinky, pak byl dobrej nápad Nejdivnější zákony Británie, Lochnesska apod.). No a na závěr máme napsat cokoliv, co se bude týkat tý naší prezentace. Nebo o tom natočit video. Tak jsem napsala básničku, která sice není o holinkách, ale figurujou v ní. A je to strašná fraška :D. Aby vám došel celej ten "vtip", doporučuju si přečíst alespoň pár slok Havrana od E. A. Poea a The Tyger od Williama Blaka... moje 2 nejoblíbenější básničky, mimochodem :)
No, snad se pobavíte. A snad mě za to nevyloučej, až se jim to dostane do rukou :D

Stokrát dole a jednou nahoře

Dobře, možná trochu přeháním, ale někdy už mám vážně chuť... ječet, ničit, kopat, rvát, bušit... explodovat.

Všehochuť

Ne, nemám další kapitolu Kuřátka. Ne, nechce se mi do ní. Ale ano, mám dobrou výmluvu! Se třema prezentacema na příští týden a nepřetržitou rekonstrukcí kuchyně nemám moc energie nazbyt.
Dále o mém životě, zvířatech a o dvou velice zajímavých filmech.

Vyjádření autorky

Mno, sice to přichází trochu hodně pozdě, ale... lepší pozdě, než-li nikdy, ne? :D
A proč teď? Protože se mi nechce dělat nic, co bych dělat měla, krom tohohle, protože to vyžaduje velmi malou mozkovou činnost. Aspoň v porovnání s ostatníma restama :D

Nečtěte, pokud jste nečetli povídku - obsahuje rozuzlení!

Kuřátko II

Komentář autora: Tak jo, druhá kapitola je na světě. Dneska se mi do toho psaní docela i chtělo, ale žádnej zázrak to není a taky moc dlouhý to není. No, uvidíme, podle anotace vidíte, že mám v plánu s tím něco udělat, ale do tý doby to možná bude otrava.
Sakra, kdy jsem se začala takhle podceňovat?! Měla bych si vzít z Kláry trochu příklad. Nebo si taky pořídit harém chlapů, kteří by mi leželi u nohou :D
Hezké počtení a řekněte si, až budete chtít další kapitolu, musíte mě vážně trochu popostrčit, jinak to asi nepůjde :/

Znovu objevená vášeň

Sobota a pondělí byly úžasný dny. V sobotu jsem byla 4 hodiny venku a venčila s kámošem psa jeho kámoše. Celou dobu jsme něco mleli a já se po dlouhý době smála, až jsem brečela. V pondělí jsme pak byli na klavírním koncertě (ještě se dvěma spolužačkama), kde se hrály skladby jenom od mého milovaného Rachmaninova. Ach, to byla slast!!! A ještě jsem stihla autobus s mým oblíbeným řidičem, kterej se na mě roztomile zubil a ještě po mně koukal, když jsem vystupovala. Na jeho obranu, měla jsem dost pěkný šaty :D.Každopádně... se s váma musím podělit o ty nejlepší kousky a představit vám toho nejlepšího interpreta Rachmaninova :P
PS: Dneska sice byl čas na psaní, ale vůbec to nešlo, nenapadla mě ani věta :/

Anotace

Je namyšlená, vypočítavá, materialistická a sobecká, ale oni jí to všechno odpustí, protože je mladá a krásná. Klářin svět je péče o její maličkost a randění se staršími muži. Život jí však uštědří krutou lekci, která ji srazí na kolena. Bude schopná se ještě někdy postavit na vlastní nohy, nebo zůstane navždy mrzákem?

Kuřátko I

Takový pokus o to něco napsat. Mělo by to mít tak dvacet kapitol, ale už tahle první se mi nelíbí. Nevím, jestli jsem se jen začala podceňovat, nebo mi to psaní už prostě tolik nejde :/.Každopádně vám přináším právě zhotovenou první kapitolu Kuřátka! Nebudu lhát, inspirovali mě události posledních měsíců, jsou tu určité podobnosti se mnou a Klárou. Ale já nejsem manipulativní, nenechávám se vydržovat a nerandila jsem v osmnácti s čtyřicátníkama, dokonce ani teď ne! :D
Takže příjemné počtení, já se pokusím co nejdřív sesmolit anotaci a vy mi sdělte svoje dojmy. A ať už mě budete kritizovat, nebo vychvalovat, udělejte to pořádně, ať mě to nějakým způsobem nakopne :D
Děkuji pěkně a příjemné počtení ;)

Skoro sedm esemesek

Dneska mě cestou ze školy napadl rým, tak jsem si ho napsala do mobilu a ejhle, napadl mě další. A pak další, a další... stimulující asi bylo to, že do třídy přišel učitel s úplně stejnou mikinou, jakou měl barman. Je to dost nápadná mikina a jsem si stoprocentně jistá, že jsem ji nikdy předtím na nikom neviděla, a to už se vyrábí asi 2 roky, ne-li víc. Nemluvě o tom, že televize mi předhazuje furt něco z Moravy. Nemluvě o tom, že mě druhej chlap začal oslovovat Lucie... a jezdí často do Brna... Dokonce i na kelímku od kafe byla reklama na Vinaře. A myslete si pak na něco jinýho :/ :D

Melancholie

Sice už začala škola, ale mně to dojde až tak koncem dalšího týdne. Mně vůbec všechno dochází tak pomalu... že svojí nejlepší kámošce nestojím ani za pořádný rozloučení, když na půl roku odjíždí do Řecka, že barmanovi nestojím ani za blbou smsku, jestli mám nebo nemám jezdit, hlavně že mě sám pozval... no co, jen díky nim vím, jaký to je sedět sama na lavičce, na kterou nedopadá světlo z lampy, za to jak na ni tak na mě dopadá déšť a místo deštníku držet v ruce lahváče... celej pátek jsem proválela v posteli, neschopná cokoli sníst, neschopná se hnout, když jsem se náhodou probudila, tak jsem dostala křeče do břicha a slzy do očí... jo, takhle zle už mi dlouho nebylo. Pokud vůbec někdy.Ale dneska už je mi fajn. Jsem jen zase o něco mrtvější, prázdnější... jednou se ze mě ten šutr snad stane. Ale do tý doby se ještě určitě stihnu naučit tuhle skladbu. Vždyť jen po dnešním odpolední ji zvládám špatně, ale rozpoznatelně zahrát.
Jop, umění je fakt dobrá filtrace, výplň, lepidlo... cokoliv, co právě potřebujete.
Ale ten chlast má taky něco do sebe... takže vzhůru do ulic... hurá...

Jak můžu bejt ještě pořád překvapená?

Aneb já jsem asi vážně ten nejhůř informovanej člověk na světě. Mně kdyby vybouchla za zadkem atomovka, tak to zjistím až za týden :/ :D

šunkičotéka

No, když nemůžu přijít na novej příběh, tak aspoň přicházím na nový slova :D
Mám nějakou potřebu se s váma podělit o písničky, který teď neustále poslouchám, některý bezdůvodně, většinu důvodně. A asi se leknete, co se stalo s mým dobrým vkusem :D

Epilog

komentář autora: Asi si říkáte, jak mi napsání dvou set slov mohlo trvat tak dlouho... velmi jednoduše, byla jsem líná a múzou leda tak fackovaná :/ :D
Není to nic moc, ale lepší už to nebude. Konečná tečka za DZ. Nečtěte, pokud nesnášíte otevřené konce!

Krásné i méně krásné vzpomínky

Je to směsice fotek z Londýna, Rakouska (ale to není ani poznat, že je to z Rakouska a jsou to jenom 2 fotky) a Pasohlávek :)

Kemp XI

Už vážně naposledy a už ani ne z kempu...

Kemp X

Pomalu se odrážím ode dna.

42. kapitola

Podtitul: Začátko-konec

Komentář autora: Tak... sedím opět v hospodě se skleničkou vody a dopitým presem...a mám dopsanou poslední kapitolu!!!! Musím přiznat, že mám tak trochu slzy na krajíčku. Vždyť tuhle povídku píšu už... zhruba 3 roky? A už ji psát nebudu... už nikdy... fňuk :(. Já vím, slibovala jsem ještě epilog, ale silně zvažuju, že ho vynechám, protože... tohle je takovej hezkej konec, epilog by byl z pohledu ďábla a nakousl by něco novýho, co už by se nerozvíjelo. Tak řekněte sami, co by vám vyhovovalo víc.
Jinak si užijte kapitolu a neváhejte se vyjádřit, k čemu vás jen napadne. Především ale prosím k tomu začátku, doufám, že bude mít ten účinek, ve který jsem doufala :).
Achjo... já budu snad vážně brečet :(

Kemp IX

Jestliže se chybami člověk učí, tak už za sebou musím mít doktorantský studium...

Kemp VIII

Poprvý psaný nikoli v kempu, ale z pohodlí domova :)

Včera, dnes a nikdy

Asi před tejdnem mě chytla lehce poetická nálada.. nejhezčí je na tom ale ten název, ten zbytek je takovej... makovej :D :/

Kemp VII

Vracím se ke svému samotářskému životu...

41. kapitola

Podtitul: Elena Gilbertová

Komentář autora: Celou tuhle kapitolu jsem vlastně napsala tady v kempu. Takže je taková lehce odfláklá a divná :/ Pište si něco v hospodě nebo v krámě, kde na vás nebo při nejmenším kolem vás pořád někdo mluví. A taky jsem strašně líná ji znovu kontrolovat :D
Příjemný počtení ;)

Kemp VI

Už dooooost, už žádný chlapy, žádnej chlast, prosííím, já už chci domů :(. Ale co furt fňukám, dyť si za to můžu beztak sama.

40. kapitola

Podtitul: Damon Salvatore

Komentář autora: Sice jsem nic nepřipsala ale... myslím, že si kapitolu zasloužíte. Začátek se mi líbí, nějaký obraty a myšlenky se mi povedly, ale postupně to upadá a je to takový... unavený :D:/
No, snad u toho neusnete.

Kemp V

Občas si říkám, že už bych jela domů, že už mi ten chlast, chlapi a zodpovědnost v krámě lezou krkem. Ale pak přijdou chvíle, kdy na tohle všechno zapomenu a říkám si, že je to to nejlepší, co mě mohlo potkat O:)

39. kapitola

Podtitul: Stefan Salvatore

Komentář autora: Uf, sice jsem si dneska ráno po probuzení myslela, že už v životě z toho stanu nevylezu, ale nakonec jsem to nějak rozchodila, zajedla hranolkama s kečupem a dopsala předposlední kapitolu! Je tu nechutný vedro a dusno a do toho jsem včera až moc pila, tak proto jsem málem nevylezla ze stanu.
Ke kapitole: Následující 3 kapitoly nám ukážou, jak vypadá život hlavní trojky po 5 letech. Začneme Stefanem, budem pokračovat Damonem a zakončíme Elenou. Všechny kapitoly jsou poměrně krátký a končej otevřeně. Je to ale taková ta otevřenost, která člověka nijak neštve, protože... nevím proč, ani vlastně nevím, jestli to budete cítit stejně :D. Ale jsou to prostě takový konce, u kterých člověk tak nějak ví, jak by pokračovaly. Navíc se všechny tak nějak snoubí v poslední, tedy 42. kapitole.
A to bude asi všechno, užijte si čtení a doufám, že další kapitolu přidám za týden, možná trochu dřív :).

Kemp IV

Já vím, že byste radši novou kapitolu DZ, ale... no, dneska zkusím něco napsat, slibuju!

Kemp III

No, tak se nám to začíná pěkně rozjíždět...

Kemp II

Za 11 dní druhej den volna a zítra zase do práce. No, aspoň budu mít fůru peněz, že? :D

Kemp I

Takže, po 4 odpracovanejch dnech už mám konečně i smlouvu. Ještě nevím, jak to mám s ubytováním, mamka s bratrem mi tu postavili stan a nikdo po nich žádný prachy nechtěl, tak nevím :D

Londýn a tak

No, kdoví, kdy se sem zas dostanu, tak rychle napíšu něco o svým úžasným výletě :)

38. kapitola

Podtitul: Naposled

Komentář autora: Konečně přidávám slíbenou kapitolu, ale na čas se zas odmlčím. Celkem jich bude 41+epilog nebo 42+epilog, takže... už to vážně skoro mám, ale prostě... bžůů, je toho moc :/
Ke kapitole: Je smutná, i když tak podle mě na první pohled nepůsobí. Až když to člověku všechno dojde, tak si tak říká: "Co? Nee, to je strašný!" :(:D Ale dle mého je to celkem ideální řešení. Je kompromisní a zajímavý. Jsem vážně zvědavá, co na to řeknete!
Dva proslovy označím odrážkou, protože jsem je měla připravený už... tak půl roku dopředu? A strašně se mi líběj, vystihujou vztah Damona a Eleny i ten Stefana a Eleny přesně tak, jak to vidím já. Plus Elenin názor na to, že ze začátku všichni milujou záporáky bla, bla, bla, je čistě můj. Taky mi chvíli trvalo, než jsem zjistila, že Stefan je vlastně stejně dobrej jako Damon a nakonec mi přijde i o krapet lepší.
No, pokud možno, příjemný počtení ;)
PS: to video a písnička jsou vážně úžasný a skvěle se hodí!

37. kapitola

Podtitul: Hovory k tobě II

Komentář autora: Elena opět přemítá, jak je možný, že miluje oba bratry, a přichází s novým přirovnáním. Když vám přišlo, že jídlo a lidi není to samý, tak to budou tentokrát lidi, no! :D
Taky to, co Damon říká na konci, je inspirovaný seriálem. Vážně se mi líbí, jak v něm vztah Damona a Eleny podávaj.
A taky se dočkáme trochu Stefana :P
Jinak je kapitola ale poměrně krátká.
ÁÁááá, a zítra odlet do Londýna!!!!
Příjemné počtení ;)
Edit 15. 6.: Je jedna hodina ráno a já jsem zpět z Londýna. Zejtra jsem od rána do večera na školení v Praze, takže kapitolu očekávejte... nejspíš v pondělí, vážně nevím :(:D A na komentáře budu taky reagovat později, ale už teď za ně děkuju :)

36. kapitola

Podtitul: Hovory k tobě I

Komentář autora: Nevím proč, ale hrozně se mi líbí název díla od Marca Aurelia Hovory k sobě. Tak jsem ho akorát trochu upravila, i když by to mělo být spíš Hovory k sobě, tobě a nám :D. Ale to už by bylo moc dlouhý.
Damon je zoufalý a začíná si uvědomovat zoufalost svého plánu (tím myslím Elenin únos). Elena se naopak snaží dát tomu všemu nějaký smysl. Z toho nevzejde samozřejmě nic jinýho, než pěknej nesmysl :D
Hezký počtení ;)
PS: Slova písničky hezky seděj k Damonovi.

35. kapitola

Podtitul: Handicap

Komentář autora: Ne, nešálí vás zrak, po zatraceně dlouhý době zase přidávám kapitolu. Nedá se říct, že bych hodlala přidávat nějak pravidelně, ale už chci tenhle příběh vážně dokončit a vy byste jistě taky uvítali nějaký ten konec. Pokud jste se mnou měli doteď trpělivost. Pokud ne, tak teda moc trpěliví nejste, nebo ve mně nemáte žádnou důvěru, což je ještě horší!!! :/:D Když říkám, že něco udělám, tak to udělám, je jen otázkou kdy.
Takže... asi by bylo lepší vás uvíst do obrazu:: Elena a Stefan jsou po rituálu oba poněkud citově zmatení a Elena se rozhodne utřídit si myšlenky u Ivana. Odtamtuď ji ale unáší Damon a argumentuje tak, že mu Elena dluží svatební cestu na Baleáry. A tak jsou na Baleárech :D. Elena taky ve svém "mikrospánku" mluvila se svojí lidskostí a ta jí řekla, že se dostaví nějaký handicap, který se bude týkat její fyzické stránky.
Takže... jak to vypadá, když někdo jede na líbánky až po rozvodu a jaký handicap si pro Elenu osud připravil?
PS: Čím dál víc se inspiruju seriálem, přijde mi to pak... řekla bych "reálnější", ale to by byla blbost :D. Snad víte, jak to myslím.
Příjemný počtení ;)

Uáááá!!!

Edit 26. 5.: Je to doma!!!! Poslední zkouška za 1 a vážený průměr 1,33!!!! Jestli se s tímhle nedostanu na Erasmus tak... budu vážně naštvaná! :D A francouz konečně odepsal!!! Po zbytek dne budu asi už jenom vzdychat a říkat si: "Já jsem tak strašně dobrá!"  :D

Je více podob "uááá"... někdy je to uááá, jsem unavená, jindy uáááá, nic nestíhám... a nebo v tomto případě UÁÁÁÁÁÁ já jsem tak dobrááá!!!! :D Škoda, že už nejsem v takový rauši, ale stejně vám to všecko povím.

Rolling, rolling and action!

Neptejte se mě, co to má znamenat nebo jak mě to napadlo :D. Jenom jsem se chtěla ozvat, že žiju.

3. 5. 1994

Essay

Tak už mám konečně opravenou tu esej, která napoprvý byla ohodnocená jako naprostá fraška na anglický jazyk. Nakonec jsem dostala 85%, což... je trochu lepší průměr :). Nechápu, proč u jedný věty bylo napsaný "bad sentence", a že asi nechápu význam slova "autobiographical", ale už to nehodlám řešit. Taky jsem měla špatně pár členů, 3 jsem teď opravila, zbytek si nepamatuju, takže tam je ještě pár chyb, ale... podle mě je to naprosto úžasná esej a ať se jde vycpat, angličan pitomej!!! :D:/
Taky se chci omluvit, že v publikaci a vlastně ve všem teď bude opět pauza, další tejden mám 4 nebo 5 zápočtů nebo zkoušek (nechápu, proč se to vůbec rozlišuje) a... no prostě do konce května mám co dělat :D:/
Mějte se ;)

Hezký Velikonoce!

Nevím jak vy, ale já letos nedělám vajíčka a od osmi jsem v Kauflandu. Správně, má otevřeno :D. Každopádně, aby ty příšerný svátky nebyly zas až tak příšerný, jsem pro vás ve třech minutách vytvořila rozkošné přáníčko. Zveřejňovat svoje kresby, když umíte kreslit, je sice pěkný, vážně, ale není to taková švanda a nestojí vás to takovou odvahu, jako když kreslit moc neumíte... achjo, ten králík! :D:(
Mějte se!

34. kapitola

Zapomenutý slib

Komentář autora: S tou první částí před hvězdičkami si nedělejte hlavu, ono vám to bude dávat větší smysl, až to budete mít přečtený celý. Každopádně je to paralela k první sérii, v tý se Elena taky probudila a za malými kulatými okénky byly mráčky... :D
Podtsatnější je, že minulá kapitola skončila Eleniným probuzením, a ta část po hvězdičkách na ni těsně navazuje.
O Baleárech už taky jednou byla řeč, ale pochybuju, že si to ještě pamatujete, možná až vám to Damon připomene.
Kapitola je taky dost dlouhá, ale spíš je taková rozvleklá... hodně se v ní mluví a přemýšlí, to se teď bude dít pořád. Svým způsobem to bude jak první série. Akorát asi míň záživný, protože... no, právě proto, že je to jako první série, to už to bylo, nic novýho :D.
Ale i tak doufám, že si kapču užijete. Já si uvařím druhý kafe a jdu dělat něco do školy. A další tři dny kaufland...
Příjemný počtení ;)

Co se člověk všechno nedozví...

Tak například, že letos dělám 2 ústní zkoušky v angličtině a 1 ve frájině. Psina, co? Ta jedna dokonce bude z obou semestrů... jako bych si pamatovala něco z tohohle :D Oui, je suis baisée...

33. kapitola

 Podtitul: Lasagne a palačinky

Komentář autora: Božíínku, já jsem nějaká... přejetá :/ :D A začínám být silně deprimovaná z toho, že nemám s kým cestovat. Nechcete se mnou v létě někdo cestovat? Nebo mi najít brigádu v zahraničí? Nebo aspoň v jiným městě?! :D Prrooooosííííím :(

K povídce:... já asi snad ani nemám slov :D. Prostě další kapitola z Elenina podvědomí + konečně návrat do reality. Nic extra.

Příjemný počtení, já jdu mejt chodbu :/

32. kapitola

Podtitul: Utrpení

Komentář autora:Extra dlouhá kapitola, o něco klidnější a přehlednější než ta minulá, akorát ty flashbacky vás můžou trochu mást, bude jich opravdu hodně. Nebudu lhát, už jsem byla s rozumem v koncích, to, co tady démon dělá Eleně, jí vlastně dělal už v první "podvědomní" kapitole... prostě je to celý takový divný :/. A taky jsem přitom zjistila, že mojí Eleně se nestalo zas až tolik špatnejch věcí... Jeremy, Jenna, Alaric ani John neumřeli... moje Elena si zkrátka docela žije :D. Akorát ten konec se mi celkem líbí, že už si myslíte, že všechno víte, a pak najednou... 

A tentokrát mám dokonce 2 videa! 

Hezký počtení!

Welcome to your life, there's no turning back, even while we sleep, we will find you. Acting on your best behavior, turn your back on mother nature. Everybody wants to rule the world.There's a room where the light won't find you...

Nobody ringing my telephone now, oh, how I miss such a beautiful sound

Kdybyste věděli, co mám jako "tón ohlášení zprávy", dávalo by vám to ještě větší smysl. Achjo, já tu písničku miluju. Miluju, jak mi mluví z duše. Miluju Francii. Miluju Francouze. Já chci do Francie!!! :(
Jo, ale držte mi palce, ať mi vyjde recepční ve Švýcarsku!!! Já vím, to není Francie, ale jinak by to byla úžasná brigáda na léto!
Achjo, nesnáším svoje zamilovanosti :/
A vy asi, když nedávám smysl, co? :D Nojo, smůla, pusťte si tu písničku a ono vás to přejde.
Brou noc

31. kapitola

Všechno se hroutí

Komentář autora: Všechny tyhle kapitoly z Elenina podvědomí jsem psala dost... impulzivně. Nepromýšlela jsem předem, co se v nich stane. Asi proto jsou tak zmatený. Ale chápejte, Elena taky nemá čas nad věcma přemýšlet, ona musí jednat, JAKKOLIV. No a proto je to taková kravina :D. Elča (a já taky) není prostě stratég. Takže se pořád něco hroutí. Nebojte, dojde vám, co myslím :D.

A proč jsem cpu pořád nějaký videa? Nejdřív je musím pečlivě vybrat, a jak je vybírám, hodně o povídce přemýšlím, zaplňuju si s ní hlavu a zlepšuju tak náš vztah. Vážně to pomáhá, až vás nebude nějakej váš příběh bavit, zkuste si k němu najít nějakou písničku/video/obrázek/cokoliv, s čím si ten příběh budete moct spojit. Buď začnete oboje nenávidět, nebo milovat :)

A tohle video se mi hodně líbí, trochu moc bliká, ale jinak je úžasný!!!

Wanna play games? Let's see who breaks first. Me? Or you? Game on...

30. kapitola

Podtitul: Vědomost

Komentář autora: Nuuuudáááá, otřepaný klišé a jen velmi málo originality. Asi tak bych popsala tuhle kapitolu :D. Eleně už sice dojde, jaký jsou pravidla hry, ale vám spíš až v další kapitole. Ono je to totiž takový divný... překvapivě.

Lay my head, under the water, lay my head, under the sea. Excuse me sir, am I your daughter? Won't you take me back, take me back and see? No I wasn't saved, I wasn't safe from you...

Že by byl můj život o něco zajímavější?

Pan recenzista už odpověděl, zahrála jsem si na průvodkyni a nový boty mě dohnaly na chirurgii. To vše ve dvou dnech! :D

29. kapitola

Podtitul: Nevědomost

Komentář autora: Po nekonečně dlouhé době se DZ vrací zpět! Ale nezaručuju, na jak dlouho, zaručuju jen, že se budu snažit, aby to BYLO dlouho :)
Naštěstí jsem to usekla hezky. Skončili jsme, jak Elena prošla tím rituálem a... vstoupila do svého podvědomí. Co v něm najde? Upřímně řečeno to, co se dalo čekat... totální bordel :/ :D
Celý tohle Elenino podvědomí je divný... chtěla jsem ho udělat nějak... reálně, jako všechno, a to asi nebyl nejlepší nápad, když se jedná o něco tak... nereálnýho. Nevěřili byste, jak taková cesta do hlubin vlastní duše může bejt akční... ale za cvhíli tomu uvěříte.
No, pokud možno, příjemné počtení ;)

I don't know where I've been or where I'm going, rescue me, show me who I am, cause I can't believe this is how the story ends...
Video

Epilog

Komentář autora: No, čekala jsem u minulý kapitoly trochu větší ohlas. Jak mám teď vědět, jestli jsem vás všechny prakvapila, nebo jste mě prokoukli? Zlouni :/
Každopádně... povídku jsem včera večer zaslala mamčinýmu známýmu, který píše recenze, aby si ji přečetl a zhodnotil... věřte mi, ještě teď vytvářím plány na stroj času. Hrozně se bojím, co si bude myslet. Dospělej, sečtělej chlap versus negramotná jenom právně dospělá holka... nezní mi to jako dobrá klombinace :/.
K epilogu: Je krátký a nijak nenavazuje, je to jiné místo, jiní lidé, jenom stejná doba. A upřímně nevím, jestli se k tomu ještě někdy vrátím :D. Je to jen takový... ne náčrt... prostě má to jediný smysl = ukázat, že dokonalá rasa se přece jenom k něčemu využívá.
Příjemné krátké čtení a nezapomeňte, že komentovat poslední část je slušnost, i kdyby to měla být jen dvě slova ;)

Jenom tak trochu k tomu designu

Je úžasný, jak já jednou řeknu nahlas, že něco nejsem bohužel schopná udělat, a nejpozději do tří dnů je to zčista jasna na světě :D.
Každopádně... chtěla jsem něco autentickýho, osobního, ale zas ne moc osobního... takže poprosit bratra, aby mi vyfotil nohy, mi přišlo zcela ideální :D. Problém byl, že jsem nevěděla, proč jsem je vlastně chtěla vyfotit a proč jsem jednou nohou vykračovala v před a tou druhou vzad. A proč jsem na jednu vzala nový boty a podkolenky a na druhou starý. Tak jsem si dala vanu a... došlo mi, že nepoznám, co je krok vpřed a co vzad, že záleží na tom, kam ten člověk skutečně jde... a pak mi došlo, že s povídkama je to stejný. Vy si můžete myslet, co chcete, ale jenom já si to vždycky budu myslet správně (pokud se nejedná o faktický chyby, jako třeba že bych tvrdila, že první světová začala roku... co já vím, třeba 1450, to se dobře píše :D). Takže to jenom tak na vysvětlenou, že je to metafora, chodec = autor. Možná by se tam těch metafor a alegorií našlo víc (třeba s těma novejma a starejma botama), ale... to už bych se v tý vaně utopila :D.
Tak co, líbí, nelíbí? Už dávno všichni víme, že nejsem velkej grafik, takže dělám jednodušší věci, ale i tak se vám to může líbit nebo nelíbit :)

34. kapitola - Pravda vždycky vyjde najevo

Komentář autora: Pfůůů, na to, že jsem si myslela, že se od pátka do neděle budu kopat do zadku nudou... tak jsem se ještě nezastavila :/. Njn, dvě sedmihodinový směny, který se zčistajasna objevily v mým docházkovým listě, člověku sežerou čas...
Ke kapitole: Jak už jsem se zmiňovala, je mi líto, že jsem vás tak rozhodila předešlou kapitolou, kvůli tomu, co přijde teď. Snažila jsem se to řádně vysvětlit, ale zároveň jsem nechtěla, aby to bylo jak pro blbce, tak mi dejte kdyžtak vědět, jestli vám ještě něco není jasný, anebo to bylo až moc polopatický. Taky budu ráda za upozornění na chyby, už jsem nestačila kapču zkontrolovat, jdu se vyvětrat.
Muhahaaaa, jsem na sebe fakt hrdá, jak jsem to vymyslela! :D
Mariam by se měla písnička líbit, kdysi dávno už se tu objevila a myslím, že se ti líbila :)
Wish you well, wish you well, on this trip to find yourself...

Výroční zpráva II

(Záhlaví blogu z 29. 2. 2012 až 13. 6. 2012)

33. kapitola - Zrada II

Komentář autora: Z Jackova pohledu. Trochu jsem ho zklidnila, aby se to dalo číst a dávalo to smysl, známky šílenství však přetrvávají.

Dokonalá rasa celkově nebude moc veselá povídka. Je to spíš takovej smutnej příběh plnej humorných situací. Ale i těch bude ubývat.

Písnička na konci Jacka vystihuje jako... jako mě vystihuje slovo dokonalost! :D

Jestli máte dobrýho pamatováka, najdete dvě paralely se staršími kapitolami.

Příjemný počtení a prosím komentáře ;)

Nepovedený básničky

Při sčítání stránek, který jsem za letošek napsala (blíží se druhé výročí blogu), jsem narazila na tři básničky, který jsem jaksi nepublikovala... jedna je totiž moc osobní (a bohužel z těch tří nejlepší, ale pořád žádná sláva) a ty dvě... jsou prostě nepovedený :D. Ale dám vám je sem, abych to tu trochu rozproudila. Když vidím ty statistiky, komentáře i ten můj součet napsanejch stránek... nemám z toho nejlepší pocit. A aktivita musí přijít z mojí strany, já jsem akce, vy jste reakce, těžko se to otočí. I když... šlo by to, ale... to byste museli bejt ještě šílenější než já. Muhahahaaaa, jen si to klidně zkuste!!! :D

32. kapitola - Zrada I

Komentář autora: Rozhodla jsem se, že jestli se ještě někdy vrátím do kauflandu (v dubnu chci skončit), tak půjdu na doplňování. Je za to sice míň peněz, ale aspoň mě z toho tak nebolí hlava jako z toho bejt na pokladně... a dneska to bylo super! Prostě tak úžasnej pocit, když roztomilej milej chlapík hledá jedlou sodu a vy ho k ní zavedete a on je z toho úplně na větvi :D.
Doplnění: Toho chlápka jsem potkala ještě ten den, když jsem šla plavat, šli jsme naproti sobě na přechodu a on se tak zatvářil a ukázal na mě, jakoby říkal: "Vy jste ta pokladní, že jo?" a já se zakřenila jak debil největší a afektovaně řekla: "Brý den!!!" Tak se na mě usmál a šel dál. A ne, pořád nemám pamatováka na obličeje, ale ten chlapík měl hnědej baret a zářivou oranžovou šálu :D. A asi jsem se do něj zamilovala takovým tím neromantickým způsobem, protože ještě teď se křením!! :D
Ke kapitole: Zrádnej název, že? Člověk by řekl, že už těch podrazů ode mě bylo dost :D. Mno, nebojte, bude ještě Zrada II a ta teprv o něčem bude, zatím se jenom koukneme na Chelsiin ples (já vím, že ty plesy jsou už dost neoriginální, ale... jsou to Američani, "graduation" pořádaj i po mateřský školce a řekla bych, že s těma plesama to nebude zas až tak jiný :D). Chelsie bude filozofovat (líbí se mi poznatek, na kterej jsem přišla až při psaní kapitoly, a to ten, že s Jackem se nikdy nesměje) a Stella bude mít zas jednou proslov. Archie bude k zulíbání jako vždy... no, a pak se to trochu zvrtne :D
Příjemné počtení, jdu plavat!

A CHARLIE, CHCI TU SCHIZOFRENIČKU!!!! TEĎ, HNED, BEZ KECŮ! :D

31. kapitola - Oknofobie

Komentář autora: To byl včera zápas... ještě ve škole to bylo 3:0, přijdu domů a je to 4:3 :D Nojo... je mi líto, ale prostě štěstí bylo včera na naší straně O:). Dneska s USA... to snad radši ani nechci vidět :D I když... v tom hokeji je dneska všechno možný.
Ke kapitole: Je úplně jiná, než kapitola předešlá... a vůbec nebyla lehká na napsání. Řekla bych, že ani na čtení to nebude žádnej med, ale... já prostě miluju takovýhle pasáže :D.
tachypsychismus = zrychlené myšlení, může dosahovat až takové rychlosti, že nestačí tempu řeči, řeč se stává nepřehlednou a nesrozumitelnou (extrémní podoba = slovní salát).
Tak tedy... příjemné počtení :)

30. kapitola - Co oči nevidí...

Komentář autora: ... ne, já to prostě vzdávám! V životě nebudu rozumět chlapům... ono mě to měsíc ignoruje, tak se ozvu, že se mi to nelíbí, a ono to najednou okamžitě odepíše, že se to omlouvá, ale že to nemohlo sesmolit kloudnou zprávu a že samozřejmě tomu pořád záleží na naší konverzaci... a o dva dny později mi přijde NAKRESLENÁ omluva, což je podle mě tak strašně rozkošný a originální gesto, že mi z toho rosolovatí nohy... ale proč do háje jsem na tý omluvě nakreslená jako tlustý hnusný vražedně se tvářící prase, to teda opravdu nechápu a odmítám si o tom cokoliv myslet!!! :D:D:D (Jestli chtěl někdo přijít s trefným rejpancem, že se mi tím mládenec snažil naznačit, že jsem svině, tak vás ujišťuji, že to už mě taky napadlo :D. Obvykle ale pod takové "vyjádření" nepíšete přátelskou zprávu s omluvou, že ten obrázek možná není tak omluvnej, jak to tomu hňupovi ze začátku připadalo).
PROSTĚ NE!!! :D
Ke kapitole: Tuhle jsem měla rozepsanou fakt měsíc, možná dva, a taky podle toho vypadá. Aspoň v mých očích. Je prostě taková divná :/. Navíc už mám těhle scének po krk, nevím, jak je psát. Ale vynechat je pochopitelně nemůžu, protože patří k příběhu. No, musíte to brát tak, že další kapitola bude z Jackova pohledu a bude fakt dobrá! V porovnání s touhle určitě :D
Prase... pane bože... já bych ho majzla kyjem :D
Příjemný počtení ;)

29. kapitola - Napjaté vztahy

Komentář autora: Já vím, divný, že tu jsem, když jsem na horách, ale... ona je tu celkem nuda. Lyžovat na bahně se zrovna nedá a chodit po památkách, který tady moc nejsou, v dešti taky moc nejde. Plavat už jsme byli, ale jsou tu jenom lázně, takže to bylo drahý jak to prase... z čehož všeho vyplývá, ŽE DO KONCE DR MI ZBÝVÁ UŽ JENOM EPILOG!!!!!! A ten vím, jak bude vypadat. A bude krátkej, takže mám prakticky hotovo. 34 kapitol plus epilog, to by měla být finální verze. Hahahaaa!!! :D A protože jsem z toho tak nadšená a protože na 24 hodin zaplatili naši připojení na net, ji přidávám.
Bohužel, není na ní nic moc supr. Bez obalu řečeno je o hovně. A ta další bude víceméně taky. Ale prostě potřebuju zbrzdit děj. Vždycky konce uspěchám, ale tentokrát ne!
Další střet Chelsie a Stelly plus jedno pozvání na oběd.
Příjemný počtení!!!

28. kapitola - Spojenectví

Komentář autora: Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí... no co, nejsem zas až tak daleko od pravdy, už je to věčnost, co přibyla nová kapitola :D
Asi nic připomínat nebudu, protože kapitola sama o sobě dost připomíná.
Těšte se na Husky a její moudra :P
A já jdu zkusit dopast 32. kapitolu...
Příjemný počtení ;)

Cítím se asi takhle ↓

Za to, že je náš jorkšír trošku vypasenější, nemůžeme, je to prostě boubelka od narození, denně dostává dvě porce žrádla, který tak tak pokrejou dno její malý mističky

Zkapalněl mi mozek

Teda aspoň takovej mám pocit. Proto se asi říká "šplouchá mi na maják", fakt mám pocit, jakobych měla v hlavě menší mořskou bouři :D
Ani nevím, proč sem píšu, ale už jsem sem dlouho nepsala... a fakt mi to učení protejká ušima :/

Není nad to spát tři hodiny aneb věřím v horoskopy

Mně ten Silvestr snad dojal víc než celý slavný Vánoce! A to už to málem vypadalo, že budu doma sama s Jackem... chytla jsem z toho takovej záchvat paniky, z toho, že má vysněná budoucnost ala "umřu sama obklopená zvířatama" přišla tak brzo, že jsem si do bytu pozvala dvě kámošky který... ehm, jedna "plánovala" bejt s činčilama a druhá s kočkama... to se fakt sešla trojka zoufalců :D